10P - Desatero problémů
Během veřejných setkání se lidé vyjadřují k dílčím projektům, ale také k nedostatkům v obci či v regionu. Účastníci Fóra Zdravého města mají možnost sestavit „desatero problémů“, které obec nejvíce trápí.
Mezi osvědčené metody kvality ve veřejné správě, za které jsou udělovány Ceny Ministerstva vnitra, patří již několik let uplatňování místní Agendy 21. Tento mezinárodní program, zaměřený na naplňování zásad udržitelného rozvoje, zahrnuje jak zlepšování strategického řízení úřadu, tak systematické a dlouhodobé zapojování veřejnosti do rozhodování o prioritách rozvoje obce či regionu. Komunikace úřadu s veřejností je nezbytná nejen jako zpětná vazba při tvorbě strategických dokumentů, ale ukazuje zároveň otevřenost veřejné správy vůči občanům.
Formy součinnosti
Existuje řada způsobů jak veřejnost do rozhodovacích procesů zapojit. Obec se zdaleka nemusí omezit jen na „povinná“ veřejná projednávání konkrétních rozvojových projektů, ale naopak je žádoucí k palčivým tématům pořádat kulaté stoly, na nichž mají občané možnost diskutovat se zástupci zastupitelstva i pracovníky úřadu. Kulaté stoly, osvědčené akce pro diskuse s veřejností, pravidelné ankety či dotazníkové průzkumy patří mezi účinné metody získání zpětné vazby od občanů- veřejnost by měla mít možnost se vyjádřit k širšímu záběru a pojmenovat největší problémy, které rozvoji dané obce či regionu brání.
Vsetínské zkušenosti
Město Vsetín má dlouholeté zkušenosti s aktivním zapojováním veřejnosti. Metoda pro komunikaci s veřejností je vybírána podle tématu i cílové skupiny. Ing. Petr Kozel ze Společnosti pro komunitní práci Vsetín o.p.s., který je zároveň koordinátorem Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 ve Vsetíně, přibližuje zkušenosti se zapojováním veřejnosti: „Mezi odbornější přístupy patří například jednání pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb a péče, do něhož je veřejnost zapojována v periodických cyklech. Naopak jednoduchý postup ke zjištění názorů občanů představují komunitní kampaně s anketou či dotazníkovým šetřením, kdy respondenti ani nemusí tušit, že jde o určitou formu průzkumu. I zde platí, že periodické opakování kampaní se vyplácí.“ Tato metoda poskytuje aktuální informace k požadovaným tématům bez potřeby hlubšího vhledu občanů do strategických plánů města. „Zlatou střední cestu mezi oběma přístupy představuje veřejné setkání k nejdůležitějším problémům města,“ konstatuje Petr Kozel.
Tajemnice MěÚ Přeštice
Tajemnice MěÚ PřešticeFórum Zdravého města
Příkladem systematického zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů jsou tzv. Fóra, která se již řadu let konají ve Zdravých městech, obcích a regionech České republiky a jejichž výsledky slouží jako podklad pro komunitní plány rozvoje. Každým rokem tento typ setkání uspořádá kolem třiceti členů Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM).
„Fórum Zdravého města není tak formální jako jiná veřejná projednání a díky tomu může nabídnout řadu nových podnětů ke spolupráci mezi úřadem a veřejností. Během živého setkání se pracovníci úřadu mnoho dozvědí o potřebách lidí a přítomní občané zase získají více informací o práci úřadu,“ vysvětluje tajemnice Městského úřadu Přeštice Eva Česáková. V Přešticích proběhlo Fórum Zdravého města v dubnu již podruhé a při jeho přípravě byly využity mimo jiné zkušenosti z pořádání komunitních kampaní včetně spolupráce s partnerskými organizacemi.
