Politika soudržnosti po roce 2013
V souvislosti s přípravou evropské politiky soudržnosti po roce 2013 se ozývají výzvy k vytvoření silné národní vyjednávací strategie s univerzální politickou podporou. Panují obavy z výrazného odlivu finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. O tom, nakolik jsou tím naše státní správa a samospráva ohroženy, hovoří ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.
Sdílíte obavu, že by Ministerstvo pro místní rozvoj mohlo jako koordinátor pro danou oblast tak říkajíc „zaspat“?
Nemůžu potvrdit, že by se nic nedělo, nebo že by někdo „zaspal“. Ke zveřejnění oficiální představy Evropské komise k reformě rozpočtu Evropské unie dojde v červenci nebo září tohoto roku. Za problematiku této reformy je společně s Útvarem ministra pro evropské záležitosti u nás zodpovědné Ministerstvo financí. Protože Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje jednu z nejvýznamnějších kapitol rozpočtu unie – politiku soudržnosti, rádi bychom o její podobě po roce 2013 nastartovali širokou debatu na národní úrovni. Ministerstvo předložilo na podzim 2009 vládě materiál „Rámcová pozice ČR k budoucí kohezní politice EU“. Tato pozice se samozřejmě pravidelně aktualizuje na základě vývoje u nás i v Evropské unii a nová verze bude předložena v říjnu letošního roku. Můj úřad se tedy snaží o maximální informovanost a zapojení nejrůznějších aktérů národní, regionální i místní úrovně. Ministerstvo mimo jiné v této souvislosti zřídilo takzvanou Meziregionální poradní skupinu pro budoucnost politiky soudržnosti, které se pravidelně účastní zástupci jednotlivých krajů. Současně se zástupci ministerstva aktivně účastní pracovních skupin a jednání v Bruselu a vyměňují si poznatky a zkušenosti s ostatními členskými státy. Výstupem této činnosti jsou materiály pravidelně předkládané vládě.
V diskusi mezi klíčovými resorty financí a místního rozvoje se objevují rozdílné pohledy na strategii budoucího vyjednávání a na některé aspekty politiky soudržnosti po roce 2013. Čeho konkrétně se toto odlišné vidění týká?
Ministerstvo financí vidí každou výdajovou kapitolu rozpočtu Evropské unie čistě z „účetního“ pohledu, zatímco MMR vidí politiku soudržnosti v souvislostech širších. Česká republika je v současném období největším příjemcem prostředků politiky soudržnosti na hlavu v celé unii a je třeba zajistit, aby naše regiony i resorty náhle nepřišly o významnou část těchto prostředků. Jinými slovy, Ministerstvo pro místní rozvoj vnímá přetrvávající rozvojové potřeby České republiky i po roce 2013 a v této souvislosti chce umožnit pokrýt tyto potřeby dostatečnými finančními zdroji. Zároveň musí brát v potaz zájmy regionů, které již nyní nepatří do takzvaného cíle 1 – Praha, nebo které se cítí ohroženy možností ztráty nároku na prostředky v jeho rámci – dle předběžných odhadů se mluví především o Středočeském kraji.
Jaké další kroky v souvislostí s formováním pozice České republiky k podobě politiky soudržnosti po roce 2013 lze očekávat?
Hlavním cílem je rozpoutat u nás odbornou diskusi o zmapování rozvojových potřeb v období po roce 2013. Do debaty se musí zapojit jak experti, tak politici, ministerstva, regiony i veřejnost. Účelem diskuse je identifikovat zájmy a potřeby naší republiky v další etapě politiky soudržnosti. Věřím, že výsledkem jednání bude především nalezení konsensu napříč politickým spektrem a přesné vymezení mantinelů pro naše vyjednávače na pracovní i politické úrovni tak, abychom vyjednali prostředky na rozvoj České republiky v dostatečné výši i po roce 2013. Klíčovou prioritou vyjednávací strategie České republiky je také start nových programů ihned od počátku nového programového období, tedy od 1. ledna 2014. Jako základní předpoklad pro rozvoj konkurenceschopnosti vnímáme i nadále potřebu dobudování základní infrastruktury.
Text Ing. Markéta Schürrerová
Foto Radoslav Bernat