Oživení veřejného prostoru
Jakým způsobem město podporuje, aby se zlepšilo fungování veřejného prostoru? Financovalo a umístilo do veřejného prostoru nějaké nové plastiky či jiná umělecká díla? Může veřejnost ovlivňovat podobu města?
František Pelant, primátor města Děčín (50 289 obyvatel)
Děčín se snaží neustále zlepšovat veřejná prostranství. V loňském roce město vyhlásilo architektonickou soutěž na revitalizaci centra Děčína IV. Nedávno byla v průtahových komunikacích města vysazena liniová zeleň, která má občanům nejen zpříjemnit pohyb v ulicích, ale také zlepšit životní prostředí v okolí frekventovaných komunikací. Momentálně také probíhá revitalizace sídliště Staré Město. Vznikají zde nová dětská a volnočasová hřiště, zlepšují se parkovací místa, chodníky a ulice. Osazeny byly také podzemní kontejnery na tříděný odpad. Zkvalitnilo se okolí školy. V plánu máme zrevitalizovat prostor v centru Děčína I. před Billou. Vloni jsme také dokončili úpravu zámeckých zahrad, tato velkolepá akce zpřístupnila po dlouhých letech prostory kolem Děčínského zámku. Nyní pracujeme na Strategii města 2014–2020, probíhá zpracování dotazníkové akce, ve které mohli občané bodovat své priority. Po vyhodnocení šetření bude jasné, co je pro místní obyvatele důležité a na co se máme dále zaměřit.
Děčín se snaží neustále zlepšovat veřejná prostranství. V loňském roce město vyhlásilo architektonickou soutěž na revitalizaci centra Děčína IV. Nedávno byla v průtahových komunikacích města vysazena liniová zeleň, která má občanům nejen zpříjemnit pohyb v ulicích, ale také zlepšit životní prostředí v okolí frekventovaných komunikací. Momentálně také probíhá revitalizace sídliště Staré Město. Vznikají zde nová dětská a volnočasová hřiště, zlepšují se parkovací místa, chodníky a ulice. Osazeny byly také podzemní kontejnery na tříděný odpad. Zkvalitnilo se okolí školy. V plánu máme zrevitalizovat prostor v centru Děčína I. před Billou. Vloni jsme také dokončili úpravu zámeckých zahrad, tato velkolepá akce zpřístupnila po dlouhých letech prostory kolem Děčínského zámku. Nyní pracujeme na Strategii města 2014–2020, probíhá zpracování dotazníkové akce, ve které mohli občané bodovat své priority. Po vyhodnocení šetření bude jasné, co je pro místní obyvatele důležité a na co se máme dále zaměřit.
Zdeněk Fink, primátor města Hradec Králové (93 035 obyvatel)
Pořádáme cyklus královéhradeckých nábřeží. Během sezóny oblehnou břehy Labe malíři, řemeslníci, jazzmani, milovníci historických parních strojů či sportovci. Sérii nábřežních radovánek v poslední době obohatila vozítka s pedály, tedy šlapadla. Letos se nově k celému cyklu připojí i tematika vysokých škol. Zdejší fenomén cyklu Královéhradeckých nábřeží by mohl být vzorem i pro jiná města. Město nechalo zrekonstruovat rovněž náplavky na labském nábřeží, které už poskytují prostor nejen pro procházky a střetávání lidí, ale mohou se zde konat i některé akce. Dalším příkladem je Divadlo evropských regionů včetně Open Air programu, který každoročně počátkem léta obsadí historické centrum města, například náměstí, nádvoří, ulice, parky nebo historické hradby. Obecně kulturní akce, které město organizuje či jinak podporuje, souhrn těch zásadních je na www.calendariumregina.cz, svým způsobem zlepšují fungování veřejného prostoru pro lidi. Nemohu nezmínit ani využití příměstských lesů, kterým jsme přiřkli v poslední době více rekreačních funkcí při zachování tamní přírody a hospodářského využití lesů. Slouží více lidem k rekreaci a odpočinku, i sportovci tam našli své využití. Ideální jsou pro bruslaře, cyklisty nebo pro pěší. Čerstvým příkladem umístění díla v Hradci Králové je vztyčení zvoničky v městské části Svinary. Ta původní dosloužila a místní obyvatelé zorganizovali sbírku, ve které potřebné peníze na novou dřevěnou vybrali. Tesařské dílo vzniklo podle původní zvoničky a umístěno bylo i na stejném místě. Pískovcová umělecká díla zůstávají také po akci Nábřeží sochařů, které je součástí již zmíněného cyklu královéhradeckých nábřeží. Veřejnost měla a stále má možnost se zapojit do procesu připomínkování územního plánu, což je jeden ze základních dokumentů, který předurčuje mnoho věcí. Před třemi lety, tedy krátce po komunálních volbách, zesílil tlak veřejnosti na odstranění sochy dr. Ulricha z náměstí Svobody. Zastupitelstvo tehdy o jejím odstranění rozhodlo a stala se následně i předmětem reklamace. Svůj díl na ovlivňování podoby města mají i komise místních samospráv, coby iniciativní a poradní orgány v místních částech Hradce Králové, které městu předkládají podněty na zlepšení. Mnohé z nich byly a jsou zapracovány do rozpočtu a realizují se. Příkladem mohou být parkoviště navázaná na nové plochy zeleně, a to i v panelákových zástavbách, různé mostky nebo cyklostezky, po kterých se například z okrajových míst dostávají lidé do města za prací. Město využívá občas webové ankety, ať už s cílem dát jméno trolejbusům, hřištím, lávkám nebo zjistit názor, kam umístit zamýšlené cyklopruhy s ohledem na dopravní řešení v místě.
