Sněmovna - eGovernment postupně do života obcí a měst
Za účasti téměř 150 poslanců z celé Evropy proběhla 11. a 12. května v Praze na Žofíně konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů členských zemí Evropské unie. K hlavním tématům patřila role EU při podpoře a ochraně demokracie a lidských práv ve světě. Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček účastníky konference přivítal připomenutím všech předchozích úspěšných parlamentních akcí, souvisejících s českým předsednictvím Radě EU. Upozornil na to, že Evropa se rozšiřuje a zároveň prožívá krizi, a zdůraznil, že jejím hlavním úkolem je zůstat i nadále jednotná. Na jeho slova navázal předseda Senátu Přemysl Sobotka, jenž vyzdvihl význam principů subsidiarity, proporcionality a role národních parlamentů při prohlubování evropské integrace. Dále v úvodní části konference, kterou moderovala předsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Kateřina Jacques, vystoupil předseda vlády Jan Fischer. Za svou vládu se zavázal k řádnému dokončení českého předsednictví a dodal, že chce čelit evropské skepsi, a dokázat, že i malé členské státy jsou schopny řídit Unii. Důraz pak položil na mezinárodní souvislosti, prvořadě na vztahy EU s USA a Čínou. Konference pokračovala i debatou o hospodaření a finanční situaci Evropské unie.
Velký zájem byl v pátek 8. května během státního svátku o reprezentační prostory obou parlamentních komor, které byly již tradičně zpřístupněny veřejnosti u příležitosti Dne osvobození. Do Poslanecké sněmovny přišlo zhruba 1200 lidí, paláce, v nichž působí Senát, navštívilo celkem přes 2500 lidí.
Během stále pokračující schůze Poslanecké sněmovny její členové podpořili senátní novelu zákona o odškodnění obětí okupace Československa v roce 1968. Novela má napravit stav, kdy je odškodnění odepíráno lidem, kteří se domohli určité finanční satisfakce podle komunistických norem. Lidem, kteří již nějaké odškodné v minulosti získali, by se mohla částka pouze snížit o již vyplacený příspěvek. Oběti nebo pozůstalí po nich mohou podle tři roky starého zákona požádat o jednorázové finanční odškodnění od 30 000 do 150 000 korun podle míry postižení. Mnozí žadatelé ale byli odmítnuti s tím, že se jim už dostalo odškodnění podle předchozích právních předpisů. Podle nich ale mohli získat mnohem nižší finanční kompenzaci. Svědčí o tom podle předkladatelů novely také to, že vláda na kompenzace vyčlenila čtvrt miliardy korun, avšak zatím vyplatila jen něco přes pět milionů korun. Ministerstvo vnitra od doby platnosti zákona dostalo zhruba 500 žádostí o odškodnění, ovšem vyhovělo prý jen asi stovce lidí. Kvůli zamítavým rozhodnutím čelí žalobám.
Elektronickou spisovou službu zavádí schválená novela zákona o archivnictví. Má ušetřit peníze, protože elektronické zaslání vyjde levněji než papírový dopis. Sociální demokraté s návrhem nesouhlasili, vadilo jim zejména nejasné financování projektu a údajná nepřipravenost systému. Vedle poslanců vládních stran však předlohu podpořili komunisté. Pro hlasovalo celkem 108 poslanců, proti 52. Předloha počítá s účinností od 1. července, zapojení obcí bude zatím dobrovolné. Obce, kraje a soudy budou mít povinnost se k systému připojit od listopadu. Počáteční fázi, kdy budou úřady na nový systém přecházet, pomůže obcím a krajům hradit stát. Digitální dokumenty, které úřad či soud obdrží prostřednictvím své datové schránky či podatelny, budou dál distribuovány v elektronické podobě a stanou se součástí elektronických spisů. Zákon o archivnictví zpřesňuje platnost normy, která nebyla měněna po několik let a současně technicky upravuje jednu část eGovernmentu, a to jsou datové schránky. Od listopadu by neměly mezi úřady putovat téměř žádné dopisy v papírové podobě. Podle některých odborníků by mohly obce uspořit od 250 000 korun až do jednoho milionu korun.
Text: -žam-