Z jednání schůze vlády České republiky dne 9. února 2009
Jedním z nejdůležitějších materiálů, které vláda na své schůzi projednala byl Návrh novely zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesnických pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, který předložil ministr zemědělství Petr Gandalovič. Cílem předloženého návrhu zákona je zejména urychlit proces vypořádávání restitučních nároků za nevydané pozemky a upravit způsob výpočtu výše peněžité náhrady za nevydané nemovitosti z přídělů v případech, kdy není možno zajistit zaplacenou přídělovou cenu. Zajistit potřebnou ochranu státní půdy pro realizaci společných zařízení v rámci pozemkových úprav, zejména přístupových cest tak, aby nebyla státní půda privatizována způsobem, který by ztížil provedení pozemkových úprav. Z přednostního prodeje státní půdy vyloučit vlastníky zemědělských pozemků v dané lokalitě, kteří neprovozují zemědělskou výrobu. Dále je navrženo umožnit další bezúplatné převody pozemků do vlastnictví obcí. Ostatní navrhované změny sledují především urychlení procesů upřesněním podmínek jejich realizace, jakou jsou například podmínky účasti ve veřejných nabídkách, podmínky skládání kauce, náležitosti žádostí o převod, důsledné uplatnění podmínky provozování zemědělské výroby při prodeji zemědělcům a uplatnění podmínky bezdlužnosti vůči Pozemkovému fondu České republiky, a to i u družstev a obchodních společností, jichž jsou tito zemědělci členy nebo společníky. Součástí novely je i stanovení podmínek realizace předkupního práva státu.
Ministryně obrany Vlasta Parkanová předložila na schůzi vlády Návrh novely zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Novela se zabývá stanovením nových hodnostních sborů a hodností. Současná hodnostní struktura profesionálních ozbrojených sil je naprosto nevyhovující, neboť vojáci, kteří jsou služebně zařazeni na nejnižších systemizovaných místech, mají hodnost rotný. Od ukončení povinnosti výkonu základní služby se nepodařilo do zákona o vojácích z povolání začlenit hodnostní sbor poddůstojníků. V činné službě byly poddůstojnické hodnosti používány pouze u vojáků v základní nebo náhradní službě. Navrhovaná právní úprava narovnává anomálii vůči obvyklé struktuře aliančních i jiných armád a umožňuje stanovit přehlednou skladbu personálu. Nová hodnostní struktura svým složením lépe odpovídá tradici vojenských hodností používaných od vzniku naší armády. Hodnostní struktura vychází z normy STANAG 2116 a je typově slučitelná s hodnostní strukturou ozbrojených sil států NATO. V návrhu novely se vymezuje pojem zahraniční operace, který vychází z ustanovení § 10 zákona č. 219/1999 Sb. Zavádí a definuje se pojem kontingent, stanovují se práva a povinnosti jeho velitele. Tato úprava vychází z potřeby upravit specifika služby v podmínkách, které mohou nastat v průběhu služby vojáků v zahraničí. Stanovuje se omezení práv vojáka na udělení řádné dovolené a služebního volna, a to opětovně s ohledem na splnění úkolů zahraniční operace. Zakotvuje se právo velitele kontingentu vzhledem ke specifikům průběhu služby vojáka v zahraničí odchýlit se od právní úpravy celkové základní denní doby služby, doby služby konané nad základní týdenní dobu služby, doby volna a doby přestávek ve službě. Novela rovněž řeší zvýšení částek jednorázového mimořádného odškodnění pozůstalých. Účelem jednorázového mimořádného odškodnění pozůstalých je ohodnocení zvláštních rizik při výkonu služby. Dosavadní právní úprava výrazně zvýhodňovala pozůstalého manžela a pozůstalé děti s nárokem na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém oproti rodičům a ostatním osobám, které byly odkázány na vojáka výživou. Navrhuje se proto jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých u této kategorie osob přiměřeně zvýšit s tím, že obdobně jako u pozůstalého manžela a pozůstalého dítěte se výše odvozuje od konkrétní rizikové činnosti, při které voják zemřel, a výše odškodnění při vzniku plné invalidity v důsledku této činnosti.
Ministr vnitra Ivan Langer předložil na jednání vlády materiál Zajištění bezpečnostní situace České republiky v souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků v důsledku hospodářské krize. Účinné řešení dopadů hospodářské krize na pobyt cizinců v České republice s cílem minimalizovat rizika pro bezpečnostní situaci země předpokládá realizaci souhrnu komplexních opatření. Nedílnou součástí celého postupu budou nejen opatření zaměřená na pomoc cizincům v obtížné situaci, ale i opatření represivní, jež jsou nezbytná zejména z pohledu bezpečnostního. Navrhovaná opatření řeší nejen důsledky dopadů ekonomické krize (tj. nepříznivou situaci cizinců, ve které se po ztrátě pracovního uplatnění ocitli), ale zahrnují také postupy, jak těmto důsledkům předcházet (tj. zabránit vývoji, aby se do bezprizorní situace dostávali další nově přicházející zahraniční pracovníci). Je nutné realizovat i komplementární kroky, jejichž smyslem bude zajistit odpovídající stav bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky a napomoci ke zvýšení úspěšnosti ostatních přijímaných opatření. Jedním z opatření je dočasné omezení přílivu nových zahraničních pracovníků do České republiky. Toto opatření je motivováno snahou nadále nezvyšovat počet cizinců, kteří se v České republice mohou dostat do nepříznivé situace v důsledku ztráty pracovního uplatnění a preventivně tak působit k omezení míry možných rizik pro bezpečnostní situaci České republiky. Opatření je rovněž nezbytným předpokladem pro účinné provádění následných kroků spojených s pomocí cizincům, kteří se na území České republiky v bezprizorní situaci již nacházejí. Je nepřijatelné, aby na jedné straně odpovědné státní orgány v souvislosti s hospodářskou krizí poskytovaly pomoc bezprizorným cizincům a aby na straně druhé agentury práce nadále zprostředkovávaly zaměstnání novým zahraničním pracovníkům, kteří v současné době mají velmi omezené možnosti získat v České republice pracovní uplatnění. U takových osob naopak existuje vysoká pravděpodobnost, že během velmi krátké doby rozšíří řady těch cizinců, kteří již bez práce i finančních prostředků jsou. Úsilí odpovědných orgánů státní správy řešit nepříznivou situaci cizincům by se za takových podmínek míjelo účinkem.
Vláda dále projednala Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů v roce 2007, který předložil ministr vlády Michael Kocáb. Z materiálu mimo jiné vyplývá, že obecně lze říci, že poskytováním dotací ze státního rozpočtu stát nakupuje služby od neziskového sektoru, který službu odvede obvykle efektivněji, levněji, než jiné sektory. To je dáno např. značným podílem dobrovolné práce dobrovolníků na fungování mnohých neziskových organizací. Takové organizace proto pracují levněji než organizace, založené za účelem dosahování zisku. Proto je v tomto neziskový sektor nezastupitelný a je tudíž žádoucí jeho aktivity dlouhodobě podporovat. Poskytováním dotací neziskovým organizacím může docházet ke znevýhodňování některých obchodních společností, působících ve stejné oblasti. Některé dotační programy však nejsou určené jen a pouze pro neziskové organizace. Problémem však je, že v našem právním systému není „neziskovost“ nijak definována, a proto většina dotujících resortů používá vymezení neziskových organizací podle jejich právní formy (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy a účelová zařízení církví). V současné době však již probíhají práce na věcném záměru zákona o veřejně prospěšných organizacích. Jedním z cílů tohoto zákona bude vymezit principy veřejně prospěšné organizace. Status veřejné prospěšnosti však nebude omezen jen na některé právní formy, budou ho moci dosáhnout všechny právnické i fyzické osoby. Tím by došlo k eliminaci výše zmíněného znevýhodnění obchodních společností vůči neziskovým organizacím.
text -rr-