Z jednání schůze vlády České republiky dne 7. září 2009
Z důvodu zahraniční cesty předsedy vlády řídil dne 7. září 2009 jednání schůze vlády místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout.
Ministr vnitra Martin Pecina předložil Zprávu o situaci v oblasti migrace na území České republiky za rok 2008. Ze závěrů Zprávy mimo jiné vyplývá, že vstup České republiky do Schengenu nepřinesl z bezpečnostního hlediska výrazné změny v oblasti migrace. Úplné odstranění kontrol na pozemních státních hranicích však znamená pro Českou republiku komplikovanější možnosti odhalování nelegální migrace. Nelegální migranti jsou tak nyní detekováni na vnější schengenské hranici nebo při pobytových kontrolách. Ochrana vnějších hranic je jedním z pilířů v boji proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi, a jako taková je součástí čtyř pásmového modelu boje s nelegální migrací. Česká republika si je vědoma závažnosti nelegální migrace přes vnější schengenské hranice, a proto se bude její pozornost i nadále soustřeďovat na zajištění bezpečnosti mezinárodních letišť.
Kontrolní činnost ve vnitrozemí České republiky je nutné nadále provádět se zaměřením na vyhledávání nelegálně se zdržujících osob a důsledně prověřovat legálnost pobytu kontrolovaného cizince na území České republiky; plně využívat možností své místní znalosti příhraničí a provádět kontrolní činnost na vytipovaných přístupových komunikacích ke státní hranici. Nezastupitelnou úlohu mají rovněž kontroly prováděné v součinnosti PČR Služby cizinecké policie, úřadů práce, živnostenských úřadů, Celní správy a dalších kontrolních orgánů zaměřených na zjišťování nelegálně zaměstnávaných cizinců, ale i cizinců porušujících povinnosti uložené živnostenským zákonem. Lze říci, že kontroly zahraničních osob a jejich případné sankcionování za porušení právních předpisů České republiky má své opodstatnění. Jejich cílem není pouze represe, ale mají i preventivní charakter, tj. zlepšení povědomí o povinnostech a tím i dodržování právních předpisů České republiky těmito osobami.
Také legální migrace s sebou přináší potencionální bezpečnostní rizika, protože se v některých případech může snadno propojit s nelegální migrací. Zneužívání forem legálního vstupu na území České republiky, po kterém následuje nelegální pobyt na území nebo snaha o legalizaci pobytu, je v současné době běžnou formou nelegální migrace. Migraci je v posledních letech obtížné jednoznačně rozlišovat na legální a nelegální, zejména kvůli využívání mnoha způsobů, jak pobyt na území České republiky učinit legálním (například účelová manželství, společná domácnost či účelové souhlasné prohlášení rodičů, zneužívání institutu přechodného pobytu některými občany EU a podobně).
Bezpečnostní riziko představuje také užívání cizích, pozměněných a padělaných cestovních dokladů. Neregulérní cestovní doklady jsou v České republice používány zejména v souvislosti s ekonomickou migrací, ale mohou se na ně pod falešnou identitou skrývat i osoby napojené na mezinárodní zločin či terorismus. V neposlední řadě je to i zjištěný výskyt padělaných dokladů předkládaných při podání žádosti o povolení k pobytu na území České republiky. Prioritou České republiky v oblasti migrace v hodnoceném roce bylo, ale i nadále zůstává, formulovat účinná opatření, která budou podporovat řízenou legální migraci a zároveň minimalizovat migraci nelegální. Nástrojem k naplňování tohoto cíle jsou například projekty zaměřené na výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, Zelené karty, ale i akční plán boje s nelegální migrací. Zatím co první z aktivit je sledováno zaplnit mezery na českém trhu práce a přivést do České republiky natrvalo kvalifikované zahraniční pracovníky schopné přispívat k rozvoji ekonomiky, zavedením zelené karty bude možné relativně rychle zajistit aktuálně chybějící pracovní sílu. Cílem třetí aktivity je ovlivnit migrační trendy v tom směru, aby sami cizinci upřednostňovali legální cesty migrace. Všechny zmíněné aktivity spolu úzce souvisejí, proto lze říci, že oba uvedené projekty mohou rovněž sloužit jako jeden z nástrojů boje s nelegální migrací.
Ministr zemědělství Jakub Šebesta předložil na jednání vlády Program podpory Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. formou poskytování prostředků určených obcím pro realizaci projektů Programu rozvoje venkova „Obce“. Česká republika vycházela při nastavení administrativních postupů pro realizaci Programu rozvoje venkova v letech 2007-2013 z nařízení Rady (ES). Podle ní byla DPH způsobilým výdajem pro čerpání prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, pokud ji s konečnou platností nesou příjemci, aniž by se rozlišoval status příjemce (veřejnoprávní či soukromoprávní subjekt). Takto byly žadatelům - obcím sděleny podmínky pro vypracování finančních rozvah a vypracování žádostí o poskytnutí dotace a v praxi byly státní správou nastaveny podmínky pro žadatele o podporu na realizaci projektů v rámci Programu rozvoje venkova.
V průběhu implementace Programu vyvstala nejasnost týkající se aplikace ustanovení nařízení Rady (ES). Evropská komise vysvětlila, že dosavadní postup, tj. brát výdaje na úhradu DPH jako uznatelný výdaj je nesprávný a sdělila, že DPH pro veřejnoprávní subjekty není způsobilým výdajem. Na základě tohoto sdělení Ministerstvo zemědělství již rozhodlo a sdělilo, že pro žádosti předkládané v roce 2009 a v dalších letech již pro veřejnoprávní subjekty DPH způsobilým výdajem nebude. V letech 2007-2008 byly přijaty a schváleny Státním zemědělským intervenčním fondem žádosti obcí o podporu v rámci Programu s tím, že DPH byla považována za výdaj způsobilý dotování z prostředků fondu. S ohledem na sdělený veřejný příslib daný orgány státní správy, respektive právní nárok vyplývající z uzavřených dohod, musí být tento výdaj dotován a tedy proplacen. Tím, že DPH není uznatelným výdajem, tak obce by musely proti původním předpokladům uhradit z vlastních zdrojů o 19 % více prostředků a tím by byla vážně narušena jejich finanční bilance. Tento stav by mohl navodit situaci, že řada obcí by neměla potřebné prostředky z vlastních zdrojů na úhradu DPH a realizace plánovaných investic by byla ohrožena, popřípadě zrušena. Mohlo by to vést eventuálně k vymáhání prostředků soudní cestou. Tím, že byl dán státní správou veřejný příslib dotování tohoto výdaje obcím, respektive uzavřenými smlouvami, vznikl státu závazek tento výdaj dotovat. Z tohoto důvodu je účelné v zájmu zabránění soudním sporům a v zájmu konkrétního chování státu, tyto výdaje obcím uhradit. Proto se navrhuje dotační titul - Program podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. „Obce“.
Vláda dále projednala a schválila Metodiku pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů, kterou předložil ministr vnitra Martin Pecina. Cílem metodiky je poskytnout pomoc při vyhledávání a stanovení vhodných forem zapojení veřejnosti podle povahy konkrétního připravovaného dokumentu. Výběr konkrétních forem náleží v mezích zákonů příslušnému ústřednímu správnímu úřadu. Metodika má doporučující charakter a v souladu s tím nevyžaduje uplatnění všech forem v ní obsažených při přípravě konkrétního vládního dokumentu a naopak ani neomezuje ústřední správní úřady v případných dalších formách zapojení veřejnosti.
text -rr-