Senát - jednání o ratifikaci Lisabonské smlouvy
Ve středu 6. května byla zahájena 6. schůze Senátu v 7. funkčním období. Na programu dvoudenního jednání měli senátoři 24 bodů. Největší pozornost veřejnosti i všech evropských médií se upírala na rozpravu a hlasování o ratifikaci Lisabonské smlouvy, která byla uzavřena 13. prosince 2007 a kterou již 18. února letošního roku ratifikovala Poslanecká sněmovna.
Před jednáním o ratifikaci schválili senátoři prováděcí novely jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu, které s Lisabonskou smlouvou úzce souvisejí. Podstatou novel je zavedení tzv. vázaného mandátu, podle něhož vláda nebude moci souhlasit s převodem pravomocí na evropskou úroveň, pokud k tomu nebude mít souhlas obou parlamentních komor. Schválení předloh si stanovili senátoři ODS jako podmínku pro následnou ratifikaci smlouvy v Senátu. Novely jednacích řádů vymezují okruh „zásadních rozhodnutí“, s nimiž by za Českou republiku nemohla souhlasit vláda či prezident bez předchozího souhlasu obou parlamentních komor. Novely podpořilo 73 ze všech 81 senátorů.
Schvalování a rozprava o ratifikaci Lisabonské smlouvy Poté začala mnohahodinová diskuse o ratifikaci, ve které se střídaly názory pro i proti smlouvě. Na schůzi vystoupil i premiér v demisi Mirek Topolánek, jenž vyzval senátory k jejímu schválení. Předseda Senátu Přemysl Sobotka polemizoval s odpůrci smlouvy, kteří se domnívají, že jejím přijetím dojde k omezení kompetencí naší republiky a ke ztrátě národní suverenity. Podle jeho slov takovýto krajní pesimismus není na místě stejně jako krajní optimismus zastánců smlouvy. „Lisabonská smlouva není všelékem a již vůbec není dokonalá. Jde o kompromis tak jako u každé smlouvy v minulosti. Vždy záleží na lidech, kteří smlouvy naplňují,“ uvedl P. Sobotka, který následně smlouvu podpořil. Ratifikaci nakonec podpořilo 54 ze 79 hlasujících senátorů. Pro dokončení procesu ratifikace v České republice je tak již nutný pouze podpis prezidenta Václava Klause.
Na pořadu jednání schůze bylo také osm návrhů zákonů postoupených z Poslanecké sněmovny. Šest návrhů zákonů svým hlasováním senátoři podpořili. Jednak novelu zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, která má zpomalit zvyšování nájemného. Dle této předlohy se má růst nájemného v příštím roce rozložit do tří let, tedy až do roku 2012. Konečná výše regulovaného nájemného v roce 2012 bude podle návrhu stejná, jako měla být původně v roce 2010. Možnost jednostranného zvyšování se ve vybraných obcích prodlouží až do roku 2012. Týkat by se to mělo obcí, v nichž se letos nájmy zvýší o více než 40 korun na metr čtvereční. To jsou s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy všechna krajská města a všechna středočeská města nad 10 000 obyvatel. Pokud by tato novela, která vzbuzuje velmi rozporuplné reakce, měla platit, musí ji ještě podepsat prezident republiky.
Senátoři také podpořili návrh zákona o nakládání s těžebním odpadem a zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem, nová pravidla obchodu se zbraněmi nebo novelu energetického zákona, která má zjednodušit a usnadnit podnikání v energetice. Mezi schválené návrhy zákonů ze 6. schůze Senátu patří také normy řešící jednodušší posuzování nekomplikovaných podnikových fúzí antimonopolním úřadem nebo pravidla pro spolupráci obcí a regionů se zahraničními protějšky. Pozměňovací návrhy připravili senátoři k návrhu zákona, kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupení Svazu sovětských socialistických republik. Senátoři chtějí svými návrhy zpřesnit okruh českých občanů, jež by na odškodnění měli mít nárok. Zároveň senátoři navrhli posunout datum účinnosti zákona, neboť zákon nyní bude opět posuzovat Poslanecká sněmovna.
Text – kk-
Foto: Archiv Senátu PČR