Pohled na Krnov
Dobrou kvalitu životního prostředí označili občané města v anketě za druhý nejdůležitější důvod toho, proč se jim v Krnově líbí a proč zde žijí. Také investice do něj považují za jedny z nejpodstatnějších. Je to pro město velký závazek a péče o zeleň je jeho podstatnou součástí.Vznik ploch veřejné zeleně v Krnově je spjat s hospodářským rozvojem města v devatenáctém století, kdy byly rozbořeny zbytky městských hradeb a na jejich místě vznikl „límec“ dnešních městských sadů, zahrady kolem soukromých i veřejných budov a menší parky v dalších částech města. Z období první republiky pocházejí pak četné městské aleje. Město si uvědomilo možnosti, které mu dává nejbližší okolí pro rekreaci jeho obyvatel, a pro tento účel byl v tomto období upraven Cvilínský kopec a lesy na Ježníku. Kvalitě zeleně samozřejmě nepřispěly válečné události ani následující období, do kterého patří vznik sídlištní zeleně různé kvality. Takto byl dán základ systému zeleně, se kterým dnes pracujeme. V generelu, který má město od devadesátých let minulého století zpracován a je stále aktualizován, evidujeme více než dvě stě hektarů zeleně, a to jak soukromé, tak veřejné.
Ježečkův palouk
Odbor životního prostředí, který má péči o městskou zeleň na starost, uzavírá smlouvy na pravidelnou péči pro více než 65 hektarů ploch, které jsou rozděleny do tří skupin dle náročnosti. Součástí toho je i vznik nových zelených ploch v souvislosti s investiční výstavbou či nutné rekonstrukce dosluhujících ploch. V poslední době byl například zrekonstruován park u evangelického kostela, obnovena zeleň i s chodníky na Hlavním náměstí, vznikly nové trávníky a keřové porosty u hasičské zbrojnice.Zapojení veřejnosti
Zajímavá, zcela nová plocha pro odpočinek, vznikla ve spolupráci s občany v místní části Ježník. V Krnově se zde uplatnila poprvé metoda občanského (akčního) plánování ve větším rozsahu. Město má zpracován plán rozvoje městských lesů, v němž jsou vytipována místa, která mohou být využita k rekreaci. Na pozemek, jenž byl do té doby zanedbaný, ale nachází se na pěkném místě na břehu Ježnického potoka, byli pozváni občané. Mohli navrhnout, jaké aktivity by si zde představovali. Plánování, které proběhlo ve dvou kolech, plánovacím a schvalovacím, se zúčastnili občané všech věkových skupin. Jejich představy byly po zpracování projektantem realizovány, a tak se můžeme na palouku setkat se zařízeními pro celou rodinu (houpačkami, průlezkami, brodem u potoka, piknikovým místem i prostorným altánem – ten si například přáli turisté). Jméno, Ježečkův palouk, mu daly samy děti. Dá se říct, že místo je velmi oblíbené, slouží i k pořádání různých akcí a prakticky netrpí vandalismem. Před létem jsme spolupracovali se členy Městského parlamentu dětí a mládeže Krnov na prozkoumání zájmu a potřeb opravy dalšího z hřišť, a to v cvilínském lomu. Hřiště vzniklo kdysi na základě plánování s krnovskými žáky a váhali jsme,jestli ho ještě zachovat. Drtivé „ano“, 1960 žáků z 2207, nás posílilo v rozhodnutí hřiště opravit a dnes znovu slouží svému účelu. Městský parlament nám nabídl spolupráci i do budoucna, zejména v péči o Chářovský park, který se nachází na okraji města.
