Karlovy Vary: Kvalita se vyplácí
Dobrá praxe
Přes 300 účastníků a 70 přednášejících se sešlo 23. - 25. ledna v Karlových Varech na 4. Národní konferenci kvality ve veřejné správě, kterou zorganizoval Krajský úřad Karlovarského kraje ve spolupráci s ministerstvem vnitra a Radou ČR pro jakost. Většinu odborného programu prezentovali a vyslechli především tajemníci a vedoucí pracovníci odborného managementu místních a krajských samospráv. Jejich zkušenosti doplňovaly přednášky z krajů a ministerstev vnitra, průmyslu a obchodu, zemědělství, ministerstva pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí, zahraničí a kultury. Za zvyšování kvality řízení i provádění jednotlivých agend na místních úřadech se postavil předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů a tajemník z Děčína Jaromír Zajíček. Škoda, že účastníci postrádali silnější zastoupení Svazu měst a obcí, který tu zastupovalo pouze několik iniciativních starostů a primátorů. Přesto Lukáš Váňa z legislativního odboru SMO definoval čtyři důležité předpoklady pro rozvoj veřejné správy a tím i kvalitních úřadů: vize efektivní veřejné správy, know how, předvídatelnost prostředí (zejména právního) a (rovněž předvídatelné) financování.
Ve městě i na ministerstvu
Místostarosta Chrudimi Petr Řezníček, který stojí v čele Národní sítě Zdravých měst, hovořil o systematickém zapojování obyvatel do a neziskových organizací do rozhodování samosprávy. Chrudim se již propracovala podle kritérií Místní agendy do druhé nejvyšší kategorie B, proto je v tomto městě samozřejmostí systematické plánování a neustálá komunikace s veřejností. Postesknutí se však týkalo skutečnosti, že náročné a nákladné rozvíjení kvality v rámci místní samosprávy není podporováno adekvátními finančními prostředky. Přitom dosahují některá česká města při zvyšování kvality mezinárodních úspěchů. Například zrovna Chrudim (společně s českým Kladnem a americkým St.Cloud) získala v loňském listopadu ve své kategorii zlaté ceny ve světové soutěži OSN, do níž se přihlásilo 300 účastníků.
Zajímavé bylo vystoupení náměstka ministra pro místní rozvoj Milana Půčka, který během šestiletého působení v roli tajemníka ve Vsetíně vyzkoušel širokou škálu manažerských přístupů vedoucích ke zvyšování kvality a nyní se tyto metody pokouší metody aplikovat na ministerstvu, kde je to mnohem těžší zejména díky tomu, že chybí odezva, zpětná vazba vypovídající o úspěšnosti použitých postupů. Na centrálních úřadech podle jeho slov chybí motivace pro inovaci, dobré nápady bývají po zásluze potrestány. Při týmové metodě sebehodnocení CAF bylo na MMR využito 109 námětů zařazených do Akčního plánu v 17 klíčových úkolech a navrženo dalších 379 námětů na zlepšení činnosti.
O reformě probíhající na základě auditu v rámci ministerstva zahraničních věcí hovořil náměstek ministra pro transformaci a management Martin Čermák.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 4/2008.
Text: Vladimír Heger