Předsednictví v Radě EU: Kormidlo převzalo Švédsko
Důležitým úkolem českého předsednictví bylo také přispět k zajištění stabilního institucionálního rámce pro rozšiřující se evropské společenství do budoucna. Evropská unie musí zaujímat na mezinárodním poli takové postavení, jaké odpovídá jejímu politickému a hospodářskému potenciálu. V tomto směru odvedlo předsednictví velký kus práce při hledání společného řešení v otázce ratifikace Lisabonské smlouvy tak, aby tato smlouva mohla vstoupit v platnost na počátku roku 2010.
Priority českého předsednictví: „3E“
Česká republika si do svého programu vybrala tři hlavní priority vyjádřené třemi „E” (Ekonomika, Energetika a Evropská unie ve světě), zastřešené předsednickým mottem „Evropa bez bariér“. Prakticky ihned po nástupu do předsednického křesla se ukázalo, že tyto priority byly vhodně zvolené a opravdu aktuální, a to nejen z hlediska českého předsednictví.
Na úspěšný průběh mimořádného summitu navázala svými konstruktivními závěry jarní Evropská rada, která se konala ve dnech 19. a 20. března 2009 v Bruselu. Jejím pozitivním vzkazem bylo dosažení kompromisu ohledně „balíčku“ ve výši pěti miliard eur určeného na projekty v oblasti energetiky, širokopásmového internetu a nových projektů v zemědělství. V souvislosti s řešením globální ekonomické krize má klíčový význam dohoda o příspěvku členských států Evropské unie k navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu formou půjčky až do výše 75 miliard eur. Bylo rovněž dohodnuto zdvojnásobení limitu nástroje Evropské unie na pomoc platebním bilancím členských států mimo eurozónu z 25 miliard eur na 50 miliard eur. České předsednictví také dosáhlo shody na protikrizových opatřeních v energetické oblasti, včetně druhého strategického energetického přehledu.
V oblasti legislativních opatření se v rámci naplňování komunitární části Plánu obnovy podařilo dosáhnout shody ohledně možnosti uplatňovat snížené sazby DPH u lokálně poskytovaných služeb s vysokým podílem lidské práce. Tato dohoda je významným příspěvkem k udržení zaměstnanosti v nejzranitelnějších odvětvích ekonomiky a měla by pomoci především malým a středním podnikům. Jako součást opatření proti dopadům hospodářské a finanční krize byla také schválena úprava tří nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, která přispěje k urychlení čerpání prostředků z unijního rozpočtu, a revize nařízení o založení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, jejímž cílem je efektivněji podpořit pracovníky, kteří přišli o zaměstnání v důsledku globalizace a celosvětové finanční a ekonomické krize.
Východní partnerství, západní Balkán, transatlantické vztahy
Zvláštní pozornost během českého předsednictví věnovala Evropská unie zemím ve svém bezprostředním sousedství. V těchto oblastech také disponuje nejefektivnějšími prostředky uplatňování svého vlivu, především prostřednictvím možnosti nabídky budoucího členství nebo privilegovaného partnerství těmto sousedům. Na jarní Evropské radě byla schválena a na květnovém summitu v Praze úspěšně zahájena iniciativa Východní partnerství. Tento ambiciózní projekt spočívá v posilování vztahů s Arménií, Ázerbajdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou (včetně 600 milionů eur na jeho financování). Úzká spolupráce s partnery na východě je co do strategického významu jednou z klíčových oblastí zahraniční politiky Evropské unie, která umožňuje velký přínos oběma zúčastněným stranám.
Důležité místo v zahraniční politice Evropské unie tradičně zaujímají vztahy se Spojenými státy americkými, jakožto nejdůležitějším přirozeným partnerem a strategickým spojencem. Po nástupu nově zvoleného prezidenta do Bílého domu byly navázány kontakty s jeho administrativou a započata diskuse o intenzivní spolupráci umožňující společně čelit nejnaléhavějším globálním výzvám. Klíčovou událostí v tomto směru bylo historicky první setkání prezidenta Baracka Obamy se všemi vedoucími představiteli Evropské unie na neformálním dubnovém summitu v Praze, které položilo pevné základy pro další prohloubení spolupráce mezi oběma stranami Atlantiku. Hlavními tématy jednání neformálního summitu byly otázky ekonomiky a hospodářské krize, energetiky, klimatických změn a dále bezpečnostní otázky související s vývojem v Afghánistánu, Pákistánu a Íránu.
V oblasti transatlantických vztahů české předsednictví též pokračovalo v intenzivní spolupráci s Kanadou, která byla završena oficiálním zahájením vyjednávání Komplexní dohody o ekonomickém partnerství na květnovém summitu EU-Kanada v Praze. Během českého předsednictví se uskutečnila také řada bilaterálních schůzek a summitů Evropské unie, například s Ruskem, Čínou, Japonskem a Indií. Na několika těchto schůzkách na nejvyšší úrovni byl v čele delegace Evropské unie také prezident Václav Klaus.