Sněmovna - vládní novela vodního zákona
Problematika vod spadá podle vodního zákona do působnosti pěti ministerstev, která vykonávají působnost ústředních vodoprávních úřadů. Svodnou gesci za vodní zákon vykonává Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo životního prostředí je ústředním vodoprávním úřadem ve věcech ochrany vod a ochrany před povodněmi, Ministerstvo zdravotnictví ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání, Ministerstvo dopravy ve věcech užívání povrchových vod k plavbě a Ministerstvo obrany ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů. Výkon státní správy vykonávají vodoprávní úřady, kterými jsou dále obecní úřady, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.
Vláda nyní předložila do Sněmovny novelu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, která si klade za cíl odstranit nedostatky zjištěné vodoprávními úřady při aplikaci dosavadního znění vodního zákona v praxi a zároveň zohledňuje pokrok v oblasti vývoje dostupnosti nových technologií k nakládání s vodami, zpřísněné požadavky na jakost podzemních a povrchových vod i upravené normy pro vypouštění odpadních vod. Podle novely, pokud bude schválena, bude přesunuta část vodoprávní agendy z pověřených obecních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Jednoduché úkony, jako je například povolování domovních studní, budou ponechány v kompetenci pověřených obecních úřadů.
Novela si také všímá ochrany zdrojů pramenité vody v souvislosti s balenou vodou pro lidskou spotřebu. Ochránci životního prostředí si od nového textu zákona slibují, že pomůže snížit znečištění podzemních, případně povrchových vod tím, že explicitně zavede povinnost zajištění zneškodnění odpadních vod ze žump společně s povinností toto zneškodnění prokázat (například fakturou nebo smlouvou o zajištění této povinnosti jinou osobou) na vyžádání vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí. Ve svém důsledku by toto ustanovení mělo zabránit nezákonnému zneškodňování odpadních vod, ke kterému běžně dochází, zejména v malých obcích odhadem u 75 – 90 procent majitelů žump. Pro provozovatele těchto zařízení to znamená jasné stanovení požadavku na odpadní vody, který chybí jak ve vodním zákoně, tak i ve stavebním zákoně.
Nové ustanovení zakazuje přímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních a zároveň rozšiřuje možnosti zneškodňování odpadních vod; ve výjimečných případech umožňuje povolit vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky ze staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo služeb, do vod podzemních na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Rozšíření možnosti udělení výjimky pro služby by mělo řešit problematickou situaci, do které se dostaly objekty, kterým zaniklo povolení k vypouštění k 1. 1. 2008 a skutečně nemají jinou možnost, než vypouštět odpadní vody do půdních vrstev.
Text – žam-