Bádensko-Württembersko: Internetový portál zaměstnanosti
Zaměstnanost je jedním z důležitých parametrů národní ekonomiky. Státní i regionální správa se ji proto snaží různými nástroji ovlivňovat. Jednou z možností jsou internetové portály zaměstnanosti. Jako inspirace může posloužit jedna z německých spolkových zemí.
Portál zaměstnanosti spolkové země Bádensko-Württembersko je zaměřen především na pracovníky z technických oborů, kterých je v této zemi citelný nedostatek. Iniciativa pro vznik portálu vzešla před rokem z tamního Ministerstva hospodářství a od prosince 2009 je portál v provozu. Několik dalších měsíců se ještě budou dolaďovat některé detaily.
Portály zaměstnanosti jsou jedním z konkrétních produktů eGovernmentu. Obecným cílem „elektronického vládnutí“ má být rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy. Pro občana se pak úřad má stát otevřenějším a přístupnějším. U veřejné správy lze úspory vidět ve snížení počtu úředníků potřebných například pro styk s veřejností při poskytování informací o volných pracovních pozicích. Sníží se též náklady spojené s „papírováním“, tedy nejen náklady na papír jako materiál, ale i náklady na jeho oběh a archivaci. Na straně občana je úspora také jasně viditelná. Především je pro něj mnohem jednodušší a efektivnější vybírat si potenciální zaměstnavatele v klidném prostředí domova či kanceláře. Náklady na cestování na úřad práce tak mohou zcela odpadnout. Přes internet si může navíc uchazeč vybírat i z nabídek jiných regionů, případně i států, dokáže-li být dostatečně mobilní. Pro zahraniční pracovníky by tak měly být na portálech zaměstnanosti k dispozici také informace například o pracovních povoleních či o uznávání kvalifikací. Právě těmito informacemi a návody se portály zaměstnanosti veřejné správy liší od běžných, často komerčních portálů, kde jsou k nalezení pouze jednotlivé nabídky práce v podobě inzerátů.
Každá mince má dvě strany, a tak i zde si úspora nákladů zpočátku vyžádá určité vícenáklady. Pro veřejnou správu to znamená například náklady na zavedení informačního systému a jeho obsluhu či vyškolení personálu pro ovládání informačního systému. Náklady na straně občana představují zejména vlastní počítač s připojením k internetu. V Německu je takto spojeno se světem 75 procent domácností. Bádensko-Württembersko je ve srovnání s průměrnými údaji Evropské unie i celého Německa relativně bohatou zemí (viz tabulka). Ve srovnání hrubého domácího produktu německých regionů NUTS 2 je hlavní město Stuttgart na páté pozici. Výše jsou pouze Hamburk, Horní Bavory, Darmstadt a Brémy. Dobré jméno dělá zemi především orientace na high-technologie; díky inovacím se v regionu vyprofilovalo několik dnes již světoznámých firem. Jejich úspěch však není náhodný. Stojí za ním především silná podpora výzkumu, ale například i sociální odpovědnost podniků za své pracovníky. Velký vliv na zvýšení konkurenceschopnosti mají v zemi také fungující klastry, tj. shluky podniků, univerzit, finančních institucí a vědeckotechnických parků. Všechny takto zúčastněné subjekty si sice vzájemně konkurují, ale současně řeší mnoho společných problémů: například vzdělávání zaměstnanců či přístup k dodavatelům. Tím de facto šetří své náklady.
Stárnutí populace a nedostatek technických pracovníků
Ekonomický model, fungující takto již několik desítek let, však nemusí trvat navždy. Je jisté, že mnohé zařídí sám trh, avšak stát máme od toho, aby trh jistým způsobem korigoval, má-li oprávněné pochyby o tom, že si trh sám neporadí. Pomyslným kormidelníkem je v tomto případě Ministerstvo hospodářství Bádenska-Württemberska. Z několika studií, které byly pro ministerstvo vypracovány, vyplývá, že největším problémem může být v budoucnu stárnutí populace a nedostatek odborných pracovních sil, především v technických oborech. Tak například v roce 2015 má chybět 280 tisíc pracovníků a v roce 2030 by to mohlo být již kolem 500 tisíc. Současně až 86 procent podniků doposud nepřijalo žádná zvláštní opatření, která by podniky na tento stav připravila. Z uvedených důvodů se ministerstvo rozhodlo podpořit iniciativu, která by nedostatek odborných pracovních sil řešila. Cílem tzv. Fachkräfteinitiative je důraz na odborné technické a další vzdělávání, zvýšení podílu starších osob, žen a migrantů mezi technickými pracovníky či zjednodušení podmínek pro imigraci vysoce kvalifikovaných sil z ostatních německých regionů, ale i ze zahraničí.
Portál www.bw-jobs.de
Jakousi servisní organizací Ministerstva hospodářství je společnost Baden-Württemberg International GmbH. Její činnost na regionální úrovni lze přirovnat k českému CzechInvestu a jejím „vlajkovým“ portálem je bw-invest.de. I problematiku nedostatku technických pracovníků ministerstvo delegovalo na tuto společnost a zadalo si u ní projekt tvorby portálu bw-jobs.de. Dalšími vedlejšími výstupy iniciativy byly například náborové a informační dny na technických školách, prezentace na veletrzích, konference hospodářských a technických komor. V předchozích letech konjunktury také probíhal nábor technických pracovníků v Rumunsku a Bulharsku. Z pragmatických důvodů se s nástupem krize od této aktivity ustoupilo.
Základní navigace v portálu bw-jobs.de je rozlišena pro oba možné návštěvníky webu, tj. pro uchazeče o práci (Für Bewerber) a pro podniky (Für Unternehmen), které nové pracovní síly hledají. Z úvodní stránky lze též získat informace o čtyřech základních typech klastrů, tj. oblastí, na které se region zaměřuje a kde se nachází potenciální pracovní místa. Jsou to výroba energií, technologie pro životní prostředí, biotechnologie (Cluster Umwelt), výroba dopravních prostředků (ClusterMobilität), elektrotechnologie, automatizace, regulační technika (Cluster Prozesstechnologie) a informační technologie (Cluster Timebranche). Další ze služeb, které slouží oběma skupinám, je okno s názvem Hall of Fame, tj. dvorana slávy s přehledem téměř třiceti nejznámějších podniků regionu. Zobrazení firem se střídá a v podstatě jde o reklamu, na druhou stranu dotváří image portálu, na němž se Bádensko-Württembersko představuje například jako výrobce vozů Porsche. Svou roli to však může plnit ideálně. Příkladem nechť je třeba mladý, toho času nezaměstnaný strojař z Braniborska (tj. regionu s až třináctiprocentní nezaměstnaností), který práci u této renomované značky může shledat jako velmi prestižní a byl by kvůli ní ochoten přestěhovat se do vzdáleného regionu na opačném konci státu. Nyní jsou prezentace pro takto inzerované podniky zdarma, ale do budoucna se počítá s jejich mírným zpoplatněním (zhruba 100 euro měsíčně). Jde však o sporné téma, jelikož ministerstvo jako zadavatel projektu portálu by za tuto veřejnou službu pravděpodobně nemělo inkasovat žádné peníze.
Pro podniky, uchazeče i navrátilce
V databázi registrovaný podnik může zadávat inzeráty s nabídkami volných pracovních pozic, které následně slouží k prohlížení uchazečům. Podnik má též možnost odebírat životopisy a poptávky potenciálních pracovníků. Jelikož je portál teprve v počáteční fázi provozu, obsahuje zatím řádově jen stovky inzerátů. Firma, která portál vyrobila a spravuje, však pracuje na technickém řešení, jak přebírat nabídky práce pro technické pracovníky (omezené pouze na region Bádensko-Württembersko) z databáze Spolkové agentury práce (Bundesagentur für Arbeit). Počet nabídek se pak navýší patrně až k deseti tisícům.
Smyslem portálu však není konkurovat tomuto dalšímu veřejnoprávnímu portálu. Pro uchazeče je nabídka bádensko-württemberského portálu v mnohém bohatší. Obsahuje samozřejmě standardní vyhledávací formulář pracovních pozic, například podle kritérií jako místo výkonu práce či druh zaměstnaneckého poměru. Především pro zahraniční, ale částečně i domácí uchazeče, jsou velmi užitečné informace skrývající se pod nabídkou Rahmenbedingungen (rámcové podmínky). Tam lze nalézt veškeré praktické návody související s podmínkami pro usazení, sociální pojištění a uznávání vzdělání a kvalifikace (to je však dnes již v celé Evropské unii automatické). Odkaz Datenbank Bildungsnachweise pak nabízí informace o tom, jaké typy univerzitního vzdělání v jednotlivých státech světa existují a jaké se tam za studium udělují tituly. V tom je ostatně i jen v rámci Evropy velký rozdíl. Další z nabídek pro uchazeče informuje například o možnostech trávení volného času v Bádensku-Württembersku. I tyto podmínky jsou totiž jedním z důležitých faktorů pro rozhodování, kde se usadit.
Ze studie vypracované v roce 2006 vyplývá, že ročně emigruje z Bádenska-Württemberska do zahraničí téměř 25 tisíc Němců, imigruje jich však pouze kolem 15 tisíc. Započítáme-li do statistik i cizince, pak celkové saldo není nijak hrozivé – v rámci migrace v zemi ubylo pouze 1743 lidí. Avšak to nemůže být důvodem k radosti, neboť ani když se celkový počet pracovních sil dramaticky nesnižuje, dost výrazně se obměňuje jejich struktura. Odborně technicky vzdělaní pracovníci odjíždějí a přicestovalými jsou lidé s převážně dělnickými profesemi (například výrazné množství polských zemědělských dělníků v regionu Bodamského jezera). Ze všech zemí je pro Němce nejpřitažlivější Švýcarsko, a to nejen kvůli své zeměpisné a jazykové blízkosti, ale též díky výrazně lepším platovým podmínkám. Jak vyplývá ze studie, významný podíl německých pracovních migrantů ve Švýcarsku tvoří odborně vzdělaní pracovníci ve věku 30–40 let. Tito lidé mají ohromný potenciál. Zemská vláda si to plně uvědomuje a všemi možnými prostředky se je proto snaží přilákat zpět do domoviny.
Náklady a očekávaný užitek portálu
Celkové náklady uhrazené ministerstvem během tvorby webu činily necelých 100 tisíc eur. Například na marketing bylo vynaloženo 15 tisíc eur (většina z těchto peněz šla na propagaci na veletrzích), ale třeba na výrobu pěti tisíc kusů čokoládových oplatek rozdávaných na veletrzích jako suvenýr čtyři tisíce eur. Dále bylo utraceno 14 tisíc eur za pět prezentací na technických univerzitách a přibližně 32 tisíc eur lze považovat za přímé i nepřímé náklady na portál bw-jobs.de. Dalších 10 tisíc eur měsíčně je pak pravidelně se opakující náklad například za zasílání novinek z portálu, za úpravy zdrojového kódu a celou správu webu. Co se přínosů a finančních výnosů týče, na to od spuštění iniciativy uběhla zatím příliš krátká doba. Ostatně přímé finanční výnosy takovéto aktivity lze penězi oceňovat jen stěží.
Zajímavá je otázka výběrového řízení na tento projekt. Žádné zvláštní totiž neproběhlo, ani ze zákona nebylo nutné. Jakési výsostné postavení však provozovatel měl, což je ovšem dáno dlouholetými zkušenostmi v oboru (již od roku 1984) a dobrými vztahy s ministerstvem. Žádné podezření z korupčního jednání tedy na pořadu dne rozhodně nestojí. Jedinou výtkou by mohlo být to, že jak dodavatelská firma, tak subdodavatel si dobře uvědomují, že studnice státních peněz je takřka nevyčerpatelná (a jak sami úředníci uznali, byli v podstatě nuceni se svěřenými penězi nějak naložit). Na setkáních, která probíhají přibližně jedenkrát měsíčně, je tak ministerstvu obyčejně nabízeno množství nových, i když ne vždy příliš smysluplných, funkcí pro tento portál. Na úřednících tedy je, aby pečlivě zvažovali efekty a náklady.
Srovnání s českými portály
Pro srovnání portálu bw-jobs.de s českými portály se zdá být relevantním pouze integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí jménem Zaměstnanost (portal.mpsv.cz/sz). Srovnání s některými regionálními portály, například s moderně zpracovaným Portálem zaměstnanosti a adaptability v Moravskoslezském kraji (www.rza.cz), pak jasně vychází ve prospěch portálu německého. Především co se objemu informací a praktického přínosu pro uživatele týče. Oficiální motto, kterým se Bádensko-Württembersko lehce ironicky prezentuje veřejnosti, zní: Wir können alles. Außer Hochdeutsch. Tedy „Umíme vše. Kromě spisovné němčiny.“ V písemném podání se totiž švábský dialekt příliš neprosazuje, a tak lze říci, že portál zaměstnanosti toto heslo naprosto potvrzuje.
Text Václav Hosnédl