Předsednictví ČR v Radě EU
- Obecně k předsednictví
- Předsednictví ČR v Radě EU v roce 2022
Obecně k předsednictví
Na základě principu rotace se v čele Rady EU v půlročních intervalech a na základě předem určeného harmonogramu střídají v roli předsedy postupně všechny členské státy (vždy od 1. ledna do 30. června a od 1. července do 31. prosince). Skupina tří po sobě následujících předsednických států vytváří tzv. předsednické trio, které se řídí společným osmnáctiměsíčním programem.
Úkolem předsednické země je řídit jednání téměř všech orgánů, které jsou součástí Rady (s výjimkou Rady pro zahraniční věci, které předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku aj.) jakožto instituce reprezentující zájmy členských států v rámci EU. Jde o jednání Rady na ministerské úrovni, Výbor stálých zástupců (Coreper) a celou řadu expertních výborů a pracovních skupin.
Předsednictví především zprostředkovává kompromisy mezi členskými státy navzájem a funguje tak jako mediátor. Dalším aspektem funkce předsednictví je manažerská role, kdy předsednictví připravuje agendu, dokumenty pro jednání, načasování jednání apod. Předsednická země též organizačně a logisticky zajišťuje akce, které pořádá na svém území, příp. v zahraničí (mimo Lucemburk a Brusel). Předsednictví též reprezentuje Radu ve vztahu k ostatním orgánům EU (zejména Evropské komisi a Evropskému parlamentu), které mají hájit zájmy Unie jako celku nebo zájmy evropských občanů.
Na počátku svého předsednictví představuje daná země v Evropském parlamentu svůj pracovní program a na jeho konci pak zprávu o výsledcích předsednictví. Předsednictví také musí udržovat úzké styky s Evropskou komisí, která předkládá drtivou většinu legislativních návrhů a má také právo je kdykoliv z procesu projednávání stáhnout. Zástupci předsedajícího státu od ministrů až po úředníky musí počítat s tím, že během předsednictví budou vést desítky jednání nikoliv jménem svého státu, ale jménem celé EU. Vnější zastupování Evropské unie zajišťuje volený předseda Evropské rady. Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku pak vede vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který zároveň odpovídá za soudržnost vnější činnosti EU.
Výkon předsednické funkce tak představuje velmi prestižní úkol, který s sebou přináší značné organizační, personální a finanční nároky kladené na předsedající stát. Úspěšné zvládnutí předsednictví má na řadu následujících let významný dopad na prestiž a vliv daného členského státu v rámci EU a je tak jedinečnou příležitostí k prezentaci dané země nejenom v rámci EU, ale i mimo ni. Předsednictví je zároveň příležitostí pro prosazování zájmů předsedající země, a to jak stanovováním agendy pracovních jednání, tak prostřednictvím předsednických akcí.
Klíčovou část každého předsednictví představují jeho programová náplň a deklarované priority. Základní rámec předsednické agendy je výrazně ovlivněn dlouhodobými koncepčními dokumenty EU a "zděděnou" agendou z předchozího období. Na obsah předsednictví může mít významný vliv i vývoj v širším mezinárodním prostředí. V neposlední řadě jsou jedním z důležitých faktorů dlouhodobé národní priority předsedající země. Hlavní témata předsednictví by přitom měla odrážet vyvážený poměr zájmů země vykonávající předsednictví k agendě EU jako celku.