Ministerstvo vnitra po zkušenostech s epidemií koronaviru představilo revizi ústavního zákona o bezpečnosti
Možnost vlády vyhlásit stav nebezpečí, zakotvení Ústředního krizového štábu do Ústavy ČR nebo právo vlády požadovat po parlamentu projednání vládních návrhů ve zrychleném režimu – ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes, 8. června 2020, přestavil komplexní novelu ústavního zákona o bezpečnosti ČR.
Průběh epidemie kononaviru ukázal, že bezpečnostní a krizová legislativa ČR potřebuje zásadně upravit tak, aby stát dokázal ještě lépe zvládat různé druhy krizí a epidemií. V první fázi Ministerstvo vnitra (MV) představilo komplexní revizi ústavního zákona o bezpečnosti. Změny souvisejících zákonů budou následovat. „Nemůžeme čekat, musíme naši legislativu rychle připravit na ještě pružnější zvládání krizových situací. Čeká nás široká debata s ostatními resorty i opozicí, ale věřím, že se dohodneme a zvládneme změny připravit už během léta,“ uvedl Jan Hamáček.
Jako hlavní problém se dle ministra vnitra ukázala nemožnost vlády vyhlašovat na centrální úrovni stav nebezpečí. Ten je dnes zakotven pouze v krizovém zákoně a vyhlásit ho může jen hejtman pro konkrétní kraj. Proto MV navrhuje stav nebezpečí zakotvit na ústavní úrovni v rámci ústavního zákona o bezpečnosti. Nově by tak mohla stav nebezpečí kromě hejtmanů vyhlásit i vláda pro celé Česko nebo jeho část. „To nám mnohem lépe umožní reagovat na situaci, kdy ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo bezpečnosti nedosahuje značného rozsahu, a není tak nutné vyhlásit stav nouze,“ doplnil Jan Hamáček s tím, že mezistupeň mezi běžným stavem a stavem nouze umožní reagovat na krizovou situaci mnohem citlivěji.
Během stavu nebezpečí bude možné na nezbytně nutnou dobu omezit vlastnické právo, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, podnikat či právo na nedotknutelnost osoby a obydlí. Na rozdíl od stavu nouze však nebude možné omezit právo na stávku.
Rychlejší projednání návrhů
Návrh MV také na ústavní úrovni zakotvuje Ústřední krizový štáb jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost republiky i právo vlády požadovat v nouzovém stavu po parlamentu projednat vládní návrhy do 72 hodin ve Sněmovně a do 24 hodin v Senátu. Ve stavu nebezpečí by vláda toto právo neměla. Rozhodnutí vlády o stavu nebezpečí by mohla stejně jako u stavu nouze zvrátit Poslanecká sněmovna.
Na základě zkušenosti s odkladem doplňovacích voleb do Senátu návrh ústavního zákona také doplňuje a zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb tak, aby již nevznikaly výkladové pochybnosti při jeho aplikaci.
Už zítra začne MV návrh projednávat s ostatními resorty a úřady. V další fázi bude nutné, aby jednotlivé složky promítly změny do krizového zákona a dalších zákonů, např. do zákona o ochraně veřejného zdraví nebo energetického zákona.
Klára Dlubalová
pověřená řízením odboru tisku a public relations