Pořádáme cyklus královéhradeckých nábřeží. Během sezóny oblehnou břehy Labe malíři, řemeslníci, jazzmani, milovníci historických parních strojů či sportovci. Sérii nábřežních radovánek v poslední době obohatila vozítka s pedály, tedy šlapadla. Letos se nově k celému cyklu připojí i tematika vysokých škol. Zdejší fenomén cyklu Královéhradeckých nábřeží by mohl být vzorem i pro jiná města. Město nechalo zrekonstruovat rovněž náplavky na labském nábřeží, které už poskytují prostor nejen pro procházky a střetávání lidí, ale mohou se zde konat i některé akce. Dalším příkladem je Divadlo evropských regionů včetně Open Air programu, který každoročně počátkem léta obsadí historické centrum města, například náměstí, nádvoří, ulice, parky nebo historické hradby. Obecně kulturní akce, které město organizuje či jinak podporuje, souhrn těch zásadních je na www.calendariumregina.cz, svým způsobem zlepšují fungování veřejného prostoru pro lidi. Nemohu nezmínit ani využití příměstských lesů, kterým jsme přiřkli v poslední době více rekreačních funkcí při zachování tamní přírody a hospodářského využití lesů. Slouží více lidem k rekreaci a odpočinku, i sportovci tam našli své využití. Ideální jsou pro bruslaře, cyklisty nebo pro pěší. Čerstvým příkladem umístění díla v Hradci Králové je vztyčení zvoničky v městské části Svinary. Ta původní dosloužila a místní obyvatelé zorganizovali sbírku, ve které potřebné peníze na novou dřevěnou vybrali. Tesařské dílo vzniklo podle původní zvoničky a umístěno bylo i na stejném místě. Pískovcová umělecká díla zůstávají také po akci Nábřeží sochařů, které je součástí již zmíněného cyklu královéhradeckých nábřeží. Veřejnost měla a stále má možnost se zapojit do procesu připomínkování územního plánu, což je jeden ze základních dokumentů, který předurčuje mnoho věcí. Před třemi lety, tedy krátce po komunálních volbách, zesílil tlak veřejnosti na odstranění sochy dr. Ulricha z náměstí Svobody. Zastupitelstvo tehdy o jejím odstranění rozhodlo a stala se následně i předmětem reklamace. Svůj díl na ovlivňování podoby města mají i komise místních samospráv, coby iniciativní a poradní orgány v místních částech Hradce Králové, které městu předkládají podněty na zlepšení. Mnohé z nich byly a jsou zapracovány do rozpočtu a realizují se. Příkladem mohou být parkoviště navázaná na nové plochy zeleně, a to i v panelákových zástavbách, různé mostky nebo cyklostezky, po kterých se například z okrajových míst dostávají lidé do města za prací. Město využívá občas webové ankety, ať už s cílem dát jméno trolejbusům, hřištím, lávkám nebo zjistit názor, kam umístit zamýšlené cyklopruhy s ohledem na dopravní řešení v místě.
Jan Mareš, primátor města Chomutov (49 187 obyvatel)
Naší trvalou snahou je zlepšovat vzhled i funkci veřejného prostoru v Chomutově. Od roku 2008 pracujeme na projektu Sídliště, místo pro život. V jeho rámci získali vlastníci domů dotace na rekonstrukce panelových domů a zároveň zde město díky dotačním prostředkům revitalizuje veřejná prostranství. Na základě potřeb obyvatel chomutovských sídlišť jsme postavili mnoho parkovišť, zrekonstruovali nebo vybudovali nové chodníky, doplnili bezbariérové přístupy, zastávky městské hromadné dopravy, přibyla nová hřiště a sportoviště. V letošním roce budeme revitalizovat veřejný prostor v okolí Kulturního domu na Zahradní. Plánovaná demolice části objektu, úpravy terénu a zeleně by měly přinést lepší funkčnost celého prostoru. S veřejností jsme řešili jejich potřeby a přání již ve fázi přípravy studie. Veřejnému projednání předcházelo dotazníkové šetření a několik pracovních workshopů. Komunikaci s občany při plánování změn ve městě přikládáme velký význam, neboť chceme, aby projektanti mohli zahrnout jejich postřehy a potřeby. Tento přístup pak zajistí, že se lidé s novým prostorem ztotožní a funguje k jejich spokojenosti. Součástí projektu Sídliště, místo pro život bude letos zajímavá novinka. Prostor pro mládež, kde se nyní nachází skatepark, bude rozšířen i o moderní sportoviště, takzvaný street workout. Přestože osazení prostoru jednoduchými prvky, které umožní cvičení využívající vlastní váhy těla v přírodě, není až tak nákladné, je pro nás důležité. S nápadem přišli sami mladí uživatelé a společně s projektovými pracovníky hledali nejvhodnější naplnění myšlenky. Taková občanská iniciativa je příkladnou ukázkou toho, jak sami občané mohou ovlivňovat podobu města. Nás těší jejich důvěra a zájem řešit své okolí a potřeby. Radnici projekt pomůže rozšířit nabídku volnočasových aktivit pro specifickou skupinu mladých lidí. Zájmem statutárního města Chomutov je poskytnout prostor všem skupinám obyvatel, tedy nejen různým věkovým kategoriím dětí a seniorům, ale také i mládeži či dospělým. Dalším zajímavým projektem zapojení veřejnosti do rozhodování o investicích města byl Automat na zelenou. Děti z jedné základní školy řešily dopravní bezpečnost v okolí jejich školy. Přišly na radnici s konkrétními plány na zpomalení dopravy, bezpečné přechody i místa pro krátkodobé parkování, když je rodiče ke škole vozí automobily. Nechali jsme podle studie zpracovat projektovou dokumentaci a ve dvou letech se v jednotlivých etapách zrekonstruovala celá ulice u základní školy.
Naší trvalou snahou je zlepšovat vzhled i funkci veřejného prostoru v Chomutově. Od roku 2008 pracujeme na projektu Sídliště, místo pro život. V jeho rámci získali vlastníci domů dotace na rekonstrukce panelových domů a zároveň zde město díky dotačním prostředkům revitalizuje veřejná prostranství. Na základě potřeb obyvatel chomutovských sídlišť jsme postavili mnoho parkovišť, zrekonstruovali nebo vybudovali nové chodníky, doplnili bezbariérové přístupy, zastávky městské hromadné dopravy, přibyla nová hřiště a sportoviště. V letošním roce budeme revitalizovat veřejný prostor v okolí Kulturního domu na Zahradní. Plánovaná demolice části objektu, úpravy terénu a zeleně by měly přinést lepší funkčnost celého prostoru. S veřejností jsme řešili jejich potřeby a přání již ve fázi přípravy studie. Veřejnému projednání předcházelo dotazníkové šetření a několik pracovních workshopů. Komunikaci s občany při plánování změn ve městě přikládáme velký význam, neboť chceme, aby projektanti mohli zahrnout jejich postřehy a potřeby. Tento přístup pak zajistí, že se lidé s novým prostorem ztotožní a funguje k jejich spokojenosti. Součástí projektu Sídliště, místo pro život bude letos zajímavá novinka. Prostor pro mládež, kde se nyní nachází skatepark, bude rozšířen i o moderní sportoviště, takzvaný street workout. Přestože osazení prostoru jednoduchými prvky, které umožní cvičení využívající vlastní váhy těla v přírodě, není až tak nákladné, je pro nás důležité. S nápadem přišli sami mladí uživatelé a společně s projektovými pracovníky hledali nejvhodnější naplnění myšlenky. Taková občanská iniciativa je příkladnou ukázkou toho, jak sami občané mohou ovlivňovat podobu města. Nás těší jejich důvěra a zájem řešit své okolí a potřeby. Radnici projekt pomůže rozšířit nabídku volnočasových aktivit pro specifickou skupinu mladých lidí. Zájmem statutárního města Chomutov je poskytnout prostor všem skupinám obyvatel, tedy nejen různým věkovým kategoriím dětí a seniorům, ale také i mládeži či dospělým. Dalším zajímavým projektem zapojení veřejnosti do rozhodování o investicích města byl Automat na zelenou. Děti z jedné základní školy řešily dopravní bezpečnost v okolí jejich školy. Přišly na radnici s konkrétními plány na zpomalení dopravy, bezpečné přechody i místa pro krátkodobé parkování, když je rodiče ke škole vozí automobily. Nechali jsme podle studie zpracovat projektovou dokumentaci a ve dvou letech se v jednotlivých etapách zrekonstruovala celá ulice u základní školy.
Martina Rosenbergová, primátorka města Liberec (102 113 obyvatel)
Liberec se snaží do utváření veřejného prostoru v co největší možné míře zapojovat občany a kvůli tomu realizuje veřejná projednávání připravovaných akcí, kde mohou občané vznášet své náměty a připomínky. Město rovněž spolupracuje s Technickou univerzitou Liberec, jejíž studenti se v rámci svých prací zapojují do návrhu veřejného prostoru. Počátkem letošního roku představili studenti své návrhy na řešení nové podoby Sokolovského náměstí či podoby památníku, který by měl do budoucna vzniknout na Nerudově náměstí. Návrhy jsou k vidění na webových stránkách města a s jejich vystavením se počítá v připravovaných prostorách Galerie U Rytíře, kde budou práce také přístupny veřejnosti. Ve veřejném prostoru jsou umisťována umělecká díla k vybraným příležitostem, ale i na dobu trvalou. Z těchto děl je možné uvést například bronzovou sochu s názvem Malý Marťan od Jaroslava Róny, která je umístěna poblíž hotelu Ještěd, sochu s názvem Brána borců, kterou vytvořil Laco Sorokáč, či autobusovou zastávku s názvem Snídaně obrů od Davida Černého. Statutární město Liberec podporuje umělecká díla ve městě prostřednictvím společnosti Spacium, o. p. s., která se zaměřuje na obohacení, oživení a kultivaci veřejných městských prostranství prostřednictvím nejrůznějších uměleckých aktivit.
Liberec se snaží do utváření veřejného prostoru v co největší možné míře zapojovat občany a kvůli tomu realizuje veřejná projednávání připravovaných akcí, kde mohou občané vznášet své náměty a připomínky. Město rovněž spolupracuje s Technickou univerzitou Liberec, jejíž studenti se v rámci svých prací zapojují do návrhu veřejného prostoru. Počátkem letošního roku představili studenti své návrhy na řešení nové podoby Sokolovského náměstí či podoby památníku, který by měl do budoucna vzniknout na Nerudově náměstí. Návrhy jsou k vidění na webových stránkách města a s jejich vystavením se počítá v připravovaných prostorách Galerie U Rytíře, kde budou práce také přístupny veřejnosti. Ve veřejném prostoru jsou umisťována umělecká díla k vybraným příležitostem, ale i na dobu trvalou. Z těchto děl je možné uvést například bronzovou sochu s názvem Malý Marťan od Jaroslava Róny, která je umístěna poblíž hotelu Ještěd, sochu s názvem Brána borců, kterou vytvořil Laco Sorokáč, či autobusovou zastávku s názvem Snídaně obrů od Davida Černého. Statutární město Liberec podporuje umělecká díla ve městě prostřednictvím společnosti Spacium, o. p. s., která se zaměřuje na obohacení, oživení a kultivaci veřejných městských prostranství prostřednictvím nejrůznějších uměleckých aktivit.
Petr Kulhánek, primátor města Karlovy Vary (50 172 obyvatel)
Karlovy Vary mají uměleckých děl ve veřejném prostoru poměrně velké množství, soustředíme se především na jejich údržbu, ale přesto některá nová skutečně přibyla. Z poslední doby to byly především pamětní deska Anně Politkovské, která stojí ve stejnojmenném parku v ulici Krále Jiřího, nebo ve spolupráci s karlovarským klubem Rotary vyrobené repliky uměleckých reliéfů na piedestal sochy L. van Beethovena, autor sochy i původních reliéfů Hugo Uher, v parku u sanatoria Richmond. Z předchozích let to byla například socha Rybáře, autor Arkád Kliment, do nového parku v městské části Rybáře, socha T. G. Masaryka, autor Jan Kotek, na stejnojmenné třídě v centru města. Mimochodem, Karlovým Varům dlouho připomínka prvního československého prezidenta chyběla. Předloni dostala socha doplněk – na podstavec přibyl nápis „7. 3. 1850 TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK 14. 9. 1937“. Nedaleko Masaryka stojí Obelisk fontány před budovou hlavní pošty, autor Jan Samec, architekt Břetislav Kubíček. První veřejnou sochou po roce 2000 byla zahalená smuteční postava Památníku obětem všech válek autora Jana Kotka, která dodnes stojí v zátiší prostranství před hotelem Thermal. Unikátní bronzová plastika hadů od Tomáše Rafla doplnila v roce 2001 místo vývěru Hadího pramene v Sadové kolonádě. Ale jak říkám, evidujeme celou řadu podobných artefaktů, a to jak v městských ulicích, tak v parcích i přilehlých lázeňských lesích, kde po staletí vznikaly různé votivní stavby jako altány, vyhlídky, zastavení i umělecká díla v podobě soch či obelisků. Jejich správa a údržba stojí město ročně statisíce korun, přičemž samozřejmě bychom dokázali smysluplně utratit i mnohem více. Jen pro představu: v posledních letech jsme opravili například Maierův gloriet, jednu z nejstarších památek svého druhu, Dorothein altán či areál Železitého pramene. Jen za poslední půlrok evidujeme vandalské poškození Sloupu vévodů Cambridgeských, náhrobku Franze Xavera Wolfganga Mozarta, to jsou další desetitisíce, které budeme vynakládat. Co se týče zapojení veřejnosti do zkrášlování veřejného prostoru, některé ze zmíněných objektů byly skutečně obstarány na základě poptávky veřejnosti, tedy socha TGM, a Památník obětem všech válek. Sochu Rybáře do Rybářského parku iniciovali přímo obyvatelé této části města. Fungování veřejného prostoru nevnímáme jen jako umělecká díla, obecně se snažíme vytvářet prostředí, které respektuje lidská měřítka, v uplynulých letech jsme uskutečnili masivní kampaň na revitalizaci veřejných prostranství v největší rezidenční části města – Staré Roli, kde vznikly mimo jiné zcela nové parky, dětská a fitness hřiště, cesty. Samozřejmě tyto změny byly s občany části Stará Role diskutovány při vytváření konkrétních projektů. To stejné nás nyní čeká se záměrem vybudovat několik nových lesoparků v Rybářích, Sedleci, Staré Roli. I ty spoluurčují kvalitu veřejného prostředí.
Karlovy Vary mají uměleckých děl ve veřejném prostoru poměrně velké množství, soustředíme se především na jejich údržbu, ale přesto některá nová skutečně přibyla. Z poslední doby to byly především pamětní deska Anně Politkovské, která stojí ve stejnojmenném parku v ulici Krále Jiřího, nebo ve spolupráci s karlovarským klubem Rotary vyrobené repliky uměleckých reliéfů na piedestal sochy L. van Beethovena, autor sochy i původních reliéfů Hugo Uher, v parku u sanatoria Richmond. Z předchozích let to byla například socha Rybáře, autor Arkád Kliment, do nového parku v městské části Rybáře, socha T. G. Masaryka, autor Jan Kotek, na stejnojmenné třídě v centru města. Mimochodem, Karlovým Varům dlouho připomínka prvního československého prezidenta chyběla. Předloni dostala socha doplněk – na podstavec přibyl nápis „7. 3. 1850 TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK 14. 9. 1937“. Nedaleko Masaryka stojí Obelisk fontány před budovou hlavní pošty, autor Jan Samec, architekt Břetislav Kubíček. První veřejnou sochou po roce 2000 byla zahalená smuteční postava Památníku obětem všech válek autora Jana Kotka, která dodnes stojí v zátiší prostranství před hotelem Thermal. Unikátní bronzová plastika hadů od Tomáše Rafla doplnila v roce 2001 místo vývěru Hadího pramene v Sadové kolonádě. Ale jak říkám, evidujeme celou řadu podobných artefaktů, a to jak v městských ulicích, tak v parcích i přilehlých lázeňských lesích, kde po staletí vznikaly různé votivní stavby jako altány, vyhlídky, zastavení i umělecká díla v podobě soch či obelisků. Jejich správa a údržba stojí město ročně statisíce korun, přičemž samozřejmě bychom dokázali smysluplně utratit i mnohem více. Jen pro představu: v posledních letech jsme opravili například Maierův gloriet, jednu z nejstarších památek svého druhu, Dorothein altán či areál Železitého pramene. Jen za poslední půlrok evidujeme vandalské poškození Sloupu vévodů Cambridgeských, náhrobku Franze Xavera Wolfganga Mozarta, to jsou další desetitisíce, které budeme vynakládat. Co se týče zapojení veřejnosti do zkrášlování veřejného prostoru, některé ze zmíněných objektů byly skutečně obstarány na základě poptávky veřejnosti, tedy socha TGM, a Památník obětem všech válek. Sochu Rybáře do Rybářského parku iniciovali přímo obyvatelé této části města. Fungování veřejného prostoru nevnímáme jen jako umělecká díla, obecně se snažíme vytvářet prostředí, které respektuje lidská měřítka, v uplynulých letech jsme uskutečnili masivní kampaň na revitalizaci veřejných prostranství v největší rezidenční části města – Staré Roli, kde vznikly mimo jiné zcela nové parky, dětská a fitness hřiště, cesty. Samozřejmě tyto změny byly s občany části Stará Role diskutovány při vytváření konkrétních projektů. To stejné nás nyní čeká se záměrem vybudovat několik nových lesoparků v Rybářích, Sedleci, Staré Roli. I ty spoluurčují kvalitu veřejného prostředí.
Zdeněk Jirásek, primátor města Opava (58 054 obyvatel)
V rámci plánování investičních akcí zohledňujeme požadavky na úpravy, o kterých víme, nebo které byly vysloveny v rámci veřejného projednání. Při pořádání městských festivalů se snažíme využívat nová místa pro realizaci programu, tak aby byla vnímána v jiných souvislostech a stala se skutečným veřejným prostorem. Pořádání trhů a happeningů je jen příležitostnou kratochvílí. Každý rok v červenci probíhá ve městě umělecké symposium, které umisťuje po městě dočasné instalace a sochařská díla, jež zpestřují ulice a náměstí v letních měsících. V posledních několika letech město neumístilo nové plastiky. Věnovali jsme se pouze restaurování zbývajících soch a vytváření kopií kovových soch, které se kdosi pokusil uloupit. Občanská sdružení, jež působí na území města, jsou velmi aktivní ohledně instalací v městských prostorech, kdy jim město dává zábory zdarma a zintenzivňuje hlídkovou činnost městské policie, popřípadě poskytne součinnost s technickými službami při instalaci. S veřejností se diskutuje budoucí podoba města na Fórech Zdravého města, kulatých stolech a diskuzích nad připravovanými projekty. Strategické dokumenty jsou projednávány komunitně za účasti široké veřejnosti.
V rámci plánování investičních akcí zohledňujeme požadavky na úpravy, o kterých víme, nebo které byly vysloveny v rámci veřejného projednání. Při pořádání městských festivalů se snažíme využívat nová místa pro realizaci programu, tak aby byla vnímána v jiných souvislostech a stala se skutečným veřejným prostorem. Pořádání trhů a happeningů je jen příležitostnou kratochvílí. Každý rok v červenci probíhá ve městě umělecké symposium, které umisťuje po městě dočasné instalace a sochařská díla, jež zpestřují ulice a náměstí v letních měsících. V posledních několika letech město neumístilo nové plastiky. Věnovali jsme se pouze restaurování zbývajících soch a vytváření kopií kovových soch, které se kdosi pokusil uloupit. Občanská sdružení, jež působí na území města, jsou velmi aktivní ohledně instalací v městských prostorech, kdy jim město dává zábory zdarma a zintenzivňuje hlídkovou činnost městské policie, popřípadě poskytne součinnost s technickými službami při instalaci. S veřejností se diskutuje budoucí podoba města na Fórech Zdravého města, kulatých stolech a diskuzích nad připravovanými projekty. Strategické dokumenty jsou projednávány komunitně za účasti široké veřejnosti.
Miroslav Pišťák, primátor města Prostějov (44 330 obyvatel)
Město Prostějov pravidelně pořádá setkání s občany, na nichž mají lidé mimo jiné možnost vyjádřit se i k problematice veřejného prostoru. Spíše než nové plastiky však lidé požadují umisťování laviček, stojanů na kola nebo odpadkových košů. Nedávno jsme organizovali anketu o rozmístění takzvaných laviček pro teenagery a na základě rozhodnutí mladých byla taková lavička umístěna u hlavního vlakového nádraží, čili část veřejnosti rozhodla, ale nejsem si jist, zda toto řešení je šťastné. Také jsme do parkové úpravy Kolářových sadů zahrnuli umístění obřích kamenů, které budou obklopeny přírodním posezením. Některé dřevěné plastiky ze sochařského sympozia, které město několik let organizovalo, byly pak rozmístěny na nejrůznějších veřejných prostranstvích v Prostějově.
Město Prostějov pravidelně pořádá setkání s občany, na nichž mají lidé mimo jiné možnost vyjádřit se i k problematice veřejného prostoru. Spíše než nové plastiky však lidé požadují umisťování laviček, stojanů na kola nebo odpadkových košů. Nedávno jsme organizovali anketu o rozmístění takzvaných laviček pro teenagery a na základě rozhodnutí mladých byla taková lavička umístěna u hlavního vlakového nádraží, čili část veřejnosti rozhodla, ale nejsem si jist, zda toto řešení je šťastné. Také jsme do parkové úpravy Kolářových sadů zahrnuli umístění obřích kamenů, které budou obklopeny přírodním posezením. Některé dřevěné plastiky ze sochařského sympozia, které město několik let organizovalo, byly pak rozmístěny na nejrůznějších veřejných prostranstvích v Prostějově.
Štěpánka Fraňková, primátorka města Pardubice (89 467 obyvatel)
Pardubice se snaží veřejný prostor maximálně oživit. Ve městě se konají například dvoudílné Městské slavnosti odehrávající se z velké části na veřejných prostranstvích a další kulturní či sportovní akce organizované jak městem či jeho příspěvkovými organizacemi, tak místními spolky. K lepšímu fungování veřejného prostoru by měla významně přispět rekonstrukce třídy Míru, která začala v březnu. Během roku se hlavní pardubická ulice změní v zelený bulvár s velmi omezenou trolejbusovou dopravou, ale s dostatkem prostoru pro příjemný pobyt obyvatel města i návštěvníků. V západní části by také měl být umístěn památník pardubickému rodákovi Janu Kašparovi, na návrh město před časem vypsalo architektonickou soutěž. Součástí připravovaných projektů je v Pardubicích projednávání a připomínkování jednotlivých studií veřejností. Pokud je to možné, umožňujeme veřejnosti zasáhnout do podoby a zejména funkčnosti příslušného prostoru.
Pardubice se snaží veřejný prostor maximálně oživit. Ve městě se konají například dvoudílné Městské slavnosti odehrávající se z velké části na veřejných prostranstvích a další kulturní či sportovní akce organizované jak městem či jeho příspěvkovými organizacemi, tak místními spolky. K lepšímu fungování veřejného prostoru by měla významně přispět rekonstrukce třídy Míru, která začala v březnu. Během roku se hlavní pardubická ulice změní v zelený bulvár s velmi omezenou trolejbusovou dopravou, ale s dostatkem prostoru pro příjemný pobyt obyvatel města i návštěvníků. V západní části by také měl být umístěn památník pardubickému rodákovi Janu Kašparovi, na návrh město před časem vypsalo architektonickou soutěž. Součástí připravovaných projektů je v Pardubicích projednávání a připomínkování jednotlivých studií veřejností. Pokud je to možné, umožňujeme veřejnosti zasáhnout do podoby a zejména funkčnosti příslušného prostoru.
Vít Mandík, primátor města Ústí nad Labem (93 747 obyvatel)
Město v současné době připravuje novou Strategii rozvoje města na období 2015–2020. Jedním z pilířů, který Strategie řeší a ke kterému je radou města zřízena pracovní skupina, se jmenuje Hospodářský rozvoj, rozvoj a řízení města a vnější vztahy, kde se řeší mimo jiné i problematika veřejného prostoru. V pracovní skupině jsou zástupci odborné veřejnosti a další se mohou účastnit jako hosté. Zároveň je Strategie postupně veřejnosti představována a projednávána na veřejných jednáních a jsou k ní zřízeny facebookové stránky, kde se občané mohou také vyjadřovat. Naše město je členem Národní sítě Zdravých měst. V rámci Místní agendy 21 pravidelně probíhají Fóra Zdravého města Ústí nad Labem, kde se lidé formou veřejné diskuse vyjadřují k hlavním problémům města a k tématům, která je trápí. U těchto problémů je pak sledováno jejich řešení a jsou zapracována do Plánu zdraví a kvality života města. Pro letošní rok je jedno z vyhlášených témat Zvelebování vzhledu veřejného prostoru ve městě, například guerilla gardening, úklidové akce, okrašlovací aktivity či obnova tradic. V našem městě máme velmi aktivní Radu seniorů města Ústí nad Labem, která je mým poradním orgánem v otázkách týkajících se života seniorů, které vzhled veřejného prostranství zajímá. Členové Rady seniorů dodávají doporučení, která pomáhají aktivnímu životu seniorů, pomáhají při návrzích úprav veřejného prostoru. Senioři spolupracují s organizacemi města a pomáhají vytvářet komplexní pohled na řešené problémy. Město vrátilo do Smetanových sadů bronzovou plastiku hlavy skladatele Bedřicha Smetany od Stanislava Hanzíka, která byla po odcizení nahrazena v roce 2013 plastovou replikou. Plastika je umístěna na štíhlém žulovém soklu. Podporujeme také například sochařské sympozium výtvarné skupiny SPOLU, jejich výtvarná díla umísťujeme na různých místech města a mnohá jsou i v budově magistrátu. V Městských sadech jsme vybudovali unikátní stezku s názvem 6 minut pro zdraví. Jedná se o pilotní, v Evropě dosud nerealizovaný, jednoduchý a efektní projekt městské stezky určený ke zdravotní diagnostice.
Miroslav Adámek, primátor města Zlín (75 555 obyvatel)
Letos budou dokončeny rozsáhlé akce obnovy veřejného prostoru v centru města – Sadu Komenského a náměstí Práce. V Sadu Komenského bude rekonstrukcí starší budovy zřízeno klubové centrum, ve kterém najdou zázemí zejména spolkové kulturní aktivity od folkloru, před různé hudební žánry až po amatérské divadelníky. Město spolupracuje například s Nadací Tomáše Bati, která ve Zlíně pravidelně pořádá mezinárodní sochařské sympozium Dřevo-Wood. Společně sestavili hodnotící komisi, která oceňuje dvě díla a každoročně alespoň jedno z nich umístí ve veřejném prostoru. Kromě toho letos město plánuje odhalit pietní připomínku někdejších zrušených městských hřbitovů ve Zlíně a Malenovicích. Nejatraktivnější podívanou bude ale obnovení plastiky Rudolfa Valenty Velký Fibonacci. Monumentální plastika, která je poctou géniovi renesanční matematiky, má podobu křivky, a bude mít v nejvyšším bodě až osm metrů na výšku. Město organizuje pravidelná setkání s veřejností v jednotlivých místních částech, projednává veřejně plánované zásadní investiční celky a zejména podporuje prostřednictvím dotací činnost nestátních neziskových organizací a spolků, které často iniciují v rámci besed, seminářů nebo workshopů veřejnou diskuzi o změnách v městském celku.
Letos budou dokončeny rozsáhlé akce obnovy veřejného prostoru v centru města – Sadu Komenského a náměstí Práce. V Sadu Komenského bude rekonstrukcí starší budovy zřízeno klubové centrum, ve kterém najdou zázemí zejména spolkové kulturní aktivity od folkloru, před různé hudební žánry až po amatérské divadelníky. Město spolupracuje například s Nadací Tomáše Bati, která ve Zlíně pravidelně pořádá mezinárodní sochařské sympozium Dřevo-Wood. Společně sestavili hodnotící komisi, která oceňuje dvě díla a každoročně alespoň jedno z nich umístí ve veřejném prostoru. Kromě toho letos město plánuje odhalit pietní připomínku někdejších zrušených městských hřbitovů ve Zlíně a Malenovicích. Nejatraktivnější podívanou bude ale obnovení plastiky Rudolfa Valenty Velký Fibonacci. Monumentální plastika, která je poctou géniovi renesanční matematiky, má podobu křivky, a bude mít v nejvyšším bodě až osm metrů na výšku. Město organizuje pravidelná setkání s veřejností v jednotlivých místních částech, projednává veřejně plánované zásadní investiční celky a zejména podporuje prostřednictvím dotací činnost nestátních neziskových organizací a spolků, které často iniciují v rámci besed, seminářů nebo workshopů veřejnou diskuzi o změnách v městském celku.
Jiří Lajtoch, primátor města Přerov (44 824 obyvatel)
V Přerově určitě máme řadu ploch, které se snažíme vylepšit, osvěžit, vnést do nich nápad. V posledních letech se nám podařilo oživit veřejný prostor, třeba díky originálním sochám na nově vybudovaném Tyršově mostě, který jsme slavnostně otevřeli v roce 2012. Dominantu tohoto nevšedního mostu tvoří bronzová monumentální figura zubra, který se nachází také v městském erbu a je památkou na vládu Pernštejnů. Energickému zvířeti dělá společnost socha ptáka, který má symbolizovat volnost a svobodu. Neméně zajímavé jsou sochy tří stromů z armovaného betonu, které jsou kotvené přímo do povrchu stavby. Sochy vytvořila Ivana Šrámková. Finanční náklady na stavbu mostu byly 120 milionů korun. Dále se nám podařilo oživit prostor i díky stavbě Parku Plovárna, který jsme dokončili v roce 2007. Park je vzpomínkou na dobu technického převratu a průmyslové architektury přelomu 19. a 20. století. Svým umístěním přináší Přerovanům nostalgii – právě tady totiž v minulosti doopravdy stála plovárna. Snahou projektanta bylo vytvořit park pro krátkodobou rekreaci s bezprostřední návazností na nábřežní promenádu. Hlavní dominantou je skulptura majáku. K dispozici jsou tu i originální hrací prvky, neformální možnosti sezení, petanque. Náklady byly 4,7 milionu korun, z toho dotace 4,2 milionu korun. Obyvatelé mohou ovlivňovat podobu města. Pořádáme veřejná projednávání, kde občanům dáváme možnost se vyjádřit, komunikujeme s nimi na různých setkáních. Například Tyršův most měl mít podle názorů odborné poroty jinou podobu, ale občané s rozhodnutím poroty nesouhlasili. Proto jsme dali na doporučení Přerovanů, kteří upřednostnili mostní konstrukci od věhlasné české architektky Aleny Šrámkové.
V Přerově určitě máme řadu ploch, které se snažíme vylepšit, osvěžit, vnést do nich nápad. V posledních letech se nám podařilo oživit veřejný prostor, třeba díky originálním sochám na nově vybudovaném Tyršově mostě, který jsme slavnostně otevřeli v roce 2012. Dominantu tohoto nevšedního mostu tvoří bronzová monumentální figura zubra, který se nachází také v městském erbu a je památkou na vládu Pernštejnů. Energickému zvířeti dělá společnost socha ptáka, který má symbolizovat volnost a svobodu. Neméně zajímavé jsou sochy tří stromů z armovaného betonu, které jsou kotvené přímo do povrchu stavby. Sochy vytvořila Ivana Šrámková. Finanční náklady na stavbu mostu byly 120 milionů korun. Dále se nám podařilo oživit prostor i díky stavbě Parku Plovárna, který jsme dokončili v roce 2007. Park je vzpomínkou na dobu technického převratu a průmyslové architektury přelomu 19. a 20. století. Svým umístěním přináší Přerovanům nostalgii – právě tady totiž v minulosti doopravdy stála plovárna. Snahou projektanta bylo vytvořit park pro krátkodobou rekreaci s bezprostřední návazností na nábřežní promenádu. Hlavní dominantou je skulptura majáku. K dispozici jsou tu i originální hrací prvky, neformální možnosti sezení, petanque. Náklady byly 4,7 milionu korun, z toho dotace 4,2 milionu korun. Obyvatelé mohou ovlivňovat podobu města. Pořádáme veřejná projednávání, kde občanům dáváme možnost se vyjádřit, komunikujeme s nimi na různých setkáních. Například Tyršův most měl mít podle názorů odborné poroty jinou podobu, ale občané s rozhodnutím poroty nesouhlasili. Proto jsme dali na doporučení Přerovanů, kteří upřednostnili mostní konstrukci od věhlasné české architektky Aleny Šrámkové.
Jaroslav Kubera, primátor města Teplice (50 330 obyvatel)
Co se týká relaxačního veřejného prostoru, město doplňuje nové stanice či lavičky. Chtěli jsme také udělat lavičku pro mladé, kde se vědomě bude sedět na opěradle, inspirovali jsme se příkladem ze zahraničí. Máme také po městě rozmístěnou řadu soch ze sympózií. Rovněž na chystaném kruhovém objezdu bude vztyčena socha. Specialitou Teplic jsou fontány. Hodně historických kašen a soch je tady z minulosti, ale vymýšlíme i nové, poslední přírůstek je z loňského roku. Podporujeme hodně jejich výstavbu, některé město zadává ke ztvárnění i umělcům. V areálu lázní pak lze vidět sochy ruských carů, které jsme získali darem. Nyní hledáme místo pro sochu Judity, která je s Teplicemi hodně spojená. Líbí se mi, že v ostatních zemích, když se dělají nějaké nové stavby, tak se dává určité procento stavebních nákladů na zhotovení uměleckého díla. I u nás by to přispělo k tomu, že by veřejný prostor byl zajímavější. Náš sen je taková zvláštní fontána, co mají běžně v Dubaji. Stříká tam oheň s vodou. Její pořízení by ale bylo příliš drahé a zatím na to nejsou finanční prostředky.
Co se týká relaxačního veřejného prostoru, město doplňuje nové stanice či lavičky. Chtěli jsme také udělat lavičku pro mladé, kde se vědomě bude sedět na opěradle, inspirovali jsme se příkladem ze zahraničí. Máme také po městě rozmístěnou řadu soch ze sympózií. Rovněž na chystaném kruhovém objezdu bude vztyčena socha. Specialitou Teplic jsou fontány. Hodně historických kašen a soch je tady z minulosti, ale vymýšlíme i nové, poslední přírůstek je z loňského roku. Podporujeme hodně jejich výstavbu, některé město zadává ke ztvárnění i umělcům. V areálu lázní pak lze vidět sochy ruských carů, které jsme získali darem. Nyní hledáme místo pro sochu Judity, která je s Teplicemi hodně spojená. Líbí se mi, že v ostatních zemích, když se dělají nějaké nové stavby, tak se dává určité procento stavebních nákladů na zhotovení uměleckého díla. I u nás by to přispělo k tomu, že by veřejný prostor byl zajímavější. Náš sen je taková zvláštní fontána, co mají běžně v Dubaji. Stříká tam oheň s vodou. Její pořízení by ale bylo příliš drahé a zatím na to nejsou finanční prostředky.
připravila Ivana Jungová