Kraje mají dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, stanovenu povinnost zpracovávat plány rozvoje sociálních služeb, sledovat a vyhodnocovat jejich plnění. Obce tuto povinnost nemají, avšak na svém území musí zjišťovat potřeby poskytování sociálních služeb. Možnou metodou, jak zjistit, co v sociálních službách chybí a co je potřeba zlepšit, je metoda komunitního plánování. Podstatným výstupem tohoto procesu je společná dohoda zástupců zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů o prioritách v sociální oblasti.

Od ledna 2007 byl v Jindřichově Hradci nastartován proces zpracování plánu sociálních služeb. Lidé, kteří se o sociální oblast zajímají, pracují ve čtyřech pracovních skupinách, každá z nich diskutuje problémy různých cílových skupin – jde o seniory, lidi s handicapem, děti a mládež a sociálně vyloučené skupiny. V květnu se skupiny sešly podvanácté a komunitní plán i katalog služeb mají již svou pracovní verzi. Jako konkrétní opatření budoucího komunitního plánu lze zmínit vznik denního stacionáře, zavedení služby osobní asistence, webový portál pro děti a mládež či plánovaný vznik nízkoprahového zařízení.

Protože komunitní plánování není jenom proces potřebný ke vzniku plánu rozvoje služeb, ale jeho průběh je stejně důležitý jako výsledek, zájem odborné veřejnosti upoutal problém sledování kvality procesu komunitního plánování sociálních služeb (KPSS). V Jindřichově Hradci do procesu měření kvality procesu KPSS vstoupil svébytný prvek – výzkumný tým složený ze šesti studentů Fakulty managementu VŠE a řešitelky projektu „Propojení výuky s praxí“ Mgr. Jaroslavy Sedlákové, Ph.D. Ještě před tím, než se zúčastníme schůzky, na níž budou Michaela Šilhavá, Milena Smržová, Jitka Tlamsová, Jitka Bromová, Klára Klimentová a Vladislav Kalaš hodnotit výsledky ankety s účastníky procesu KPSS, nás autorka projektu Jaroslava Sedláková seznamuje se základními cíli projektu.

„Efektem procesu komunitního plánování je zejména zlepšení kvality a dostupnosti sociálních služeb ve vymezeném území a zvýšení informovanosti uživatelů a celé veřejnosti o sociálních službách. Téma měření kvality procesu KPSS je podstatnou částí našeho projektu, jenž je spolufinancován Interní grantovou agenturou VŠE a Fakultou managementu VŠE v Jindřichově Hradci v rámci specifického výzkumu, projekt byl zahájen v červenci 2007. Hlavním cílem je umožnit studentům získat praktické dovednosti a zkušenosti z KPSS a aktivně do procesu zasáhnout. Studenti se účastní vybraných jednání pracovních skupin a hodnotí průběh procesu z hlediska stanovených ukazatelů pro Jindřichův Hradec a místní části. Možnými ukazateli kvality procesu KPSS jsou pro řešitelský tým principy KPSS a míra naplnění těchto hodnot, na nichž je celý proces plánování se zapojením veřejnosti postaven. Projekt „Propojení výuky s praxí“ zvýší kvalitu výuky v předmětech „Sociální politika“, „Komunitní plánování“ a „Praxe ve veřejném sektoru“. Na základě měření hodnot kvality navrhne realizační tým opatření ke zlepšení slabých míst procesu, jež předloží Řídící skupině pro komunitní plánování v Jindřichově Hradci. Na závěr projektu proběhne zhodnocení efektu realizovaných opatření, výstupem pak bude publikace popisující tuto případovou studii.“

Představitelka katedry managementu veřejného sektoru Jaroslava Sedláková upozorňuje na praktické zkušenosti, které studenti získali v rámci své účasti v pracovních skupinách, při osobních kontaktech s úředníky, zastupiteli, zástupci poskytovatelů sociálních služeb, ale i s různými cílovými skupinami uživatelů služeb. Navštívili v rámci exkurze k předmětu Sociální politika organizace, poskytující ve městě sociální služby, takže se například na dvě hodiny stali klienty chráněné dílny a účastnili se ergoterapeutického speciálního programu či vyhledali bezdomovce, aby se pokusili získat informace o jejich potřebách. Empatii a důvěru ve zlepšení situace uživatelů sociálních služeb neztratili ani při návštěvě domu pro neplatiče, který byl pro tyto účely postaven před čtyřmi lety a nyní je v dezolátním stavu. Studenti se následně účastnili diskuse v pracovní skupině, kde byla navrhována řešení problematiky související s lidmi sociálně vyloučenými, například poradenství, mediační a probační služba či předškolní vzdělávání romských dětí. Roční účast studentů při monitorování procesu KPSS významným způsobem ovlivnila jejich vnímání sociokulturního prostředí místa, nahlédli do oblasti sociálních služeb, aktivně se zúčastnili živých diskusí, komentovali nedostatky související například s malým zájmem lidí o věci veřejné, promýšleli nové nástroje informovanosti široké veřejnosti o sociálních službách a celém procesu KPSS.

Anketa s účastníky procesu KPSS

O tom, že na fakultě vládne atmosféra vzájemného respektu, jsme se přesvědčili na jednání, během něhož studenti a řešitelka projektu vyhodnocovali dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 57 lidí zapojených do skupin senioři, děti a mládež, zdravotně postižení a sociálně vyloučení (celkový počet lidí zapojených do KPSS v Jindřichově Hradci byl 70).

Jako první byl podroben analýze princip triády, požadující, aby v KPSS byly rovnoměrně zastoupeny a spolupracovaly všechny strany triády: uživatelé, zadavatelé, poskytovatelé. Přestože v některých skupinách bylo slabší zastoupení uživatelů (sociálně vyloučení, děti a mládež), podle hodnocení studentů byl tento princip naplněn, protože skupiny byly pro uživatele otevřeny, občané byli opakovaně zváni, byly také zjišťovány jejich potřeby i jinými způsoby. Míru naplnění principu rovnosti lidé ve zpětné vazbě hodnotili z těchto hledisek - podmínky pro svou účast v procesu KPSS vnímali jako dobré, měli dostatek prostoru pro vyjádření svého názoru, atmosféru v pracovních skupinách vidí jako tvůrčí a přátelskou. Účastníci procesu také hodnotili, zda byly v úvahu brány jejich připomínky a náměty. Jako nejvíce otevřená v tomto smyslu se ukázala skupina Zdravotně postižení (souhlasilo 92 % dotázaných), jako nejméně skupina Senioři (souhlasilo 69 %).

Co se týče principu dohody, dařilo se najít shodu v prioritách v sociálních službách, obtížněji se hledala shoda ve způsobech realizace řešení navrhovaných problémů.

Diskuse se rozvinula u principu kompetence účastníků, kde jako klíčové osoby KPSS v Jindřichově Hradci identifikovali studenti koordinátorku a facilitátora procesu. Jako komplikaci studenti viděli změnu osoby koordinátorky v průběhu procesu. Do budoucna by navrhli, aby pro další fázi bylo vypsáno výběrové řízení a specifikovány osobnostní předpoklady pro práci koordinátora. Také pozice facilitátora byla analyzována v diskusi a podrobena kritickému hodnocení. Definovány byly klíčové dovednosti, které dobrý moderátor skupiny potřebuje, aby dokázal vést diskusi k cíli (například aktivně naslouchat, směřovat lidi k tématu, být nezávislý, povzbuzovat pasivní účastníky).

Při měření principu dosažitelnosti dostali studenti za úkol připravit na příští schůzku rozhovory s vedoucími pracovních skupin s cílem odhadnout realizovatelnost navržených řešení, která jsou formou opatření sepsána v komunitním plánu. Ze zpětné vazby mezi účastníky vyplynulo, že nejvíce ve splnění cílů v komunitním plánu věří skupina děti a mládež, skeptičtější jsou senioři.

Vzhledem k tomu, že komunitní plán je cyklický proces, členové pracovních skupin stanovili systém pravidelného monitoringu plnění navržených opatření v praxi a také způsob aktualizace plánu.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 12/2008.

Text: Jaroslava Sedláková, Daniela Řeřichová