Boj proti informačním vlivovým aktivitám: Příručka pro komunikátory

Švédská agentura pro civilní pohotovost (Swedish Civil Contingencies Agency) vydala na konci srpna 2018 rukověť pro boj proti informačním vlivovým operacím určenou komunikátorům ve státní správě (Countering information influence activities, a handbook for communicators). 

CTHH zajistilo český překlad příručky, kterou si můžete stáhnout zde (pdf, 1,4 MB).

Rukověť má trojí cíl: I) vysvětlit, co jsou informační vlivové operace, II) ukázat, jak fungují a III) nabídnout nástroje, jak jim čelit. Informační vlivové operace přitom rukověť definuje jako koordinované aktivity cizích mocí, včetně použití matoucích nebo nepřesných informací, za účelem ovlivňovat politické a veřejné rozhodování, veřejné mínění, nebo názory v jiné zemi, které mohou negativně ovlivnit její suverenitu, její bezpečnostní cíle, nebo jiné zájmy.

I. CO JSOU INFORMAČNÍ VLIVOVÉ OPERACE  
Tato část vysvětluje, co jsou informační vlivové operace, jak zneužívají slabin ve společnosti a jak se liší od ostatních způsobů komunikace.

Podstatou fungování informačních vlivových operací je narušování procesu "autokorekce" nepřesných informací (ze strany novinářů, akademiků či představitelů občanské společnosti) ve zdravé demokratické společnosti. Toto narušování je prováděno systematickým nasazováním technik určených ke klamání, které využívají mezer v daném procesu a ve výsledku jej korumpují. (Příkladem mohou být zmanipulované nebo zfalšované důkazy, falešní odborníci, podplacení svědci, média používaná jejich vlastníkem k jednostrannému informování, boty vytvářející zdání živé veřejné debaty apod.) Kombinace těchto technik způsobuje, že systém již není schopný účelově nepřesné informace autokorigovat. Informační ovlivňování se tak od ostatních forem komunikace liší tím, že klame, není konstruktivní (tj. cílem není přispět k debatě) a narušuje společenskou soudržnost a demokratické základy státu.


II. JAK JSOU INFORMAČNÍ VLIVOVÉ OPERACE POUŽÍVÁNY
Tato část vysvětluje, jaký je účel informačního ovlivňování, jaké jsou jeho hlavní metody a jak jsou kombinovány.

Cílem informačních vlivových operací je vytváření strategických narativů a jejich šíření vůči cílovému publiku. Strategické narativy jsou trojího druhu: pozitivní či konstruktivní (tj. tvrdí o něčem, že je to pravda), negativní či destruktivní (tj. tvrdí o něčem, že je to lež), nebo nepřímé (tj. odvádí pozornost jinam). Cílové publikum lze dělit na: celou společnost, určité sociodemografické skupiny (tj. podle věku, příjmů, vzdělání), nebo určité psychografické skupiny (tj. podle charakterových vlastností, politického přesvědčení, vzorců chování).

Obecně lze metody informačního vlivového působení rozdělit na šest typů, které jsou často používány ve vzájemné kombinaci:

1. sociální a kognitivní hacking (černá reklama, sociální bubliny apod.)
2. podvodné identity (osoby vydávající se za někoho jiného/za odborníka, média vydávající se za seriózní apod.)
3. vykořisťování prostřednictvím počítačových technologií (boty, deepfake, phishing apod.)
4. dezinformace (fabulace, manipulace, použití nesouvisejících manipulativních fotografií apod.)
5. negativní rétorika (osobní útoky, diskreditace, whataboutismus, přerámcování témat apod.)

Klíčem k úspěšné identifikaci infomačního vlivového působení je tedy rozklíčování výše uvedených faktorů. Jakmile je známo, jaké narativy a vůči komu jsou šířeny, a tedy i za jakým účelem, je možné přistoupit k formulaci vhodné reakce.
 

III. JAK ČELIT INFORMAČNÍM VLIVOVÝM OPERACÍM
Tato část vysvětluje, jak lze zodolnit vlastní organizaci vůči informačním vlivovým operacím. Doporučuje se přitom trojí postup: 1) příprava, 2) implementace, 3) vyhodnocení.

1. Příprava

Nejprve je třeba si přiznat existenci hrozby. Prvním krokem by pak mělo být zvyšování povědomí a budování kapacit pro zvládání hrozby – a to jak uvnitř, tak vně organizace. Jelikož jedním z hlavních cílů informačních vlivových operací je narušovat důvěru mezi lidmi i vůči institucím, by právě obnova důvěry měla být klíčovým sdělením v reakci na takovou hrozbu.

Je vhodné si připravit a nechat předem schválit několik obecných sdělení. Ta by měla reflektovat centrální pozitivní narativ organizace. Rovněž je vhodné identifikovat cílové skupiny, např. nejzranitelnější části populace.

V neposlední řadě je vhodné v přípravné fázi vyhodnotit, jak mohou informační vlivové operace organizaci poškodit.
 

1. Implementace

Existují čtyři druhy reakcí na informační vlivové operace (od nejvíce neutrální po nejvíce "bojovou"):

• vyhodnocování: v této fázi se vyhodnocuje situace, ověřují fakta, informují relevantní subjekty a transparentně informuje veřejnost, typické sdělení ve smyslu "vyhodnocujeme situaci" získává čas na vypracování důkladnější reakce
• informování: jakmile existuje povědomí o situaci, je vhodné vydat informativní prohlášení, které pomocí faktů opraví dezinformaci, odkaz na další důvěryhodný zdroj takovéto sdělení ještě posílí, vhodné je rovněž připomenout hodnoty, na kterých organizace spočívá
• angažování: zde se již organizace zapojuje do dialogu, je potřeba, aby cílová skupina měla snadný přístup k informacím, dále je vhodné angažovat klíčové hráče tak, aby se sdělení organizace šířilo dále, či použít související události, debaty, nebo jiné akce k šíření faktů, rovněž je vhodné připravit podklady, které stručně a výstižně představí hlavní body případu, záhodno není zapomínat na širší pozitivní narativ
• bránění: zde se jedná o přímou reakci proti konkrétnímu útočníkovi (např. troll), občas je nejvhodnější cestou útočníka ignorovat, lze jej ale také nahlásit příslušným úřadům či blokovat, případně jej odhalit, všechny tyto kroky je třeba nejprve velmi pečlivě zvážit.

Výše popsané reakce je možné použít v kombinaci a v závislosti na závažnosti informační vlivové operace. Nicméně první reakcí by vždy měla být faktická reakce, teprve potom následovaná angažováním se v dialogu. 

1. Vyhodnocení

Vyhodnocení by mělo spočívat v popisu incidentu, jeho reflexi a sdílení zkušeností.

ZÁVĚREM
Jakákoliv komunikační protiopatření jsou omezena tím, že reagují na sdělení někoho jiného. V tomto ohledu je reakce na informační vlivové působení ze své podstaty problematická, jelikož je to právě protistrana, která určuje témata diskuse a podmínky, za kterých může nebo nemůže fungovat demokratický režim jiného státu. To, že se jedná o reakci, tedy o obranu, je slabinou. I proto má smysl zabývat se ochranou demokratických hodnot a chránit "zdraví" samotného procesu vytváření veřejného mínění. Je důležité, aby reakce na informační vlivové operace nedusila veřejnou debatu.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook