Novela zákona od 1. ledna 2024

Novela zákona o matrikách ^[1] - změny účinné k 1. lednu 2024

Zákon, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen "novela zákona o matrikách"), obsahuje změny vedoucí k modernizaci a zefektivnění matriční agendy.
 

Novela zákona o matrikách má dělenou účinnost, a to následovně:

• K 1. lednu 2024 nabydou účinnosti ustanovení, která nesouvisí s elektronizací matrik, ale týkají se změn v oblasti rodinného práva a reagují na poznatky z matriční praxe.

• K 1. lednu 2025 nabydou účinnosti ustanovení související s první fází elektronizace matrik týkající se sjednocení formátů zápisů v systémech vedených jednotlivými matričními úřady a předávání údajů do centrálního úložiště matričního informačního systému.

• K 1. lednu 2027 nabydou účinnosti ustanovení upravující matriční informační systém, tzv. eMatriku, jakožto informační systém veřejné správy, který by měl klientům veřejné správy usnadnit přístup k matrice.
   

S účinností od 1. ledna 2024 dojde v matriční praxi zejména k těmto změnám:

• Do registrovaného partnerství bude možné vstoupit před kterýmkoli matričním úřadem (namísto stávajících 14 registrujících matričních úřadů), a to na jím určeném místě a čase. Osoby vstupující do registrovaného partnerství budou moci požádat matriční úřad o vstup do registrovaného partnerství na kterémkoli vhodném místě a ve kteroukoli vhodnou dobu (obdobně jako u manželství).

• Snoubenci v tzv. nematriční obci budou moci vstoupit do manželství nově i před pověřeným členem zastupitelstva této obce. Současně se ruší podmínka přihlášení k trvalému pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v nematriční obci, tudíž starosta, místostarosta nebo pověřený člen zastupitelstva nematriční obce budou oprávněni oddávat bez ohledu na trvalý pobyt snoubenců.

• Poslancům a senátorům se zakládá oprávnění k oddávání, pokud se na tom se snoubenci domluví, a to ve správním obvodu kteréhokoli matričního úřadu.

• V matričních i nematričních obcích se umožní oddávat bez přítomnosti matrikáře, a to při splnění podmínky, že oddávající má odbornou způsobilost matrikáře podle zákona o matrikách. Současně musí snoubenci předložit oddávajícímu matričním úřadem vydané osvědčení, že splnili všechny předpoklady pro uzavření sňatku.

• Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství bude možné učinit při splnění zákonných podmínek i v jazyce národnostní menšiny.

• V oblasti určení otcovství bude možné nově i před matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky uzavřít tzv. trojdohodu mezi manželem matky dítěte, popř. jejím bývalým manželem, dále mužem, který tvrdí, že je otcem dítěte a matkou dítěte.

• V případě, že dojde k popření otcovství, zapíše se nezletilému dítěti do knihy narození příjmení, které má matka v době provedení dodatečného záznamu.

• Upřesňuje se, že u zápisů v matričních knihách vedených zvláštní matrikou se lhůty například pro nahlížení budou počítat od matriční události, nikoli od provedení příslušného zápisu jako je tomu u matričních knih vedených běžnými matričními úřady.

• Bude-li fyzická osoba v dobré víře užívat své jméno, popř. jména, v nesprávné podobě po dobu nejméně 5 let, bude moci před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že toto jméno, popř. jména, bude užívat i nadále, a to ve tvaru uvedeném v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Nyní se toto oprávnění vztahuje pouze k příjmení fyzické osoby.

• Nově se umožňuje zapsat jména zdrobnělá a domácká. Vznikne-li matričnímu úřadu pochybnost o existenci jména nebo jeho správné podobě, bude občan povinen předložit buď zcela nově odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, anebo znalecký posudek.

• K úpravám dochází i v oblasti užívání jmen fyzické osoby, která má zapsána více než dvě jména a která, jakmile nabude státní občanství České republiky, bude moci prohlásit, které ze jmen, popřípadě která dvě z nich bude v úředním styku užívat. Obdobně se navrhuje postupovat i v případě fyzické osoby, která má zapsáno jméno a na pozici druhého jména jméno po otci (tzv. otčestvo). Tato fyzická osoba, jakmile nabude státní občanství České republiky, bude oprávněna prohlásit, zda bude jméno po otci v úředním styku užívat. V obou případech se jedná o oprávnění fyzické osoby, nikoli o povinnost.

• Nově se umožňuje, aby v případě, že je příjmení ženy nebo nezletilého dítěte ženského pohlaví zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, bylo uvedeno příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jedná se např. o příjmení typu Krejčí x Krejčová, Kočí x Kočová (pravidla české mluvnice u uvedených ženských příjmení umožňují užívat oba tvary). V těchto případech se za trvání manželství nebude vyžadovat souhlas manžela, neboť se nejedná o změnu příjmení, ale pouze o užívání příjmení v jiném tvaru, který pravidla české mluvnice umožňují.

• V souladu se změnami občanského zákoníku budou mít manželé, kteří si ponechali po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, možnost učinit po uzavření manželství prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem nejen o tom, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich, ale nově i o tom, že se dohodli, že příjmení jednoho z nich bude příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení.

• V souladu s novelou občanského zákoníku se umožňuje manželům, kteří mají společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, aby i během manželství před kterýmkoli matričním úřadem prohlásil, že od užívání připojovaného příjmení upouští; obdobně se postupuje i v případě společného příjmení manželů, kdy jeden z nich bude chtít ke společnému příjmení na druhém místě připojit příjmení, které měl před uzavřením manželství.

• Nově se nepovolí změnit příjmení nezletilého dítěte, jde-li o změnu na příjmení poručníka, popřípadě poručníků, příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů, nebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo nezletilé dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů, neboť se v popisovaných případech jedná pouze o formu náhradní rodinné péče, nikoli o trvalý právní vztah.

• Zjednodušuje se relativně komplikovaná právní úprava změny jména a příjmení u fyzických osob v souvislosti se změnou pohlaví, neboť stávající právní úprava zbytečně zatěžuje dotčené osoby i matriční úřady. Fyzická osoba, u níž byla zahájena léčba pro změnu pohlaví a jejíž léčba pro změnu pohlaví byla ukončena, bude moci ohledně užívání jména, popř. jmen, a příjmení projevit svou vůli před matričním úřadem pouhým prohlášením, nikoli na základě žádosti ve správním řízení. Přílohou prohlášení musí být potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení, resp. ukončení léčby pro změnu pohlaví.

• Ke změnám (navýšení) dochází v oblasti správních poplatků, např. správní poplatek za vydání stejnopisu matričního dokladu bude činit 300 Kč. Nově se zpoplatňuje vydání vícejazyčného standardního formuláře částkou 100 Kč a osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, částkou 500 Kč.

[1]
Bude publikováno ve Sbírce zákonů v prosinci 2023.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook