Webový navigátor (8): Seznamy a papírky
Poznejme podrobněji další jednoduché úkolovníky.
Dnes dokončíme téma, jemuž bylo věnováno několik posledních dílů Webového navigátora – základní plánování času a práce pomocí jednoduchých softwarových pomůcek. V minulém textu byla popsána práce s internetovým nástrojem WorkFlowy, s jehož pomocí si lze snadno vést přehled o dlouhodobých činnostech a úkolech pomocí prostého vytváření hierarchicky uspořádaných seznamů. Pokud se vám i minimalistický WorkFlowy zdá ještě stále příliš náročný na ovládání, nebo vám koncept vnořených seznamů a podseznamů nevyhovuje, snad vás zaujmou následující alternativy. Internetový úkolovník Strike je prostý do té míry, že umožňuje v podstatě jen dva základní úkony – úkol zapsat a po splnění ho odškrtnout. Seznamy nelze členit do více úrovní, úkoly lze pouze přeskupovat mezi sebou pomocí jednoduchého přetáhnutí myší. Pokud úkol vytáhnete ven z rámečku, bude úplně smazán. Navrch přidává Strike oku lahodící grafické prostředí a také rychlý přístup. Na stránce tohoto úkolovníku se totiž není nutné nijak registrovat a poté vždy přihlašovat, systém vašemu vytvořenému úkolovníku přiřadí jedinečnou internetovou adresu, kterou si v internetovém prohlížeči jen uložíte do oblíbených položek (kombinace kláves Ctrl+D) a od této chvíle můžete k seznamu úkolů přistupovat okamžitě.
A naposledy k seznamům – pokud v praxi stále dáváte přednost jejich papírové podobě, využijete možná prostinké služby Printable Checklist, ve které si všechny úkoly můžete vytisknout v přehledné formě přímo z internetového prohlížeče (kombinace kláves Ctrl+P) a poté je již odškrtávat zcela neelektronicky tužkou. Jiným tradičním pomocníkem, který nám pomáhá nezapomínat v běžném životě na důležité věci, jsou známé malé lepivé papírky. Tito ptáčci připomínáčci se nám uhnízďují, občas i ve větších pestrobarevných hejnech, především na dveřích ledničky či v případě práce s počítačem na okraji monitoru. Jejich největší devíza v porovnání se sebelepším elektronickým pomocníkem je zřejmá – nepřehlédnutelnost. Přesto i e-verze malých žluťásků mají své elektronické přednosti. Můžete jich mít najednou virtuálně vylepeno opravdu velmi mnoho, naproti tomu plocha dveří od ledničky poskytuje také velký, leč omezený prostor, o okraji monitorů nebo dokonce stále populárnějších notebooků nemluvě. Ještě omezenější co do prostoru je pak papírek sám – text delší než věta na něj budete vměstnávat již s potížemi. Výrazně navrch mají e-papírky také v otázce soukromí a bezpečnosti, především v zaměstnání. Informace na klasickém papírku je na očích nejen vám, ale i komukoli jinému, kdo má na dané místo přístup, a komu nemusí být vůbec určena. V neposlední řadě jsou e-papírky lehce přenositelné, přes internet je můžete zkontrolovat odkudkoliv. Tato vlastnost také velmi vynikne, pokud jsou záznamy o úkolech určeny pro kooperaci většího počtu lidí, kteří navíc mohou být v reálném světě od sebe vzdáleni i stovky kilometrů.
Všechny popsané klady nabízí například služba Corkboard.me ,v jejímž názvu i grafickém pozadí figuruje stylově korková nástěnka, na kterou jsou papírky také často umísťovány. Nový papírek s úkolem přilepíte prostým kliknutím kamkoli na nástěnku. Papírek lze i poté libovolně přesouvat i měnit jeho velikost, lze do něj umístit také obrázek – stačí vložit jeho internetovou adresu. Při lepení úkolů nejste nijak omezeni plochou jedné obrazovky, stisknutím a podržením tlačítka myši můžete po nástěnce jakoby ručkovat do všech směrů a odkrývat tak stále další a další plochu. Pro lepší přehlednost se vpravo dole nachází ikona mapy, pomocí které si zobrazíte celkový náhled na polohu všech nalepených papírků. Stejně jako v případě seznamu Strike, i zde je přístup ke službě bez přihlašování, jen pomocí internetové adresy. Tu vám systém zobrazí po klepnutí myši na ikonu vlevo dole. Nádavkem k tomu je k dispozici také další adresa (po klepnutí na „view only”), pomocí níž lze sice nástěnku zobrazit, ale nelze na ní nic měnit – velmi užitečné, pokud chcete pohled na úkoly poskytnout více lidem, ale nechcete jim dát tu moc je měnit či mazat.
text Vojtěch Sedláček