Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment

Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání

 

Hlavní menu

 
 

17. kolo soutěže Svět očima dětí (2020)

  • Vyhlášení 17. ročníku soutěže
  • Pravidla soutěže
  • Informační listy k jednotlivým tématům, užitečné kontakty
  • Fotogalerie a prezentace
  • Archiv soutěže

Vyhlášení 17. ročníku soutěže

Vyhlášení 17. ročníku soutěže

**************************************************************************************************************************************
Důležité upozornění

V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu a uzavřením škol prodlužujeme termín pro zaslání děl do soutěže Svět očima dětí do 30. června 2020!
Vyhodnocení soutěže proběhne na podzim, výherce budeme informovat e-mailem.

**************************************************************************************************************************************

Cíl projektu

Cílem preventivně-vzdělávacího projektu je prevence sociálně patologických jevů a zvyšování informovanosti z různých oblastí prostřednictvím tvůrčí činnosti dětí.

Cílové skupiny (děti ve věkovém rozpětí 5-16 let): 

  • děti mateřských škol - oddělení předškolních dětí
  • děti prvního a druhého stupně základních škol 
  • děti z dětských domovů 
  • děti ze specializovaných škol 
  • děti ze středisek volnočasových aktivit ...
     

Záštita

Záštitu nad projektem převzal ministr vnitra Jan Hamáček.
 

Soutěžní kategorie pro cílové skupiny dětí

Děti budou rozděleny podle věku do tří kategorií.

V první kategorii budou děti zpracovávat výtvarnou formou jednotné téma.

Ve druhé a třetí kategorii budou mít na výběr ze dvou témat, které mohou zpracovat jedním ze tří způsobů - jako je výtvarné, literární nebo audiovizuální dílo.
 

Způsob zpracování děl

  • Výtvarné dílo - např. kresba, malba, koláž, trojrozměrná díla, fotografie.
  • Literární dílo - např. vlastní úvaha, báseň, pohádka, povídka, komiks.
  • Audiovizuální dílo - např. vytvoření záznamu divadelního představení, šotu, krátkého filmu.
     

Soutěžní témata

  • 1. kategorie: mateřské školy
    • ​Téma:Integrovaný záchranný systém
       
  • 2. kategorie: 1. stupeň základní školy
    • Témata:
      • 1. Ne každý je tvůj kamarád
      • 2. Mobilní telefony a nepozornost
         
  • 3. kategorie: 2. stupeň základní školy
    • Témata:
      • 1. Bezpečnost v online světě
      • 2. Nomofobie
         

Posláním obrázku do soutěže Svět očima dětí souhlasíte s jeho zveřejněním a distribucí dalším osobám.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra   ricoh.jpg
YS_logo_1024x768px.png   Smart Press logo jpg.jpg
Albi.jpg

  

Pravidla soutěže

Pravidla soutěže

Zpracování zadaných témat

Úkolem dětí je vytvořit soutěžní dílo ve zvolené soutěžní kategorii.
 

Maximální počet dětí pracujících na díle

  • tři děti v audiovizuální kategorii,
  • dvě děti ve výtvarné a literární kategorii.
     

Maximální rozměry

Výtvarná dvojrozměrná díla mohou mít maximální rozměr 1 x 1 m, trojrozměrná díla maximální rozměr 0,5 m x 0,5 m x 0,5 m. Literární díla mohou mít rozsah maximálně dvě strany. Audiovizuální díla mohou trvat maximálně 10 minut a zasílána mohou být na CD-R nebo DVD-R.

Každé dílo musí obsahovat viditelný název tématu, jména autorů, věk, třídu, adresu a telefon školy a e-mail na kontaktní osobu (škola, učitelka). Pokud nebudou díla uvedené náležitosti obsahovat, nebudou do soutěže zařazena. Vytvořené dílo je nutné poslat na adresu odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra (viz dále). Každý výše zmíněný subjekt, zabývající se vzděláváním a výchovou dětí (MŠ, ZŠ, speciální školy, dětské domovy...), může zaslat v každé věkové kategorii ke každému soutěžnímu tématu maximálně tři díla.
Informační listy k vyhlášeným soutěžním tématům budou k dispozici na internetových stránkách projektu na adrese: www.mvcr.cz/soutez.

Prosíme o dodržování počtu dětí, velikosti, rozsahu a označení děl, jinak nebude dílo do soutěže zařazeno!!
 

Podmínky soutěže

Účastí v soutěži převádí účastník veškerá práva související se zaslaným dílem na organizátora soutěže a souhlasí s dodržováním těchto oficiálních předpisů s tím, že všechna rozhodnutí organizátora přijme jako konečná.

Účastník souhlasí s tím, že se zaslané dílo může využívat v preventivních projektech odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra, že bude pro tyto účely rozmnožováno a sdělováno veřejnosti, zejména prostřednictvím počítačové sítě, a dále že se budou rozmnoženiny díla rozšiřovat, půjčovat či vystavovat. Právo využít dílo výše uvedeným způsobem se poskytuje bezúplatně. Zaslaná díla se stávají majetkem organizátora a účastníci nemají nárok na jejich vrácení.

Účastníci soutěže souhlasí se zveřejněním přihlášených výtvorů po dobu dvou let od ukončení soutěže. Vyhlašovatel není povinen výtvor přihlášený do soutěže vystavit.
 

Vyhodnocení soutěžních témat a předání odměn

Hodnoticí komise, tvořená pracovníky odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra, vybere vítězná díla. Do konce května budou všichni výherci osloveni e-mailem s veškerými potřebnými informacemi a budou pozváni do Prahy na slavnostní předání cen.
 

Termíny (prosíme o jejich dodržení):

Soutěžní díla k jednotlivým tématům je nutné zasílat nejpozději do 30. dubna 2020, rozhodující je razítko pošty. Slavnostní vyhlášení vítězných děl a předání odměn se uskuteční 18. června 2020 v Praze v Muzeu Policie ČR.
 

Komunikační adresa pro průběžné zasílání děl

  • Ministerstvo vnitra
    odbor tisku a public relations
    Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/TP
    170 34 Praha 7 – Letná
    Do rohu obálky napsat heslo: Svět očima dětí
     

Další informace k projektu

  

Informační listy k jednotlivým tématům, užitečné kontakty

Informační listy k jednotlivým tématům, užitečné kontakty

Integrovaný záchranný systém

Už jsi někdy viděl sanitku, blikající a houkající policejní auto nebo hasičský vůz? Ano, všechny tyto složky jsou součástí integrovaného záchranného systému (IZS).

Základní složky IZS tvoří:

  • Policie České republiky,
  • Zdravotnická záchranná služba,
  • Hasičský záchranný sbor České republiky,
  • Jednotky požární ochrany.
     

Proč má záchranný systém v názvu slovo integrovaný? Slovo integrovat znamená začlenit se, spojovat. V případě IZS to znamená, že při požárech, nehodách, povodních či jiných vážných situacích se činnost základních složek, tedy hasičů, policistů a zdravotníků navzájem prolíná a doplňuje - jednotlivé složky spolupracují. Mnoho situací vyžaduje účast všech složek integrovaného záchranného systému. Každý ze záchranářů přesně ví, co má dělat. Bezchybnou spolupráci záchranáři trénují na společných cvičeních tak, aby nebyl opomenut nikdo, kdo pomoci může, a vzájemně si nepřekáželi.

Na vyžádání se do integrovaného záchranného systému při mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací zapojují i ostatní složky (Armáda ČR, městská nebo obecní policie...).
 

Víš, jaké mimořádné události mohou nastat?

Mimořádné události vznikají škodlivým působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, patří mezi ně také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Složky IZS nejčastěji zasahují při hromadných haváriích, povodních a požárech.
 

Kde a kdy pomáhají jednotliví záchranáři?

  • Hasiči
    • ​zasahují v případě požárů a jiných mimořádných situací (únik nebezpečných látek, živelní pohromy - povodeň, vichřice, zemětřesení…).
       
  • ​Policisté
    • ​zasahují tehdy, došlo-li k narušení veřejného pořádku a bezpečnosti,
    • vyšetřují trestnou činnost,
    • šetří dopravní nehody,
    • usměrňují plynulost a bezpečnost silničního provozu,
    • chrání majetek, zdraví a životy lidí.
       
  • ​Zdravotníci
    • ​zasahují tam, kde jsou ohroženy zdraví a životy lidí (úrazy, dopravní nehody, různé zdravotní komplikace ohrožující život člověka).
       

Všechny složky mají tedy dohromady za úkol pomáhat nám a chránit nás v nebezpečí.
 

V praxi to může vypadat například takto:

... už tři dni silně prší a hladina Vltavy stoupá. Začínáme se bát o náš domeček, který stojí na břehu řeky, protože babička říká, že zase budou povodně. Snažíme se vynosit věci do druhého patra, dokonce i náš pes Azor bude dnes večer spát s námi v domě. Jenže večer přijíždějí hasiči a chtějí po nás, abychom odešli spát do místní tělocvičny, že se prý řeka vylije. Moc se nám nechce, ale babička říká, že je to lepší než se utopit. Mám strach o své hračky, které si nemůžu vzít s sebou. Hasiči mě ujistí, že mi hračky nikdo nevezme, protože náš dům budou hlídat policisté. Jenže když spěcháme do tělocvičny, babička uklouzne, upadne na zem a ošklivě si poraní nohu. Naštěstí už je tam dávno sanitka, a tak pan doktor může babičku ošetřit. "Kde se tam ta sanitka vzala?" ptala jsem se babičky. Ta mi to pak všechno vysvětlila.

... byli jsme s bráškou na houbách a viděli jsme, jak se o kus dál kouří z lesa. Bráška říkal, že hoří, a tak jsme neváhali a zavolali hasiče. Naštěstí je bráška starší a to číslo si pamatuje, taky se ho musím naučit. Za chvilku tam byli - přijela tři auta a my jsme se dívali, jaká to musí být dřina běžet s hadicemi do lesa. Najednou přijeli i policisté a museli jsme s nimi jet k nám domů. Já jsem chtěl všechno vidět, a tak jsem se na brášku vyčítavě podíval, proč volal i je. Zlobil jsem se na něho dlouho, než mi maminka vysvětlila, že se ty složky prý navzájem aktivují (řeknou si to mezi sebou). I když voláme jen hasiče, podle závažnosti a potřeby přijedou i ostatní. Prý kdyby tam byl někdo zraněný, tak by přijela i sanitka. Musím říct, že to mají pěkně vymyšlené.

... o víkendu jsme šli hrát s kamarády hokej na rybník u nás za vesnicí. Náš zápas byl úplně vyrovnaný, a tak jsme si řekli, že kdo dá poslední branku, ten vyhrál. Béďa se snažil a dal do rány všechnu svoji sílu, takže puk dolítl až daleko za naše hřiště. Tam jsme už nemohli, měli jsme zákaz od rodičů, kteří říkali, že led je tam slabý. Ale Béďa se nechtěl vzdát a pro puk vyrazil. Už byl blízko něho, ale najednou se nám ztratil z očí. Propadl se pod ním led. Začali jsme křičet. Někoho napadlo, že má u sebe mobil a že zavoláme policii. Jenže jak, když v telefonu nemá kartu a používá ho jen kvůli hodinám? I tak jsme to zkusili. Vytočili jsme číslo 112, které nás učila paní učitelka, a ono to fungovalo. Řekli jsme, co se stalo, a za chvilku tam byli hasiči i zdravotnická záchranná služba. Béďu hasiči vytáhli z vody a pak ho pan doktor prohlédl a pro jistotu odvezl do nemocnice. Všechno dobře dopadlo.
 

Znáš tísňové linky, které se, jak název napovídá, používají v tísni, v kritických okamžicích, kdy je ohrožen lidský život nebo lidské zdraví a je nutný co nejrychlejší zásah a co nejrychlejší poskytnutí pomoci?

  • Jednotné evropské číslo tísňového volání: 112
  • Národní tísňová linka Hasičského záchranného sboru České republiky: 150
  • Národní tísňová linka zdravotnické záchranné služby: 155
  • Národní tísňová linka Policie České republiky: 158
     

V nebezpečných situacích je vždy důležité umět přivolat pomoc hasičů, policistů či zdravotníků. Volání na tato čísla je bezplatné z jakéhokoliv telefonu (z mobilu, i když v něm není SIM karta, i z budky).

Pokud zavoláš na špatné telefonní číslo tísňového volání, nic se neděje. Záchranáři si mezi sebou informace předají. Pokud nevíš přesně, které číslo máš volat a kdo ti nejlépe pomůže, zavolej na číslo 112.

Na tato čísla nevolej nikdy zbytečně nebo z legrace. Blokoval bys tím telefonní linku a zbytečným výjezdem i záchranáře. Mohlo by se stát, že by v tu chvíli nedorazili včas k lidem, kteří pomoc skutečně potřebují.

Víš, jak vypadají a jaké znaky mají auta hasičů, policistů a záchranářů? Umíš si představit, při jakých činnostech zasahují? Znáš některé z čísel IZS? Víš, že tísňová linky Hasičského záchranného sboru ČR má na konci 0 jako rybníček, Policie ČR 8 jako pouta a zdravotnická záchranná služba 5 jako židličku, na kterou si můžeš sednout.

Zkus namalovat obrázek, kresbu, koláž nebo vytvořit trojrozměrné dílo, které představí IZS nebo situace, při kterých mohou jednotlivé složky zasahovat.

Více informací:

  

Ne každý je tvůj kamarád

Víte, jaký je rozdíl mezi známým a cizím člověkem a že ne každý, kdo se tváří mile, musí mít dobré úmysly?

Platí, že:

  • Známí lidé jsou ti, které ty i tvoji rodiče velice dobře znáte. Jedná se nejen o rodinné příslušníky (rodiče, sourozence, tetu nebo strejdu), ale třeba i o paní učitelku ve škole.

  • Cizí lidé jsou opakem známých. To znamená, že to jsou muži či ženy, které ty a tvoji rodiče dobře neznáte. Tito lidé se mohou vydávat i za vzdáleného strýčka, maminčinu kamarádku nebo třeba tatínkova kamaráda z práce.
     

Je nutné vědět, že se s cizími lidmi:

  • nevybavuji,
  • nikam s nimi nechodím,
  • nic si od nich neberu,
  • nenastupuji k nim do auta.
     

Jedná se o velice důležité zásady, jejichž porušení může mít strašlivé následky. Někteří cizí lidé, kteří tě osloví, se mohou snažit pomocí různých lákadel využít tvé důvěřivosti ke spáchání trestného činu (únosu, ublížení na zdraví apod.).

