Útok na Kapitol: shrnutí závěrečné zprávy vyšetřovacího výboru

Po více jak ročním prošetřování události z 6. ledna 2021, která vešla do dějin pod označením "útok na Kapitol", vydal vyšetřovací výbor Sněmovny reprezentantů USA závěrečnou zprávu o jeho průběhu a jednání důležitých aktérů, které k němu vedlo. 

Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších částí této zprávy.

Řada událostí a rozhodnutí, které útoku na Kapitol předcházely, může posloužit k poučení, a představovat i obecně platné varování, kam až mohou antisystémoví aktéři zajít a jaký vliv mohou mít dezinformace na společnost. Zpráva také mj. ukazuje křehkost demokratických systémů.

V rámci vyšetřování podala svědectví o událostech předcházejících útoku řada aktérů a naplno tak odhalila, že bývalý prezident USA Donald Trump měl předem připravený rozsáhlý plán, jak zabránit certifikaci oficiálních výsledků voleb a zůstat u moci. Jeho jednání bylo uvědomělé a záměrné. Šíření dezinformací ve snaze zvýšit podporu veřejnosti hrálo v tomto plánu klíčovou roli.
 

I. KLÍČOVÉ POZNATKY

Na základě vyšetřování, svědectví i dalších důkazů výbor konstatoval, že hlavní příčinou útoku na Kapitol byl jeden člověk, a to bývalý prezident USA Trump. Bez jeho osoby by se události 6. ledna nestaly. S cílem zvrátit legální výsledky voleb a zůstat u moci Trump podnikl řadu kroků, které směřovaly mnoha směry:

1. V období mezi prezidentskými volbami uskutečněnými v listopadu 2020 a dnem útoku na Kapitol dne 6. ledna 2021 šířil tehdejší prezident Trump záměrně falešná tvrzení o údajném volebním podvodu a ukradených volbách s cílem zvrátit výsledky voleb. Dezinformační kampaní si vytvářel podporu u veřejnosti (pro pozdější zdání legitimity v případě, že by zůstal u moci) a své příznivce díky ní vyprovokoval k násilí, které se událo 6. ledna.

2. Trump šel proti rozhodnutím soudů, jež vyvracely nařčení o volebním podvodu. Místo přijmutí faktů plánoval zvrátit výsledek voleb.

3. I přesto, že Trump věděl, že jeho jednání bude nelegální a žádný americký stát nepožádal o změnu zapsaných výsledků voleb, tak vytvořil nátlakovou kampaň na viceprezidenta M. Pence, aby v Kongresu dne 6. ledna odmítl uznat oficiální výsledky voleb.

4. Trump se pokusil ovlivnit Ministerstvo spravedlnosti USA, aby jeho úředníci učinili falešná stanoviska o údajném volebním podvodu. Ta měla být vyslána konkrétním americkým státům s tím, že ministerstvo shledalo volby zmanipulovanými a požadovalo změnit volební výsledky.

5. Trump nelegálně a bez důkazů nutil politické představitele a zákonodárce jednotlivých amerických států ke změně výsledků voleb v jejich státech.

6. Trumpův tým vytvořil falešné certifikáty s nepravými volebními výsledky z konkrétních amerických států a Trump se podílel na nátlakové kampani, aby byly tyto falešné dokumenty užity ke zvrácení výsledků voleb.

7. Trump také nutil členy Kongresu vystoupit proti přijmutí skutečných certifikátů s výsledky voleb jednotlivých amerických států.

8. Na základě různorodých dezinformací o údajném volebním podvodu Trump svolal na 6. ledna tisíce svých příznivců a podporovatelů do Washingtonu D.C. I když věděl, že jsou rozhněvaní a mnoho z nich je ozbrojených, tak je vyzval k pochodu na Kapitol se slovy "ať si vezmou svou zemi nazpět".

9. Trump se chtěl osobně účastnit pochodu na Kapitol a přímo tak ovlivňovat dění u něj.

10. V průběhu útoku na Kapitol s vědomím, že svými slovy vyprovokuje další násilí, publikoval Trump další tweet odsuzující jednání viceprezidenta Pence.

11. Trump útoku na Kapitol přihlížela několik hodin odmítal vydat prohlášení svým příznivcům, aby z Kapitolu odešli. To vedlo k pokračování násilností. Trump měl nejen autoritu, ale i odpovědnost povolat v tomto případě Národní gardu k ukončení násilností.
     

II. VELKÁ LEŽ

Ještě v průběhu sčítání volebních hlasů v listopadu 2020, když bylo čím dál tím jasnější, že šance na znovuzvolení jsou malé, se Trump ve svém proslovu k národu uchýlil (bez jakýchkoliv důkazů) ke lži o velkém volebním podvodu. V něm tvrdil, že se jedná o "podvod na americkém lidu", přičemž prý vyhrál volby, načež začal nezákonně požadovat ukončení sčítání volebních hlasů.