Plnohodnotné zapojení občanů, zájmových skupin i škol do péče o životní prostředí nám zajistilo na dobu jednoho roku od října 2008 titul Město stromů udělované Nadací Partnerství. Pestrou nabídku programů připravil realizační tým utvořený na počátku stejnojmenné kampaně. Konala se tak řada akcí a aktivit – od brigád, přednášek, besed až po soutěže či koncerty. Jasně dané téma, v našem městě velmi pozitivně přijímané, přilákalo do týmu hodně zájemců (školy, školky, turisty, Junáky a další organizace, firmy i soukromé osoby). Ať už se jednalo o již stávající partnery, se kterými jsme v rámci Místní Agendy 21 dříve spolupracovali, či nové. Jako příklad lze uvést soutěž pro žáky základních škol a osmiletých gymnázií Stromy kolem nás, kterou vyhlásila Střední umělecká škola varhanářská, o. p. s. Krnov ve spolupráci s Iniciační skupinou Místní agendy 21 Krnov a městem Krnov. Soutěž byla dvoukolová. V prvním kole žáci řešili kvíz, jehož odevzdáním se zároveň přihlásili do soutěže. Celkem organizátoři obdrželi 188 vyplněných kvízů. Ve druhém kole, kterého se zúčastnilo 115 tříčlenných družstev, pak měli za úkol najít podle návodu určitý strom ve svém okolí a popsat ho (nakreslit či vyfotografovat a zjistit základní informace – například věk, výšku, obvod). Třiačtyřicet družstev pak postoupilo do finále, kde se na soutěžním dnu uspořádaném u příležitosti Dne Země utkalo v kvízu a poznávací části. Vítězové pak byli slavnostně vyhlášeni na Koncertu pro stromy v krnovské Koncertní síni Sv. Ducha v dubnu 2009.
Šedivá či zelená, kat. Okno - balkon
Krnovu jako nositeli tohoto titulu byla nabídnuta účast v mezinárodní soutěži Entente Florale Europe (Evropská kvetoucí města). Pečlivě jsme zvažovali, jestli se chopit této příležitosti. Když se dospělo k rozhodnutí se zúčastnit, nastaly náročné přípravy. Zahrnovaly v sobě nejen nachystání města pro návštěvu mezinárodní komise, ale také vydání výstižných materiálů, které hodnotitelům Krnov měly představit. Samozřejmě, že jsme chtěli ukázat město v co nejlepším světle, ale k žádnému přikrašlování skutečnosti jsme nepřistoupili. Porotci byli přece jen odborníci a nějaké „rychloúpravy“ by snadno prohlédli. Nakonec vše dobře dopadlo a z velšského Cardiffu jsme si přivezli stříbrnou medaili. Nutno říci, že účast v mezinárodní soutěži byla velmi zajímavá a přínosná zkušenost. Srovnání s jedenácti městy a dvanácti obcemi z celé Evropy, vesměs velmi dobře pečujícími o své prostředí, pro nás byla nesmírně cenná.V říjnu loňského roku jsme kampaň Krnov – město stromů slavnostně ukončili a následovala hodnotící schůzka partnerů, která měla být především poděkováním všem, kteří se na jejím velmi zdařilém průběhu podíleli. Jaké však bylo naše překvapení, když místo „Rozejdeme se po dobré práci“ zaznělo „A nestálo by za to pokračovat?“ Takže po krátkém odpočinku se opět sešel staronový tým, který na červen připravil první akci pro děti a na 1. a 2. října slavnostní zahájení nové kampaně Město mezi řekami. Toto téma je pro Krnov velmi důležité – a to jak v dobrém, tak i ve zlém. Řekám, které městem protékají, vděčí za svůj rozvoj, ale také je pravidelně ničen povodněmi. Dnes probíhá ve městě velká diskuze na různých úrovních o tom, jak využít prostory podél i v blízkosti řek ve prospěch občanů, a to jak v souvislosti s protipovodňovou ochranou, tak s jejich rekreačním využitím. Vznikla k tomu komise ustanovená zastupitelstvem, doplněná o odborníky a zástupce zájmových organizací, a výsledné návrhy byly předány správci toků k zapracování do připravovaných projektů. Řešení funkční zeleně, včetně rozsáhlé rekonstrukce jednoho z parků na břehu řeky Opavy, je důležitou součástí těchto záměrů.
Revitalizace parku
Na podzim čeká město zahájení zásadní rekonstrukce městských sadů – parku Bedřicha Smetany. Po té, co se město odhodlalo přistoupit k revitalizaci parku, nechalo zpracovat studii Obnova Smetanových sadů a okolí v Krnově, kterou za 200 tisíc korun vytvořila v roce 2008 prestižní firma v oboru zahradní architektury a krajinářství Zahrada Olomouc, s. r. o. Ještě během tehdejšího roku byla studie předložena k veřejné diskusi. Jako putovní výstava prošla krnovskými středními i základními školami a dalšími místy a proběhlo její představování občanům na besedách. Vzhledem k tomu, že park je víceméně stejnověký, čeká jej i řada zásahů do vzrostlých stromů a myslíme si, že by o tom občané měli být předem informováni. Víme, že reakce můžeme očekávat různé a bude nutné promyšlenost a odbornost zásahů stále obhajovat.
Protože nejen realizace, ale i projektová dokumentace je velmi nákladná, celá akce je rozdělena do několika etap. První etapa rekonstrukce Smetanových sadů vyjde na 2,3 milionu korun. Dojde při tom k odstranění nejpostiženějších stromů a vysázení odpovídající náhrady a město na ni získalo prostředky rozhodnutím odboru životního prostředí Městského úřadu v Krnově o náhradní výsadbě. Na další část, týkající se stavebních prací, se Krnov pokusí získat dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Odhad nákladů na rekonstrukci stavebních prvků Smetanových sadů se pohybuje někde mezi pětadvaceti a šestadvaceti miliony korun. Park by měl vyhovovat současným požadavkům na trávení volného času a počítá se tedy i s úpravami páteřní komunikace pro pěší, cyklisty a in-line bruslaře či pojezdových komunikací, mobiliáře, veřejného osvětlení a dětského hřiště. Před námi jsou i další zásadní obměny alejí – Ježnické, Opavské a dalších dosluhujících porostů.Zajímavá je práce na revitalizaci území po sovětské armádě v Chomýži. Ale to je asi ve všech městech stejné.
Nakonec se dostávám k neméně důležité zeleni – a tou je zeleň u rodinných domků či jen v několika truhlících na oknech a balkonech bytů. Již druhou desítku let pořádáme pro občany soutěž o nejhezčí okno, balkon a dům, v posledních letech rozšířenou o uměleckou kategorii Mé nejmilejší místo, která je určena fotografům, kreslířům a básníkům. Šedivé či zelené může být naše okolí, náš dům či byt … – tak zní podtitul soutěže pro naše občany, ale jistě je i mottem v péči o vzhled i život našeho města.
text Rostislava Rollerová
foto Ing. Igor Kozelek, Ing. Dita Círová
Výsledky soutěže Šedivé či zelené
Šedivá či zelená, kat. Rodinný dům
Již 13. ročník soutěže Šedivé či zelené o nejkrásněji rozkvetlé okno - balkón, rodinný domek a nejkrásnější místo, jíž každoročně vyhlašuje odbor životního prostředí Městského úřadu v Krnově a Městské informační a kulturní středisko Krnov, zná své vítěze. V kategorii Rodinný dům, v které porota hodnotila působení celku, úroveň péče a originalitu, získal nejvíce bodů dům paní Chrisanti Schmidtové z Karbenské ulice, na druhém místě skončily rodinné domy Dedkových z ulice Na Vyhlídce a Onderkových z Myslbekovy ulice. „Dvě druhé ceny byly uděleny nejen na základě shody bodů, ale i kvůli zcela rozdílnému přístupu. Zahradu rodinného domu Na Vyhlídce pojali její majitelé vzdušně, bylo zde mnoho prostoru k využití pro rodiče a děti, v druhém případě se jednalo spíše o intimní zahradu pro starší manžele s vodními prvky, byla to taková vodní oáza uprostřed města. Rozhodnout se, zda jedna zahrada patří na druhé a další na třetí nešlo, každá byla jiná a každá měla něco do sebe,“ uvedla členka poroty a pracovnice odboru životního prostředí Jana Vágnerová. Množství letniček a trvalých výsadeb, barevnost a originalita hráli roli při posuzování kategorie Okno – balkon. Porotu nejvíce zaujalo okno bytu Karin Čarnecké v domě na Vaškově ulici, na dalších medailových místech skončily květinové výzdoby oken a balkonů Evy Špačkové z ulice Budovatelů a Radky Staníčkové z náměstí Hrdinů. Poslední kategorie soutěže byla určena fotografům, kteří měli zaslat snímky nejkrásnějšího místa, letos tématicky směřovaného ke krnovským řekám. „Do této kategorie se přihlásili pouze dva soutěžící, proto ji porota nehodnotila. Její účastníci, Stanislav Bačovský a Zuzana Paluzgová, přesto neodejdou ze soutěže s prázdnou, obdrží věcné dary,“ dodala Jana Vágnerová.