eGovernment: Cesty k elektronickému zdravotnictví
Elektronické zdravotnictví (tzv. eHealth) je celkem nový pojem používaný pro zdravotní péči podporovanou elektronickými a informačními technologiemi. eHealth si neklade za cíl samotné vysvětlování principu jednotlivých subsystémů, ale využití technologií v praxi.
Elektronické zdravotnictví má za cíl především zlepšit prevenci, diagnostiku, léčbu, sledování a usměrňování poskytování zdravotní péče a životního stylu obyvatelstva. Dále dochází ke sdílení informací mezi jednotlivými lékaři, sdílení medicínských postupů, zlepšení komunikace. Neméně důležitá je koordinace mezi poskytovateli zdravotní péče a pacientem. Elektronické zdravotnictví totiž například zahrnuje vztahy mezi pacienty a poskytovateli zdravotní péče, předávání údajů mezi zdravotnickými zařízeními nebo komunikaci mezi zdravotnickými odborníky.
Lze říci, že pacient potřebuje kontakt se svým lékařem, lékař si chce udržovat kontakty s nemocnicí a s dalšími odbornými pracovišti. Prostřednictvím eHealth mají být tyto vazby podstatně zjednodušeny s cílem zajištění lepšího přístupu ke zdravotní péči, zvýšení kvality a efektivnosti poskytované péče. O problematice eHealth probíhají diskuze nejen na národní úrovni, ale i v evropských institucích v rámci různých jednání. Z důvodu závažnosti problematiky a plánovanému zapojení všech členských států do eHealth mezi sebou byly zřízeny pracovní skupiny k této problematice na evropské úrovni.
Mezi hlavní výhody elektronizace ve zdravotnictví se počítá efektivnější uložení informací a jejich snadnější pozdější vyhledání či ověření, zefektivnění poskytování zdravotní péče lékaři, čímž dojde k účelnějšímu léčení a omezení plýtvání nadbytečné nebo duplicitní zdravotní péče, a to jenom díky dostupným informacím v rámci jednotlivých subsystémů eHealth (jako elektronická dokumentace, elektronická preskripce apod.). Ušetřením poskytované zdravotní péče se sníží růst výdajů ve zdravotnictví. Role pacienta je díky jeho přístupu do elektronických aplikací značně posílena. V současné době stále ještě dochází k neúplné evidenci postoupených vyšetření pacienta, a tím k opakovaným vyšetřením stejného typu. Tím, že v elektronických aplikacích budou úplné a přesné záznamy o provedených vyšetřeních a předepsaných léčivých přípravcích či potravinách pro zvláštní lékařské účely a tím, že jednotlivá zdravotnická zařízení si díky přístupu do elektronických aplikací mohou ověřit dosavadní způsob léčby pacienta a porovnat svá zjištění s předešlými zjištěními od jiných lékařů, se zamezí rostoucím nákladům za provedené výkony. Dále lze ušetřit při kontrole předepsaných a užívaných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely – lékař v elektronické aplikaci vidí, jaké léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely pacient užívá a v jakém množství, popřípadě posoudí, zda některé léčivé přípravky či potraviny pro zvláštní lékařské účely nejsou ovlivňovány jinými užívanými léčivými přípravky nebo potravinami pro zvláštní lékařské účely. Rozvoj eHealth tedy z mého pohledu jasně přispěje k lepší a rychlejší diagnostice nemocí u pacientů.
Nejdůležitější přínos elektronického zdravotnictví je spatřován v přehledném shromažďování lékařských záznamů a možnosti vyhledávání informací o pacientovi, respektive o jeho zdravotním stavu a dosavadní absolvované léčbě, čímž může být efektivněji aplikována konkrétní léčba. K informacím o pacientovi prostřednictvím technologií eHealth je možno se připojit v jakoukoliv dobu a z jakéhokoliv místa, které je na danou technologii napojeno. Obecně nejzákladnějším požadavkem je přístup k internetu. V databázích elektronických aplikací eHealth se může tedy ukládat veškerá zdravotnická dokumentace o jednotlivých pacientech, přispívá to ke správnému postupu léčení pacienta, a tím k omezení výdajů za nadbytečná vyšetření. Další kladnou stránkou v rámci elektronického zdravotnictví je usnadnění komunikace mezi zdravotnickými pracovníky v resortu. Elektronizace ve zdravotnictví vede i například ke snižování chyb lékařů při předepisování léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, omezuje omyly v podávání léků v nemocnicích a podporuje rozhodování lékařů. Dalším kladným přínosem elektronického zdravotnictví je posílení role pacienta v průběhu celé jeho léčby. Pacient má totiž právo na informace o svém zdravotním stavu a technologie eHealth mu to jednoduše umožní a usnadní mu případné rozhodování v možnostech léčby. Velice často se totiž stává, že pacient si nepamatuje to, co mu lékař v ordinaci přesně řekl, a právě elektronické zdravotnictví má za mimo jiné tento nedostatek odstranit.
