Před námi jsou teď základní registry
Jaroslav Chýlek
Elektronizace procesů hýbe nejen veřejnou správou, ale doslova celou společností. Datové schránky a oběh dat patří k nejfrekventovanějším pojmům. S náměstkem ministra vnitra pro informatiku Ing. Jaroslavem Chýlkem, MBA jsme hovořili o eGovernmentu, neboli o elektronické komunikaci a činnostech s ní souvisejících.
Ve vaší otázce jste zmínila nejviditelnější projekty informačních a komunikačních technologií, které spadají do kompetence Ministerstva vnitra. Patří k nim samozřejmě i další, o nichž neslýcháme tak často, jsou však obdobně velmi potřebné. Jde například o digitální mapu veřejné správy, informační systém evidence obyvatel, technologická centra, o systémy ověřující platnost dokladů totožnosti, portál subjektů územní samosprávy ePUSA a ještě bych mohl uvádět další. Zjednodušeněřečeno: do působnosti náměstka pro informatiku patří kompletně eGovernment a strategické řízení i koordinace projektů, které se prostřednictvím eGovernmentu realizují.
Vzhledem k tomu, že se sféra působnosti náměstků ministra vnitra rozdělila na dvěčásti, zajímalo by mne, kdo nyní bude určovat náplň Czech POINTů?
Czech POINT je projekt, který je svým základem primárně technologický. Vybudovaný rámec umožňuje vytváření dalších agend a jejich zapojování do systému bez náročných implementačních projektů. Stávající agendy jsou podporované například helpdeskem. V tomto smyslu zůstává Czech POINT v mé gesci. Legislativa spadá pod druhý, oddělený úsek ministerstva.
Myslíte si, že jsou zmíněné kroky vnímány pozitivně?
Je zcela logické, že každá změna přináší pozitivní i negativní reakce, ale doufám, že tyto změny jsou vnímány především pozitivně. Podobně jako u všeho nového, je potřeba si i na tuto kvalitativní změnu zvyknout. Pokud bych měl zmínit příklad, tak vydařeným projektem, jenž se postupně rozšiřuje, jsou Czech POINTy. V poslední době se nejvíce hovoří o datových schránkách, které byly naostro spuštěny k 1. listopadu 2009. Na hodnocení pozitivního nebo negativního vnímání je možná ještě brzy. Protože se jedná o průlomový projekt, přináší mnoho změn a tak je logické, že bude nějakou dobu trvat, než se usadí a bude uživateli přijat a považován za samozřejmost.
Jak jste uvedl, v poslední době se nejvíce hovořilo o Czech POINTech a informačním systému datových schránek. Chystají se nějaké novinky či změny?
Oba zmíněné systémy se vyvíjejí velmi dynamicky. Změn a novinek je velké množství – část z nich předem plánovaná, část vynucená kontaktem s jejich provozní realitou. Po ostrém spuštění systému datových schránek, kdy byly k 1. listopadu zpřístupněny všechny datové schránky zřízené ze zákona, se připravujeme zejména na spuštění komerčního provozu k 1. lednu 2010. Nejedná se tedy o konečnou podobu systému, ale o jeho postupný vývoj. Novinky přinesou možnost komunikace i mezi soukromými subjekty, to znamená fyzickými osobami, fyzickými osobami podnikajícími i právnickými osobami. V prvních šesti měsících zákon umožní doručování pouze faktur nebo jiných žádostí souvisejícími s platbami, dále od 1. července 2010 již doručování všech typů dokumentů. Připravuje se drobná legislativní úprava, která by měla vylepšit tento systém. Proto jednáme například s Ministerstvem spravedlnosti České republiky, ale i s ostatními ministerstvy. Drobné technické úpravy zaměřené na zlepšení funkcí systému uskutečňujeme průběžně. Zlepšujeme také informovanost o eGovernmentu.
Pro upřesnění, jaký je aktuální stav datových schránek? Kolik jich bylo již aktivováno?
K 30. 11. 2009 je zpřístupněno, tedy lidověřečeno aktivováno, přibližně 365 tisíc datových schránek. Největší část náleží právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, které ze zákona patří mezi povinné subjekty. Nadále již neočekáváme prudké skoky v počtu schránek. Bude jich přibývat průběžně, podle toho, kolik nových právnických osob vznikne a samozřejmě také podle popularity projektu mezi občany. Mezi nimi vidím do budoucna největší potenciál nových uživatelů.
Jaké další kroky na cestě k eGovernmentu připravujete?
Hlavní směry rozvoje eGovernmentu již byly vytyčeny v minulosti a na strategických záměrech, které by neoddiskutovatelně měly přinést pozitivní dopady, se nic nemění. Projekty, které již fungovaly nebo byly v posledních fázích přípravy, jsme podrobili jakési inventuře, abychom správně nastavili priority jejich dalšího rozvoje a dotáhnout projekty k realizaci. Před námi jsou teď základní registry a budeme se jim podrobněji věnovat od začátku příštího roku. Jde o velmi důležitý krok, který je zásadní pro vybudování klíčových komponentů informatizace veřejné správy. Na vaší otázku tedy odpovím tak, že na projekt základních registrů je momentálně vypsané výběrové řízení. Nyní čekáme na nabídky, které budeme hodnotit. Od 1. července příštího roku by tak mělo dojít k náběhu pilotního provozu celého komplexu základních registrů.
Z jakých zdrojů hodlá Ministerstvo vnitra hradit náklady na vybudování základních registrů?
Financování je plánováno ze strukturálních fondů Evropské unie. Z těch bude zaplaceno osmdesát pět procent nákladů, zbývajících patnáct procent bude hrazeno z vlastních prostředků. Finanční prostředky jsou na to připraveny a alokovány, neměl by být problém základní registry zprovoznit. Momentálně probíhá také analýza provozních nákladů.
