Ing. Jan Fischer,
předseda Českého
statistického úřadu

Letos v dubnu bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Českým statistickým úřadem a Ministerstvem vnitra ČR při přípravě koncepce, řešení, testování a realizaci systému elektronických voleb v České republice. Jaké další kroky budou následovat?

Na elektronické volby je Český statistický úřad po odborné stránce připraven. Není problém zabezpečit v technické rovině zpracování výsledků, ale předpokladem je spolehlivá autentizace voličů, ke které by měl přispět chystaný projekt elektronických občanských průkazů. Všechno by pak mělo směřovat k testování elektronických voleb, patrně v roce 2010. Vždy to ale bude alternativa ke klasické formě vhození obálky do volební urny. Občan si tak bude moci vybrat, zda volit z domova nebo přijít do volební místnosti.

Co je důležité při komunikaci s veřejností?

Statistický úřad se projevuje jako moderní instituce tím, jak se chová ke svým uživatelům. Je důležité nabídnout veřejnosti data, která jí vyhovují. To znamená nejen informace shromáždit, zpracovat a zveřejnit, ale postarat se i o to, jak je prezentovat. Na webových stránkách máme třeba vyhrazen soubor údajů speciálně pro analytiky, novináře, podnikatele a studenty. Pro každou z uživatelských skupin se hodí jiné informace a odlišný způsob informování, proto je přístup úřadu diferencovaný. Příkladem může být i školní statistická ročenka, kterou budeme vydávat podruhé. Protože je určená žákům druhého stupně základních škol a gymnazistům, musela být napsána pro ně přístupnějším jazykem.

Využívá Český statistický úřad aplikace pro názornější sdělení informací uživatelům?

Statistika by měla být pro příjemce informací zajímavá a na to se dá dobře využít vizualizace. Nově tedy na úvodní stránce webu zveřejňujeme animovaný graf s cenami běžných komodit. Nyní si například můžete prohlédnout vývoj ceny másla. Německý statistický úřad zase disponuje pohyblivým ztvárněním stromu života, na kterém jsou názorně vidět demografické charakteristiky. I analytikovi to může výrazně pomoci při pochopení daného problému. V zahraničí se často diskutuje, jak zvýšit zájem veřejnosti o statistická data, jak zařídit, aby se v nich lidé vyznali a především tato data začali používat.

Jak povzbudit zájem o statistiku u veřejnosti?

Statistická vzdělanost není velká. Podle posledních výzkumů se jen osm procent Američanů aktivně seznámilo s velikostí hrubého domácího produktu a ví, co znamená. A i když v Evropě je situace o něco lepší, je dobré nezapomínat na vzdělávání veřejnosti. Mimo jiné na pravidelných setkáních seznamujeme analytiky a novináře s tím, co chystáme na příští rok, jak správně interpretovat výsledky a jakými metodami jsou čísla sestavována. Uživatel vám musí stát za to, abyste ho dostatečně informovali, a to včas. Naši instituci také zajímá, zda po provedení změn na webu jsou informace pro uživatele stále dostupné. Informací v oboru jako je statistika je hodně, od demografie přes průmysl či stavebnictví až k makroekonomickým agregátům, a bývá náročné je na internetových stránkách vhodně uspořádat.

O jaká statistická data je největší zájem?

Jakýkoliv dobrý investiční záměr nelze vytvořit bez dat o populaci, dojížďce či ekonomické aktivitě. V tom jsou prospěšné výsledky ze sčítání, které vycházejí z nejmenšího územního detailu. Neznám větší poptávku, než jaká je řadu let po publikacích, které shrnují výsledky ze sčítání. Také krajská pracoviště Českého statistického úřadu připravují řadu výstupů, krajskou ročenku či publikace, které umožňují mezikrajské srovnání, což velice obohacuje informační fond. Právě regionální informace jsou velice žádané. I veřejná správa by uvítala větší množství dat, i podrobnějších. Ze setkání se zástupci krajů vím, že by jim pomohly také dobré analýzy. S některými hejtmany jsem proto podepisoval dohody o spolupráci.

Jaké analýzy jsou tedy na webu k dispozici?

Kromě pravidelných analýz odvětvových a makroekonomických zveřejňujeme ad hoc analýzy, o které je velký zájem. K výstupům, které měsíčně zveřejňujeme o průmyslové a stavební produkci a inflaci, zpracováváme také analytické ohlédnutí za čtvrtletí. Uvádění výsledků ekonomiky a sociálního vývoje do kvantitativních souvislostí je ostatně přirozeným vyústěním práce statistika. Navíc teprve analýzou následně zjišťujeme, jak moc jsou statistická data směrodatná. Se změnou mezinárodního standardu také dochází ke zpětným propočtům a je vždy nutné veřejnosti sdělit, kdy a z jakého důvodu bude revize prováděna.

Jak vznikal projekt Národního statistického portálu?

Myšlenka Národního statistického portálu spočívá v tom, aby se na jednom místě buď přímo, nebo formou odkazu uživatel dostal k výsledkům statistik, které jsou v kompetencích jednotlivých resortů. Zhruba polovinu státní statistiky zajišťuje Český statistický úřad. Zbývající část mají na starosti další resorty, a to buď celý svěřený systém jako je statistika zdravotnictví, kultury, vzdělání, anebo dochází k dělbě práce mezi Českým statistickým úřadem a ministerstvem, například u statistiky průmyslu či zemědělství. Český statistický úřad se ujal koordinační role a postupně jsou do portálu začleňovány segmenty resortních statistik. Přitom vlastně dochází k ověření, co se s údaji, které jednotlivým resortům podniky povinně odevzdávají, děje. Je třeba si pohlídat, aby se informace nezjišťovaly pouze pro vnitřní chod ministerstev a aby se výsledky statistické práce staly veřejným statkem.

Zabýváte se snižováním administrativní náročnosti u respondentů?

Je zapotřebí dbát na jednu stranu o to, abychom poskytovali široký sortiment věrohodných informací, v dostatečně podrobných strukturách a uživatelsky přívětivých, na druhou stranu pak o to, aby byla zátěž podniků a domácností při získání dat přiměřená. Jde o hledání optima a tím se zabývá projekt reforma systému statistických zjišťování a zpracování který se teď dostává do realizační fáze. Počínaje ročními daty za rok 2008 a měsíčními a kvartálními za první měsíc a čtvrtletí roku 2009, budeme schopni nabídnout nový systém zjišťování. Dojde k odlehčení zpravodajské povinnosti, zhruba o patnáct až dvacet procent. Do budoucna budeme umět ještě více využít administrativních zdrojů tak, aby skutečně platilo, že údaj, který občan jednou státu svěří, už nemusí poskytovat znovu. Statistika ho získá přímo z registrů, samozřejmě výměnou za striktní ochranu individuálních dat. Už dnes využíváme přístup k údajům z registru daňových plátců a k některým údajům správy sociálního zabezpečení.

Plánujete další rozvoj Veřejné databáze?

Veřejná databáze, u které postupně zprovozňujeme jednotlivé části, znamená nový způsob prezentace výsledků práce statistického úřadu, a to mnohem pružnější. Ve srovnání s tištěnými výstupy se sem data dostávají přímo ze zpracování. Uživatel si může snadno vyhledávat data, která potřebuje. Databáze zahrnuje obrovskou šíři informací, které se pak objeví v publikacích. S nějakým odstupem je zde k dispozici i celá statistická ročenka.

 Jak úřad spolupracuje s příhraničními státy?

Přeshraniční spolupráce, ať už s Polskem, Německem, Slovenskem či Rakouskem, při výměně statistických dat funguje. Hodně jsou v tom zapojena krajská pracoviště Českého statistického úřadu. Nesnažíme se standardizovat povahu statistických dat, ani to není ucelený projekt. Záleží tedy na jednotlivých iniciativách a z povahy věci pak vyplyne, jestli bude vytvořena databáze či tištěná publikace nebo ročenka.

Blíží se sčítání lidu, které proběhne v roce 2011. Jakou chystáte kampaň?

Je zajímavé, že v některých zemích se kampaň při sčítání nezaměřuje všeobecně na populaci, ale je hodně věnovaná dětem. Děti totiž intuitivně dovedou užitečnost sčítání pochopit mnohem lépe a dovedou v tomhle ohledu na rodiče zapůsobit. Podobu kampaně ke sčítání si teprve ujasňujeme, dominantním úkolem je přijetí zákona o sčítání domů a bytů v roce 2011. Veřejnost měla možnost se k návrhu zákona vyjádřit, neboť jsme se přihlásili do pilotního projektu ministerstva vnitra o zapojení veřejnosti do přípravy legislativních dokumentů.

Jaké novinky lidé při sčítání mohou očekávat?

Podstatná pro populaci je skutečnost, že bude možné odevzdat sčítací dotazník korespondenčně i přes internet. Vzhledem k tomu, že za tři roky se určitě dostupnost internetu v českých domácnostech ještě zvýší, měla by veřejnost tuto možnost mít. Mimochodem, vývoj penetrace internetu je velmi strmý. Jestliže bylo v roce 2003 připojeno na internet kolem patnácti procent domácností, dnes už je to téměř třetina, a to převážně rychlým internetem. Dále jednáme o možnosti odeslání dotazníku z veřejně přístupného místa k internetu v obcích.

Jak jsou úředníci Českého statistického úřadu proškolováni?

Systém vzdělávání se zde léta budoval. Kurzy existují ve velmi široké nabídce, od statistiky, informačních technologií, manažerských, jazykových dovedností přes komunikaci s veřejností až po kurzy etikety. Některé z nich jsou nabízeny i v e-learningové podobě. Kvalitní tréninkový systém přispívá k mezinárodnímu renomé úřadu. Pracovníci úřadu se v prestižních odborných seskupeních na evropské úrovni pohybují jako respektovaní odborníci. Už jsou u toho, když se světová či evropská statistika připravuje a nejsou jenom pozorovateli, dokáží se aktivně zapojit.

Jak se Český statistický úřad připravuje na předsednictví v Evropské unii?

Jsou vybraní lidé z pracovišť úřadu, kteří budou kontaktními osobami pro jednotlivé odborné oblasti. Všichni procházejí náročným školením, jak odborným, tak jazykovým. Poučit se chceme také ze zkušeností evropských států, které už předsednictvím prošly. Důležité je také být v kontaktu s Francouzi, kteří předsedají Unii před námi a Švédy, kteří následují po nás. Nejzávažnějším dokumentem, který se dnes projednává v EU je nová evropská legislativa pro oblast statistiky, Není vyloučeno, že dokončení její přípravy zasáhne až do období našeho předsednictví.

O jakou změnu se jedná?

Vznikne nový právní rámec provozování statistiky v Evropské unii. Jako jedna z prvních zemí jsme už před pěti lety upozorňovali na to, že dosavadní legislativa nestačí. Nelze setrvávat u konceptu komunitární statistiky, kde výlučným uživatelem je Evropská komise a jednotlivé složky. Nový koncept evropského statistického systému už počítá s tím, že ke statistickým datům bude mít přístup také evropská veřejnost, studenti, badatelé nebo podnikatelé. Ustanovil se způsob zacházení s individuálními a důvěrnými daty, což je důležité pro získání možnosti poskytovat tato anonymizovaná data pro výzkumy. Konečně zapotřebí bylo i právně kodifikovat vyšší odbornou a profesionální nezávislost Eurostatu.

Text: Ivana Jungová

Ing. Jan Fischer, CSc. (* 1951) je předsedou Českého statistického úřadu od roku 2003. Je členem řady prestižních institucí, mimo jiné, České statistické společnosti, Mezinárodního statistického institutu (ISI), Vědecké rady a Správní rady VŠE a Vědecké rady univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem.