Aplikace institutu tzv. jednotných dnů právní účinnosti (§ 3 zákona č. 309/1999 Sb.)
Dne 6. listopadu 2019 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Jednou ze změn, kterou tento zákon přináší, je i zavedení tzv. jednotných dnů právní účinnosti, které byly do textu zákona doplněny poslaneckým pozměňovacím návrhem. Účinnost části šedesáté třetí, která tyto změny obsahuje, nastala dnem 31. prosince 2019.
Institut jednotných dnů právní účinnosti je v právním řádu nový a Ministerstvo vnitra považuje za žádoucí informovat o výkladu, který ve vztahu k předmětnému ustanovení zaujalo. Výklad Ministerstva vnitra je následující:
1) Zákon č. 309/1999 Sb., ve znění zákona č. 277/2019 Sb., stanoví v § 3 odst. 3, že není-li dále stanoveno jinak, nabývají právní předpisy účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku. Současně v § 3 odst. 4 stanoví podmínky pro odchylné stanovení data účinnosti zákona, nejdříve ovšem datem jeho vyhlášení. Jedná se zejména o existenci naléhavého obecného zájmu ve zvlášť výjimečných případech, dále vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo vydává-li se právní předpis v souvislosti s vyhlášením takového stavu anebo jedná-li se o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze. Současně je v § 3 odst. 6 zavedeno pravidlo, že je-li stanoven den nabytí účinnosti, který předchází dni vyhlášení právního předpisu ve Sbírce zákonů, právní předpis vyhlášený ve Sbírce zákonů nabývá účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku.
2) V čl. LXV zavádí zákon č. 277/2019 Sb. ve vztahu k popsaným pravidlům přechodné ustanovení, které stanoví, že u právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů, které byly předloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a budou vyhlášeny ve Sbírce zákonů po nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 309/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předložením se u zákonů a ústavních zákonů rozumí jejich okamžik předložení Poslanecké sněmovně, u nařízení vlády okamžik jejich předložení vládě a u vyhlášek datum jejich schválení ministrem nebo předsedou relevantního ústředního správního úřadu (vizte rovněž odůvodnění pozměňovacího návrhu zavádějícího jednotné dny právní účinnosti). Podle právní úpravy účinné do 30. prosince 2019 právní předpisy nabývají datem v jejich textu stanoveným, ať už přímo či relativně, nebo počátkem 15. dne po jejich vyhlášení. Pokud právní předpis neobsahuje datum nabytí účinnosti, nebo obsahuje datum nabytí účinnosti, které předcházelo datu jeho vyhlášení, nabývá takový předpis v souladu s ustálenou judikaturou (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ans 5/2007 - 60) účinnosti počátkem 15. dne po jeho vyhlášení.
3) Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pravidla obsažená v právní úpravě § 3 odst. 6 zákona č. 309/2019 Sb. v aktuálním znění se budou aplikovat u těchto kategorií právních předpisů:
-
Právní předpisy, které byly předloženy po 30. prosinci 2019 a které neobsahují ustanovení stanovující jejich účinnost (explicitně nebo relativně).
-
Právní předpisy, které byly předloženy po 30. prosinci 2019 a které obsahují konkrétní datum nabytí účinnosti, které předchází datu jejich vyhlášení (typicky proto, že se jejich legislativní proces zpozdil a datum účinnosti neumožnila pravidla legislativního procesu upravit).
4) Pokud jde o právní předpisy, které byly předloženy po 30. prosinci 2019 a obsahují explicitně nebo relativně určené datum nabytí účinnosti, je jejich datem nabytí účinnosti takto stanovené datum (nejedná-li se o datum, které bylo v čase překonáno – vizte bod 3 písm. b.). V takovém případě je totiž třeba vycházet z předpokladu, že je splněna podmínka naléhavého obecného zájmu ve zvlášť výjimečném případě, případně jde o vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo o vydání právního předpisu v souvislosti s vyhlášením takového stavu, anebo se jedná o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze (§ 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb.). Posouzení uvedených okolností je přitom úkolem navrhovatele právního předpisu (tuto skutečnost například doloží v rámci odůvodnění právního předpisu), resp. navrhovatele jeho úprav a orgánů účastnících se schvalování právního předpisu. Tato situace je typově obdobná jako u dosavadní aplikace výjimky z nabytí účinnosti zákona (dříve než 15. dnem po jeho vyhlášení) podle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., ve znění účinném do 30. prosince 2019. I zde bylo úkolem navrhovatele právního předpisu a orgánů účastnících se jeho schvalování posoudit, zda existují důvody pro výjimečnou úpravu účinnosti; stanovené datum ve schváleném a vyhlášeném textu muselo být při posuzování účinnosti respektováno.