Péče o veřejnou zeleň
Úprava ulic, náměstí, vnitrobloků, parků, hřišť i zahrad, kácení stromů, terénní úpravy, nová výsadba, drobné stavby. Takové činnosti se nám obvykle vybaví při zmínce o veřejné zeleni. Někde se o ni starají pečlivě, jinde jsou místo stromů už zdálky vidět pahýly. Jak pečujete o veřejnou zeleň? Spolupracujete při tom s veřejností? Dáváte při výsadbě stromů přednost těm v místě obvyklým či naopak upřednostňujete rostliny cizokrajné? ptali jsme se odborníků z několika větších měst.
Ing. Ondřej Feit
Strakonice
O zeleň ve městě pečují zdejší Technické služby. Zajišťují velký rozsah různých agrotechnických úkonů: sečení trávníkových ploch, sběr listí, úpravu keřů a živých plotů, kácení a výsadbu vzrostlých stromů, údržbu trvalkových a letničkových záhonů. Při nové výsadbě město spolupracuje také se soukromými firmami, které pak obvykle poskytují i její následnou roční údržbu. Jak při kvalitě výsadeb, tak při důkladném odplevelení ploch se takový postup osvědčil. Odbornou péči, kupříkladu výchovné, zdravotní a redukční řezy stromů, zajišťují pro město arboristické firmy. Pravidelná údržba zeleně stojí Strakonice ročně kolem sedmi milionů korun. Další přibližně dva a půl milionu korun připadnou obvykle na nové výsadby stromů, trvalkové a letničkové výsadby a arboristickou péči. Největším úspěchem je pozitivní zpětná vazba od občanů, turistů i odborné veřejnosti. Radost nám ale kazí nikdy nekončící boj s vandalismem. Veřejnost je do péče o zeleň zapojována zejména prostřednictvím občanských sdružení. Aktivně spolupracujeme s místní organizací Českého svazu ochránců přírody, především při výsadbě stromů, instalaci hnízdních budek a pořádání přednášek.
U vysazovaných dřevin ve městě je pro nás vždy prioritou, aby v daném místě zdárně rostly a dobře se vyrovnávaly s okolním prostředím, které na ně působí. Proto jsou vždy porovnávány jejich růstové vlastnosti, budoucí možné prostorové vymezení v daném místě a schopnosti odolávat různým vnějším nepříznivým vlivům. Podle těchto vlastností a místa plánované výsadby je pak zvolen vhodný druh stromu, bez ohledu na jeho původ. Autochtonní dřeviny jsou upřednostňovány pouze při výsadbách v blízkém okolí města či v krajině. Kácení dřevin ve městě probíhá v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Ing. Katarína Ruschková
Jihlava
Správu veřejné zeleně na pozemcích ve vlastnictví či nájmu města vykonává Odbor životního prostředí, oddělení služeb v životním prostředí. Subjektem, který práce provádí, je Správa městských lesů Jihlava, s.r.o, vybraná na základě výběrového řízení. U nových investičních akcí, zejména při budování nových parků, provádí práce firma, která vzešla z výběrového řízení na konkrétní akci. Následnou péči pak na základě smlouvy o dodávkách prací a výkonů vykonává opět Správa městských lesů. Má na starosti sečení trávníků, což představuje 1 466 880 m² ploch, a péči o 19 788 stromů.
Za velký úspěch města považujeme soutěž mladých zahradníků Lipová ratolest 2010, kterou jsme uspořádali ve spolupráci se Svazem pro zakládání a údržbu zeleně. V letošním roce jsme také vybudovali nové parky, například Nad Tunelem, Areál pro volnočasové aktivity u Hellerova rybníka a park Gustava Mahlera. Trápí nás však jak neúcta k zahradnické práci a častý vandalismus, tak i zbytečné vynakládání financí na úklidy veřejných prostor. Mám tím na mysli, především nutnost uklízet papírky, plasty či střepy, které se v parcích objevují bez ohledu na počet odpadkových košů. Do budoucna bychom chtěli do péče o veřejnou zeleň více zapojit i veřejnost. Chystáme se do údržby ploch upravených při soutěži Lipová ratolest zapojit více studenty dvou středních škol, před kterými se zmíněné plochy nachází.
