Určitě patříme mezi ty úspěšnější

Osobnost Ing. Ivo Toman, hejtman Pardubického kraje  

O některých projektech z dopravy, ze zdravotnictví, z cestovního ruchu, ale i z ostatních oblastí, které jeho předchůdci ve funkci nastartovali a které chce pomoci dotáhnout do konce, jsme hovořili s Ing. Ivo Tomanem, novým hejtmanem Pardubického kraje

V uplynulém volebním období si kraj vytýčil několik principů a cílů. Mohl byste je konkretizovat a říci, kde se vám dařilo a co je největší slabinou Pardubického kraje?

Rada Pardubického kraje si ve svém programovém prohlášení stanovila mnoho principů, kterými se chce řídit a mnoho cílů, které chce dosáhnout. K principům patří například průhlednost všech rozhodovacích procesů, důraz na ekonomickou základnu kraje, rovnoměrný a vyvážený rozvoj území, což beze zbytku plníme. Mezi cíly bylo mimo jiné i dokončení územního plánu velkého územního celku, což se nám podařilo dokonce jako prvnímu, a pokud se nemýlím, tak zatím i jedinému kraji. V čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie jsme také byli stoprocentně úspěšní a dobře máme nakročeno i v současném programovacím období. Dlouhou dobu usilujeme o umístění správních orgánů a justice na území našeho kraje. Osobně jsem přesvědčen, že i tady je důvod k optimismu. S ministerstvem spravedlnosti už máme vybranou lokalitu pro vybudování krajského soudu a krajského státního zastupitelství v Pardubicích. Také s ministrem vnitra a s policejním prezidiem plánujeme výstavbu krajského ředitelství policie, které doposud v Pardubickém kraji není.

Velké záměry byly a jsou v oblasti zdravotnictví a dopravy. Ve zdravotnictví jsme chtěli zajistit rozvoj lůžkových zdravotnických zařízení a změnit jejich právní formu s cílem dosáhnout lepších hospodářských výsledků. Transformace všech našich nemocnic z příspěvkových organizací na akciové společnosti vyvolala vášnivé diskuse, ale po půl roce jejich „nového“ fungování mohu zodpovědně prohlásit, že to byla správná volba. Nemocnicím se daří ztráty snižovat, i když k té vysněné nule máme ještě daleko. V této oblasti jsme si dále dali za cíl nalézt domácího či zahraničního partnera, který formou PPP projektů podpoří kraj v investiční oblasti především do obslužných procesů ve zdravotnictví. Tento projekt jsme rozjeli v Pardubické krajské nemocnici a.s., momentálně probíhá výběrové řízení na partnera.

V dopravě jsme podporovali výstavbu dálnice D11, po které se do našeho kraje už dva roky jezdí. Důležité pro nás byly obchvaty měst. Holice, Opatov, Chvaletice se už staví, další – například Chrudim – jsou v přípravě. A samozřejmě průběžně modernizujeme síť krajských silnic II. a III. třídy, kterou jsem od státu dostali ve velmi zanedbaném stavu.

Kolik kilometrů silniční sítě se podařilo zmodernizovat a kolik jich ještě na obnovu čeká?

Pardubický kraj má přes tři tisíce kilometrů silnic II. a III. třídy, většinou jde o malé silničky, do kterých nikdo dlouhá léta neinvestoval. Kraj do modernizace silnic, ale i mostů, vložil už více než miliardu korun. Opravili jsme na 260 kilometrů silnic a přibližně 60 mostů. A v tomto trendu budeme pokračovat. Obnovu však potřebují i státní silnice I. třídy. Jsem rád, že Ředitelství silnic a dálnic ČR konečně začíná modernizace těchto komunikací realizovat.

Zabýval jste se rozvojem dopravy – jaký je stav silnic na katastru malých obcí? Lze jim například v rámci regionálního rozvoje nějak pomoci?

Jak už jsem naznačil, Pardubický kraj má velmi hustou síť právě těch „malých“ silnic a silniček, které jsou v zanedbaném stavu. Je to dědictví z minula, danajský dar, kterého se chceme zbavit. Ale peněz v krajském rozpočtu je velmi málo a obávám se, že obecní rozpočty jsou na tom ještě hůře. S podporou rozvoje měst a obcí počítá regionální operační program, takže pokud dokáží samosprávy připravit kvalitní projekty, mají určitě šanci evropské zdroje získat. Pardubickému kraji se to daří.

Co je pro váš kraj největší prioritou v oblasti dopravy?

Budeme pokračovat v modernizaci krajské sítě silnic a mostů v souladu se schváleným plánem oprav silnic do roku 2010 s maximálním využitím fondů Evropské unie.

Zastupitelstvo Pardubického kraje potvrdilo krajský územní plán, včetně trasování rychlostní silnice R35. Definitivně byla schválena a potvrzena jižní varianta přes Svitavsko s tím, že Ústeckoorlicko bude na tuto variantu napojeno prostřednictvím přivaděčů. Definitivní trasování přivaděčů bude rozhodnuto do konce příštího roku v rámci aktualizace stávajícího územního plánu. Pokud se domluvíme s obcemi, kudy přivaděče vést, je velká naděje, že se uskuteční. Zatím bude naší snahou dosáhnout výstavby rychlostní komunikace R35 napříč Pardubickým krajem. V úseku Sedlice – Opatovice se již s výstavbou silnice započalo, zahájení stavby směrem na východ je už snad otázkou několika příštích měsíců. Vláda tuto komunikaci zařadila do dopravních priorit státu a ministerstvo dopravy uvolnilo peníze na přípravu.

Budeme pokračoval v rekonstrukci mezinárodního letiště v Pardubicích a podporovat výstavbu železničních koridorů i obnovu vlakových souprav na regionálních tratích.

Nadále budeme usilovat o splavnění Labe do Pardubic a vybudování Multimodálního logistického centra, které všechny druhy dopravy efektivně propojí.

Využíváte k dosažení cílů financování, v němž se spojí prostředky veřejného a soukromého sektoru? Pokud ano v jaké oblasti?

Projekt Public Private Partnership rozjíždíme v Pardubické krajské nemocnici a.s. Soukromý partner by měl investovat v obslužných nemedicínských oborech. Určitou formu spojení veřejného a soukromého sektoru jsme využili i u projektu energetických úspor v objektech kraje. Vybrané firmy v I. etapě tohoto projektu realizovaly úsporná opatření za téměř 100 milionů korun a my tyto náklady budeme nyní po dvanáct let splácet ušetřenými finančními prostředky.

Sázíte na rozvoj cestovního ruchu, ale příliš úspěšní jste až do loňského roku nebyli. Co se změnilo, že se situace, aspoň pokud jde o návštěvnost, obrátila k lepšímu?

V roce 2007 jsme v oblasti cestovního ruchu realizovali některé důležité koncepční kroky. Zásadní změnou byla založení tzv. organizace cestovního ruchu s cílem zefektivnit propagaci našeho území i šířeji zapojit podnikatelský sektor. Omezili jsme účast na veletrzích cestovního ruchu, které neměly příliš efektivní dopad, a zaměřili jsme se na moderní způsoby prezentace. Několik let již provozujeme turistický portál www.vychodni-cechy.info, za který jsme už dvakrát získali Cenu ministra pro místní rozvoj. Možná i díky tomu vzrostla návštěvnost Pardubického kraje meziročně o téměř 11 procent. V počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních a podle rozlohy regionu se kraj v loňském roce nacházel na devátém místě v rámci České republiky. Tento trend neustále vzrůstá. Rádi bychom připravili pro turisty takové programy, které je u nás udrží déle než jeden, dva či tři dny…

Co vám přináší přeshraniční spolupráce?

Velkým projektem v přeshraniční spolupráci byla modernizace silnic na česko-polských hranicích. Přibližně 35 kilometrů nových silnic bylo spolufinancováno z Evropské unie, která z celkových nákladů zhruba 214 milionů korun uhradila částku asi 90 milionů korun.

Vstupem naší země do schengenského prostoru se uvolnila možnost společně s polskou stranou otevřít nové silniční i železniční hraniční přechody, zavést nové regionální spoje, zmodernizovat silnice i samotné železniční tratě. Jde například o elektrizace trati Letohrad – Lichkov, což je největší investice na železnici, kterou stát v našem kraji uskutečnil. Pro nás to znamená milník ve vývoji železniční dopravy směrem do Polska. Elektrifikace trati a její další úpravy pomohou výrazně zvýšit rychlost projíždějících vlaků, komfort cestujících i objem přepravovaného nákladu. Úpravy železniční trati Letohrad – Lichkov spočívají nejen v elektrifikaci 23 kilometrů dlouhého úseku, ale také v rekonstrukci kolejí, tří železničních stanic, 23 přejezdů a přibližně 60 propustků a mostů.

Jak hodnotíte stávající situaci zemědělství v regionu a kam podle vás bude směřovat další vývoj?

Pardubický kraj je opravdu krajem zemědělským, i když průmysl je tu také vlivný. Podle posledních čísel zaujímá zemědělská půda přibližně šedesát procent rozlohy našeho regionu. Máme zpracovánu koncepci rozvoje zemědělské politiky a rozvoje venkova. Jejím hlavním cílem je stabilizovat podnikatelské prostředí a pomoci podnikatelům v zemědělství a ve zpracovatelském průmyslu se orientovat v prostředí Evropské unie. Po odborné stránce bychom tuto koncepci mohli rozebírat dlouhé hodiny. Myslím, že je velmi důležité, že kraj se snaží zemědělce podporovat, jak může. Máme v kraji několik výrazných zemědělských družstev, ale i soukromníků, kteří ve velké konkurenci obstáli a přečkali i takové pohromy, jako byla například ptačí chřipka v uzavřených chovech drůbeže. Osobně se domnívám, že i přes leckdy složité podmínky má zemědělství v Pardubickém kraji dobrou budoucnost.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 10/2008.

Text: Kateřina Nohavová

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook