Některé otázky zájmové samosprávy a její činnost
Mgr. Šárka Lipertová
Shrnutí:
Článek se zabývá některými otázkami zájmové samosprávy a její činnosti. V úvodu je blíže vymezen pojem veřejnoprávní korporace jako východiska pro přiblížení podstaty a jednotlivých znaků zájmové samosprávy.
Zájmová samospráva je reprezentována profesními komorami s povinným členstvím, komorami s nepovinným členstvím a vysokoškolskou samosprávou.
Významnou složkou právního základu zájmové samosprávy je možnost regulovat svými předpisy chování členů samosprávného společenství. Vydává-li zájmová samospráva předpis, mluvíme nejčastěji o tzv. statutárním předpise. V praxi můžeme rozlišit tři typy: předpisy, které neukládají povinnosti, předpisy, které ukládají povinnost pouze členům komory nebo veřejné vysoké školy a předpisy, které ukládají povinnosti nečlenům komory nebo vysoké školy.
Vztah správního řádu k zájmové samosprávě nebyl v minulosti vždy jednoznačný. Rozsah působnosti předchozího správního řádu (zákona č. 71/1967 Sb.) mohl být vůči zájmovým samosprávám ve dvou rovinách. Buď právní předpisy upravující postavení zájmových samospráv předpokládaly použití správního řádu a přímo tak rozšířily jeho působnost, nebo vztah ke správnímu řádu upraven nebyl a správní řád se na jejich rozhodování nevztahoval. Po přijetí nového správního řádu (zákona č. 500/2004 Sb.) dochází k zásadní změně.
Summary:
The article deals with some issues of self-governance of interest groups and related activities. The introduction defines the term of public corporation as a basis for approaching the nature and characteristics of self-governance of interest groups.
Self-governance of interest groups is represented by professional ssociations/chambers with compulsory membership, chambers with voluntary membership and university self-governance.
An important component of the legal basis for self-governance of interest groups is the possibility of such corporations to regulate by thein own rules conduct of their members. Regulations of these self-governed corporations are mostly called statutory regulation. In practice, we can distinguish three types of regulations: those which do not impose obligations, regulations imposing an obligation only to members of the chamber or University and regulations imposing obligations to non-members of the chamber or University.
Relation of Administrative Procedure Act to the self-governance of interest groups in the past was ambiguous. The applicability of the previous Administrative Procedure Act (Act No. 71/1967 Coll.) could lead to two possibilities. Either the law governing the status of a self-governed interest group assumed the use of administrative regulations and so of the Administrative Procedure Act, or application of the Administrative Procedure Act was excluded and administrative regulations should not apply to its decisions. Following the adoption of the new Administrative Procedure Code (Act No. 500/2004 Coll.) the situation changed in an important way.