Beroun: Příkladná péče o památky
Odpočinout si pod nasvětlenými hradbami nebo se projet na kole trasou českých králů. To jsou jen některé z možností, na které pamatuje ve svých
projektech Beroun – Historické město roku 2009.
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století hrozilo, že Beroun při asanaci centra přijde o většinu památek lemujících jeho historické Husovo náměstí. „Z územního plánu města z roku 1976 vyplývá, že nemělo zůstat takřka nic z toho, co dnes vidíte kolem sebe,“ vysvětluje starosta Berouna Tomáš Havel. „Na levé jižní straně náměstí měly být zachovány pouze štíty objektů, hned za nimi byla naplánována výstavba panelového sídliště a školy. Ani severní strana centra by nezůstala ušetřena, mělo dojít k vybourání ulice Česká. Vize byla taková, že se na náměstí bude kromě radnice nacházet jen minimum objektů a vzniknou tak široké bulváry,“ líčí starosta. Naštěstí k úplné devastaci centra nedošlo a několik měšťanských domů přece jen zůstalo. Návštěvník může obdivovat opravené barokní štíty hotelu Český dvůr, domu U Tří korun či takzvaného Frišmanovského domu, v jehož podzemí se dochovalo klenuté středověké sklepení. Pozornost si zaslouží i nejstarší historicky doložený Jenštejnský dům, který zdobí renesanční obloukový portál z červeného mramoru od stavitele Jiříka Táborského. V současné době se v něm nachází Muzeum Českého krasu.
Problémem ale byla obrovská zdemolovaná část poblíž náměstí – bývalá čtvrť Hrdlořezy. „V devadesátých letech ještě na trhu nepůsobily v tak velké míře developerské firmy, které by byly schopné zastavět oblast bytovými komplexy. Nakonec díky spolupráci s holandským Rijswijkem, což je předměstí hlavního města Haagu, vzniklo pětatřicet moderních domů, které přitom vhodně doplňují budovy v blízkém historickém centru,“ vysvětluje starosta. Připomínky tohoto mezinárodního partnerství jsou viditelné i na jiných místech – například poblíž hradeb jsou lavičky s věnováním k jeho dvacátému výročí a vedle stojí lípy, zasazené k patnáctému jubileu. Obdobným darem je i dřevěná prolézačka ve tvaru lodi na dětském hřišti v městské části Závodí. K ní se pak váže zajímavá historka z roku 2002, kdy Beroun zasáhla povodeň. Loď totiž sebrala voda a vypadalo to, že je tak jako mnoho jiných věcí nenávratně pryč. Za týden ji však objevili kousek pod Berounem „zakotvenou“ u břehu a po nezbytných opravách dále slouží dětem. Také Beroun věnoval Rijswijku některé věci ze svého mobiliáře. „Třeba litinové sloupky či pítko, které je umístěné na rijswijské radnici,“ upřesňuje starosta Havel.
Proti velké vodě
Protože byl Beroun opakovaně postižen povodní, snaží se město opatření proti této přírodní katastrofě zlepšovat. V první fázi se zkvalitňoval dorozumívací varovný systém, deset miliónů korun bylo investováno do zpětných klapek na kanalizaci. Nová lávka přes Berounku je vybavena speciálním hydraulickým mechanismem a lze ji ve stavu nebezpečí o půldruhého metru zvednout. Účinnou se ukázala také rekonstrukce soukromého jezu na řece, který díky sklopnému mechanismu dokáže zlepšovat průtok v případě hromadícího se ledu. „Letos by se měly začít budovat zemní násypy a valy s pevnými betonovými a mobilními hrázemi, včetně dvou zásuvných vrat,“ dodává Tomáš Havel s tím, že investorem těchto opatření za zhruba čtvrt miliardy korun bude Povodí Vltavy ve spolupráci se státem. „Po dokončení budou chráněny takřka všechny objekty, které byly minule zatopeny,“ doufá starosta.
Regenerace centra města
Období po povodni dokázalo město využít k provedení největších změn v centru. Z Fondu solidarity Evropské unie byly financovány jak rekonstrukce Husova náměstí, tak obnova mostku Na Ostrově. K plánování obnovy náměstí byla přizvána i veřejnost. V úvahu přicházelo několik variant: zda pojednat náměstí jako pěší zónu, nebo vyčlenit určitý prostor na parkoviště, případně zvolit kompromisní řešení. Původně byl upřednostňován návrh s pěší zónou, ale nakonec bylo rozhodnuto o zakomponování parkovacích míst. Lidé prodávající na trzích, které se na náměstí pravidelně konají, ale i místní, tak nemusí složitě řešit problém s parkováním. „Pokud si někdo chtěl zřídit v některém z domů v centru provozovnu, musel přitom splnit požadavek města, že v patře bude zároveň i byt. V dnešní době, kdy je větší zájem o byty, se pak pro změnu hlídá, zda se tam počítá také s provozovnou. Je důležité, aby historické objekty nebyly jenom opravené, ale aby sloužily nějakému účelu a přispívaly tak k čilému ruchu ve městě,“ vysvětluje Havel.
Město se přihlásilo do programu Regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón již v roce 1993. První významnou akcí byla rekonstrukce městských hradeb. Beroun se totiž může pochlubit jedním z nejzachovalejších hradebních systémů v zemi – v minulosti měl čtyřicet tři hlásek a čtyři brány. Z těch do dnešní doby zůstaly dvě (Pražská a Plzeňská), z hlásek zbyla pouze torza. Na jižní straně centra tak návštěvníka zaujmou takřka šestimetrové hradby, které byly díky rozsáhlým opravám obnoveny. Chybějící zdivo bylo místy doplněno maketou, proto si dnes lze udělat poměrně přesný obrázek, jaké opevnění se zde rozprostíralo. Hradby jsou také v severní části, kde si lze prohlédnout malé domky přiléhající těsně k hradbám v Zámečnické uličce. Poblíž by mělo vzniknout nové náměstí Joachima Barranda, na jehož výstavbu bude využita i finanční odměna z ocenění Historické město roku 2009. „V tomto prostoru se dříve nacházel takzvaný bazar. V sedmdesátých letech byl zbourán a plocha zarostla travou. Letos se začne stavět nové, dlážděné náměstí s prostorem pro sezení a osvětlenými hradbami. Chybět nebude ani vodní prvek se skulpturou trilobita. Ta odkazuje ke slavnému geologovi, který dlouhá léta v oblasti Českého krasu působil,“ objasňuje berounský starosta.
Poblíž se nachází další z významných berounských památek, Duslova vila, jež v dobách socialismu sloužila jako městská knihovna. Budova chátrala a sklady knih ji neúměrně zatěžovaly, až se dostala do havarijního stavu. Knihovna se přesunula do lepších prostor v objektu bývalých kasáren a zbývalo vyřešit, co se samotnou vilou. Protože oprava vyžadovala značné náklady, na financování se spolu s městem a Ministerstvem kultury velkou měrou podílela sázková kancelář Tipsport, která v Berouně sídlí. Generální rekonstrukce včetně fresek a maleb stála 35 milionů. Město zde má vyhrazené prostory pro městskou galerii a interiéry s překrásnými stropními malbami a štukovou výzdobou jsou přístupné veřejnosti vždy druhý zářijový víkend, v rámci oslav Dnů evropského dědictví. „Jedná se o dobrou ukázku skloubení soukromého kapitálu s majetkem města při péči o historickou budovu,“ doplňuje Tomáš Havel.
Turisté jsou vítáni
Dříve byl Beroun průmyslové město s cementárnami, železárnami a vysokými pecemi, ale situace se změnila. Dnes jsou továrny většinou zavřené a město se tak může soustředit na turistický ruch. „Naší největší devizou je blízkost Prahy a dvou chráněných krajinných oblastí, Karlštejnska a Křivoklátska,“ připomíná starosta. „Lidé, kteří zavítají na hrady v okolí, se mohou ubytovat v Berouně a využít přitom bohatou nabídku volnočasových aktivit. V poslední době jsme se zaměřili na výstavbu sportovních zařízení a vznikly tu akvapark, skatepark, inline dráha či golfové hřiště.“
Mezi další významné projekty patří cyklostezka nazvaná Po stopách českých králů, jež by měla postupně spojit různá historická místa – hrady Žebrák a Točník, královské město Beroun, zámek v Králově Dvoře či hrad Karlštejn. Zajímavostí je, že se stezka z jedné strany bude napojovat přes Hořovice až na EuroVelo trasu vedoucí do Norimberka. Její dokončení by tak mohlo přivést i řadu cyklistů, kteří budou tuto mezinárodní cyklostezku využívat. Budování cyklotras může do města přilákat více jednodenních návštěvníků, jelikož z pražského Smíchovského nádraží se lze vlakem pohodlně dostat až do Berouna a zpáteční cesta na kole podél Litavky a Berounky zabere dvě až tři hodiny. „Před vánocemi se nám podařilo otevřít tři úseky cesty, včetně přemostění Berounky ve směru na Nižbor. Letos máme přislíbenou dotaci a s výstavbou budeme i nadále pokračovat,“ dodává starosta. Významnými turisty jsou i vodáci, pro které je připravena revitalizace autokempu.
K podpoře turistiky slouží i spolupráce s dalšími městy ve sdružení Bohemia Centralis – Kladnem a Rakovníkem. Loni města společně vydala turistickou šekovou knížku obsahující tipy a slevy na akce. I letos bude tento produkt k dostání v informačních centrech. „V rámci spolupráce pamatujeme i na to, aby naše zásadní městské akce neprobíhaly ve stejné době a my si tak nekonkurovali. Důležitá je také vzájemná propagace aktivit, například v radničních zpravodajích,“ uzavírá starosta Berouna.
Ivana Jungová