)
Lhotka (Středočeský kraj)Osada při vstupu do Kokořínského údolí je připomínána poprvé v letech 1318 až 1321, kdy ji vladykové z Byšic prodali komendě německých rytířů v nedalekém Řepíně. Mimořádný zájem přitom budí muž, který při koupi rytířský řád zastupoval. Řepínský komtur Ješek byl totiž téměř jistě synem proslulého Záviše z Falkenštejna a královny-vdovy Kunhuty. Později byla Lhotka opětně připojena k byšickému panství, které bylo v roce 1719 začleněno do panství mělnického. V našem prostředí ojedinělou pozoruhodnost obce představuje skalní obydlí, zpřístupněné nedávno regionálním muzeem. Množství dalších návštěvníků lákají krásy okolní přírody či hudební festival Lhotkafest. V současnosti žije ve Lhotce a místní části Hleďsebe trvale více než dvě stě obyvatel.
Znak obci udělil 19. listopadu 2009 předseda PS PČR zároveň s praporem. Symbolika znaku se velmi důsledně inspiruje zdejší přírodou. Ve zlatém štítě je čelně v přirozené barvě vyobrazena nejmenší evropská sovička – kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Zelené skály připomínají pískovcové skalní útvary Kokořínska. Zlaté květenstvím akátu se stříbrnými květy, položené v zelené hlavě štítu, odkazuje na hojně rozšířený místní strom. V modré vlnité patě štítu, symbolizující říčku Pšovku, připomíná jiný z charakteristických lhoteckých stromů svěšená zlatá borová šiška.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR