Anotace
Mgr. Martin FÜRBACH, katedra kriminalistiky, Policejní akademie ČR v Praze
Využití elektronové mikroskopie ve forenzní entomologii
Role forenzní entomologie pro určení doby smrti, geografických informací nebo dalších relevantních informací pro kriminalistiku je obecně známa. V některých případech je stále problém rozlišení hmyzu pomocí tradiční mikroskopie. Forenzní entomologové z Brazílie se věnují problematice využití elektronového skenovacího mikoskopu pro rozlišení některých druhů hmyzu podle vajíček. Zdůrazňují zejména její vysokou diskriminační schopnost.
(MENDONCA, P.M., SANTONS-MALLET, J.R., MELLO, R.P., GOMES, L., QUEIROZ, M.M.C. Identification of fly eggs using scanning electron microscopy for forensic investigations. Micron, roč. 39, č. 7, s. 802-807)
Možnosti získávání forenzních dat z paměti počítačů
Holandští autoři se věnují problematice vytěžování paměti osobních počítačů. Konstatují, že zjištění informací z pevných disků vyžaduje zpravidla dešifrování hesla a může být v některých případech časově velmi náročné. Operační systém Windows poměrně agresivně zachytává velké množství dat v paměti. Autorům se podařilo prokázat, že velká část paměti je zaplněna daty týkajících se jednotlivých souborů a v případě šifrování je možné data získat z paměti zpět. Úspěšnost se pohybuje okolo 40 procent.
(BAAR, R.B., ALINK, W, VAN BALLEGOOIJ, A.R. Forensic memory analysis: Files mapped in memory. Digital Investigation, roč. 5, č. 1, s. 52-57)
Porovnání efektivity a účinnosti zajištění DNA a otisků prstů z dokumentů
Zajišťování otisků prstů z dokumentů je zcela rutinní kriminalistická praxe, v současné době s možnostmi DNA analýzy se diskutuje o vhodném přístupu. Současné postupy mohou díky použití agresivních chemikálií znehodnotit výsledky DNA analýzy. Angličtí autoři se proto věnují efektivitě zajištění DNA na různých druzích papíru obecně. Konstatují, že zejména v případech novinového a časopisového papíru je možné obecně počítat s efektivní analýzou DNA, v případech běžného kancelářského papíru nikoliv.
(SEWLL, J., QUINONES, I., AMES, C., MULTANEY, B. CURTIS, S., SEEBORUTH, H., MOORE, S., DANIEL, B. Recovery of DNA and fingerprints from touched documents. Forensic Science International: Genetics, roč. 2, č. 4, s. 281-285)
Objektivní analýza chronického užívání alkoholu post-mortem
Konstatování chronického užívání alkoholu u mrtvol je stále založeno spíše na morfologických nálezech. Italští patologové se proto věnují shrnutí nových instrumentální metod v této oblasti. Práce je zaměřena zejména na studium esterů mastných kyselin, které jsou často s chronickým uživáním alkoholu spojovány.
(RAINIO, J., DE GIORGIO, F., BORTOLOTTI, F. TAGLIARO, F. Objective post-mortem diagnosis of chronic alcohol abuse – A review of studies on new markers, Legal Medicine, roč. 10, č. 5, s. 229-235)
Sebevraždy pomocí oxidu uhelnatého
Anglický patolog se věnuje problematice sebevražd pomocí oxidu uhelnatého, které jsou na vzestupu jak v Anglii, tak například v Hong-Kongu. Jedná se o spalování uhlí používané jinak ke grilování. V těchto případech je spalováno v uzavřených prostorech, například v umyvadle koupelny. Návody jak docílit nedokonalého spalování a zvýšit tak stupeň oxidu uhelnatého se šíří pomocí internetu. Tento způsob sebevražd je v současné době „populární“ jak u jednotlivců, tak v případě páchání hromadných sebevražd.
(PATEL, F. Carbon copy deaths: Carbon monoxide gas chamber. Journal of Forensic and Legal Medicine, roč. 15, č. 6, s. 398-401)
Korelace mezi trasologickou stopou a hmotností
Autor z katedry antropologie Punjab University v Indii se věnuje klasickému problému kriminalistické trasologie – určení hmotnosti pachatele. I když autor konstatuje, že existuje vysoká korelace s hmotností, je nutné zohlednit skutečnost, že studie byla prováděna s otisky bosých nohou. Využití těchto informací je častější v Indii, ale v podmínkách střední a západní Evropy se nejedná o frekventované druhy stop na místě činu. Dále autor konstatuje, že je možné spolehlivě řici, že pachatel např. nesl nějaký objekt v jedné ruce až v přípach, kdy zátěž byla vyšší než 20 kilogramů.
(KRISHAN, K. Establishing correlation of footprints with body weight – Forensic aspects. Forensic Science International, č. 179/1, s. 63-69.)
Odlišení padělků léčiv pomocí infračervené spektroskopie
Padělání léčiv se stává stále frekventovanější a svým objemem dohání padělatele oblečení a softwaru. Z hlediska nebezpečnosti se jedná o vysoce závažný jev, kdy zákazník dostává léčivo, které neobsahuje buď žádnou účinnou látku (placebo), menší množství látky než je v případě originálu deklarováno, jiné látky nebo je nedostatečně upraveno a obsahuje látky životu nebezpečné. V západních zemích se množství padělků pohybuje okolo 1%, v rozvojových zemích okolo desítek procent, v případě léčiv nakupovaných prostřednictvím internetových stránek překupníků až okolo 50%. Vzhledem k tomu, že užívání těchto léčiv bývá nezřídka spojováno se smrtí pacientů, objevuje se stále více přístupů pro analýzu těchto látek. Američtí autoři popisují způsoby odlišení těchto druhů léčiv pro forenzní účely. Ve studii se zabývají antimalariky, které analyzují pomocí infračervené spektroskopie.
(DOWEL, F.E., MAGHIRANG, E.B., FERNANDEZ, F.M., NEWTON, P.N., GREEN, M.D. Detecting counterfeit antimalarial tablets by near-infrared spectroscopy. Journal of Pharmaceutical and Biomedical Analysis, roč.XX, č. X, s. XXX-XXX)
Luminol – jeho vliv na DNA a toxicita
Angličtí autoři se věnují literární rešerši zaměřenou na luminol. Využití luminolu pro vyhledávání krevních skvrn a jejich fotografickou dokumentaci je v kriminalistice všeobecně známo. Již od počátku využití je luminol studován z hlediska možného vlivu na degradaci DNA a na jeho možnou zdravotní škodlivost. Autoři shrnují jednotlivé názory a po důkladné analýze dospívají k názoru, že riziko pro techniky je minimální.
(LARKIN, T. GANNICLIFFE, C. Illuminationg the health and safety of luminol. Science & Justice, roč. 4, č. 2., s. 71-75)
Zviditelňování otisků prstů na nábojnicích
Nejen v odborném, ale i populárním tisku vzbudila ohlasy práce věnovaná zviditelňování otisků prstů na nábojnicích. Práce anglického autora se věnuje mikrokorozi způsobené právě složením odparku potu a působením vysoké teploty. Autor fotograficky dokládá úspěšnost metody na materiálech, které byly vystaveny působení vysoké teploty i na reálných vzorcích, zejména nábojnicích.
(BOND, J.W. Visualisation of Latent Fingerprint Corrosion of Metallic Surfaces. Journal of Forensic Sciences, roč. 53, č. 4., s. 812-822)
Vlákna na lyžařských kuklách
Američtí autoři analyzují lyžařské kukly, pomocí kterých se pachatélé maskují při přepadeních bank, pošt atd. Autoři se zabývají možnostmi identifikace a využití textilních vláken z těchto objektů. Hodnotí různé způsoby vyhledávání a zajišťování vláken s využitím světelných zdrojů, vytřepávání a další. Z celkového množství padesáti vláken se podařilo zajistit v naprosté většině případů více než polovinu.
(CHEWNING, D.D., DEAVER, K.L, CHRISTENSEN, A.M. Persistence of Fibers on Ski Masks During Transit and Processing. Forensic Science Communications, 2008, roč. 10, č. 3. Dostupné na internetu)
vytisknout
e-mailem
Facebook