Cena poroty: Dolní Břežany
Internetové stránky Dolních Břežan prošly nedávno výraznou proměnou. Samospráva obce se díky projektu Moderní obec, který trvá až do června, zaměřila kromě vylepšení procesů uvnitř úřadu i na zlepšení komunikace s občany. Vedle nového designu obecního časopisu a zřízení profilu na Facebooku byl proveden právě upgrade webu. „Změnil se redakční systém, aby se dalo se stránkami jednoduše pracovat, a zvládaly tak velké množství dat. Nyní lze vkládat více obrazového materiálu a přibyly i nové funkce, například je teď jiný způsob pro hlášení poruch či se zlepšilo diskusní fórum. Rozšířili jsme také rubriku Historie obce, či vznikl nový modul Potřebuji si zařídit. Občan se tak nemusí orientovat ve struktuře úřadu a najde pohodlně řešení svého problému podle tématu,“ upřesňuje Věslav Michalik, starosta obce.
Zajímavou součástí projektu je i strategické plánování. Dříve se v Dolních Břežanech nepřipravovaly akční plány, nyní je tomu jinak. Veřejnost tak má přístup k tomu, jaké priority a konkrétní úkoly jsou stanoveny na daný rok, kdo z rady je za ně zodpovědný a kolik peněz je na jejich splnění připraveno v rozpočtu. Stejně tak se dozví vyhodnocení, jestli se záměr podařilo uskutečnit a kolik se na něj skutečně vynaložilo finančních prostředků. „Takový krok vede k větší transparentnosti úřadu vůči občanům. Důležité také je, že jednou měsíčně pravidelně zveřejňujeme výdaje obce nad deset tisíc korun. Každý se může dozvědět, komu a jakou částku jsme zaplatili. Jde to přímo z účetnictví a tento způsob mi připadá lepší než klikací rozpočet, i když ten chystáme také,“ dodává starosta obce.
Zajímavou součástí projektu je i strategické plánování. Dříve se v Dolních Břežanech nepřipravovaly akční plány, nyní je tomu jinak. Veřejnost tak má přístup k tomu, jaké priority a konkrétní úkoly jsou stanoveny na daný rok, kdo z rady je za ně zodpovědný a kolik peněz je na jejich splnění připraveno v rozpočtu. Stejně tak se dozví vyhodnocení, jestli se záměr podařilo uskutečnit a kolik se na něj skutečně vynaložilo finančních prostředků. „Takový krok vede k větší transparentnosti úřadu vůči občanům. Důležité také je, že jednou měsíčně pravidelně zveřejňujeme výdaje obce nad deset tisíc korun. Každý se může dozvědět, komu a jakou částku jsme zaplatili. Jde to přímo z účetnictví a tento způsob mi připadá lepší než klikací rozpočet, i když ten chystáme také,“ dodává starosta obce.
Moderní trendy
Inovovaná verze obecního časopisu reflektuje i současné trendy a uvádí u článků QR kódy. Podrobnější informace si tak můžete snadno stáhnout. Dolní Břežany chtějí využít QR kódy i při výstavbě plánované naučné archeologické stezky. Obec je již rok na sociální síti, fanoušků na jejím profilu na Facebooku je tři sta padesát. Prezentace je tady koncipována nikoliv striktně jako úřad, ale jako život v obci. Obecní úřad stránku využívá nejen pro vložení pozvánky na další zastupitelstvo, ale převážně pro informování o kulturně-společenském dění. Dolní Břežany byly oceněny za otevřenou diskusi s občany v soutěži Otevřeno x Zavřeno. Na webu je možné zaslat dotaz prostřednictvím diskusního fóra, v němž odpovídá starosta, případně místostarostové. Jaké s ním mají zkušenosti? „Diskusi je lepší třídit do témat, aby zůstávala pro lidi přehledná. Je to i o trpělivosti odpovídat na všechno, někdy i na provokativní otázky. Výhodou je fakt, že pokud se jeden člověk na něco zeptá, další, které by stejná věc také zajímala, si odpověď na fóru mohou najít a nemusí již kontaktovat úřad. Zdá se mi, že klesl i počet lidí docházejících na zastupitelstvo. Dříve se stávalo, že s dotazy vyčkali na příští zastupitelstvo, kde je mohli prodiskutovat. Dnes se hned mohou zeptat na webu a dostanou během dne nebo dvou odpověď,“ uvádí Věslav Michalik.
Turisté by si zanedlouho mohli do Dolních Břežan přijet prohlédnout Regionální informační centrum opida Závist. Za pomoci evropských fondů se totiž rekonstruuje jedna z mála historických budov, nacházející se v centrální části obce, která byla ve velmi špatném stavu. Vzniknout by mělo informační centrum a školicí místnosti, které poslouží i jako klubovny. Vystaveny zde budou i archeologické nálezy z keltského období. V sále s kapacitou pro osmdesát lidí bude možné uspořádat besedy či promítání. „Budova má ještě jednu část, která se v současné chvíli neopravuje, protože je ve vlastnictví Lesů České republiky. Bude ale restituována ve prospěch arcibiskupství, s nímž jsme domluveni, že nám ji odprodají. Chtěli bychom v této druhé části zřídit kulturně-komunitní centrum, zázemí pro mateřské centrum a další klubovny. Nyní si spolky vypůjčují buď místnost na úřadě, nebo ve škole. Po přestavbě by vše bylo soustředěno do jednoho prostoru,“ doplňuje starosta obce.
Turisté by si zanedlouho mohli do Dolních Břežan přijet prohlédnout Regionální informační centrum opida Závist. Za pomoci evropských fondů se totiž rekonstruuje jedna z mála historických budov, nacházející se v centrální části obce, která byla ve velmi špatném stavu. Vzniknout by mělo informační centrum a školicí místnosti, které poslouží i jako klubovny. Vystaveny zde budou i archeologické nálezy z keltského období. V sále s kapacitou pro osmdesát lidí bude možné uspořádat besedy či promítání. „Budova má ještě jednu část, která se v současné chvíli neopravuje, protože je ve vlastnictví Lesů České republiky. Bude ale restituována ve prospěch arcibiskupství, s nímž jsme domluveni, že nám ji odprodají. Chtěli bychom v této druhé části zřídit kulturně-komunitní centrum, zázemí pro mateřské centrum a další klubovny. Nyní si spolky vypůjčují buď místnost na úřadě, nebo ve škole. Po přestavbě by vše bylo soustředěno do jednoho prostoru,“ doplňuje starosta obce.
Vědci a STAR
Dolní Břežany jsou zajímavé i tím, že se zde na pozemku v těsné blízkosti obecního úřadu budují vědecká centra. Obec měla záměr, již definovaný v územním plánu, revitalizovat zemědělský brownfield na něco, co by bylo spojeno s vědou, výzkumem nebo s informačními technologiemi. Tuhle oblast by se nevyplatilo revitalizovat pro potřeby bytové výstavby, neboť území vyžadovalo poměrně vysoké náklady na vyčistění. Naskytla se ale příležitost nabídnout pozemky pro vědecké projekty laserového centra fyzikům z Akademie věd České republiky a Dolní Břežany s nimi zahájily spolupráci. Nyní už je jeden ústav nastěhovaný. V HiLASE je zaměstnáno sedmdesát vědců. V další dokončované budově ELI Beamlines by mělo začít pracovat letos v srpnu dalších dvě stě lidí.
Zajímavostí je, že se věda objevila i v místních akcích. Na letošní rok jsou tak třeba na červen naplánovány závody přírodovědců na kolečkových bruslích. V obci má věda tradici i díky aktivitě ředitelky základní školy Ivy Fischerové – ve výuce se zde objevuje řada projektů, jako je Věda nás baví, kdy děti chodí měřit kvalitu vody v potoce či v rybnících, nebo provádějí rozbory ovzduší. Pořádá se také Vědecký jarmark. Od školního roku 2016–17 by měla být otevřena dokonce i speciální třída s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů a jazyků. Nabízí se i možnost zapojení právě vznikajících vědeckých center a obec již s vědci připravuje v tomto smyslu spolupráci, například by pro děti mohli připravit zajímavý experiment.
Vědecká infrastruktura přitom není jen záležitostí Dolních Břežan. Shodou okolností vzniká o tři kilometry dále ve Vestci biomedicínské centrum Biocev, v Hodkovicích bylo postaveno Pražské inovační centrum, zabývající se biotechnologiemi, a další volné plochy jsou zde vyhrazeny pro obdobné podnikání. „Stát, aniž to plánoval, investuje třináct miliard do relativně malého území, šest kilometrů čtverečních. Začíná také narůstat zájem firem, které mají něco společného s obory, jimiž se ústavy profilují, ať už jde o biotechnologie, optiku, materiálové vědy či lasery. Říkali jsme si, že by bylo dobré napomoci tomu, aby se lokalita na ose Dolní Břežany-Hodkovice-Vestec rozvinula v technologicko-vědecký cluster, kde by vedle vědeckých ústavů působily i malé firmy specializující se na tyto návazné činnosti. Začali jsme mu říkat STAR, což je zkratka od Science Technology Advanced Region. Teď jsme ve fázi diskuse s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Středočeským krajem, jakým způsobem do budoucna aktivitu podpořit a koordinovat, aby vzniklo takové české Silicon Valley,“ doplňuje Věslav Michalik.
Zajímavostí je, že se věda objevila i v místních akcích. Na letošní rok jsou tak třeba na červen naplánovány závody přírodovědců na kolečkových bruslích. V obci má věda tradici i díky aktivitě ředitelky základní školy Ivy Fischerové – ve výuce se zde objevuje řada projektů, jako je Věda nás baví, kdy děti chodí měřit kvalitu vody v potoce či v rybnících, nebo provádějí rozbory ovzduší. Pořádá se také Vědecký jarmark. Od školního roku 2016–17 by měla být otevřena dokonce i speciální třída s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů a jazyků. Nabízí se i možnost zapojení právě vznikajících vědeckých center a obec již s vědci připravuje v tomto smyslu spolupráci, například by pro děti mohli připravit zajímavý experiment.
Vědecká infrastruktura přitom není jen záležitostí Dolních Břežan. Shodou okolností vzniká o tři kilometry dále ve Vestci biomedicínské centrum Biocev, v Hodkovicích bylo postaveno Pražské inovační centrum, zabývající se biotechnologiemi, a další volné plochy jsou zde vyhrazeny pro obdobné podnikání. „Stát, aniž to plánoval, investuje třináct miliard do relativně malého území, šest kilometrů čtverečních. Začíná také narůstat zájem firem, které mají něco společného s obory, jimiž se ústavy profilují, ať už jde o biotechnologie, optiku, materiálové vědy či lasery. Říkali jsme si, že by bylo dobré napomoci tomu, aby se lokalita na ose Dolní Břežany-Hodkovice-Vestec rozvinula v technologicko-vědecký cluster, kde by vedle vědeckých ústavů působily i malé firmy specializující se na tyto návazné činnosti. Začali jsme mu říkat STAR, což je zkratka od Science Technology Advanced Region. Teď jsme ve fázi diskuse s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Středočeským krajem, jakým způsobem do budoucna aktivitu podpořit a koordinovat, aby vzniklo takové české Silicon Valley,“ doplňuje Věslav Michalik.
Korzování v zeleni
Dolní Břežany uspěly před dvěma roky také v mezinárodní soutěži Entente Florale Europe, kde získaly stříbrnou medaili. „Soutěž nám pomohla v tom, že jsme se začali více zaměřovat na postupné zvelebování malých veřejných prostor. Vloni jsme připravili projekt pro několik ulic, na nichž se v pruhu mezi silnicí a chodníkem, kde byl dříve trávník, vysázely keře. Připravujeme i výsevy směsí květin, které pokvetou celý rok. Nemáme technické služby, takže zahradničení se věnuje jedna zaměstnankyně úřadu a odborné záležitosti konzultujeme s jednou místní obyvatelkou, která je vystudovaná zahradní architektka,“ doplňuje starosta obce. V centru obce stojí zámek, který dlouhou dobu chátral. Před revolucí objekt spadal pod Ministerstvo vnitra, pak se vlastníkem stalo Arcibiskupství pražské. Úřad má dohodu s arcibiskupstvím, že zámek zrekonstruuje v případě, že dostane finanční prostředky z církevních restitucí. Měla by tak proběhnout přestavba na čtyřhvězdičkový hotel. Stavební práce by měly probíhat od roku 2016 do 2018. Park přiléhající k zámku by měl být veřejnosti přístupný, a obec by tak získala další lokalitu k vycházkám. „Jsem rád, že lidé využívají nově založený Keltský park uprostřed obce. O víkendu je to tady jak na prvorepublikových promenádách! Opravou zámku se nabízí příležitost propojení relaxační zóny s dalším veřejným prostranstvím i formou nových tras,“ uzavírá Věslav Michalik.
Ivana Jungová