Asistent prevence kriminality – občan a zaměstnanec města Rotava
Na otázky, zda a kolik asistentů má mít naše město, není z pohledu občanů až tak složitá odpověď. Dle jejich názoru dost na to, aby se spolu s městskou policií podíleli na bezpečnosti, veřejném pořádku a byli schopni aktivně reagovat na jakékoliv projevy společensky nežádoucího jednání. Pokud činnost asistentů prokáže jejich jednoznačný přínos, bude z pohledu zastupitelů města pak logicky tou hlavní otázkou, za jakých podmínek, za jakou cenu a v jak dlouhém období s nimi nadále pracovat.
Získáním dotace z grantu odboru prevence kriminality (OPK) Ministerstva vnitra a za účinné metodické pomoci pracovníka tohoto odboru JUDr. Tomáše Koníčka mohla být realizována první etapa – samotná základní příprava jednotlivců, kteří prokázali v rámci výběrového řízení předpoklady pro práci v oblasti prevence kriminality. Dvoudenní maratón informací, tréninků modelových situací a zobecňování poznatků z práce asistentů v rámci České republiky (včetně exkurze do historie a zahraničních zkušeností z podobných aktivit) byl doplněn konkrétními dotazy a předáváním praktických poznatků z řad přítomných strážníků městské policie. Nepřekvapilo, že hlavní postavou v rámci facilitace a modelovek byl strážník romského původu, který prokázal velmi dobrou detailní místní a osobní znalost. Jedna z jeho mnoha osobnostních a profesních předností je především neformální autorita a respekt, založený na osobní příkladnosti a ztotožnění se s rolí strážníka a dnes i asistenta.
Média zprvu prezentovala práci asistentů jako „romské hlídky honící po městě nepřizpůsobivé občany“ a její propagaci moc neprospěla, ba naopak přispěla spíše k podcenění. Již během prvních hodin úvodního školení byl však tento problém úspěšně eliminován. Odpovědí na první případné dotazy typu: „…na co tady potřebujeme hlídky,“ či „co s tím asistenti svedou, když je stávající situace bez radikální změny legislativy prostě neřešitelná“ apod. jsou samotné osoby asistentů. Jeden asistent je mladý muž s výučním listem z romské komunity, další dva jsou z většinové populace s výučním listem a s maturitou a nakonec mladá žena, která má z předcházející profese velmi dobré základy zvládání i nestandardních situací, což je rovněž pro tuto činnost dle mého názoru správnou volbou.
Pro mne samotnou nebyly až tak velkým překvapením otázky ze strany strážníků: „co víte o městské, státní polici,“ či „jakou máte s nimi zkušenost,“ nebo „co tomu říká vaše rodina, že se stanete prodlouženou rukou policie“ apod. Daleko větším – a příjemnějším – zjištěním byly samotné odpovědi přítomných včetně uvádění konkrétních příkladů a praktických zkušeností.
Pokud bych měla zobecnit to, co může sloužit jako dobrá zkušenost i pro jiná města, tak jistě na prvním místě z hlediska důležitosti (mimo samotný pečlivý výběr) vnímám význam přípravného období, individuální přístup, jak ke strážníkům, tak i k asistentům a jejich mentorovi. Zároveň je třeba vyzdvihnout to, že se vytvořilo neformální prostředí úzké spolupráce mezi těmito skupinami se společným cílem – prevence kriminality a větší bezpečnost občanů, což by obojí mělo přinést nejen snížení kriminality jako takové, ale především spokojenější život a zkvalitnění mezilidských vztahů v našem městě.
Jako přínos již v rámci této první přípravy vnímám skutečnost, že vedle rozboru podstaty základních paragrafů trestních kodexů, zákona o přestupcích, o městské a obecní policii, byla např. objasněna i podstata Etického kodexu zaměstnance města. Zvláště nácvik reakcí na dotazy ze strany spoluobčanů, objasnění významu mlčenlivosti o důvěrných informacích týkajících se práce asistenta, stejně jako pravidlo okamžitého informování mentora o všem, na co je nezbytné pokud možno s předstihem reagovat, patří do osnovy přípravy. Své místo zde mají i praktické ukázky předcházení, případně zvládání konfliktních událostí, které jsou samozřejmé součásti nejen psychického zodolňování, ale i standardu prevence osobní bezpečnosti.
Závěrem jen konstatování: krásná předsevzetí končí neúspěchem tehdy, pokud nefunguje denní stanovování konkrétních úkolů, jejich jasné vyhodnocování a následná motivace pro plnění dalších úkolů. Proto po dvouměsíčním působení asistentů s mentorem a strážníky MP proběhne za účasti specialisty a garanta projektu OPK MV vyhodnocení prvních poznatků a budeme společně specifikovat další priority. Za sebe uvítám zobecnění poznatků z činnosti asistentů i z jiných měst tak, jako tomu bylo v závěru minulého roku.
Iva Kalátová, starostka města Rotavy