V případě elektronizace zdravotnictví je třeba ale brát v úvahu také možná negativa a rizika, která s sebou implementace eHealth přináší, jako jsou vysoké počáteční náklady či náročnost na technologické dovednosti zúčastněných osob. V sektoru zdravotnictví lze pozorovat pomalejší rozvoj informačních technologií, než je tomu v jiných oblastech. Je třeba podotknout, že před rychlejším rozvojem elektronického zdravotnictví v České republice stojí mnoho překážek. Dalo by se říci, že některé z nich souvisí spíše s politickými názory. Velkou nevýhodou zavádění většiny elektronických aplikací v rámci eHealth je jejich vysoká pořizovací cena a nejistá návratnost vynaložené investice v nejbližší budoucnosti. Další z překážek rozvoje eHealth je spojena s nízkou úrovní počítačové gramotnosti mezi zdravotnickými a nezdravotnickými pracovníky. Je zapotřebí lékaře přesvědčit o tom, že využití elektronizace ve zdravotnictví je spojeno se zlepšením poskytování zdravotní péče. Možnou překážkou ve vyšším využití technologií elektronického zdravotnictví ze strany zdravotnických i nezdravotnických pracovníků je především čas, který si musí tento pracovník vyčlenit pro to, aby se s novým systémem a novými aplikacemi dostatečně seznámil. Problémem je také legislativa týkající se zdravotnictví. Ta v současné době vůbec neodpovídá aktuálním potřebám rozvíjejících se technologií v rámci eHealth. Zatím existují i poměrně nedostatečné informace o elektronických aplikací eHealth. Jinou negativní stránkou v rozvoji elektronického zdravotnictví je postavení pacienta v informačním prostředí, protože hrozí zneužití dat, která by byla v daném systému uložena. Zneužití údajů o zdravotním stavu pacienta může vést až k jeho poškození. Největším problémem asi však zůstává pomalu postupující reforma zdravotnictví v České republice. Není totiž příliš prostoru a dostatek finančních prostředků pro rozvíjení elektronického zdravotnictví díky nejasnému institucionálnímu uspořádání v resortu zdravotnictví a financování.
V České republice k pokusům zavedení elektronického zdravotnictví patří projekt IZIP (neboli internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta). Tento projekt je založen na existenci elektronických zdravotních knížek pacientů na internetu. Elektronická zdravotní knížka může obsahovat veškeré informace o zdravotním stavu pacienta. V rámci rozvoje eGovernmentu lze nyní internetovou zdravotní knížku zřídit mimo jiné i na pobočkách České pošty, s.p. se službou Czech POINT. Zřízení a vedení internetové zdravotní knížky je zdarma. Cílem tohoto kroku je zvýšení informovanosti a zároveň i dostupnosti systému elektronických zdravotních knížek. Jedinou nevýhodou tohoto systému je to, že je zatím určen pouze pro pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Internetová zdravotní knížka je dostupná z jakéhokoliv počítače, který je napojen na internet. Pročítat v ní zaznamenané údaje může sám pacient nebo lékař, kterému to pacient umožní. Pacient, resprektive klient registrovaný do IZIP, si může zvolit z několika způsobů přihlášení se do elektronické zdravotní knížky. Může se přihlásit prostřednictvím identifikačního čísla, přístupového a osobního hesla nebo prostřednictvím přístupového certifikátu nebo si může zvolit kombinované přihlášení. Lékaři se do systému přihlašují pomocí identifikačního čísla lékaře, přístupového hesla lékaře a osobního hesla. Lékařské záznamy mohou do této internetové zdravotní knížky zadávat jen zdravotničtí pracovníci, kteří se registrovali v systému IZIP. Internetová zdravotní knížka poskytuje pacientovi a lékařům přesné informace o poskytnuté zdravotní péči. Pacient má mít přehled, jaká zdravotní péče mu byla poskytnuta. Informace o svém zdravotním stavu může prostřednictvím elektronické zdravotní knížky dále zprostředkovat dalším lékařům a nemusí přitom pátrat v paměti, co přesně mu lékař v ordinaci řekl. Hlavní výhoda elektronické zdravotní knížky se jeví ve zlepšení dostupnosti informací pro samotného pacienta, tak i pro lékaře, čímž se zvyšuje kvalita poskytované zdravotní péče. Zároveň se lékaři mohou v případě pochybností, jak efektivně léčit pacienta, snáze a rychleji rozhodnout ohledně stanovení diagnózy a léčby včetně předepsání vhodných léčivých přípravků či potravin pro zvláštní lékařské účely, která pacientovi může skutečně pomoci. Tím, že nejsou prováděna nadbytečná či duplicitní vyšetření, dochází k efektivnějšímu využívání finančních prostředků v oblasti zdravotnictví.
Souhlasím s tím, že nápad mít zdravotní dokumentaci na internetu by měl mít pozitivní přínosy do resortu zdravotnictví (ušetření výdajů za provedené výkony či vyšetření, které již pacient absolvoval nebo které nepotřebuje). Chybí pouze definování jasného legislativního rámce, aby mohla být stanovena lepší kontrola vynaložených finančních prostředků na léčbu pacientů.
text Ing. Jitka Pěkná, Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Poznámka:
Příspěvek je výstupem z grantu FIGA Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické nazvaného „Možnosti rozvoje eGovernmentu a jiných aplikací v rámci veřejné správy“ (grant číslo SV 500036).