Senát - zamítnutí poslaneckého návrhu zahrádkářského zákona
Ve středu 21. dubna byla zahájena 18. schůze Senátu. Senátoři a senátorky projednali téměř 50 bodů, z čehož bylo 27 návrhů zákonů přijatých z Poslanecké sněmovny. Schváleno jich bylo 22, ke třem Senát přijal pozměňovací návrhy, jeden návrh zákona byl zamítnut a k jednomu nebylo přijato žádné usnesení. Senát jednal také o dvou senátních návrzích, které v prvním čtení přikázal výborům k projednání. Senátorky a senátoři dali souhlas k ratifikaci čtyř mezinárodních smluv a přijali doporučení ke třem legislativním aktům z dílny Evropské unie.
Na úvod schůze uctili senátoři minutou ticha památku obětí letecké katastrofy u ruského Smolenska, při níž 10. dubna zahynul polský prezident Lech Kaczinski a další členové polského zákonodárného sboru. Předseda Senátu Přemysl Sobotka zároveň připomenul, že neštěstí nepřežili také tři kolegové z polského Senátu včetně jeho místopředsedkyně Krystyny Bochenkové. Senátoři podepisovali kondolenční listiny, které byly vystaveny v předsálí Jednacího sálu a které večer předseda Senátu předal polskému chargé d´affaires Stanislavu Borkowi. Předání kondolenčních listin proběhlo na setkání senátorů v rámci již dříve plánované schůze Stálé komise Senátu pro podporu demokracie ve světě. V Hlavním sále Senátu si senátoři chtěli připomenout 70. výročí události, kdy za druhé světové války bylo na západě Ruska zavražděno stalinskými bezpečnostními složkami na dvacet tisíc Poláků, a naplánovali již před tragédií 10. dubna promítání filmu Katyň. O den později se předseda Senátu osobně zúčastnil pohřbu K. Bochenkové v polských Katovicích. „Svou osobní přítomností jsem chtěl vyjádřit účast s Polskem, jeho občany, členy parlamentu a politiky,“ uvedl po ceremoniálu předseda Senátu. „Paní Bochenek jsem osobně znal z několika mezinárodních jednání a vím, že to byla schopná, otevřená politička a její tragická smrt v prezidentském letadle je ztrátou pro celou parlamentní politiku v Evropě,“ dodal P. Sobotka.
Na schůzi senátoři zamítli poslanecký návrh zahrádkářského zákona, který upravuje pravidla vzniku zahrádkářských osad nebo pravidla dědění nájmů zahrádek. Zákon na schůzi uvedl předkladatel, poslanec Václav Grüner. Podle jeho slov je zákon pro zahrádkáře tak důležitý, jako pro myslivce zákon myslivecký nebo pro rybáře rybářský zákon. Senátoři však měli k předloze výhrady. Někteří se dokonce domnívali, že zákon je zbytečný. Předloha mimo jiné stanovuje, že pokud se obec rozhodne zahrádkářskou kolonii zrušit, zpravidla poskytne nájemcům náhradní pozemky. Avšak například podle senátorky Soni Paukrtové tak může nastat rozpor s listinou práv a svobod. Návrh zákona dle jejích slov činí rozdíl mezi zahrádkáři, kteří vlastní pozemky, a mezi těmi, kteří jsou nájemci těchto pozemků. „A vydává zahrádkaření, byť je to určitě činnost důležitá, za veřejně prospěšnou (činnost), aniž by stanovil jako veřejně prospěšnou činnost charitativní, sociální a jiné,“ zakončila senátorka S. Paukrtová. Senátor Miroslav Krejča se domnívá, že přijetím zákona bychom se vrátili před listopad 1989. „Já na vás apeluji, abychom tento zákon zamítli, protože ten, komu nejvíce ublíží, jsou řadoví zahrádkáři,“ uvedl například M. Krejča. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková se naopak domnívá, že zákon je důležitý. „Jeho prostřednictvím je upravena zahrádkářská činnost jako veřejně prospěšná činnost přispívající významnou měrou k ochraně přírody, životního prostředí, podpoře zdravého životního stylu a stanovení podmínek pro zřízení a provoz zahrádkářských osad,“ uvedla mimo jiné A. Gajdůšková. Pro zamítnutí nakonec hlasovalo 26 senátorek a senátorů, proti jich bylo pouze 10, kvórum bylo 24. O návrhu zákona bude nyní hlasovat Poslanecká sněmovna. Pokud by ovšem poslanci nehlasovali do voleb, návrh zákona by svoji legislativní pouť ukončil.
text -kk-