Je důležité vědět, že neexistuje žádná definice, jak vypadá a chová se člověk, který ti může ublížit. Neznamená to, že ten, kdo se mračí nebo má špinavé oblečení, je zlý, a naopak ten, kdo se usmívá, je upravený, musí být hodný. Při kontaktu je důležité, zda toho člověka známe nebo ne a jak dobře.

Vždy je těžké odhadnout, co si druhý myslí, a lidé, kteří nemají dobré úmysly, mohou využít tvé důvěřivosti. Někdy ti nemusí chtít ani přímo ublížit, ale pomocí nezávazné komunikace typu - kdy býváte doma, zda máte psa, co jste si hezkého koupili - mohou získávat informace, které pak využijí při plánování loupeže. To, že se ptají na tvoji rodinu, ještě vůbec nemusí znamenat, že vás všechny znají. Jedná se o takzvané tipaře.

Obezřetnost a opatrnost platí i při kontaktu s lidmi, které znáš ze svého okolí - se sousedy, kamarády rodičů… Vše, co vypadá jako dobrý úmysl, např. svezení domů, na kroužek, musí být předem dohodnuto a schváleno rodiči. Vždy dodržuj dohody s rodiči!
 

Zvláště opatrný musíš být při nabízení sladkostí!

Kdo by neměl rád bonbony, čokoládu, pamlsky? Když se s tebou o ně chce někdo podělit, asi tě ani nenapadne, že by tím sledoval něco nedobrého. Může to být totiž jen záminka, jak se ti zalíbit, získat si tvou důvěru a tu pak zneužít. Samotné cukrovinky mohou obsahovat drogu, uspávací prášek, nebo dokonce jed.

Další ze způsobů, jak tě pachatelé mohou nalákat do pasti, jsou falešné sliby. Podle zkušeností policistů pachatelé často slibují dětem, že jim ukážou videohru, sbírku autíček, panenek nebo krásné štěňátko. Jsou tak přesvědčiví, že je pak děti dobrovolně doprovází až do bytu, na odlehlé místo apod.
 

Pozor ke komu nastoupíš do vozidla!

Velmi opatrný musíš být, i když by se tě někdo snažil nalákat do auta. Záminky mohou být různé (mám pro tebe támhle v autě hračky po mých dětech a zadarmo ti je dám, u sebe doma ti ukážu nádherná koťátka, můžeš si jedno klidně vzít, mamince se stal malý úraz, není to nic vážného, ale mám tě za ní dovézt, protože tě chce vidět...). Mohl by ses stát obětí únosu a být tak vydán zcela napospas únosci.

Důležité je si pamatovat, že musíš být obezřetný, i když už jsi doma. Jak se budeš chovat, pokud někdo zazvoní nebo zaťuká na vaše dveře? Platí pravidlo: Nikdy neotvírej nikomu cizímu. Nevěř cizím lidem, ať už se vydávají za kohokoliv, a hlavně - neotvírej a nepouštěj je do bytu, ať ti tvrdí cokoliv, například:

  • Jsme opraváři, pod vámi praskla voda a u vás je hlavní uzávěr.
  • Jsem z pojišťovny, nesu tatínkovi potvrzené doklady.
  • Prodávám krásné a levné dárky, udělej mamince radost.
  • Prosím, prosím mám strašnou žízeň, podej mi trochu vody.
  • Tvoje maminka ztratila na ulici klíče, já je našel a chci ti je předat.
     

Podle doporučení Policie ČR je řešení vždy jen jedno - NEOTVÍRAT!!
 

S cizím člověkem za dveřmi se nevybavuj.

Ať se děje cokoliv, musíš umět rozhodně odpovědět: "Přijďte, až budou doma rodiče." Po této větě odejdi od dveří a s osobou více nediskutuj. Je-li za dveřmi zloděj, určitě znejistí a odejde. Kdyby ses s ním bavil dál, mohl by tě nakonec přesvědčit, abys mu otevřel.

Důležité je nebát se zavolat na tísňovou linku, můžeš tím policistům pomoci při dopadení pachatele. Víš jakou tísňovou linku má Policie ČR? Bezplatná tísňová linka Policie ČR je 158.
 

Základní pravidla pro tvou bezpečnost 

  • Informuj vždy rodiče o tom, s kým a kam jdeš a požádej je o svolení.
  • Venku se nepohybuj sám, vždy je lepší mít doprovod kamaráda nebo dospělé osoby.
  • Nezkracuj si cestu domů, opuštěná místa jsou nebezpečná, může se ti stát, že se nedovoláš pomoci.
  • Jestliže se tě někdo pokusí někam odvést proti tvé vůli, snaž se od něj dostat pryč za každou cenu - použij křik, kopání, kousání nebo cokoli, co tě napadne. Volej třeba "HOŘÍ".
  • Pokud si tě někdo bude chtít vyfotografovat, máš právo říct "NE" a informovat o tom své rodiče nebo jinou důvěryhodnou dospělou osobu.
  • Nikdy nestopuj, nenastupuj do auta k žádné osobě (ať už od známé, či neznámé), nemáš-li předem souhlas rodičů.
  • Pokud tě někdo obtěžuje, pronásleduje nebo neustále oslovuje, řekni to rodičům nebo paní učitelce.
  • Zapamatuj si základní bezplatné linky tísňového volání, které fungují 24 hodin denně, sedm dní v týdnu (158 - Policie ČR, 155 - zdravotnická záchranná služba, 150 - Hasičský záchranný sbor ČR, 112 - jednotné evropské číslo tísňového volání).
     