Jaké institucionální změny, například vznik speciálního ústředního úřadu, si připravované procesy a projekty vyžádají?
Od 1. ledna má ze zákona vzniknout úřad, který bude mít na starosti správu základních registrů. Nicméně tím, že se projekt základních registrů odsouvá, odkládá se i vznik tohoto úřadu. To je velká institucionální změna, která nás čeká.
Jakým způsobem bude Ministerstvo vnitra koordinovat technologická centra?
Ministerstvo vnitra k technologickým centrům připravilo ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj výzvu pro čerpání prostředků Evropské unie. Ta je určena jednotlivým krajům. Součástí připravované dokumentace jsou i návrhy vzorových projektů, které zajistí podobnou úroveň služeb a vzájemnou interoperabilitu nasazených technologií. To znamená, že existují vzorové projekty, jak by taková centra měla vypadat, aby se jejich úroveň nelišila kraj od kraje a obec od obce. Projekty vznikly ve spolupráci s odborníky z jednotlivých krajských úřadů. Výzva by měla být uveřejněna do konce tohoto roku.
Stále se hovoří o hospodářské krizi a s ní spojenými úspornými opatřeními. Jak se šetření dotklo oblasti eGovernmentu?
Šetření finančních prostředků je samozřejmě viditelné i na Ministerstvu vnitra. Celý úsek prochází v současnosti restrukturalizací, která má přispět k zefektivnění prováděných činností. Snažíme se však, aby se všechny projekty eGovernmentu realizovaly tak, jak byly naplánovány. Financovány budou z prostředků, které poskytuje Evropská unie.
K elektronizaci veřejné správy dochází i v zahraničí. Hledáte inspiraci v některé konkrétní zemi?
V rámci Evropské unie je elektronizace veřejné správy dlouhodobě řešené a sledované téma. Některé státy jsou v tomto směru dále než my. Současně je správné podotknout, že jich není mnoho. V České republice například jdeme s datovými schránkami vlastní cestou. Úplně stejný projekt v zahraničí v takovém rozsahu ještě nebyl realizován. Osobní inspirací je mi Rakousko a Dánsko, kde elektronizace veřejné zprávy dosáhla vysoké úrovně.
Jestliže se ve veřejné správě klade důraz na koncepční činnost, jak se to projevuje v elektronizaci veřejné správy?
Koncepční činnost se projevuje ve velkém množství činností – počínaje tvorbou zákonů, přes vyhlášky, až po typové projekty pro technologická krajská centra. V některých oblastech experimentovat nelze – koncepty týkající se zejména bezpečnosti a elektronických podpisů tvoří rámec, na kterém stojí všechny aktivity elektronizace veřejné správy. Na druhou stranu při samotné realizaci je problematika zcela otevřená a jednotlivé subjekty státní správy využívají velmi pestrou a různorodou skupinu technologií a aplikací – od otevřeného softwaru, až po programy vyvíjené přímo na odborech informatiky daných subjektů.
Jaké jsou vaše dojmy z úřednické funkce? Jak pociťujete přechod ze soukromé sféry do veřejné správy?
Státní správa má samozřejmě svá specifika stejně jako soukromý sektor. Ale je to jiný svět, v soukromé sféře se vše dělá jednodušeji a přímočařeji. Ve státní sféře se vše děje pomaleji. Je to způsobeno i tím, že v soukromé sféře rozhodujete o svých prostředcích, ale ve veřejné správě se rozhoduje o velkých penězích, které nejsou vaše. Musí být nastolena pravidla a nesmí chybět ani kontrola. Doufám, že zjednodušení přinese právě možnost komunikace občana s institucemi veřejné správy v elektronické podobě a veškeré procesy s tím související.
Jak například může veřejná správa investovat do technologií ve srovnání se soukromým sektorem? Může vyvíjet vlastní IT systémy? Nebo se naopak vše bez soukromého sektoru neobejde?
Důraz na formální správnost procesů a dosah provedených rozhodnutí je samozřejmě mnohem větší než v běžném životě. To se týká i samotných investic – nelze vybírat cílové investiční prvky bez ohledu na právo týkající se zadávání veřejných zakázek a metodologických pravidel související s financováním ze zdrojů Evropské unie. Veřejná správa není výrobcem IT systémů. Vytvořit v rámci libovolného veřejnoprávního subjektu prostředí umožňující efektivní vývoj rozsáhlého IT řešení by bylo velmi složité. V některých státech za tím účelem stát sám investoval do firem, jejichž hlavní náplní činnosti bylo vyvíjet informační systémy pro veřejnou správu, ale ani řízení dlouhodobého vztahu vlastně s monopolním dodavatelem není jednoduché. Podle mého názoru je za daných podmínek postup, který nyní používáme, jediný možný. Tedy, že Ministerstvo vnitra ve spolupráci s odborníky stanovuje základní strategie a zadání, která jsou uskutečňována prostřednictvím samotných veřejných zakázek realizovaných externími firmami.
Jaký je váš vzkaz čtenářům?
Jakkoli se tyto probíhající změny například v souvislosti s datovými schránkami nebo připravovanými základními registry či dalšími novinkami, které eGovernment přináší, nemusí zdát v tuto chvíli dokonalé, je nesporné, že s sebou přináší do veřejné správy mnoho užitečného, především její zpřehlednění a zprůhlednění. Přeji tedy čtenářům klidné Vánoce, nezbytný nadhled a zejména trpělivost. Děkuji jim prostřednictvím tohoto rozhovoru za vstřícnost a těším se na jejich odezvu, bez níž bychom elektronizaci veřejné správy nemohli naplnit.
TEXT Teresa Babková
FOTO Radoslav Bernat