Strukturální fondy - obecný přehled

Strukturální fondy společně s Fondem soudržnosti slouží jako nástroje pro uskutečňování aktivit regionální politiky EU, která je označována jako politika hospodářské a sociální soudržnosti. Tato politika je postavena na principu solidarity mezi bohatšími a chudšími státy EU, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států i regionů s cílem zajistit vyšší kvalitu života pro všechny obyvatele EU.

Strukturální fondy jsou určeny na podporu hospodářsky slabších regionů a tvoří je Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF).

ERDF podporuje projekty v oblasti infrastruktury, tzv. „tvrdé“ projekty (stavby dopravní infrastruktury, rekonstrukce kulturních památek, výsadba zeleně nebo rozvoj elektronické veřejné správy apod.)
ESF se zaměřuje naopak na tzv. „měkké“ projekty, tedy neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, které mají podporovat např. rozvoj vzdělávání, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny, nezaměstnané osoby nebo zvyšování kvalifikace úředníků veřejné správy apod.
Fond soudržnosti podporuje chudší státy, nikoli regiony. Finanční prostředky z tohoto fondu jsou určeny pouze na infrastrukturní projekty v oblasti dopravy (dopravní stavby většího rozsahu-dálnice, železniční koridory atd.) a ochrany životního prostředí.

Politika hospodářské a sociální soudržnosti podporuje v období 2007-2013 tři základní oblasti (cíle):

• Konvergence (odstraňování hospodářských a sociálních rozdílů mezi státy i regiony)
  • Pomocí tohoto cíle je realizována „pojišťovací“ regionální politika, která má zabránit zvyšování hospodářských a sociálních rozdílů mezi jednotlivými státy i regiony EU.
  • Z ERDF a ESF využívají podporu regiony NUTS II, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU.
  • Z Fondu soudržnosti jsou podporovány pouze státy, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU.
  • V České republice jsou v rámci tohoto cíle podporovány všechny regiony kromě území Hl. m. Prahy.
• Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (podpora ekonomického růstu v podobě zvyšování konkurenceschopnosti a zaměstnanosti EU)
  • Tento cíl podporuje bohatší regiony EU, které nejsou zahrnuty pod cíl Konvergence. Jedná se o princip „strategické“ regionální politiky, kdy jsou podporovány vyspělé regiony s cílem zajistit vyšší ekonomický růst EU jako celku, s ohledem na konkurenceschopnost vůči ostatním státům (USA, Japonsko a další).
  • V České republice je v rámci tohoto cíle realizována podpora na území Hl. m. Prahy a to pomocí finančních prostředků z ERDF a ESF.
• Evropská územní spolupráce (podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů)
  • V České republice jsou v rámci tohoto cíle z ERDF podporovány všechny kraje.

Operační programy jsou z pohledu žadatelů a realizátorů projektů nejdůležitějšími dokumenty, neboť již specifikují cíle, kterých mají projekty dosáhnout a určují tedy i zaměření realizovaných projektů. V plánovacím období 2007-2013 je v České republice vymezeno celkem 26 operačních programů.

Obce a kraje mohou o podporu ze strukturálních fondů žádat především ze sedmi regionálních operačních programů (každý český region soudržnosti NUTS II má svůj operační program). Konkrétní zaměření jednotlivých operačních programů je odlišné a reaguje na potřeby jednotlivých regionů. Obecně jsou ale tyto programy zaměřeny na rozvoj dopravní dostupnosti a obslužnosti (stavby a rekonstrukce místních komunikací, vozidla veřejné dopravy, zastávky, dopravní informační systémy atd.), rozvoj podnikaní (menší průmyslové zóny, revitalizace stávajících objektů pro podnikání, technické vybavení firem atd.), cestovní ruch (turistické cesty, ubytovací kapacity, rekonstrukce a obnova kulturních památek a sportovních areálů určených pro cestovní ruch atd.) a uzemní rozvoj (revitalizace center měst a obcí, výstavba a rekonstrukce veřejných prostranství, objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas atd.).

Územní samosprávné celky mohu dále také realizovat projekty v rámci jednotlivých tematických operačních programů, kromě operačního programu Podnikání a inovace, který je zaměřen na podnikatelské subjekty. Například z operačního programu Životní prostředí se mohou financovat projekty na úsporu energií (zateplení budov atd.), rekonstrukci kotelen, výstavbu a rekonstrukci čistíren odpadních vod, výstavbu odpadového hospodářství atd.

Na obce, města a kraje, jako žadatele, jsou zaměřeny také operační programy patřící pod cíl Evropská územní spolupráce.

Městské části hlavního města Prahy mohou žádat o podporu v rámci operačních programů Praha

Konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita

Podrobné informace o jednotlivých operačních programech jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Členské státy EU realizují kromě politiky hospodářské a sociální soudržnosti také společnou zemědělskou politiku, která se kromě podpory rozvoje zemědělství zabývá rovněž podporou rozvoje venkovských obcí. V ČR tuto podporu realizuje Ministerstvo zemědělství pomocí Programu rozvoje venkova. Z tohoto programu mohou využívat podporu především malé venkovské obce (do 500 obyvatel, respektive do 2000 obyvatel).

Bližší informace na webových stránkách Ministerstva zemědělství.

Odbor územní veřejné správy, 8.2.2010

Stručný postup při realizaci projektu podporovaného ze strukturálních fondů

Vaše obec chce realizovat určitý projekt a ráda by na jeho financování získala finanční podporu ze strukturálních fondů EU, ale neví jak na to.

V první řadě je potřeba zvolit odpovídající operační program, ze kterého lze získat dotaci. Vhodný operační program se určí podle toho, zda projektový záměr vašeho projektu odpovídá záměrům příslušného operačního programu. Zaměření (cíle) operačních programů jsou k nalezení v programových dokumentech jednotlivých operačních programů, které jsou k dispozici na webových stránkách strukturálních fondů. Každý programový dokument obsahuje kapitolu, ve které jsou detailně popsány jednotlivé prioritní osy operačního programu, oblasti podpory, typy projektů realizovatelných v jednotlivých oblastech podpory, typy žadatelů připadajících na jednotlivé oblasti podpory atd.

Po zvolení vhodného operačního programu je potřeba podat projektovou žádost a to v rámci příslušné výzvy pro předkládání projektových žádostí, které jsou vyhlašovány pro jednotlivé oblasti podpory operačního programu. Časový interval výzvy, kdy je možné předkládat projektové žádosti, trvá většinou i několik měsíců. Pro podání žádosti je tedy klíčové sledovat termíny aktuálních i budoucích výzev například v harmonogramech výzev operačních programů pro příslušný rok, které jsou zveřejňovány na stránkách strukturálních fondů nebo na webových stránkách jednotlivých operačních programů.

Projektová žádost se vyplňuje v elektronické podobě pomocí internetových aplikací BENEFIT a BENE-FIL. Při zpracování projektové žádosti se žadatel musí řídit metodickými pokyny, které jsou uvedeny v každé výzvě k předkládání žádostí. Tyto pokyny jsou uvedeny především v Příručce pro žadatele, Příručce pro vyplnění žádosti v BENEFITU, Přehledu povinných příloh k žádosti, Vzorovém rozpočtu apod. V jednotlivých výzvách jsou zároveň také uvedeny kontaktní informace na jednotlivé zprostředkující subjekty, na které mohou žadatelé směřovat své případné dotazy.

Jestliže bude váš projekt posouzen jako přijatelný a poté vybrán k realizaci podle hodnotících a bodovacích kritérií, které jsou taktéž předem uvedeny ve výzvě, můžete začít s realizací projektu. Během samotné realizace musíte postupovat podle závazků a pravidel, na které jste přistoupili podpisem smlouvy o financování projektu a které jste uvedli v projektové žádosti. Veškeré tyto povinnosti bývají také uvedeny v Příručce pro příjemce podpory.

V případě, že si nejste jistí, zda jste schopni realizovat tuto proceduru samostatně, je vhodné zvážit, zda by nebylo výhodnější oslovit odbornou poradenskou firmu, která by projektovou žádost zpracovala za vás a následně by vám pomáhala i s realizací projektu. Při výběru takovéto firmy je dobré brát v úvahu kromě finanční stránky také zkušenosti jednotlivých firem a reference na tyto firmy, třeba od jiných obcí a měst. 

Odbor územní veřejné správy, 8.2.2010

Opatření operačních programů realizovaná Ministerstvem vnitra

Ministerstvo vnitra není řídícím orgánem žádného operačního programu. Jako zprostředkující subjekt se však podílí na realizaci opatření u dvou operačních programů:

Integrovaný operační program

• Oblasti intervence:
  • 1.1. Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě
  • 2.1. Zavádění ICT v územní veřejné správě
  • 3.4. Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik

Územní samosprávné celky mohou v rámci těchto opatření žádat o podporu na projekty řešící elektronizaci veřejné správy (eGovernment). Jde například o projekty Czech POINT, Technologická centra atd.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

• Oblast intervence:
  • 4 Veřejná správa a veřejné služby

Tato oblast podpory má za cíl zvýšit institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti činností institucí státní správy a územní veřejné správy. Tento cíl je naplňován například pomocí projektů, které jsou zaměřeny na rozvoj vzdělávacích programů a vzdělávání zaměstnanců územně samosprávných celků apod.

Bližší informace o realizaci těchto opatření jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra, odboru strukturálních fondů nebo na stránkách eGONcentra.

Odbor územní veřejné správy, 8.2.2010

Aktuální výzvy

Integrovaný operační program (financováno z Evropského regionálního fondu)

V současné době žádná vyhlášená výzva.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Financováno z Evropského sociálního fondu

V současné době žádná vyhlášená výzva.

Odbor územní veřejné správy, 8.12.2010

Portál odboru strukturálních fondů