Občané sestavují žebříček problémů
Ze zkušeností vyplývá, že počet aktivních občanů, kteří se chtějí podílet na rozvoji obce, bývá omezený a navíc hrozí, že diskutovaná témata se časem vyčerpají. I z tohoto důvodu přišla Národní síť Zdravých měst se způsobem zatraktivnění veřejných setkání a s návrhy, jak s náměty, které během veřejných setkání zazní, dále pracovat směrem k vedení obce a jak zajišťovat jejich řešení.
Od podzimu roku 2008 probíhá Fórum Zdravého města atraktivní formou „10P – desatero problémů“. Návštěvníci veřejných setkání mají možnost postupně sestavit žebříček deseti nejpalčivějších problémů daného města, obce či regionu. Desatero se následně ověří anketou a může se tak stát hlavním podkladem i pro navazující kulaté stoly a další formy řešení pojmenovaných překážek či problematických oblastí.
Fórum s využitím metody „10P – desatero problémů“ proběhlo doposud ve Zdravých městech Chrudim, Hlučín, Kopřivnice, Velké Meziříčí, Ústí nad Labem, Strakonice, Mladá Boleslav, Prostějov, Jihlava, Orlová, Tábor, Lomnice nad Popelkou, Hodonín, Uherské Hradiště, Vsetín, Šternberk, Jilemnice a Přeštice, ve Zdravé městské části Praha-Libuš a Písnice, ve Zdravých obcích Strašín, Bolatice a ve Zdravém mikroregionu Drahanská vrchovina. V letošním roce se mimo jiné chystá také první celokrajské Fórum Zdravého regionu Vysočina nebo Fórum Zdravé městské části Praha 7.
O konání veřejného setkání - Fóra Zdravého města obce či regionu musí být občané včas informováni, a to nejen oficiální cestou prostřednictvím standardních informačních kanálů radnice či úřadu, ale také pomocí sdělovacích prostředků.
K rekordní návštěvnosti Fóra Zdravého města Uherské Hradiště letos v únoru nepochybně přispělo vysílání zvacích spotů v místní komerční rozhlasové stanici, která se stala mediálním partnerem akce. Během samotného veřejného setkání mohou probíhat různé doprovodné aktivity, které akci odlehčí a zatraktivní: ukázka či prodej regionálních výrobků, představení místních sdružení či prací dětských a studentských kroužků.
Účastníci Fóra Zdravého města, obce či regionu nejprve diskutují u tématicky zaměřených stolů. Jednotlivá diskusní „hnízda“ se věnují oblastem, jako je veřejná správa, životní prostředí, doprava, sociální problematika, zdravotnictví, školství, volný čas a sport. Na setkání jsou přítomni představitelé vedení města i pracovníci úřadu, kteří se zapojují do debaty s občany u jednotlivých stolů.
Z každé oblasti po diskusi vzejdou konkrétně formulované problémy, na konci veřejného setkání občané přiřadí problémům své hlasy. Z výsledného pořadí je sestaveno desatero nejpalčivějších problémů města, obce či regionu, s nímž se dále pracuje.
Jelikož veřejných setkání se účastní pouze určitý zlomek obyvatel obce či regionu, je třeba ověřit „desatero“ mezi širší veřejností. K ověření, zda byly během Fóra vytipovány ty skutečně nejpalčivější problémy, je pořádána anketa nebo dotazníkové šetření, do něhož se zapojí větší počet občanů. Z „desatera“, které vzejde z veřejného setkání, se k projednání zastupitelstvem dostanou pouze ty problémy, které jsou anketou či dotazníkovým šetřením ověřeny.
Aby zastupitelstvo a občané měli přehled, které problémy byly zvoleny jako nejpalčivější a jak jsou řešeny, funguje ve Zdravých městech info-systém DataPlán NSZM. Průběžně dodávané informace jsou přehledně zobrazeny, je zde možné sledovat konkrétní opatření směřující k nápravě včetně příslušných odpovědností pracovníků úřadu k jednotlivým tématům.
