Strategický plán - věc veřejná

Dobrá praxe - Kopřivnice 

Kopřivnice

Ing. Josef Jalůvka

 V Kopřivnici se nedávno projednaný Strategický plán rozvoje města kromě obvyklých náležitostí zpracování vyznačoval i širokou mírou zapojení veřejnosti, za což byl v lednu oceněn v soutěži O lidech s lidmi pořádanou Centrem pro komunitní práci. Ale více už k tomu podotýká starosta města: „Snažili jsme se do procesu vtáhnout co nejvíc lidí, ať už kopřivnické veřejnosti, podnikatelů působících na území i mimo území města, neziskové organizace, úřad práce, školy. Jeden z podkladů pro Strategický plán byl průzkum veřejného mínění a potom tzv. průzkum podnikatelského prostředí. Dotazník pro kopřivnické firmy, zejména s těmi většími, vyplňovali členové vedení přímo na místě s řediteli a manažery a měli možnost se tak dozvědět, co by město pro ně mohlo udělat.“ Zastupitelstvo posléze ustanovilo komisi pro strategický rozvoj. Po provedení základních analýz a stanovení profilu obce byly určeny čtyři hlavní problémové oblasti. Jedná se o dopravu, infrastrukturu, životní prostředí; ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdrojů; image města a sociální zázemí. Každému uvedenému okruhu témat se pak věnovaly pracovní skupiny. Starosta zdůrazňuje: „Nechali jsme jednání skupin otevřená, zpočátku bylo ve skupinách nominováno 15 až 20 lidí a na závěr se zapojilo do práce ve skupinách někdy i 40,50 lidí. Dokonce se zúčastnili také dva bezdomovci a mimo jiné i jejich zásluhou se připravuje projekt na denní stacionář pro lidi, kteří nemají přístřeší. Také v místních částech byly zřízeny místní strategické komise. U toho však nezůstalo. Na kabelové televizi šla ve smyčce celý týden beseda se mnou a s Radkou Chalúpkovou, vedoucí oddělení strategického plánování, kde jsme vysvětlili, co to je strategický plán, co bude výstupem.“ Radnice také přistoupila k netradičnímu veřejnému projednání s kulturním programem v centru města, kde se prezentovaly jednotlivé pracovní skupiny a lidé obdrželi namnožené pracovní podklady a rovnou mohli vznést své připomínky. Josef Jalůvka dodává, že spolupracují i s dětským zastupitelstvem, byla také setkání k dětským hřištím, kde přítomní hlasovali o prioritách, ve které části dětské hřiště chtějí mít. Projednávat se bude i obsah sportovišť, co by tam mělo být pro malé děti a co pro větší děti. Podle jeho názoru jde o to co nejvíce vtáhnout do plánování zájmovou skupinu. Pokud se například děti podílejí na vymýšlení areálu a zúčastňují se realizace, mají pak k němu jiný vztah a neničí jej. A nezkomplikovalo zapojení veřejnosti projednávání? Starosta připouští, že to bylo náročné a proto je třeba si stanovit termíny a ty pak dodržet. „Je důležité, aby to bylo s náležitým předstihem. Ale vždycky je lepší informovat předem, vtáhnout lidi do procesů, než potom následně vysvětlovat, proč se něco udělalo, neudělalo, nebo mohlo udělat lépe. I veřejné projednání v centru města nás přesvědčilo o tom, že bylo dobře, že občané spolupracovali, protože s většinou připomínek a dotazů už jsme nějakým způsobem počítali.“

Bydlíme v Kopřivnici

Bydlení v Kopřivnici

To s čím se Kopřivnice potýká, je nedostatek ubytování. Z provedené analýzy vyšlo najevo, že padesát procent lidí dojíždějících do města za prací a je předpoklad, že mnoho z těch lidí by mělo zájem o ubytování, dokonce i někteří manažeři nakonec nenastoupili z tohoto důvodu. Za poslední roky se totiž nepostavily v podstatě žádné byty. Josef Jalůvka tedy podotýká, že nastartovali přípravu nových ploch pro výstavbu bytových domů a rodinných domků. Zatím je ale nový územní plán ve stavu před schvalováním.

Dochází také ke zlepšování současného bydlení, a to na sídlištích. Pokračuje regenerace sídliště Sever, která se už realizovala v několika etapách, a v přípravě je i projekt sídliště Jih, kde je poměrně hodně městských bytů. Vedoucí oddělení strategického plánování Radka Chalúpková k tomu dodává: „Regenerace sídliště Sever byl jeden z ukázkových projektů, co se týká zapojení veřejnosti do zpracování celkové studie a přípravy dílčích etap. Každoročně žádáme o dotaci z ministerstva pro místní rozvoj. Projekt se týká všech meziblokových prostor, od veřejných prostranství jako je zeleň, hřiště, chodníky, cyklostezky po parkoviště. Na ty jsme se zaměřili v  prvních dvou etapách jako na nejpalčivější záležitost. Teď chystáme zkultivovat jeden prostor přímo mezi domy. Do budoucna bychom se zaměřili na operační programy. Další již zmiňovaný projekt, sídliště Jih, by mohl být jedním z těch, který naplňuje cíle integrovaného operačního programu. Tam by se jednalo nejen o prostory, ale i domy jako takové.“

Radka Chalúpková

Na webových stránkách Kopřivnice se zanedlouho objeví část přímo věnovaná rozvoji města, kde budou zveřejněny projekty, kterými se město zabývá a které již realizuje. Plán a všechny dokumenty budou umístěny v databázi zprostředkované Národní sítí Zdravých měst tzv. DataPlánu, aby mohl kdokoliv zjistit, který odbor a kdo konkrétně má příslušnou věc ze strategického plánu na starosti a také jak se dané záměry uskutečňují. Při aktualizaci totiž budou u jednotlivých aktivit doplňovány ukazatele, a to i přístupnou formou ztvárněné jako barvy na semaforech: plníme - zelená, děláme něco, ale ještě to není cílový stav – oranžová, bohužel to zatím nejde - červená. Posledně uvedené však bude fungovat až po určité době, kdy nastane první hodnocení. V přípravě je také po schválení akčního plánu zestručněná brožura pro veřejnost a investory. Jak říká Radka Chalúpková, „my dokument potřebujeme obsáhlý pro naši práci, ale pro lidi a subjekty, kteří připravují něco pro město z hlediska partnerství, se bude hodit pro rychlou orientaci letáček“.

Kopřivnický CVRKOT

Kopřivnice využívá spolupráci s městy nejen v oblasti turistiky jako v seskupení Lašská brána Beskyd, či spojení sil pro investiční projekt kanalizace ve Svazku obcí povodí Jičínky, ale třeba i pro projekt z Evropského sociálního fondu „Vzdělávání zaměstnanců - Rozvoj lidských zdrojů“, a to s městy Nový Jičín a Frenštát. Jak starosta dále rozvedl, naváže na to aktivita Centrum celoživotního vzdělávání – CVRKOT (celoživotní vzdělávání pro další rozvoj Kopřivnice), kde jde o to dát dohromady všechny instituce, které mají ke vzdělávání na území města a v jeho nejbližším okolí co říci. Podílet se tak bude například Centrum podnikání a rozvoje, dvě základní školy, Vyšší odborná škola, střední odborná škola a střední odborné učiliště Kopřivnice, úřad práce, hospodářská komora. Radka Chalúpková doplňuje, „zaměřili jsme se na hlavní cílové skupiny, a to zaměstnance, zaměstnavatele soukromého či neziskového sektoru, na zaměstnance městského úřadu a příspěvkových organizacích města, na mládež od 12 do 17 let, na lidi ohrožené na trhu práce, ženy na mateřské nebo občany nad 50. Společně s partnery budeme chystat projekty na základě zjištěných potřeb.“ Důležitý je však i rozvoj polytechnického vzdělávání. Když v Moravskoslezském kraji docházelo ke snížení strojírenských a hornických výrob, všichni se přeorientovali na vzdělávání v jiných oborech, například humanitních či manažerských. Josef Jalůvka připomíná, že tak dnes dlouhodobě chybí některé profese jako nástrojář, soustružník, svářeč. Obnovení polytechnického vzdělávání by tak mělo dávat informace žákům a jejich rodičům, že tyto obory mají perspektivu a že některé firmy jsou ochotny dávat i stipendia. Radka Chalúpková shrnuje, že „je zapotřebí vzbudit zájem, neboť panuje zkreslená představa, jak se v dnešní době v takových firmách pracuje“.

Kopřivnice v centru dění

Kopřivnice jako město v podhůří Beskyd mají potenciál stát se výchozí základnou pro turisty. Za poslední rok zde vyrostla dvě ubytovací zařízení, plánuje se výstavba sítě cyklostezek, již je navrženo 35 km. Bude rekonstruován zdejší kulturní dům, jehož nabídka se rozšíří o nové aktivity jako je kongresová turistika. Město se snaží přispět k zázemí pro turisty i zamýšleným projektem rozvoje sportovně rekreačního areálu Pod červeným kamenem, který sestává z lyžařské sjezdovky, koupaliště, krytého bazénu, kurtů, hřiště pro volejbal a záměrem je revitalizovat i letní stadion pro lehkou atletiku, který by tak dostál odkazu místního rodáka Emila Zátopka. Na rekonstrukci čeká také zimní stadion. S ohledem na finanční náklady se uvažuje o PPP projektu, v rámci něhož by byl osloven partner ze soukromého sektoru, který by pomohl navrhnout cílové řešení, připravit dokumentaci, projekt zafinancovat a provozoval jej po určitou dobu.

U příležitosti srpnových oslav 60. výročí povýšení Kopřivnice na město je plánováno setkání partnerských měst. Seminář Žijeme v Evropě bude věnován zhodnocení forem spolupráce a hledání nových podnětů. Spolupráce s partnerskými městy zatím probíhá na bázi kulturních a sportovních vztahů, ale nově je zájem i o výměnu zkušeností, například z hlediska participace společnosti, zejména pak mladé generace na rozhodování o věcech veřejných.

Příklad města Kopřivnice dokumentuje, jakým způsobem může být vykonávána místní samospráva s aktivním zapojením veřejnosti. Obyvatelé Kopřivnice tak významně přispívají k rozhodování o dalším rozvoji svého města.

Ivana Jungová

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook