Sněmovna – poslanci schválili zákon o protikomunistickém odboji a jednali o Vondrovi
Usnesení Poslanecké sněmovny schválené hlasy opoziční ČSSD a KSČM sice vyzvalo dne 16. června premiéra Petra Nečase, aby nechal odvolat kvůli údajně předražené zakázce pro firmu Promopro při českém předsednictví EU ministra obrany Alexandra Vondru, ale podle Nečase ale není pro vládu nijak závazné. Premiér v této souvislosti poznamenal, že každý ministr je odvolatelný. Sněmovní výzva prosazená KSČM a ČSSD podle něho však důvodem k Vondrovu odvolání nebude. Podobné výzvy podle premiéra patří k parlamentnímu koloritu. Vondra ve Sněmovně uvedl, že nenašel na organizaci českého předsednictví Evropské unie „nějaké fatální selhání". Dílčí nedostatky se podle něho „samozřejmě dají najít vždycky". Vondra při vládní krizi nabídl Nečasovi rezignaci, premiér se za něho ve veřejných vystoupeních ovšem vždy postavil. Poslanci vládní koalice včetně občanských demokratů se hlasování o usnesení neúčastnili, a tak byl výsledek předem zřejmý. Podle předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové byl „...takovým demonstrativním hlasováním spojených sil komunistů a socialistů. Myslím, že bylo dobré, že se odpojila celá koalice, že do tohoto hlasování vůbec nevstoupila, aby zde byla ta jednotná kooperující komunisticko-socialistická fronta vidět," řekla Němcová.
Poslanci ze všech parlamentních stran podpořili v prvním čtení ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkové pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu i na kraje a obce a také na veřejnoprávní subjekty. V současné době může NKÚ kontrolovat jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. V případě krajů a obcí bude moci NKÚ zkoumat jen hospodaření z pohledu zákonnosti, nikoli třeba ekonomičnosti. „Je respektována autonomie samosprávy," uvedl při odůvodnění ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. V případě veřejnoprávních subjektů bude rozsah kontroly stanovovat zákon o NKÚ. Novela zákona uvádí, že NKÚ bude moci kontrolovat také zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, regionální rady regionů soudržnosti, Českou televizi, Český rozhlas, veřejné vysoké školy a Českou národní banku. Půjde podle předlohy o veřejné zakázky, koncesní smlouvy a koncesní řízení, ručení za závazky, hospodaření s dluhopisy a o hospodaření s penězi poskytnutými ze zahraničí. V případě kontroly územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí bude moci NKÚ prověřovat stejně jako u krajů a obcí pouze soulad jejich hospodaření se zákony. Prověrky České národní banky a veřejných vysokých škol by se týkaly jen dodržování právních předpisů při nákupech majetku a při výdajích na jejich provoz.
Poslanci rovněž schválili zákon o protikomunistickém odboji. Účastníci odboje dostanou podle předlohy peněžité ocenění 100 000 korun, pozůstalí manželé po nich pak poloviční částku. V případě, že by měli odbojáři důchod nižší než průměrný, bude jim dorovnán na průměrný. Předloha popisuje formy odboje a odporu a vymezuje lidi, na které by se nevztahoval. Překážkou by bylo například jejich zaměstnání u bezpečnostních složek, členství v komunistické straně, v Lidových milicích, akčním výboru Národní fronty a za normalizace také ve Svazu československo-sovětského přátelství. Osvědčení bude vydávat ministerstvo obrany na základě odborného stanoviska Archivu bezpečnostních složek, případně Ústavu pro studium totalitních režimů. O odvolání proti verdiktům ministerstva rozhodovat zvláštní komise.
Zákony, jejichž cílem je odškodnit oběti komunismu, přijaly i některé jiné země. Slovenský parlament schválil zákon o protikomunistickém odboji v roce 2006, norma ale nepočítá s finančním odškodněním. Politickým vězňům mohou úřady přiznat bezplatnou lázeňskou péči či rekreační pobyt za zvýhodněných podmínek. Političtí vězni a jejich pozůstalí mají také nárok na příplatek k penzi. Polsko přijalo v roce 1991 zákon, na jehož základě stát přiznal určité výhody účastníkům bojů za nezávislost země v různých obdobích 20. století. Týká se to i lidí, kteří v letech 1945 až 1956, tedy i za komunismu, působili v podzemních vojenských organizacích nebo je komunistické soudy poslaly do vězení za politickou nebo náboženskou činnost související s bojem za nezávislost Polska. Příspěvky k důchodu ve výši 360 zlotých (2210 korun) dostávají rovněž lidé, kteří byli zraněni při protestech v Poznani v červnu 1956 a při potlačování nepokojů na severním pobřeží v prosinci 1970. Také v Německu platí od první poloviny 90. let několik zákonů, na jejichž základě mohou oběti komunistické diktatury žádat o odškodnění. V případě trestního postihu mají na finanční příspěvek nárok jen ti, kdo z politických důvodů strávili ve vězení nejméně šest měsíců a doloží, že trpí finanční nouzí. Tito lidé mají nárok na měsíční rentu v maximální výši 250 eur (6000 korun).
text -zam-