V praxi to může vypadat například takto:

... ujel mi autobus. Nechtělo se mi čekat, až pojede další, a tak jsem se rozhodla jet stopem. Zastavil mi pán, který vypadal úplně normálně. Byl strašně výřečný, takže jsem si až po chvilce všimla, že nejedeme po cestě, kterou znám. Řekla jsem mu, že jede špatně, a on náhle přestal mluvit. Odbočil na polní cestu a násilím mě vytáhl ven. Vlekl mě do lesa a já jen vím, že jsem hrozně křičela. Najednou mě pustil a utekl. Nade mnou stáli dva houbaři, kteří slyšeli můj křik a přiběhli mi na pomoc. Tentokrát jsem měla štěstí. Už nikdy bych nestopovala!

... před školu stál cizí pán, nabízel mi bonbony a chtěl mě doprovodit domů. Neustále mi opakoval, že má doma novou počítačovou hru. Mám počítačové hry moc rád, proto jsem kývl, že si s ním půjdu zahrát, vždyť to nebude trvat déle než hodinu. Přišli jsme k němu domů, bylo to tam moc hezké. Jenže najednou se strašně změnil, byl zlý a měl u sebe i nůž. Začal jsem se strašně bát a v nepozorované chvilce jsem se rozběhl ke dveřím, naštěstí nebyly zamčené. Utekl jsem, všechno jsem hned řekl rodičům, kteří to ohlásili na policii. Měl jsem štěstí, tohoto muže hledali již delší dobu, několika dětem už prý dokonce ublížil.

... chtěla jsem si zkrátit cestu z kurzu baletu, proto jsem se rozhodla, že půjdu přes park. Už dávno jsem se přestala bát. Jenže najednou jsem za sebou slyšela kroky. Přidala jsem, ale kroky zrychlily taky. Ohlídla jsem se: pospíchal za mnou muž, který se nějak divně usmíval. Rozběhla jsem se, on taky. Dostala jsem strašný strach! Jako zázrakem se přede mnou objevili dva policisté, letěla jsem k nim a všechno jim řekla. Hned začali muže hledat, on ale zmizel. Vzali mě domů a já děkovala, že jsem celá. Nikdy už nepůjdu sama přes park.
 

Každý má právo na život bez ohrožení a také právo na pomoc policie v případě ohrožení. Setkal ses již se situací, kdy tě oslovil neznámý cizí člověk?

Neobtěžuje tě někdo natolik, že z něj máš obavy? Nestýkáš se s někým, koho skoro neznáš?

Vyjádři svým dílem cizího člověka nebo své chování k němu. To, jak se správně chovat při kontaktu s cizími lidmi, nebo naopak na co si dát pozor.

Pošli nám svou kresbu, malbu, koláž, komiks, trojrozměrné dílo nebo plakát. Také můžeš vytvořit krátký film nebo divadelní představení, které tvé spolužáky nebo mladší děti upozorní na možné nebezpečí v komunikaci s cizími lidmi a poučí jak se správně chovat.

Zdroj a více informací:

  

Mobilní telefony a nepozornost

Víte, že nejen řidiči, kteří se za jízdy plně nevěnují řízení, ale telefonují nebo esemeskují, mohou ohrozit sebe a okolí? Také chodci bývají ze stejného důvodu stále častěji příčinou, ale zároveň obětí srážky s motorovými vozidly a mnohdy mají tyto události tragické následky.

Chodci s mobilem v ruce při chůzi působí jako tělo bez duše. Ne náhodou se jim proto začíná říkat smombies (ze slov smartphone a zombies). Podle policistů představují nejohroženější skupinu mladí lidé se sluchátky v uších, zvláště když poslouchají velmi hlasitou hudbu.

Ve chvíli, kdy se koncentruješ na hudbu a nevěnuješ pozornost svému okolí, neslyšíš důležité zvuky, díky kterým se můžeš vyhnout nebezpečí.

Velmi nebezpečné je, když při chůzi se sluchátky v uších navíc sleduješ obrazovku mobilního telefonu. Nezáleží na tom, zda jsi začtený do zprávy, na kterou chceš reagovat, nebo zabraný do hraní hry, prostě nevěnuješ plnou pozornost okolí. Snadno se tak můžeš stát nebezpečným pro další chodce třeba tím, že do někoho narazíš, ale ještě mnohem nebezpečnější je, že nevnímáš přijíždějící auto, tramvaj nebo vlak. Zejména ve městech s hustým provozem je potřeba se na cestu zcela soustředit, ať jsi chodec, nebo cyklista. Nikdy se ti nestalo, že jsi více sledoval telefon než barvu na semaforu nebo to, zda se k místu, kde se chystáš přejít, neblíží nějaké vozidlo?

Možná, že si vzpomeneš na případ, který se stal v Brně. Chlapec se věnoval více telefonu než dopravní situaci, vstoupil přímo před tramvaj přijíždějící do zastávky a řidič už neměl šanci srážce zabránit. Zraněný mladík navíc zůstal zaklíněný pod vozidlem a přivolaní záchranáři jej s velkými obtížemi zpod tramvaje vyprošťovali. Měl štěstí, protože nehodu jako zázrakem přežil.

Musíš být pozorný vždy, když se chystáš přejít. Pamatuj si, že chodec nemá nikdy absolutní přednost. Pokaždé je potřeba se pečlivě rozhlédnout, a to i na přechodu pro chodce, i když svítí zelená. Ujisti se, zda tě řidič přijíždějícího auta vidí nebo zda nejede třeba sanitka se zapnutou sirénou.

Pokud musíš během chůze vyřídit hovor či esemesku, je lépe zastavit stranou a celou záležitost vyřešit bez nebezpečí pro sebe i ostatní.

Pamatuj, že i chodci jsou účastníky silničního provozu. I pro ně platí povinnost daná zákonem o silničním provozu chovat se na pozemních komunikacích tak, aby svým jednáním neohrožovali život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní.

Věnuješ při cestě do školy, domů, na kroužek, ke kamarádovi pozornost dopravní situaci, svému okolí?

Víš, jak se správně a bezpečně venku pohybovat? Co je správné a co ne? Jak se chovat, když potřebuješ zavolat nebo napsat esemesku?

Setkal ses se situací, kdy někdo sledoval mobilní telefon a nevěnoval se pozorně dopravní situaci? Můžeš uvést další příklad, kdy používání mobilního telefonu odvádí pozornost a může být příčinou problému?

Pošli nám svou kresbu, malbu, koláž, komiks, trojrozměrné dílo nebo plakát, které vyjádří tvůj názor na daný problém. Vycházej přitom z vlastní zkušenosti nebo zkušenosti tvých kamarádů. Také můžeš vytvořit krátký film nebo divadelní představení, které upozorní na narůstající problém a naučí tvé spolužáky nebo mladší děti, jak postupovat správně.

Zdroj:

  

Bezpečnost v online světě

Fenomén sociálních sítí s sebou nese mnohá nebezpečí

Sociální sítě slouží k seznamování a k udržování kontaktů mezi kamarády a známými. Umožňují také rychlou výměnu informací. Na sociálních sítích je proto v dnešní době kde kdo. I na internetu je třeba pamatovat na pravidla bezpečného chování. Buď velmi opatrný, než něco odklikneš, mohl bys přijít o peníze, osobní informace, nebo dokonce o svá uložená data, když tvoje zařízení přestane fungovat.

V dnešní době nejsou žádnou výjimkou phishingové útoky. Jde o snahu získat cizí osobní údaje a hesla s tím, že se odesílatel zprávy vydává za důvěryhodnou společnost, často používá její název, logo ...

I při samotném prohlížení nezabezpečených webových stránek může dojít k napadení tvého mobilního zařízení viry. Při prohlížení webu se ujisti, že je připojení zabezpečené přes HTTPS. Můžeš to vždy zkontrolovat na začátku adresy URL. Obzvlášť obezřetný buď tehdy, když se dostaneš na stránku s řadou gramatických chyb nebo překlepů.

Dej pozor při stahování souborů, škodlivé odkazy a přílohy mohou být součástí e-mailu. Nikdy neklikej na odkaz nebo přílohu v nevyžádaném e-mailu nebo SMS, takovou zprávu okamžitě smaž.

Pokud je to možné, nainstaluj si aplikaci pro zabezpečení mobilního zařízení, která tě upozorní na jakoukoli podezřelou aktivitu.

Důležitá je i zvýšená pozornost při zadávání osobních údajů.

  • Přemýšlej a prověřuj, komu dáváš své údaje k dispozici.
  • Zadávej jen nutné minimum údajů.
  • Nepoužívej slabá nebo lehce odhadnutelná hesla.
     

Samostatným fenoménem jsou sociální sítě, které se při neopatrném chování mohou stát i nástrojem kyberšikany. Dodržuj následující pravidla:

  • Nepřidávej si mezi přátele neznámé kontakty. Je jednoduché vytvořit si falešný profil a díky němu získat přístup k neveřejným údajům lidí, kteří si takový kontakt přidají mezi své přátele.

  • Přemýšlej o informacích, které o sobě zveřejňuješ, a o tom, komu je sděluješ. Víš, kdo jsou přátelé tvých kamarádů? Nezapomeň, že nic z toho, co o sobě zveřejníš na internetu, už obvykle nejde vzít zpět.

  • V žádném případě nezveřejňuj na sociálních sítích informace, jejichž případné zveřejnění by ti vadilo, ani je nikomu neposílej. Měj na paměti, že žádné zabezpečení není dokonalé a že se ke tvým datům může dostat někdo jiný. Soukromé fotografie pak mohou být zneužity například ke kyberšikaně.
     

Myslíš, že je na internetu každý tím, za koho se vydává?

Víš, jak nakládat s osobními údaji / hesly?

Víš, co dělat, když se někdo chová podezřele?

Co myslíš, je rozumné a bezpečné scházet se s lidmi, které znáš jen z internetu?

Dáváš si pozor na to, co všechno na sebe prostřednictvím internetu prozrazuješ?

Pošli nám svou kresbu, malbu, koláž, komiks, trojrozměrné dílo nebo plakát, které vyjádří tvůj názor na daný problém. Vycházej přitom z vlastní zkušenosti nebo zkušenosti tvých kamarádů. Také můžeš vytvořit krátký film nebo divadelní představení, které upozorní na narůstající problém a naučí tvé spolužáky nebo mladší děti, jak se bezpečně pohybovat v online světě.

Zdroj:

  

Nomofobie

Mnoho lidí v dnešní době trpí různým druhem fobie. Víš, co je to fobie? Jedná se o přehnaný, mnohdy nevysvětlitelný strach z určitých věcí nebo situací. Poměrně mladou fobií, která vznikla s používáním moderních technologií, je nomofobie, její označení vzniklo z anglického nomophobia, tedy NOMObile PHOne foBIA.

Jedná se o fobii, jež spočívá v závislosti na vlastním mobilním telefonu nebo smartphonu. Strach z toho, že dotyčný nemůže použít mobilní telefon, nebude v dosahu signálu, vybije se mu baterie či zapomene nebo ztratí samotný telefon. Tím, že mobilní telefon vlastní v dnešní době již i malé děti, začíná tato fobie postihovat čím dál mladší generace.

K typickým příznakům nomofobie patří nervozita (když postižený nemá telefon u sebe), neschopnost vypnout mobilní telefon nebo jeho neustálá kontrola, jestli nepřišla nová zpráva, nutkání okamžitě reagovat, případně tzv. fantomové vibrace (pocit, že telefon v tichém režimu vibruje, i když to tak není).

Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně nový problém, neexistují dlouholeté průzkumy, ale uvádí se, že nomofobií v různých intenzitách údajně trpí více než polovina uživatelů mobilních telefonů. Nejvíce postiženou skupinou jsou mladí lidé kolem 20 let, přičemž věk postižených se neustále snižuje.

K mobilním telefonům se určitě hodí přirovnání dobrý sluha a zlý pán.

Chytré telefony s mobilním internetem nám poskytují okamžitý přístup k potřebným informacím. Umožňují nám vyhledat odpovědi na otázky, najít trasu, vyhledat nejbližší kino, obchod, odjezdy potřebných spojů. Být v kontaktu s kamarády, mít možnost se obratem informovat o změnách týkajících se zájmových kroužků, domluvených setkání apod. Smatrphony nám ale také umožňují neustálé sledování sociálních sítí, statusů a fotek v aplikacích, jako je Instagram, Facebook, WhatsApp, Twitter a dalších, což ovšem zabírá stále více volného času.

Patříš i ty mezi lidi, kteří dávají přednost komunikaci na sociálních sítích před osobním setkáním? Sleduješ mobil i na schůzce nebo při setkání s přáteli? Přecházíš ulici a věnuješ se sledování mobilu místo toho, abys dával pozor na auta a ostatní dopravní prostředky?

Mobilní telefony k dnešní době patří, a pokud se využívají rozumně, určitě jsou i dobrým pomocníkem.

Problém nastane, když používání mobilního telefonu přeroste v závislost. U lidí s nomofobií se mohou objevit abstinenční příznaky, stejně jako u ostatních závislých.
 

Mezi znaky nomofobie patří:

  • Psychický i fyzický stres při vybití telefonu nebo ztrátě signálu a nemožnosti být online.
  • Pocit podrážděnosti při nemožnosti kontrolovat telefon.
  • Nesoustředění se a neschopnost koncentrovat se na jeden úkol, jednu myšlenku.
  • Nemožnost odchodu z domova bez mobilního telefonu.
  • Neustálá potřeba kontrolovat e-maily, zprávy atd.
  • Časté buzení a potřeba kontrolovat telefon i během noci a ihned po probuzení.
     

Mnoho lidí začíná být nervózní již po deseti minutách, kdy svůj telefon nemohou zkontrolovat.

Negativní vliv na lidské zdraví má i samotné sledování displeje mobilu, lékaři mluví o syndromu modrého světla, který narušuje spánkový rytmus.
 

Otestujte se

Úroveň nomofobie se testuje pomocí dotazníku, který vytvořili výzkumníci z Iowa State Univerzity (Caglar Yildirim a Ana-Paula Correia, 2015). Test obsahuje celkem 20 otázek - ke každé odpovědi přiřadíš body v hodnotě 1 (naprosto nesouhlasím) až 7 (naprosto souhlasím), nakonec body sečteš a podle výsledku zjistíš, jak jsi na tom se závislostí na mobilu právě ty.

  1. Cítil bych se nepříjemně bez neustálého přístupu k informacím prostřednictvím svého mobilního telefonu.
  2. Naštval bych se, kdybych se nemohl podívat na informace na mém mobilním telefonu, když bych to chtěl udělat.
  3. Znervózňovalo by mě, kdybych nemohl na svůj mobilní telefon přijímat zprávy (události, počasí atd.).
  4. Rozčílil bych se, kdybych nemohl používat mobilní telefon a jeho možnosti, když bych to chtěl udělat.
  5. Vyděsilo by mě, kdyby mi v telefonu došla baterie.
  6. Zpanikařil bych, kdybych vyčerpal svůj měsíční datový limit nebo by mi došel kredit.
  7. Kdybych neměl dostupný signál operátora nebo se nemohl připojit k wi-fi, pak bych neustále kontroloval, jestli už signál mám nebo jestli už je wi-fi dostupná.
  8. Kdybych nemohl používat svůj mobilní telefon, bál bych se, že někde uvíznu.
  9. Kdybych nemohl chvíli svůj mobilní telefon používat, cítil bych nutkání ho zkontrolovat.

    Když s sebou nemám svůj mobilní telefon ...
     
  10. Cítil bych se nervózní, protože nemohu okamžitě komunikovat se svou rodinou nebo přáteli.
  11. Bál bych se, protože by mě nemohla moje rodina nebo přátelé kontaktovat.
  12. Cítil bych se nervózní, protože bych nemohl přijímat SMS zprávy a hovory.
  13. Byl bych nervózní, protože bych nebyl v kontaktu se svou rodinou a přáteli.
  14. Byl bych nervózní, protože bych nevěděl, jestli mě někdo nechtěl zastihnout.
  15. Byl bych nervózní, protože by byl přerušen můj trvalý kontakt s rodinou a přáteli.
  16. Byl bych nervózní, protože bych byl odpojen od mé online identity.
  17. Cítil bych se nepříjemně, protože bych nemohl aktualizovat informace ze svých sociálních sítí a online médií.
  18. Cítil bych se nepříjemně, protože bych nemohl přijímat upozornění na aktualizace od mých kontaktů v rámci sociálních sítí a online médií.
  19. Byl bych nervózní, protože bych nemohl kontrolovat e-maily.
  20. Měl bych divný pocit, protože bych nevěděl, co dělat.
     

Výsledky:

  • 20 bodů: Nejsi nomofobik. Máš zdravý vztah ke svému mobilnímu zařízení a nemáš problém, když ho u sebe nemáš.
  • 21-60 bodů: Mírná nomofobie. Jsi trochu nervózní, když zapomeneš telefon na den doma nebo uvízneš někde bez wi-fi signálu, ale v zásadě netrpíš žádnou větší úzkostí.
  • 61-100 bodů: Střední nomofobie. Jsi ke svému přístroji připojen. Často kontroluješ aktualizace, občas cítíš úzkost, když nejsi online. Měl bys zahájit detox.
  • 101-120: Těžká nomofobie. Bez svého mobilu nejsi schopen fungovat ani minutu, neustále jej sleduješ. Je to první věc, kterou ráno kontroluješ, poslední věc, kterou kontroluješ v noci. Mobil dominuje většině tvých každodenních aktivit. Je třeba zasáhnout a zahájit detox.
     

Jak jsi v testu obstál? Jaký je tvůj názor na nomofobii? Vnímáš možné problémy, které s sebou nové technologie přinášejí?

Pošli nám svou kresbu, malbu, koláž, komiks, trojrozměrné dílo nebo plakát, které vyjádří tvůj názor na daný problém. Vycházej přitom z vlastní zkušenosti nebo zkušenosti tvých kamarádů. Také můžeš vytvořit krátký film nebo divadelní představení, které upozorní na narůstající problém nebo navrhne možné řešení, jak nomofobii předcházet.

Zdroj:

  

Užitečné odkazy

  • https://www.mvcr.cz/
    Ministerstvo vnitra (MV) je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu; jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla; sdružování v politických stranách a v politických hnutích; shromažďovací právo; veřejné sbírky; archivnictví; zbraně a střelivo; požární ochranu; cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků; územní členění státu; státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla; státní symboly; státní, hospodářské a služební tajemství. MV také zajišťuje spolupráci v rámci mezinárodní organizace Interpol,  telekomunikační síť Policie ČR a metodicky usměrňuje šifrovou službu.

  • https://www.policie.cz/
    Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor, který slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti.

  • https://www.hzscr.cz/
    Hasičský záchranný sbor České republiky - Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie, či teroristické útoky.

  

Fotogalerie a prezentace

Fotogalerie a prezentace

  

Archiv soutěže

Archiv soutěže

  

vytisknout  e-mailem 

 

© 2024 Ministerstvo vnitra České republiky, všechna práva vyhrazena

Úřední deska |

|