Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění Dělnické strany
Nejvyšší správní soud dnes 17. února 2010 schválil návrh vlády na rozpuštění Dělnické strany.
"Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je důležitou zprávou pro celou českou společnost. Zprávou, která říká, že česká společnost extremismus netoleruje. Jde o důležitý krok v boji proti extremismu. Nemůžeme si ale myslet, že je vše za námi. Demokratický režim musí s extremismem bojovat stále. Nikdy nebudeme na konci toho našeho úsilí a jsem přesvědčen, že právě dnešní událost je velmi důležitým mezníkem na této naší cestě," sdělil k rozhodnutí soudu ministr vnitra Martin Pecina a poděkoval všem, kteří se na návrhu podíleli. Odboru bezpečností politiky a jeho řediteli Martinu Linhartovi, náměstkům MV Jiřímu Komorousovi a Jaroslavu Salivarovi, kteří se postarali o to, aby byl návrh kvalitní a abychom u soudu uspěli. Dále poděkoval bezpečnostním složkám a všem policistům, kteří u soudu svědčili. "Na závěr bych rád poděkoval panu premiérovi a celé vládě, nevládnímu sektoru, akademické sféře a v neposlední řadě panu Tomáši Sokolovi a panu Karlu Bačkovskému, kteří nás u soudu zastupovali," řekl ministr vnitra.
Ministerstvo vnitra zpracovalo nový návrh na rozpuštění Dělnické strany, který reflektoval požadavky Nejvyššího správního soudu specifikované v rozsudku ze 4. března 2009. Celá příprava materiálu byla průběžně konzultována s odborníky na správní právo, externími odborníky a znalci z oblasti politologie a extremismu, neziskovými organizacemi a advokátními kancelářemi. Nový návrh také doplnilo 85 příloh v podobě informací získaných Policií ČR při plnění svých úkolů, znaleckých posudků, audiovizuálních materiálů, článků z internetu a mnoha dalších dokumentů.
Proč rozpuštění Dělnické strany?
- podle názoru Ministerstva vnitra je činnost Dělnické strany v rozporu se zákonem o sdružování v politických stranách a politických hnutích,
- politické strany a hnutí nemohou vyvíjet činnosti,
- které porušují ústavu a zákony, jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu,
- které nemají demokratické stanovy,
- nemají demokraticky ustanovené orgány,
- které směřují k uchopení a držení moci zamezující druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů,
- jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů.
Jana Malíková
ředitelka odboru a tisková mluvčí