Zprávy ze Senátu – 8. týden
Přijetí srbské delegace v Senátu - P. Pithart a D. Mičunovič. Předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jiří Dienstbier přijal 22. února delegaci Zahraničního výboru Národního shromáždění Republiky Srbsko, kterou vedl předseda výboru Dragoljub Mičunovič. Srbská delegace přicestovala do České republiky na třídenní návštěvu na pozvání senátního výboru. Delegace jednala jak se senátory, tak i s poslanci Parlamentu ČR, s představiteli Ministerstva zahraničních věcí i Ministerstva pro evropské záležitosti. Srbští poslanci hovořili se senátory o vývoji vztahů mezi Českou republikou a Srbskem, během jednání se zvláště zaměřili na kroky vedoucí k budoucímu začlenění Srbska do Evropské unie. Zároveň srbští politici tlumočili přetrvávající nesouhlas srbské veřejnosti s vyhlášením nezávislosti Kosova a sdělili své obavy z pronikání islámského fundamentalismu na Balkán. Na jednání v Senátu také ocenili zrušení vízové povinnosti pro srbské občany cestující do zemí Evropské unie a vyjádřili naději, že se proces integrace Srbska do Evropské unie urychlí. V Senátu srbskou delegaci přijal také místopředseda Senátu Petr Pithart a předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Luděk Sefzig.
Veřejné slyšení k rovným příležitostem ve vzdělání. V Jednacím sále Senátu se 23. února uskutečnilo veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tématem slyšení byly možnosti vzdělávání romských dětí. Slyšení s názvem Rovný přístup ke vzdělání s ohledem na žáky z romské menšiny bylo součástí projednávání petice č. 9/09, která byla doručena do Senátu a jejímiž signatáři byli občané romského etnika z Děčína – Boletic. Veřejného slyšení se účastnili zástupci vlády, Ministerstva školství, vládních i nevládních romských organizací, pedagogicko-psychologických poraden, odborů školství krajských úřadů, měst a další zájemci o danou problematiku vzdělávání. Na slyšení vystoupila mimo jiné i náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková. Podle jejích slov přidá letos Ministerstvo školství na podporu romských žáků desítky milionů korun. Přes 14 milionů půjde například na to, aby více romských dětí navštěvovalo školky, nebo na přípravu romských žáků na střední školy. Více peněz by měly dostat také mateřské a základní školy, které se snaží integrovat děti se špatným sociálním zázemím. Každoročně se například rozdělují finanční prostředky na asistenty pedagoga, kteří pomáhají sociálně znevýhodněným dětem se zvládáním učiva. Účastníci jednání měli také možnost se seznámit s Koncepcí romské integrace na období 2010 – 2013, kterou připravil a v Senátu představil ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Koncepce úkoluje jednotlivá ministerstva, která se na začleňování Romů do společnosti mají podílet. Jde nejen o Ministerstvo školství, ale také o Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra i Ministerstvo pro místní rozvoj. Na městských úřadech by dle této koncepce měly být mimo jiné do tří let vytvořeny podmínky pro činnost romských poradců.
Místopředseda Senátu Jiří Liška a Úřad vlády České republiky ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů uspořádali v Senátu 24. února mezinárodní konferenci Zločiny komunistických režimů. Jednání probíhalo v prvních dvou dnech v Hlavním sále Senátu, třetí den v sídle vlády, ve Strakově akademii. Záštitu nad závěrečným kulatým stolem převzal předseda vlády Jan Fischer. Konference si kladla za úkol sestavit přehled zločinů spáchaných komunistickými režimy za železnou oponou, ohodnotit je z právního hlediska a pokusit se hledat možná řešení dnešní situace. Na jednání vystoupili vedle J. Lišky také například předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, studentský lídr sametové revoluce a bývalý senátor Martin Mejstřík nebo bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Na konferenci vystupovali i zahraniční hosté, například z Ruska, Litvy, Estonska, Běloruska, Maďarska, Polska, Slovinska, Rumunska, Bulharska nebo Srbska. Organizátoři konference si vytkli za cíl dosáhnout usmíření v rámci postkomunistických společností a posílit evropskou integraci přes bývalou východo-západní hranici.
text -kk-
foto archiv Senatu PČR
foto archiv Senatu PČR