Dosavadní zkušenosti
Principem metody „10P“ je průběžná práce s náměty, které vzejdou z veřejných setkání. Fórum se koná zpravidla jednou za rok a na každém dalším veřejném setkání tohoto typu by mělo být zhodnoceno, jak jsou dříve definované problémy řešeny odpovědnými představiteli města, obce či regionu.
Často nastane situace, kdy se mezi nejpalčivějšími problémy objeví námět, který nelze řešit na úrovni města, neboť k tomu nemá potřebné kompetence. Pokud občany například trápí čistota řeky, jak se ukázalo na dubnovém Fóru Zdravého města Jilemnice, město musí o řešení problému jednat se správcem vodního toku. Podobnými příklady jsou obchvaty měst a obcí, které by vyřešily dopravní přetížení v jejich centrech.
Prvním místem, kde proběhlo Fórum Zdravého města již podruhé formou „10P – desatero problémů“, bylo Zdravé město Chrudim. Na veřejném setkání byly 
Druhé fórum „10P“ v Chrudimiloňské obtíže zhodnoceny, a občané mohli sami posoudit a rozhodnout, zda problémy byly uspokojivě vyřešeny, zda již nejsou tak naléhavé nebo zda přetrvávají.
Druhé fórum „10P“ v ChrudimiV loňském roce chrudimští občané označili za palčivé problémy mimo jiné právě omezení průjezdu tranzitní dopravy městem nebo zachování místní nemocnice v původním stavu. Tyto problémy se mezi desítku nejnaléhavějších dostaly i letos. Místostarosta Chrudimi Mgr. Petr Řezníček informoval občany o krocích, které město v uvedených záležitostech učinilo. „V případě omezení tranzitní dopravy je jediným řešením vybudování obchvatu města, což má však v kompetenci Ministerstvo dopravy. Situace je velmi složitá a za dobu budování obchvatu města se vystřídali již čtyři ministři dopravy. Město Chrudim se tedy stále snaží získat politickou i finanční podporu na dokončení obchvatu, který končí necelé tři kilometry před městem. S příchodem nového ministra jsme téměř na počátku, i když nyní má ŘSD vykoupeny alespoň všechny pozemky dotčené stavbou. Na příštím setkání už bychom rádi chrudimské obyvatele informovali, že stát prostřednictvím Ministerstva dopravy uvolní potřebné finanční prostředky na celou akci, ale politická situace v naší zemi tomu moc nenasvědčuje,“ konstatuje Petr Řezníček a k problému zachování nemocnic doplňuje: „V současné době probíhá analýza využití nemocnic v Pardubickém kraji. Krajské zastupitelstvo je také jediným orgánem, který má kompetenci v otázce zachování nemocnice v Chrudimi rozhodnout. Výsledky Fóra ukazují, že občané dávají vedení města silný mandát k prosazení cíle, kterým je zachování nemocnice v Chrudimi se všemi obory.“
Chrudimské „desatero“ je přehledně zobrazeno na webu DataPlán NSZM. Průběžně zde bude možné sledovat konkrétní kroky v jednotlivých problémových oblastech a kdo za jejich řešení v rámci úřadu odpovídá.
Metodická pomoc Národní sítě Zdravých měst
NSZM poskytuje svým členům pro přípravu i realizaci Fóra metodickou pomoc a spolupráci včetně doporučení k dalšímu postupu. Na Fórech rovněž plní pracovníci NSZM moderátorskou a facilitační roli. Díky projektu MAgNET, podpořenému ze zdrojů Revolvingového fondu MŽP, jsou tyto a další zkušenosti sdíleny také mezi členy NSZM navzájem, a to formou „učení se“ od pokročilých měst či prostřednictvím výjezdů do měst, kde lze prezentovat úspěšné postupy a osvědčenou praxi v konkrétních tématech.
Text: Ing. Vladimír Mikeš, Národní síť Zdravých měst
Foto: archiv NSZM
Foto: archiv NSZM