Důkazy nashromážděné vyšetřovacím výborem jasně ukazují, že to nebylo spontánní či impulzivní prohlášení. Bylo to předem promyšlené a dopředu plánované. Tato strategie, stanovená Trumpovým týmem ještě před volbami, spočívala v tom, že Trump měl ve svůj prospěch využít chvíle, kdy ještě nebyl spočítaný zbytek hlavně korespondenčních volebních hlasů (které jsou zpravidla hlasy voličů preferujících Demokratickou stranu), využít tak iluze, že vede, a v daný moment se vyhlásit vítězem voleb. Trump prohlásil tyto korespondenční hlasy za dodané až po konci termínu pro odevzdání hlasů a tvrdil, že proto neměly být započítány - toto byl středobod jeho tvrzení o "velké lži" a ukradených volbách, na něj ale on i jeho tým napojil řadu dalších konspiračních teorií a dezinformací.

Dezinformace o ukradených volbách byla tedy postavená na podstatě volebního procesu samotného, tato podstata však byla zmanipulovaná a zneužitá v Trumpův prospěch. Za povšimnutí stojí, že v měsících a týdnech předcházejících volbám si Trump pro toto tvrzení připravoval půdu, když opakovaně veřejně delegitimizoval proces korespondenčního volebního hlasování, který údajně plodí zmanipulované volby.

I v předchozích amerických prezidentských volbách se projevil fenomén, že hlasy voličů, kteří volili napřímo (a které byly většinou pro republikánského kandidáta), byly spočítány dřív, než hlasy skrze korespondenční hlasování (které zpravidla favorizovaly demokratického kandidáta). Trump tento fenomén (tzv. red mirage, tedy zdání toho, že v daný moment sčítání hlasů vyhrávají republikáni, neboť ještě nebyly spočítány hlasy favorizující převážně demokraty) cíleně využil pro tvrzení o údajném velkém volebním podvodu.

Hned po volbách rozjel Trumpův tým rozsáhlou kampaň na podporu argumentu o ukradených volbách. Trumpova kampaň dokonce ustanovila telefonní linku, kde měli lidé oznamovat tipy o údajných volebních podvodech (skrze níž však žádnou ověřenou informaci o volebním podvodu nezískali). Výbor ve své zprávě také zmiňuje, že v období mezi volbami a 6. lednem vybrala Trumpova kampaň společně s Národním republikánským výborem od svých příznivců čtvrt miliardy dolarů. Těm bylo slibováno, že s jejich příspěvkem bude odhaleno, že volby byly údajně podvrženy, a zastaví ukradení voleb Joe Bidenem. Trumpův tým následně prohrál všechna soudní řízení s podněty k přezkumu voleb z důvodu údajných volebních podvodů. Žádný důkaz rozsáhlého volebního podvodu soudy neobjevily, a i Nejvyšší soud potvrdil, že žádný podvod s potenciálem ovlivnit výsledek voleb, se neuskutečnil.

Trump se nehodlal vzdát svého tvrzení o volebním podvodu a odmítl uznat svou porážku. V momentě, kdy mu jeho vlastní tým sdělil, že pro jeho tvrzení nejsou žádné důkazy, tak jej Trump nahradil týmem lidí "ochotných podpořit různorodé konspirační teorie". I přestože byl Trump opakovaně a z více stran informován o tom, že žádné rozsáhlé volební podvody nebyly nikde zaznamenány a pro jeho tvrzení o ukradených volbách nejsou žádné důkazy, tak se rozhodl tyto dezinformace a konspirační teorie dál cíleně šířit a amplifikovat. Ve svém projevu před Bílým domem 6. ledna zmínil ukradené volby či volební podvod více jak stokrát. Toto Trumpovo nepřetržité lhaní zaselo mnoho nedůvěry v americký volební systém.

"Miliony podporovatelů prezidenta Trumpa věřily, že volby jim byly ukradeny.
Mnoho z nich v to stále věří, ale prezident Trump věděl pravdu, a i tak se rozhodl o ní lhát."
- Zpráva výboru, str. 213.

Dle vyšetřovacího výboru byla tato tvrzení o velkém volebním podvodu klíčovou částí jeho plánu jak zůstat u moci. Toto tvrzení o údajném velkém podvodu použil k nátlaku na státní i federální úředníky a zákonodárce ve snaze je přesvědčit, aby tito pracovníci či politici zvrátili oficiální výsledky voleb. Na tuto kampaň byl dále navázaný tlak na viceprezidenta Pence, ve snaze jej donutit nepřijmout oficiální výsledky voleb při společné schůzi Kongresu dne 6. ledna. Na podporu tohoto snažení pak Trump svolal na 6. ledna do Washingtonu D.C. dav svých podporovatelů.

 

III. PLÁN JAK SE UDRŽET U MOCI NAVZDORY VÝSLEDKŮM VOLEB

Trump v období dvou měsíců předcházejících 6. lednu napřímo zkontaktoval řadu představitelů amerických států či úředníků zabezpečujících volební proces, na které měl jeho tým, ve snaze zvrátit oficiální výsledky voleb, zacíleno. Jednalo se o 6 klíčových amerických států, ve kterých vyhrál Biden, ale na které Trumpova kampaň činila nátlak, aby jejich představitelé ustavili jako vítěze voleb Trumpa (a aby např. našli dostatečný počet hlasů pro Trumpa) a necertifikovali oficiální výsledky voleb. Proběhlo nejméně 200 veřejných či soukromých setkání, nátlakových akcí či verbálních útoků, z toho 68 setkání, telefonátů (výjimkou nebyly ani výhružky) či SMS, a dále nejméně 125 příspěvků na sociálních sítích vytvářející nátlak na konkrétní osoby. