Sněmovna – nová pravidla pro stížnosti, reforma justice
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil seznámil ve čtvrtek 13. ledna členy ústavně právního výboru se svými návrhy na reformní kroky v justici. V plánu má například změnu výběru soudců. Nově by kandidáti procházeli výběrovým řízením, zrušen má být institut soudního čekatele. ČR je podle ministra Pospíšila nyní v jiné situaci než v minulosti, kdy bylo cílem naplnit volná soudcovská místa a ročně byli jmenováni stovky soudců. Nyní jich už úřaduje přes 3000; pro udržení tohoto počtu bude podle odhadů nutné jmenovat 30 až 40 soudců ročně. Vybraní uchazeči se stanou justičními kandidáty, kteří projdou šestiměsíční stáží u soudu. Potom by mohli být jmenováni. Počet soudců bude možné podle Pospíšila snižovat až potom, co budou vyřešeny dosud nedokončené případy z 90. let. Reálnou možností je podle něho zrušení vrchních soudů, čímž by se zjednodušila struktura soudů a zmizely by spory o pravomoci.
Podle nového textu zákona o stížnostech, který do Sněmovny doručil Jihomoravský kraj, by občanům v budoucnosti mohla hrozit pokuta, pokud by úřadům poslali hrubě urážlivou stížnost. Postih by se měl pohybovat od 500 do 5000 korun. Návrh mimo jiné definuje stížnost a stanoví, kdo přesně je za jejich vyřízení odpovědný. Stížnosti by úřady musely vyřídit do měsíce, v případě složitějších podání do dvou, nejvýše do tří měsíců. Nemusely by se vůbec zabývat anonymními stížnostmi; pokud by však nasvědčovaly spáchání trestného činu, musely by je předat policii. Předloha by také uložila stěžovateli povinnost spolupracovat v případě potřeby s úřadem při prošetřování podání. Výsledkem prošetřování by měl být závěr, zda je skutečný stav věci v rozporu s právními předpisy, nebo ne. V současné době neexistuje v právním řádu České republiky ucelený právní předpis, který by stížnosti komplexně upravoval. Pravidla mohou navíc ještě upravovat města, obce a kraje. V praxi tedy mohou lidé narazit na různých radnicích a hejtmanstvích na zcela odlišné postupy, což by měla novela změnit.
Firmy a lidé, kteří musí v souvislosti se svojí činností hlásit úřadům znečištění životního prostředí, tak budou muset činit elektronicky, hlavně prostřednictvím zvláštní datové schránky. Hlavním cílem novely zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí je snížit byrokracii a náklady. Hlášení dosud podávali převážně producenti odpadů. Od tohoto roku se bude povinnost týkat také znečišťovatelů ovzduší a vody, čímž by počet osob, na něž se zákon vztahuje, mohl vzrůst ze 4900 zhruba na 21 200 a počet hlášení z 19 500 až na 84 500. Administrativní zátěž by podle předkladatelů vzrostla až šestkrát. Ohlašovací povinnost mají producenti středního až zvlášť velkého znečištění. Těmi mohou být například kotelny, elektrárny, chemičky, případně i majitelé činžovních domů s vlastní kotelnou.
-žam-