Elektronické služby versus webové aplikace
Web se stal nedílnou součástí prezentace našich obcí, měst, krajů i dalších institucí veřejné správy. Je velmi dobře, že jsou v České republice soutěže, které se věnují hodnocení a porovnávání jednotlivých internetových stránek.
Jako dlouholetý člen hodnotících komisí Parádního webu a Zlatého erbu jsem důkladně prošel obrovské množství přihlášených webů. Přibývající zkušenosti tvůrců jsou při procházení nominovaných stránek viditelné na každém kroku. Součástí obou soutěží je i hodnocení elektronických služeb. Co to však elektronické služby jsou? Jak se definují? Přesnou definici pojmu elektronické služby jsem nikde nenašel. Za elektronické služby lze považovat všechny služby, které jsou veřejnosti dostupné prostřednictvím internetových stránek institucí veřejné správy. Některé je povinnost zřídit a provozovat ze zákona (například elektronická úřední deska, elektronická podatelna) a jiné se zřizují proto, aby občanům pomáhaly nebo usnadňovaly komunikaci a přísun informací. Počínaje jednoduchým webem, fungující elektronickou poštou, zveřejněným RSS kanálem, až po složité služby pro zveřejňování veřejných zakázek nebo mapové služby.
Při hodnocení v soutěži Parádní web jsem si tedy musel vytvořit vlastní popis pojmu elektronická služba. Za elektronickou službu jsem nepovažoval jakýkoliv statický seznam, který se udržuje přepisem údajů. Elektronická služba (pro potřeby soutěže) by měla být postavena na nějakém elektronickém systému v pozadí, do kterého jsou data zaslána nebo vložena (interně nebo externě), následně jsou zpracována a výsledek se zobrazí na webových stránkách nebo je odeslaný občanovi elektronickou poštou. Z výše uvedeného vyplývá, že kategorie elektronická služba by se měla spíše přejmenovat na kategorii elektronická aplikace. Anebo ještě lépe webová aplikace. U webových aplikací se totiž může hodnotit například uživatelské rozhraní, technické aspekty, struktura, užití anebo využití aplikace. Za nejdůležitější vlastnost z ohledu občana osobně považuji uživatelské rozhraní webové aplikace. Protože právě rozhraní je viditelným výsledkem práce programátora, které užívá občan, respektive uživatel aplikace. Je to v podstatě tvář celé aplikace. Je velmi důležité promyslet, jak uživatelské rozhraní bude vypadat. Jakékoliv omezení uživatele může mít za následek nepoužitelnost aplikace. Ovládací prvky musí být na obrazovce umístěny logicky a uživatel nesmí po obrazovce jezdit myší zprava doleva, aby se dostal k výsledku, který očekává. V současnosti je stále více uživatelů, kteří si prohlíží stránky na mobilním telefonu nebo tabletu. Tomuto trendu je nutné webové stránky a aplikace vhodně přizpůsobit. Další podstatnou vlastností webových aplikací je jejich využití. Protože aplikace bez využití je aplikace zbytečná. V textu níže budu tudíž používat výhradně pojem webová aplikace.
Ohlášení nedostatků či hřbitov online
Soutěž Parádní web vyhlašuje časopis Veřejná správa a elektronická služba není samostatná kategorie, ale pouze jedním z hodnotících kritérií. Při hodnocení přihlášených obcí I. a II. typu jsem za webovou aplikaci považoval i zasílání informací z obce e-mailem nebo zveřejněný RSS kanál. Nakonec mě i malé obce velmi překvapily. Je vidět, že i s malým rozpočtem se dají dělat velké věci – viz obec Petrovice, okres Blansko. Z jejich on-line aplikací jsem byl nadšený. Kompletní seznam těch, co poskytují, se zobrazí po kliknutí na odkaz Úřad online. Projděme si alespoň několik nejzajímavějších a z mého pohledu i nejoriginálnějších.
Ohlášení nedostatků je první z nich. Jedná se o velmi jednoduchou, ale přitom velmi praktickou aplikaci. Je založena na externích mapových službách a velmi jednoduchém formuláři pro vkládání nových nedostatků. Formulář obsahuje vstupní pole, která definují vzniklý nedostatek. Pro rychlejší orientaci se na vložené mapě ukáže, kde se nedostatek nachází jako nový bod zájmu. Po jeho odeslání lze sledovat, v jakém stavu se ohlášení nachází. Podobných aplikací se na webových stránkách měst nachází velké množství, ale nikde jsem neviděl tak jednoduchou verzi při využití webové aplikace třetí strany pro potřeby obce.
Další zajímavou aplikací je Hřbitov online. V podstatě jde o interaktivní mapu, do které jsou vloženy jednotlivé náležitosti hřbitova – kostel, hrob, dvojhrob, urna, stromy a chodníky formou jednoznačných ikon. V mapě jsou umístěny i tři ikony pro spuštění panoramatické prohlídky daného místa. Po najetí kurzoru na ikonu se zobrazí číslo hrobu, jeho majitel, informace o zaplacení hrobového místa, seznamu pohřbených a fotografie hrobu. Pro potřeby evidence jsou uvedeny všechny potřebné informace. Nedílnou součástí je i vyhledávání podle čísla hrobu nebo podle jména majitele hrobového místa. Pokud v pozadí této webové aplikace funguje i vazba na tisk upozornění na úhradu poplatku za hrobové místo, tak je to skutečně komplexní a přitom velmi jednoduché řešení. Jedinou výtkou ke Hřbitovu online je skutečnost, že se otevře v novém okně prohlížeče, kde zcela chybí alespoň nadpis s názvem této webové aplikace.
Ohlášení nedostatků je první z nich. Jedná se o velmi jednoduchou, ale přitom velmi praktickou aplikaci. Je založena na externích mapových službách a velmi jednoduchém formuláři pro vkládání nových nedostatků. Formulář obsahuje vstupní pole, která definují vzniklý nedostatek. Pro rychlejší orientaci se na vložené mapě ukáže, kde se nedostatek nachází jako nový bod zájmu. Po jeho odeslání lze sledovat, v jakém stavu se ohlášení nachází. Podobných aplikací se na webových stránkách měst nachází velké množství, ale nikde jsem neviděl tak jednoduchou verzi při využití webové aplikace třetí strany pro potřeby obce.
Další zajímavou aplikací je Hřbitov online. V podstatě jde o interaktivní mapu, do které jsou vloženy jednotlivé náležitosti hřbitova – kostel, hrob, dvojhrob, urna, stromy a chodníky formou jednoznačných ikon. V mapě jsou umístěny i tři ikony pro spuštění panoramatické prohlídky daného místa. Po najetí kurzoru na ikonu se zobrazí číslo hrobu, jeho majitel, informace o zaplacení hrobového místa, seznamu pohřbených a fotografie hrobu. Pro potřeby evidence jsou uvedeny všechny potřebné informace. Nedílnou součástí je i vyhledávání podle čísla hrobu nebo podle jména majitele hrobového místa. Pokud v pozadí této webové aplikace funguje i vazba na tisk upozornění na úhradu poplatku za hrobové místo, tak je to skutečně komplexní a přitom velmi jednoduché řešení. Jedinou výtkou ke Hřbitovu online je skutečnost, že se otevře v novém okně prohlížeče, kde zcela chybí alespoň nadpis s názvem této webové aplikace.
Poslední zajímavostí (nikoliv však webovou aplikací podle výše uvedeného) je Semafor poplatků, který zajistí občanovi průběžnou kontrolu úhrady místních poplatků. Velmi přehledně řešeno. Navíc jsou všechny zveřejněné údaje publikovány zcela v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Této aplikaci bych však vytknul absenci vyhledávání anebo alespoň třídění uvedených informací. Při malém počtu poplatníků není potřeba třídění nebo vyhledávání řešit, ale při větším počtu poplatníků by se tyto funkčnosti musely dodělat.
Mezi hodnocenými obcemi s rozšířenou působností mě nejvíce zaujalo město Trutnov a jejich Informační systém pro správu projektů. Jedná se o první webovou aplikaci svého druhu, kterou jsem v české veřejné správě viděl publikovanou pro veřejnost, nikoliv pouze pro vnitřní potřeby úřadu. Trutnov v aplikaci eviduje různé projekty, kterými naplňuje strategii města. Eviduje se u nich oblast, záměr, popis projektu, odpovědná organizace i osoba, realizátor, termín uskutečnění, výstupy, finanční náročnost i aktuální stav. Součástí systému je rovněž diskuze k jednotlivým počinům. Vzhledem k tomu, že některé odkazy jsou chráněny heslem, tak se dá předpokládat, že veřejně jsou prezentována jenom některá podstatná data a informace z projektů.
Rozpočet a hlasování
Ve Zlatém erbu 2013, jehož vyhlašovatelem je Sdružení Zlatý erb, jsem naposledy hodnotil v roce 2009. Elektronická služba zde je samostatnou kategorií, ale hodnotí se „pouze“ užitečnost služby (váhový koeficient 1) a nápaditost řešení (váhový koeficient 1). I v této soutěži by bylo vhodnější hodnotit spíše webové aplikace než elektronické služby a při hodnocení přidat i hodnotící kritéria jako použitelnost uživatelského rozhraní, využitelnost nebo rozšiřitelnost aplikace. Předpokládám, že vítězové podobných klání na celostátní úrovni se stávají vzory pro ostatní samosprávy a jejich aplikace dříve nebo později začnou uplatňovat i ve svých městech.
Nejlepší elektronickou službou v soutěži Zlatý erb 2013 je vynikající Klikací rozpočet Nového Města na Moravě. Jedná se o aplikaci, která slouží pro rychlý přehled o příjmech a výdajích města. Nejsou zobrazovány pouze číselné hodnoty příjmů a výdajů se změnou v čase, ale rovněž detailní výpisy jednotlivých faktur s možností sumarizačního zobrazení podle dodavatelů nebo podle jednotlivých položek rozpočtu. Jsou využívána data z interního ekonomického systému, která se vhodným způsobem upraví a poté jsou prezentována na webových stránkách. Uživatelské rozhraní je opět velmi důležité, protože je k dispozici obrovské množství dat, které se musí vhodně seřadit, setřídit a zobrazit.
Samostatnou kapitolou webových aplikací je však zveřejňování hlasování zastupitelů. Velká většina obcí a měst hlasování zveřejňuje jmenovitě, což je určitě v pořádku. Mnohdy se však jedná o publikování prostého výpisu z interního hlasovacího systému bez další práce s těmito výsledky. Někde se zveřejňují pouze otisky obrazovek z hlasovacího systému nebo dokumenty, které v textové podobě tato hlasování prezentují. Což je škoda, protože data jsou již v počítačovém formátu, který se dá efektivně zpracovávat do jiných pohledů o hlasování. V Uherském Brodě jsme se již před mnoha lety inspirovali webem Poslanecké sněmovny. Hlasování je možné zobrazit chronologicky podle projednávaných bodů, tak i podle hlasování jednotlivých zastupitelů, respektive poslanců. Jedná se o webovou aplikaci, která získává data z běžných výsledků o hlasování a vhodně je seřazuje. Každý se tak může podívat, jak kdo hlasoval.
Kamil Válek
Ing. Kamil Válek je tajemníkem Městského úřadu Uherský Brod.
Webová aplikace v softwarovém inženýrství je aplikace poskytovaná uživatelům z webového serveru přes počítačovou síť internet, nebo její vnitropodnikovou obdobu (intranet). Je populární především pro všudypřítomnost webového prohlížeče jako klienta. Ten se pak nazývá tenkým klientem, neboť sám o sobě logiku aplikace nezná. Zdroj: cs.wikipedia.org