Jak na originální a perfektně strukturovaný web? Vítězové a porotci Parádního webu se podělili 21. ledna na semináři k soutěži, uspořádaném na Ministerstvu vnitra, o své zkušenosti.

 

Design stránek je nepochybně první věc, která uživatele upoutá. Zajímavým způsobem pojala svůj web Jesenice, která získala Cenu redakce časopisu Veřejná správa. Jak k jeho vzniku podotknul na semináři starosta Pavel Smutný: „Stránky jsme nezadávali profesionálnímu grafickému studiu, rozhodli jsme se je změnit na sklonku roku 2011. Naším hlavním cílem byla přehlednost, jednoduchost, úplnost informací, aktuálnost, zpětná vazba, například v podobě komunikace s občany prostřednictvím diskusního fóra, a zachování jednotného vizuálního stylu.“ Výsledný design se opravdu povedl, zejména zaujme vyváženost a barevné ladění všech prvků. A v čem tkví tajemství příjemného dojmu, kterým na uživatele působí? „Místo fotografií na upoutání k jednotlivým článkům používáme ikony, čímž eliminujeme problémy jak s kvalitou, tak s orientací fotografií, jestli jsou na výšku nebo na šířku. Celé stránky jsme také ladili do červeno-bílé barvy, což je částečně naše korporátní barva, neboť červenou máme ve znaku obce. Ikony pak drží jednotný barevný styl,“ doplňuje Pavel Smutný.

Na výrazné grafické řešení vsadili i ve Křtinách, které obdržely Cenu veřejnosti. V tomto případě vzhled vytvořila firma. Stránkám dominuje banner s postupně se střídajícími obrázky a také zajímavé ztvárnění položek v levém menu Pro občany, Pro turisty a Pro poutníky formou jakýchsi barevně odlišených směrovek. K získání představy o tom, kam se lze na webu dále vydat, přispívají i drobné ikony, rubriku Pro občany tak doplňuje domeček, Pro turisty uvozuje cyklista a Pro poutníky byla zvolena svatojakubská mušle jako symbol poutníků. Jak ve Křtinách vybírali samotné zaměření a strukturu stránek? „Z turistického hlediska mají Křtiny rozhodně co nabídnout a jsou zde pamětihodnosti, které stojí za zhlédnutí. Rozhodli jsme se ale neprezentovat se klasicky jenom jako turistická destinace a to z toho důvodu, že nejsme obec, která z devadesáti procent žije z turistického ruchu. Přiklonili jsme se tedy k představení Křtin coby významného poutního místa,“ vysvětluje Marek Rada, webmaster stránek. Díky šikovně vymyšlenému proměnlivému banneru upozorňují Křtiny náhodné návštěvníky webu i na ostatní zajímavosti, které stojí za pozornost. V současné době je tam pět bannerů, na nichž lze zahlédnout jak panorama s kostelem, kříž, ale i trubače, připomínající lesnickou tradici, kostnici či spolky, jichž dokonce působí ve Křtinách celkem patnáct. Obrázky doplňují i krátké výstižné slogany. S bannery souvisí i určitý technický problém, který museli správci webu vyřešit. „Zjistili jsme totiž, že při načtení stránky v mobilech či tabletech banner zabírá lukrativní místo, uživatel kvůli němu musí rolovat směrem dolů. Dopsali jsme tedy skript, který poprvé stránku načte, tak jak je, ale podruhé banner automaticky odsune. Člověk tak čte rovnou text,“ upřesňuje Marek Rada.

Na jiná úskalí poukázal Hynek Beran, informatik z Městského úřadu Hořice. Kromě toho, že občas tvůrcům webu chybí grafické cítění a stránky jsou buď ponuré, nebo grafika odvádí pozornost od zobrazovaných informací, někdy se setkáváme i s nevhodně zvoleným vzhledem vůči obsahu. „Na webové prezentaci obce by se na úvodní stránce mělo zobrazovat něco, co obec charakterizuje. Zrovna se stala dopravní nehoda a v daném grafickém řešení se objeví velký obrázek nehody. Návštěvník to rozklikne. Nevidí pěkný kostelíček, opravený úřad, ale vybourané auto,“ podotýká Hynek Beran. U takto proměnlivých fotogalerií je třeba také zvážit dobře rozměry snímků. Zvolit je dostatečně velké, aby byly čitelné pro návštěvníka, ale zároveň nesmí přebíjet celkový vzhled, a to i s ohledem na hojně využívané tablety či telefony. Častým nedostatkem také bývá, že grafika je upřednostněna před zveřejňovanými informacemi. „Při tvorbě webu grafické firmy je design důležitý, aby prezentoval to, co firma dělá. U stránek, kde jsou důležitější informace, je to jinak. Představíte-li si web jako kapelu, tak informace jsou jakýsi frontman, grafika pak ostatní členové kapely. Grafika nepřesvědčí návštěvníka, aby se vám zítra vrátil. Jsou to právě aktuální informace, kvůli nimž uživatel stránky znovu navštíví,“ upřesňuje Hynek Beran. To potvrzuje i porotce Parádního webu František Kroutil, starosta obce Telnice, který ve svém vystoupení zmínil, že když na web lidé přijdou, čekají nějakou novinku, chtějí vědět, co se právě děje. Vědomi si toho jsou i v Chuderově, který získal cenu poroty v kategorii Obec. „Abychom se odlišili od ostatních,“ říká Aleš Pospíchal, „ využíváme na stránkách místo, kde zveřejňujeme aktualitu, která se v současné době děje. Vznikl nám tak prostor pro vkládání informací, třeba o novém videu, které jsme si nechali natočit, zprávu ke Zlatému erbu či Parádnímu webu. Vhodně to také lze doplnit upoutávkou, tak aby informace nebyla pouze strohá, ale abychom ji byli schopni zajímavě prodat.“

To ve Křtinách narazili na problém, že se akcí v městysi děje takové množství, že velmi často aktualita, která dosud platí, z úvodní stránky zmizí a přesune se do archivu Starší novinky. Zobrazováno je jich tam totiž pouze posledních šest. „Dáváme nyní jednu top aktualitu, která je tam delší dobu. Můžeme tam tedy podržet aktualitu, která je nejdůležitější. Například seznam adventních a vánočních akcí ve Křtinách je tam třeba i měsíc,“ upřesňuje Marek Rada. Zajímavé informace nalezne uživatel i v zápatí stránek. Ve Křtinách formou ikonek upozorňují na Křtinský kalendář, CzechPOINT a TV Infokanál, v Chuderově zase soustředili seznam odkazů na instituce či jiné užitečné informace, včetně FAQ, tedy rad, jak vyřídit určité životní situace. Dozvíte se zde i něco navíc. Tvůrci webu připravují Zajímavost od nás, kdy vytáhnou určitá fakta z kroniky, případně zajímavých sekcí. Nyní je tam například zpráva o netradičním architektonickém uspořádání obce Radešín do tvaru okrouhlice.

A pokud není dostatečné množství místních aktualit, lze zařazovat i zprávy odjinud. „Lidé tam přicházejí a něco se o své obci dozvídají, i když to nenapsal webmaster nebo starosta. Je to takový monitoring zpráv, i to je zajímavé, proč ne. I to lidé chtějí vědět,“ zdůrazňuje František Kroutil. Má to však jedno úskalí, na které upozornil Hynek Beran: „Velkým nešvarem jsou odkazy a informace z jiných stránek. Tady vzniká problém, že jeden web zveřejní originální informaci, dalším webmasterům nebo lidem, kdo web spravují, se zpráva líbí. V horším případě ji citují. Nebo dají odkazy na stránky. Další správce otevře stránky druhé úrovně a řekne, tady to se mi také líbí. Dá zase odkaz. Jako příklad lze uvést obchodní web. Sháníte nějaké zboží, například si vybíráte novou ledničku. Chcete vidět její parametry. Klikáte na různé weby, abyste viděli, jak se na to dívají jiní prodejci. Najednou zjišťujete, že to jsou okopírované obsahy. Pak se stane, že výrobce změní parametry a nikdo to už nepohlídá. Ztrácí se přehled, kde informace vznikly. Na to je třeba si dát pozor.“

 

Vítězové Parádního webu také nezapomínají na vyžívání sociálních sítí a tak profil města či obce na Facebooku naleznete u všech šesti oceněných. Ve Křtinách kromě městyse samotného mají profil na Facebooku například skauti, Taneční soubor Saltarín, Křový – Křtinský ochotnický výkvět nebo občanské sdružení Horní mlýn. Chuderov plánuje vytvořit vlastní profil i pro mateřskou školku. Měla by přitom pro zařazování zpráv na sociální sítě platit jiná pravidla, než pro aktualizaci městského či obecního portálu? „Obsah na Facebooku by neměl být automatický, tedy propojený s oficiálními stránkami tak, že se ta samá novinka objevuje zároveň na webu i na Facebooku. Mělo by to být filtrované, napsáno jiným jazykem. Hodí se sem odlišný typ zpráv. Také je důležité nebát se zde komunikovat hravě a lidsky,“ připomíná porotce Parádního webu Martin Strnad, webmaster Magistrátu města Děčín. Toto statutární město má na Facebooku profil tři roky a webmaster ho oživuje třeba i fotografiemi, kdy uživatelé hádají, kde se zrovna nachází, zve je na různé akce, či jim předkládá tipy na víkend.

Děčín také ctí zásadu, že odděluje diskusní fórum a sociální sítě. Pokud má občan nějaký dotaz, je vyzván k tomu, aby ho zaslal do rubriky Dotazy občanů na stránkách, nikoliv aby diskutoval na Facebooku. Jinak k tomu přistupují ve Křtinách. Tam naopak vítají debatu právě na sociální síti, nepotřebují tak zřizovat další internetové fórum. Také mají odlišnou zkušenost s provázáním informací, všechny aktuality i zprávy z úřední desky se zrcadlí na křtinském profilu a velká část uživatelů aktuality sleduje právě jenom z Facebooku.

O tom, jak zveřejňování aktualit může být na stránkách účinné, dokazuje příklad z Telnice. Místní obyvatelka pracující v charitě chtěla uspořádat povánoční sbírku hraček. Starosta její žádost zveřejnil na webu a ta měla takovou odezvu, že druhý den byla garáž plná hraček a vozili je i lidé z okolí. „Nic jiného jsme pro to nedělali, jenom jsme informaci dali na web. Úspěch té akce by se nedostavil, kdyby tolik lidí nechodilo na web a nečetlo to se zájmem,“ upřesňuje František Kroutil.

Vyplatí se také pozvánky na akce upravit tak, aby návštěvníka vizuálně upoutaly. Obec Telnice dokonce nabízí pořadatelům místních akcí službu, že jim atraktivně vypadající pozvánku zhotoví. Chuderovští také doporučují si stanovit určitý cíl, například vizi o tom, že na webu chci mít týdně pět aktualit. Mít přitom strategii, jak stránky oživit, se nakonec zúročí ve zvýšení přístupů. To ve Fulneku vysledovali jinou příčinu většího zájmu o web. Z tohoto města totiž pocházejí dvě významné osobnosti, Jan Amos Komenský a Petra Kvitová. Jakmile se tenisové reprezentantce daří, návštěvnost webu se zvýší.

Nepřekvapí také to, že od webů místních samospráv uživatelé očekávají také obrazové informace. Fotogalerie je tak nejnavštěvovanější v obci Jesenici, kde z různých akcí vkládají na stránky třicet až padesát fotografií. Také v Chuderově je obrázková část vedle informací z úřední desky to, co lidé chtějí vidět. „Současně je nastavený fenomén, aby to nebyla jenom statická informace z fotografie. Lidé chtějí slyšet i vidět, co se v obci skutečně děje. Není to zas tak složité, když mobilní telefon nebo fotoaparát umí natáčet videa. Proč tedy obvyklých pár snímků nedoplnit ještě o nějakou krátkou „pohyblivou“ sekvenci? Je to určitě přidaná hodnota,“ doplňuje Aleš Pospíchal.

V Telnici zatím videogalerii nemají vyřešenou, hledají někoho, kdo by jim videozáznamy připravoval. Nicméně na fotogalerii kladou velký důraz. „Fotíme úplně každou akci, z každé dáváme do fotogalerie zhruba padesát fotografií. Spousta lidí už nechce číst texty a hned si vyhledá zpravodajství v obrazech. Při rozsáhlé fotogalerii si uděláte obrázek o celé akci. Navíc mladá generace už chce prožívat virtuální emoce, což právě videogalerií dokážete jednoduše zprostředkovat,“ uvádí František Kroutil.

K vizuálnímu obohacení stránek patří také panoramatické prohlídky. Ve Křtinách plánují virtuálního průvodce kostelem, flashovou animaci, kde by si člověk mohl prohlédnout i s detailnějším popisem výzdobu kostela. Chuderov nabízí na webu Chuderovsko ve Streetview. Uvažují ale i o rozšíření této nabídky. „Streetview vzniká tam, kde projíždí auto Googlu se sférickým zařízením a zaznamenává tak část obce, kde je silnice, ne všechna místa. Ale je určitě spousta zajímavých míst, které bychom chtěli touto metodou ukázat,“ doplňuje Aleš Pospíchal. Také v Děčíně využívají Google Streetview či metodu Sphere. Pro natočení 360 stupňového panoramatu či Sphere lze využít mobilní telefon s androidem či iPhone. Martin Strnad upozornil také, že na virtuální prohlídky existují i různá open-source řešení, není potřeba platit si externí firmy.

 

Přednášející na semináři k Parádnímu webu se také podělili o své zkušenosti při sestavování týmu pro tvorbu stránek. V městyse Křtiny dali dohromady skupinu tří osob, a to v podstatě laiků. „Zpětně to považuji za velké pozitivum, protože stránky vymysleli laici pro laiky. Web je tak jednoduchý na obsluhu a zároveň je prezentace srdečná, protože ji vytvořili lidé, kteří mají svoji obec rádi,“ dodává Marek Rada.

Kdo všechno je zapotřebí pro sestavení informačně zajímavého a dostatečně aktualizovaného webu? „Základem je živá obec, aktivní starosta nebo dostatečně informovaní členové kulturní komise. Vždy existuje v obci někdo, kdo má přehled o tom, co se děje. Čím je obec menší, tím to může mít na starosti i jeden člověk. Naproti tomu ve městech to zdaleka není tak zkoncentrované, zato mají k dispozici informační centra a větší personální zajištění. Důležitý je webmaster. U menších obcí je potřeba si zajistit alespoň dobrovolníka, brigádníka či nadšence. Neobejdete se také bez fotografa nebo v tomto směru zdatných občanů, kteří nafotí místní akce. U nás jsme situaci vyřešili dohodou se studentkou, která si tak přivydělává,“ vysvětluje František Kroutil.

Starosta přidal také svůj recept na to, jak mít nejenom na webu dvě až tři novinky denně, ale zároveň i dostatek materiálů pro místní zpravodaj. V Telnici vydávají zpravodaj jednou za dva měsíce a mívá dvacet čtyři až čtyřicet osm stran. Nevytvářejí ho však od čistého stolu až těsně před uzávěrkou, ale šikovně si vypomáhají právě za uplynulé období uveřejněnými informacemi ze svých stránek. „Všechno, co se děje, okamžitě popisujeme a dáváme na web, když u toho začnete, tak máte vlastně hotový i další produkt, a to zpravodaj. Stačí texty pak jen upravit, zaktualizovat. Setkal jsem sice i s názorem, že je zbytečné opakovat ve zpravodaji to samé, co již bylo na webu. Průzkumem mezi čtenáři jsem ale zjistil, že ti, co navštěvují web, zpravodaj nečtou. Je to rozdíl v generacích. Ti starší mají rádi tištěnou podobu, prohlédnou si obrázky, zalistují si. Ti mladí jdou jenom na web,“ doplňuje František Kroutil.

 

Kamil Válek, který měl v soutěži Parádní web na starosti kritérium Informace o veřejné správě a elektronické služby, představil svoje pojetí elektronických služeb (více se dozvíte v článku Elektronické služby versus webové aplikace ve VS č. 1/2014). Za elektronické služby lze podle něho považovat všechny služby veřejnosti dostupné prostřednictvím internetových stránek, dokonce i samotný web či redakční systémy. „Všechny tyto programy, jako jsou například Joomla, Wordpress, Vismo či Galileo, jsou již samy o sobě elektronickými službami, tedy poskytují přístup k informacím, datům, obrázkům, textům, videím, k čemukoliv, co chce město, obec prezentovat. V soutěži Parádní web jsem ale nehodnotil publikační systémy jako takové, ale spíše jednotlivé doplňky, dodatky, to, co se vkládá a uživatelům zobrazuje. Za elektronickou službu jsem přitom nepovažoval stránku, která prezentovala statická data, to znamená ručně vložený text, fotky či videoprezentace. Elektronickou službou je elektronický systém, který je v pozadí zobrazovaných prezentovaných dat. Došel jsem také k analogii, že elektronická služba by mohla být elektronická aplikace, přesněji řečeno webová aplikace,“ upřesnil Kamil Válek.

 

U aplikace lze pak vnímat různé parametry: vnitřní struktura, uživatelské rozhraní či užití. Uživatelské rozhraní, ať již zobrazené v klasickém počítači či na tabletech a mobilních telefonech, je velmi důležitou částí aplikace. I když lze hodnotit i technické aspekty, tedy jakým způsobem je aplikace napsána, zda byl použit open-source nebo komerční redakční systém, vždycky je to spíše o tom, co uživatel vidí a jakým způsobem je mu to prezentováno. „Občana v konečném důsledku nezajímá, jestli webmaster použije Wordpress nebo Joomlu. Potřebuje se na něco podívat, přečíst si text, otevřít si rozpočet, prohlédnout si hlasování nebo si zobrazit formulář. Nezáleží mu na tom, jakým způsobem k tomu dojde, hlavně potřebuje najít potřebnou informaci,“ zdůraznil Kamil Válek. Před tím, než se samospráva pustí do vývoje aplikace, měla by si také dobře promyslet, pro koho ji vytváří. Nemá cenu vymýšlet zajímavou aplikaci, kterou pak skoro nikdo nevyužívá. Jak poznamenal Kamil Válek, „aplikace by měla mít své diváky“.

A jaké zajímavé webové aplikace se u soutěžících Parádního webu objevily? Například Trutnov umožňuje uživatelům prostřednictvím svého webu nahlédnout do Informačního systému pro správu projektů města a každý si tak může ověřit, jak je na tom město s naplňováním strategie a v jaké fázi právě jednotlivý záměr je, zda již byl zahájen, splněn, je v realizaci či zda je pozastaven. Petrovice pro změnu nabízejí třeba Ohlášení nedostatků, kde lze jednoduchým způsobem vložit popis zjištěného nedostatku v obci, včetně GPS souřadnice, kterou obdržíte výběrem místa na mapě. Na webu této obce naleznete i Hřbitov online, jenž eviduje hrobová místa a nechybějí zde informace o majitelích, o tom, do kdy je hrob zaplacen, fotografie či je možné si zvolit 360 stupňové panorama hřbitova. Příklad obce Petrovice dokazuje, že zajímavá aplikace se dá postavit i na volně dostupných službách, jako jsou Google mapy nebo formuláře z Google dokumentů.

 

Kamil Válek se věnoval i zajímavým městům mimo soutěž Parádní web. Uvedl dva příklady, jak lze zveřejňovat na webu rozpočet, a to Klikají rozpočet Nového Města na Moravě a Prohlížečka rozpočtu v Hradci Králové. Zatímco v Novém Městě můžete prozkoumat příjmy a výdaje až do jednotlivých faktur, trochu jiný způsob zvolili v Hradci Králové, kde prezentují nikoliv konkrétní platby, ale vývoj čerpání rozpočtu v čase. V grafu jsou pak barevně odlišené křivky, zachycující skutečnost, schválený a upravený rozpočet. „Na těchto příkladech je vidět použití interních dat, která jsou zpravidla schována v interních informačních systémech. Jenom se vezmou data, přetvoří se, dá se jim jiná forma, vloží se tam grafy. Pohled na data je náhle jiný a lze tak i účetnictví města prezentovat velmi elegantně,“ uvedl Kamil Válek.

V Uherském Brodě se aplikací Nového Města na Moravě inspirovali a zveřejňují od letošního února na webových stránkách rozpocet.ub.cz také klikací rozpočet. To jinou užitečnou aplikaci, Hlasování zastupitelů, začali v Uherském Brodě nabízet již v roce 2006 a tak můžete u konkrétního zastupitele snadno získat přehled o hlasování pro určité zasedání a konkrétní bod jednání. Při hodnocení v soutěži Parádní web se Kamil Válek mimo jiné zaměřil na to, jakým způsobem obce a města zveřejňují program, usnesení, zápis a hlasování ke každému zastupitelstvu. „Ve velké většině měst a obcí takové věci zveřejňují pouze vložením PDF, nebo přímo na html stránky. Překvapilo mě, že města takové informace na webové stránky dávají ve statické podobě. Jestliže město už investovalo do pořízení hlasovacího systému, tak data z něho musí být někde v databázi uložená a jde jen o to, vytáhnout je a zajímavým způsobem prezentovat občanům,“ upřesnil Kamil Válek.

 

Podstatná část semináře se věnovala využívání open-source systémů a představení jejich výhod a nevýhod. Svůj pohled na ně prezentovali Martin Strnad a Hynek Beran. Zkušenosti s provozováním statutárního města Děčín na open-source systému jsou poměrně čerstvé, fungují na něm jeden rok. První děčínské stránky vznikly již v roce 1996. Děčín si poté vyzkoušel i komerční redakční systém. Městu ale nevyhovoval z toho důvodu, že web nemohli mít plně pod kontrolou, například zdrojové kódy neměli pod vlastní správou. O tom, zda převést web na open-sourcové řešení, se rozhodovali tři roky. Když dospěli k rozhodnutí, podařilo se jim během dvou měsíců šest let staré stránky, včetně archivu, novinek a veškerých článků, převést do Joomly.

Martin Strnad se o open-source systémy začal zajímat před šesti lety a toto řešení se mu zdá vhodné, pokud chce samospráva ušetřit peníze, pro nasazení jak v malých obcích, tak velkých městech. Jaké výhody a nevýhody tyto dvě varianty, open source a komerční řešení, mají? „U webů na komerčních systémech postavených je většinou na první pohled vidět, o jaký systém se jedná, což může být jak výhodou, tak nevýhodou. Ty šablony se velmi málo mění, i když firmy nabízejí nové vzhledy. Na druhou stranu orientace na nich je velmi snadná, jsou zaměřené na státní správu, mají vyřešeny legislativní záležitosti, bezbariérovost,“ uvádí Martin Strnad.

Uniformnost řešení zmínil jako nevýhodu také Hynek Beran. Podle jeho názoru určitá specifičnost projektu je velmi důležitá. Při využití open-source řešení máte možnost si nastavit design podle svých potřeb, existuje mnoho doplňků či vzhledů a můžete se tak odlišit od jiných webů. Do jisté míry se ale i komerční řešení dá přizpůsobit a přidat mu tak na originalitě, jak se o to pokusili například v Chuderově. Aleš Pospíchal k tomu na semináři podotknul: „Vymysleli jsme si vlastní grafiku a strukturu webu, podle toho se nám přizpůsobil redakční systém. Šli jsme vlastní cestou a nechtěli jsme to řešit vzorníkovou šablonou, kterou jsme schopni vidět na několika webech současně.“

Pro open-source hovoří i to, že většina šablon, které se poslední rok vyvíjejí, splňují požadavky na responzivní design. Lze si je tak komfortním způsobem zobrazit na tabletech či mobilních přístrojích. Při uplatňování open-source je však nutné vzít v potaz, že jsou tyto systémy určené pro všechny weby, tedy nejen pro státní správu. Většinu toho, co samosprávy potřebují zveřejňovat, i určitý nadstandard, jim samozřejmě jsou schopny pokrýt. „U některých komponent je třeba popřemýšlet, jak je přizpůsobit. Pokud třeba nenaleznu modul pro dotazy občanů, tak mohu zkusit pro tento účel využít návštěvní knihu. Stejně tak jsme si v Děčíně poradili s MMS závadami. Na tuto elektronickou službu jsme upravili databázový katalog,“ upozorňuje Martin Strnad. Jinak je tomu u komerčního řešení a uzavřenost systému je vnímána webmastery jako nedostatek. „Pokud nemáte k dispozici zdrojové kódy, musíte počkat na to, až firma vyvine nové funkce. Poskytne je k dispozici městům, většinou za peníze, některé v rámci technické podpory. Jsou to jednotné funkce, to znamená, že jsou pak nabízeny i ostatním městům. Pokud bych si představoval něco jiného, bývá to problém,“ uvádí Martin Strnad.

Ale ani v případě open-source řešení nemusí být otázka vývoje stránek úplně ideální. Jak poznamenal Hynek Beran, to, že je vývoj v rukou komunity, může být i nevýhodou. „Většinou nejste schopni ovlivnit směr vývoje. Tempo, rychlost i obsah udává komunita. Komunita funguje na principu diskusních fór. Vyměňuje si názory, jestli má nebo nemá cenu určitou myšlenku zaprogramovat do vývoje. Pokud vás něco napadne a nejste přímo programátoři, můžete se přihlásit do takového diskusního fóra. Ale pak už je to jenom na programátorech, jestli se toho chopí. Na druhou stranu má komunita, která soustřeďuje třeba i několik tisíc programátorů, ohromnou výhodu v tom, že když se rozhodne sto programátorů odejít, sto jich zase přijde. Takhle funguje dvacet, třicet let operační systém Linux a funguje úspěšně,“ upřesňuje Hynek Beran. Pokud město naopak spoléhá na jednoho programátora, který projekt zaštiťuje a ten odejde, je problém, jak stránky dále rozvíjet. Nevýhodou komerčních redakčních systémů pro změnu je uvázání se. Může se stát, že si třeba po půl roce řeknete, že vám toto řešení nevyhovuje a chcete od firmy odejít. „Domluvíte se, že skončíte k určitému datu. Většinou vás ale napadne, máme tam nějaký obsah. My bychom chtěli, aby ten web byl přístupný po další dobu, půl roku, rok. U komerčního řešení si to budete muset zaplatit,“ uvádí Hynek Beran.

Při rozhodování se pro open-source, je třeba zvážit i určitá bezpečnostní rizika. „Při celosvětovém rozšíření open-source je nezbytné se zaměřit na bezpečnost. To znamená aktualizovat systém, dneska už to lze jedním klikem. Tím, jak se využívají více komponenty třetích stran, tak i ty mohou být děravé. Je třeba si také uvědomit, že otevíráte web neznámým dodavatelům třetích stran. Pokud využijete komerční redakční systémy, ty se využívají jenom v Čechách, maximálně v okolních zemích, nejsou pro hackery a roboty tak zajímavé,“ uvádí Martin Strnad. Na druhou stranu i tvůrci open-source na situaci reagují a připravili rozšíření ohledně bezpečnosti. „Pokud si nainstalujete příslušný modul, dokáže při spuštění otestovat bezpečnost vašeho webu, zjistí zastaralé verze či chyby v rozšířeních. Měl by ohlídat i takové věci, jako je testování administrátorského hesla třetí stranou nebo lze pomocí takového rozšíření blokovat přístupy,“ uvádí Hynek Beran.

A jak je to se stabilitou open-sourcových řešení při pohledu do budoucnosti? Podle Martina Strnada mají například Joomla či Wordpress garantovaný rozvoj na několik dalších let a vývojáři pořád vyvíjejí nové a nové komponenty. Určitou obtíží může být, že třeba u Joomly každé tři roky vychází nová přelomová verze. „S odprogramováním je třeba počítat, ale situace byla horší před třemi, čtyřmi roky. Nyní již vyšly stabilní verze, které se dají používat. Také jsou dostupné převodníky, které se o přechod na jinou verzi postarají,“ doplňuje Martin Strnad. Správci webu také ocení existenci diskusních fór či poradny. Pokud redakční systém se nechová tak, jak by měl, stačí položit dotaz v diskusním fóru příslušného open-source. Hynek Beran upozornil také na nutnost personálního zajištění, pokud se rozhodnete pro vlastní vývoj stránek: „Je to náročné na lidské zdroje, musíte mít programátora, html kodéra, nebo grafika. Případně člověka, který to všechno zahrne, a tím je webmaster. K pozitivům ale patří nezávislost, cokoliv chcete, tak ti tři, respektive jeden, pro vás udělají, a samozřejmě jedinečnost, to, co vytvoří, tak je jasné, že nikdo jiný neudělal.“

Ti, kdo zvolí zavedená komerční řešení, mají zase pro změnu výhodu v tom, že nepotřebují disponovat příslušnými odbornými znalostmi, o tvorbě webových stránek tak nemusí vědět skoro nic. Redakční systémy bývají propracované a ovládání stránek je jednoduché, takže ho zvládne kdokoliv na úřadě. „Při výběru mezi open-source a komerčním řešením jsou určující zejména velikost obce a finanční možnosti. Záleží také na personálním obsazení obecního nebo městského úřadu, jestli je tam nadšenec, případně aktivní starosta, který se tomu bude věnovat a byl by schopen třeba za určitou dobu nastudovat systém. Někde to může být problém. Existují také firmy, které weby založené na open-source vytvoří, ale to se pak dostáváme zase k určité finanční náročnosti,“ doplňuje Martin Strnad. Ve statutárním městě Děčín se tak rozhodli samosprávám pomoci a nabídli všem obcím ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, jestli nechtějí předělat stránky do open-source. A ještě na jednu věc by si měli zaměřit ti, kdo si zvolí pro tvorbu webu open-source. „Open-source ještě automaticky neznamená, že je možné ho zadarmo využívat. Důležité je podívat se na licenční podmínky. Svobodu vám poskytnou řešení postavená například na licenci GNU GPL,“ upřesňuje Hynek Beran.