Moderní, kvalitní a efektivní státní služba bez byrokracie. Vnitro připravilo novelu služebního zákona
Snížení byrokracie, flexibilnější přijímání nových zaměstnanců nebo úspora veřejných peněz, i to si Ministerstvo vnitra slibuje od rozsáhlé novely zákona o státní službě, kterou posílá do meziresortního připomínkového řízení. Novela zákona navazuje na změny platné od začátku tohoto roku a jejím cílem je zajistit kvalitní a efektivní státní službu. Vláda by novelu měla projednat nejpozději do konce roku.
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími resorty a zástupci akademického a neziskového sektoru připravilo rozsáhlou novelu zákona o státní službě. V pondělí 14. srpna 2023 ji resort odeslal do meziresortního připomínkového řízení. Úřady budou mít na uplatnění připomínek 20 pracovních dnů. Novela přispěje k zefektivnění výkonu státní služby, omezí zbytečné papírování a v personálních otázkách přinese větší flexibilitu. „Novela služebního zákona je naplněním slibu z programového prohlášení. Chceme, aby úřady fungovaly efektivněji a kompetentněji. Aby byly víc proklientské a otevřené občanům,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že kromě zjednodušení fungování státní správy si vnitro od změn slibuje také snížení byrokracie a méně papírování. Vláda například bude schvalovat pouze zásadní změny systemizace, dojde ke zjednodušení služebního hodnocení nebo nebude nutné vést služební řízení ve věcech, které se dějí automaticky ze zákona.
Novela zákona také umožní vznik nezávislé služební komise jako posílení záruky nezávislosti státní služby a její ochrany před politizací. Komise bude rozhodovat u skupiny vysokých státních úředníků o námitkách proti služebnímu hodnocení a ve věcech porušení služební kázně. „Půjde o pojistku, která bude nejvyšší management chránit před politizací. Komise úředníkům zajistí rychlou a spravedlivou ochranu v případě, že by byla jejich práva porušena,“ zdůraznil ministr vnitra. O služebním hodnocení a porušení služební kázně vysokých státních úředníků se tak již nebude rozhodovat uvnitř státní služby samotnými státními zaměstnanci, ale vně, externími odborníky. To zaručí nestrannost při rozhodování služební komise.
Na trhu práce je stále běžnější, že odborníci ve specifických oblastech, například v oblasti informačních a komunikačních technologií, nedisponují formálním vzděláním, novela zákona umožní tyto odborníky zaměstnat. V odůvodněných případech totiž zavádí výjimku z požadavku na formální vzdělání. To mimo jiné umožní i pružnější přijímání zaměstnanců do státní služby. V určitých případech, kdy je to žádoucí a přínosné, tak bude možné přijmout osobu i bez požadovaného úplného vysokoškolského vzdělání. Bude stačit například bakalářský titul, minimum bude maturita. „Jsou případy, kdy služební úřady musejí odmítnout zkušené a kompetentní odborníky proto, že nemají vysokoškolský diplom. Tomu by tato výjimka měla předejít. Nebude samozřejmě využívána příliš často, ale pomůže zapojit do státní správy zkušené lidi z praxe,“ vysvětluje nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč.
Novela také počítá s úpravou doby, kdy je zaměstnanec z organizačních důvodů zařazen mimo výkon služby v tzv. bazénu. Zaměstnanci je po dobu 6 měsíců vyplácen plat ve výši 80 % měsíčního platu. Tuto lhůtu navrhujeme zkrátit na 3 měsíce, což přinese úspory do státního rozpočtu. Úspory veřejných peněz přinese i prodloužení doby nutné pro vznik nároku na odbytné. Cílem těchto změn je kromě úspor veřejných financí také úprava institutu odbytného, který se v současné podobě v praxi úplně neosvědčil.
Podrobnosti k novele zákona naleznete v příloze.
Novela zákona také umožní vznik nezávislé služební komise jako posílení záruky nezávislosti státní služby a její ochrany před politizací. Komise bude rozhodovat u skupiny vysokých státních úředníků o námitkách proti služebnímu hodnocení a ve věcech porušení služební kázně. „Půjde o pojistku, která bude nejvyšší management chránit před politizací. Komise úředníkům zajistí rychlou a spravedlivou ochranu v případě, že by byla jejich práva porušena,“ zdůraznil ministr vnitra. O služebním hodnocení a porušení služební kázně vysokých státních úředníků se tak již nebude rozhodovat uvnitř státní služby samotnými státními zaměstnanci, ale vně, externími odborníky. To zaručí nestrannost při rozhodování služební komise.
Na trhu práce je stále běžnější, že odborníci ve specifických oblastech, například v oblasti informačních a komunikačních technologií, nedisponují formálním vzděláním, novela zákona umožní tyto odborníky zaměstnat. V odůvodněných případech totiž zavádí výjimku z požadavku na formální vzdělání. To mimo jiné umožní i pružnější přijímání zaměstnanců do státní služby. V určitých případech, kdy je to žádoucí a přínosné, tak bude možné přijmout osobu i bez požadovaného úplného vysokoškolského vzdělání. Bude stačit například bakalářský titul, minimum bude maturita. „Jsou případy, kdy služební úřady musejí odmítnout zkušené a kompetentní odborníky proto, že nemají vysokoškolský diplom. Tomu by tato výjimka měla předejít. Nebude samozřejmě využívána příliš často, ale pomůže zapojit do státní správy zkušené lidi z praxe,“ vysvětluje nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč.
Novela také počítá s úpravou doby, kdy je zaměstnanec z organizačních důvodů zařazen mimo výkon služby v tzv. bazénu. Zaměstnanci je po dobu 6 měsíců vyplácen plat ve výši 80 % měsíčního platu. Tuto lhůtu navrhujeme zkrátit na 3 měsíce, což přinese úspory do státního rozpočtu. Úspory veřejných peněz přinese i prodloužení doby nutné pro vznik nároku na odbytné. Cílem těchto změn je kromě úspor veřejných financí také úprava institutu odbytného, který se v současné podobě v praxi úplně neosvědčil.
Podrobnosti k novele zákona naleznete v příloze.
Klára Dlubalová
odbor komunikace