Sněmovna - o rozpočtu, dotacích z EU i o příspěvku za politickou perzekuci
Rozpočtovým výborem ve středu 7. října úspěšně prošly základní parametry návrhu státního rozpočtu pro příští rok se schodkem 162,7 miliardy korun korun, a to přesto, že především levicoví poslanci návrh kritizovali za to, že není prorůstový, že nese úřednické stopy a jeho kreativita je nulová. Vadilo jim třeba, že zatímco kapitola ministerstva školství se snižuje na 90 procent letošní úrovně, kapitola ministerstva dopravy se zvyšuje na 148 procent. Protischodkový balíček podle některých hlasů zvýší inflaci o procento, nezaměstnanost o 0,7 procenta a sníží spotřebu domácností o tři procenta. Náměstek ministra financí Bohdan Hejduk při jednání výboru zdůraznil, že prioritou vlády při sestavování rozpočtu bylo zabrzdit enormní růst deficitu a státního dluhu. Poukázal na doprovodná usnesení Sněmovny vyzývající k valorizaci důchodů a nesnižování platů státních zaměstnanců, která by si měla vyžádat 14 miliard korun. Předloha počítá s příjmy zhruba 1,022 bilionu korun a výdaji 1,185 bilionu korun.
Ministerstvo pro místní rozvoj patrně nebude vypisovat novou soutěž na monitorovací systém, který zabezpečuje čerpání peněz z evropských fondů. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška informoval členy sněmovního kontrolního výboru, že vláda rozhodne o tom, zda výběrové řízení bude, nebo zda bude ČR nadále využívat současný systém, ač má právní vadu. Monitorovací systém je podle něj stoprocentně funkční a nepředstavuje překážku v čerpání peněz. Otázkou je jen to, zda systém nahradit už teď, nebo až pro příští rozpočtové období Evropské unie, tedy pro léta 2014 až 2020. MMR uzavřelo před osmi lety smlouvu o provozu systému v rozporu s tehdy platným zákonem o zadávání veřejných zakázek. Navzdory uzavření licenčních smluv a dohod o narovnání s firmou S&T Services ČR stále trvá právní vada z roku 2001, která našemu státu zmařila cestu k financování systému z evropských peněz. Provoz dosud stál podle Vondrušky 350 milionů korun. Podobnou částku by podle něho stát za systém uhradil do konce nynějšího rozpočtového období. Pokud by se rozhodl pro výběr nového, stál by podle ministra asi 700 milionů korun, z toho by 300 milionů dala unie. V nynějším rozpočtovém období 2007 až 2013 může ČR získat z Bruselu zhruba až 700 miliard korun. Příjemci dotací dostali ke konci září proplaceno podle dnešních informací z výboru 28,6 miliardy korun.
Sněmovna se s největší pravděpodobností na své další schůzi nebude věnovat zákonu o odškodnění lidí, kteří v době komunismu přišli z politických důvodů o práci. Rozpočtový výbor totiž debatu o předloze přerušil, protože předkladatelé podali celkový pozměňovací návrh, který zohledňuje námitky vlády. Podle návrhu by poškození lidé měli dostávat měsíční příspěvek až 2500 korun. Mohl by o něj požádat člověk, který přišel o práci z důvodu politické perzekuce v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989. Podmínkou by byl ověřený opis osvědčení o mimosoudních rehabilitacích. Na příspěvek by měly mít nárok také vdovy či vdovci po lidech postižených minulým režimem. Nárok by měli zejména lidé, kteří pracovali v resortech vnitra, obrany a spravedlnosti. Podle důvodové zprávy žije v Česku nyní asi 3100 držitelů osvědčení nutného pro výplatu příspěvku a přibližně 500 vdov a vdovců po držitelích tohoto osvědčení. Dopad na státní rozpočet se odhaduje na 100 milionů korun.
text -žam-