Drobečková navigace

Úvodní strana / Informační servis / Časopisy / Veřejná správa / Dobrá praxe / 2013

2013

Tip z Webparády: Strom i geocaching

Jejich web se objevil v loňské Webparádě. Poděšín s 248 obyvateli byl první obcí v okrese Žďár nad Sázavou, která si stránky pořídila.

Kaple v Poděšíně.

První verze webu vznikla 14. Března 1999. Vytvořili ji starosta Zdeněk Jaroš a zastupitel Jaroslav Dočekal, kteří jsou nadšenci do internetu i historie. Web mezitím prošel proměnou, ale stále zde naleznete i odkaz na předcházející stránky. „Lákala nás možnost zveřejňovat informace i historické zajímavosti na internetu. Tehdy v našem okolí spustil web Žďár nad Sázavou a chtěli jsme, aby Poděšín nezůstal pozadu. Rozhodli jsme se proto vytvořit pro obec také stránky. Sháněl jsem materiály, Jaroslav Dočekal měl na starosti technické zpracování. Některé obce s internetem začaly až v době, kdy byla povinnost web mít podle zákona o svobodném přístupu k informacím, my jsme se do toho pustili dříve,“ upřesňuje starosta obce.

Historii je věnovaná samostatná rubrika a dozvíte se například základní informace až k první písemné zmínce o obci v roce 1233 a historii mateřské školy. Zajímavé jsou výpisy z rodové kroniky Flesarovy či kresby, na nichž si lze prohlédnout Poděšín v roce 1704, ale začíst se můžete i do koňských příběhů, které sepsal Bohumil Dočekal. Pozornost je věnována i místním obyvatelům, představeni jsou zde třeba absolventi základní školy od roku 1999 a také jednotlivá stavení spolu s přehledem majitelů. „Snažíme se, aby na webu obce bylo pořád něco nového. Zveřejňuji dopředu obecní hlášení, když lidé neporozumí tomu, co hlásím, mohou se okamžitě podívat na internet. Informace dávám na úvodní stránku a zároveň pro ty, co chtějí diskutovat, pak i do diskusního fóra,“ doplňuje Zdeněk Jaroš. Poděšín má fórum bohaté a rozdělené do několika témat, lidé zde mohou položit dotazy na obec.

Žádaný je i zpravodaj obce, jehož jednotlivá čísla jsou ke stažení i na internetových stránkách a dostupné jsou až k roku 1997. Vychází zde na pokračování školní kronika, dozvíte se i řadu věcí z historie, ve zpravodaji číslo 3/2013 například k starým mapám a zemské hranici mezi bývalou Zemí českou a Zemí moravskou. Na poslední straně je pak precizně zpracované počasí, včetně grafů s průměrnými teplotami pro daný měsíc v porovnání s předcházejícími roky, které připravuje sám starosta obce. Sepisuje i místní kroniku. Zájem o historii se promítá i do nabídky místní knihovny, která disponuje rozsáhlým fondem regionálních knížek.

Socha Strom od Michala Olšiaka. Foto: Radoslav Bernat.

Kromě kaple nemá Poděšín výraznou dominantu. Přesto se do obce sjíždějí turisté, a to díky nově vytvořené Olšiakově soše Strom. Byla slavnostně odhalena v roce 2010. „Se zastupitelem Jaroslavem Dočekalem se věnujeme také geocachingu. Jezdili jsme tak po keškách nacházejících se u Olšiakových soch a napadlo nás, že by takové dílo mohlo vzniknout i v Poděšíně. Původně to měla být postava zvaná Poděs, ale nakonec je socha ve tvaru stromu, který ostatně máme i ve znaku,“ dodává starosta obce. Příznivce geocachingu pak bude jistě zajímat, že v okolí Poděšína se nachází hodně kešek, některé založili také Zdeněk Jaroš a Jaroslav Dočekal. A jednu z nich ukrývá i Strom.

Obec dokončila opravu cest a chodníků. Prioritou je nabídnout parcely pro výstavbu rodinných domů. Zájem by o ně byl, ale je třeba získat finanční prostředky na jejich zasíťování. V pozemkové reformě se obci podařilo koupit určité plochy, různě v terénu tak vznikne sedmnáct parcel. S tím souvisí i nové biokoridory. Bylo možné vyměnit pozemky a obec je tak získala právě se záměrem výstavby tohoto ekologického prvku. Jsou tedy naplánované cesty do polí, příští rok by měl vzniknout dvouhektarový rybník nad vsí. Biokoridory byly vytvořeny letos na jaře a do budoucna by péči o stromy převzali myslivci, kterým obec přispěje na údržbu. Přerušení polí biokoridorem má význam pro zvěř, která se má kam schovat, když se seče obilí či sklízí kukuřice.

Z nedávných projektů lze uvést i zhotovení pomníku obětem první světové války. „V Poděšíně nebýval, přitom málokterá obec nemá takový pomník. Už předci ho chtěli vytvořit, ale nebyly na to finanční prostředky. Byl odhalen v roce 2010 při slavnostním setkání rodáků. Dokonce díky internetu vznikl i o jedné osobě zajímavý příběh. Po zveřejnění jmen z pomníku se mi ozvala jedna paní, že tam píšeme o jejím dědečkovi. Přestěhoval se, oženil, když se narodila její maminka, padl ve válce. Na základě jejích dopisů jsem vydal knížku,“ uvádí Zdeněk Jaroš.

Setkání rodáků se v obci koná pravidelně jednou za čtyři roky. Poděšín dokonce inspiroval i sousední obce, které tuto akci také začaly pořádat. K spolkovému životu v obci patří i plesy či turnaje stolního tenisu. Přestože je Poděšín malou obcí, najdete zde kulturní dům. Dokončen byl v roce 1954 jako jeden z prvních na Žďársku, k němu se připojilo přísálí a je poměrně velký. Na turnaje se dají umístit i čtyři ping-pongové stoly vedle sebe. Jeviště je přenosné, takže se dá odstranit a celý sál je volný třeba na fotbal či volejbal. Hrají zde ping-pong i lidé z okolních obcí: Sirákova, Polné, Záborné či Nížkova. V kulturním domě se také konají srazy rodáků, nebo si ho lidé půjčují na oslavy, v příslušenství je i kuchyň. Občas tam bývají i svatby.

Mateřská škola v Poděšíně. Foto: Radoslav Bernat.

Obec má vodovod, v letech 2000 až 2004 proběhla rekonstrukce sítí. A jak to bude mít Poděšín s čistírnou odpadních vod? „Byl tady projekt, že by se obec napojila na Nížkov, kde čistírnu odpadních vod mají a je tam dostatečná kapacita. Znamenalo by to pět kilometrů potrubí a patrně by bylo zapotřebí se na tom domluvit se sousedním Sirákovem,“ doplňuje Zdeněk Jaroš. V obci funguje mateřská školka, kam chodí děti i z blízkého Sirákova a Nížkova. Do letošního roku ji využívala i obec Polná, která se potýkala s nedostatečnou kapacitou zařízení pro předškolní děti. Původně na tomto místě stála škola, postavená v roce 1828. Protože přibývalo dětí a chodilo do ní až osmdesát žáků, zbourali ji a postavili větší. V roce 1975 se škola zrušila a tak budovu využili pro školku. „Do školy děti dojíždějí do Nížkova, kde byla vždycky. Jeden čas byla určena jako spádová ta ve Veselí a do Nížkova se chodilo od 1. do 5. ročníku. Po revoluci se ale vše zase změnilo a děti v Nížkově absolvují 1. až 9. ročník,“ uvádí starosta obce.

Ivana Jungová

Zemská hranice mezi Čechy a Moravou. Foto: Radoslav Bernat.

Poděšín historicky patřil pod Polnou, která byla panstvím a obec tedy původně spadala do Čech, v nynějším správním uspořádání byla však přiřazena do okresu Žďár na Sázavou, v kraji Vysočina, a tedy na Moravu. Jeden čas byla zařazena také pod okres Jihlava či Havlíčkův Brod. V okolí Poděšína narazíte na zemskou hranici mezi Čechy a Moravou. Obec Sirákov zde na její připomínku vytvořila malé turistické zastavení s posezením a umístěny jsou zde vlajka, budka s dobovým pohraničníkem či kámen jako hraniční přechod. Na informační tabuli si lze prohlédnout starou mapu s vyznačenou hranicí a dá se na tomhle místě najít také keška.

Odkazy do noveho okna