Cizokrajné rostliny neupřednostňujeme. Používáme především kultivary původních druhů, zejména ty, jež v našich podmínkách prosperují. Exotické dřeviny vysazujeme pouze do urbanizovaných ploch a tam, kde by se původním druhům na pozměněném stanovišti nedařilo. Vzhledem ke změně mikroklimatu ve městech začínají u nás prosperovat i teplomilnější dřeviny. Vzhledem k vysokému procentu zadláždění a omezeným prostorovým možnostem jsou především v historických částech města upřednostňovány malokorunné kultivary. Odstraňování nežádoucích porostů a kácení stromů u malých ploch řeší v jednotlivých případech pracovníci odboru sami - pilou, nůžkami a štěpkovačem. Velká kácení pro nás na základě smlouvy o dodávkách prací a výkonů vykonává opět Správa městských lesů. Finanční prostředky na údržbu veřejné zeleně se stále zvyšují. V roce 2006 činily 18 888 730 korun, v roce 2009 22 587 720 korun a letos se počítá s výdaji 24 598 000 korun.
Ing. Václava Fliegelová
Třeboň
Péče o veřejnou zeleň je zajišťována odborem rozvoje a investic městského úřadu prostřednictvím specializovaných firem. Město má uzavřenou smlouvu s Technickými službami s.r.o. na sečení trávníků, hrabání listí, péči o květinové záhony a tvarování živých plotů. Ostatní činnosti jsou zadávány samostatně. Péči o veřejnou zeleň v prostorách lázeňských parků si zajišťují Bertiny lázně a lázně Aurora ve vlastní režii. Stejně tak zámecký park, který je součástí státního zámku Třeboň, je v péči Národního památkového ústavu, územního pracoviště České Budějovice. Celkový průměrný roční objem finančních prostředků plynoucích z rozpočtu města do údržby, obnovy a rozšiřování zeleně, včetně extravilánu obce, je zhruba 5,5 milionu korun.
Největším úspěchem dlouhodobé péče o veřejnou zeleň je, když ji občané přijmou za „svou“: relaxují zde, chodí na procházky, případně upozorňují na vandalismus. Ocenění si zaslouží také rekonstrukce největšího městského parku. Komenského sady byly revitalizovány včetně naučných informačních tabulek u stromů, které k poučení využívají nejen žáci a studenti zdejších škol, ale i turisté. Povedlo se rovněž založit nový park u Bertinných lázní a provést parkové úpravy v prostoru blízké kolonády. Občany sídliště Hliník je pozitivně vnímána i regenerace této lokality, která bude dokončena v letošním roce. Oblast Třeboňska je významná též množstvím starých a památných stromů, rostoucích převážně na hrázích rybníků. I přímo ve městě se ale můžeme pochlubit odborným ošetřením dvě stě let starého hlohu jednosemenného u Tylova domku, k němuž byla nainstalována také informační deska. Nejvíce nás ve vztahu k veřejné zeleni trápí vandalismus a všudypřítomné inženýrské sítě. Veřejnost do péče o veřejnou zeleň zatím nezapojujeme, ale myslím si, že je to nutné. Nově vznikající zelené plochy by tak lidé nevnímali jako uvalené břímě, ale jako prostory, které jsou vytvářeny pro jejich potřeby. Proto jsou větší akce veřejně projednávány. O všech zamýšlených významnějších záměrech týkajících se veřejné zeleně je veřejnost informována v měsíčníku Třeboňský svět a na internetových stránkách města.
Ve volné krajině přísně dodržujeme výsadby původních druhů dřevin, ve městě je vždy zvolen individuální přístup s ohledem na půdní a prostorové podmínky i s vazbou na stávající stromy. Lze tedy říci, že v intravilánu je využíváno jak dřevin geograficky původních druhů, případně jejich kultivarů, tak i dřevin cizokrajných dle konkrétních podmínek dané lokality. Pokud je nutné některé stromy či nežádoucí keře pokácet, probíhá to v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Konkrétně pak kácení probíhá s pomocí techniky, jíž je obvykle auto s plošinou, a také v součinnosti s profesionálními arboristy – stromolezci.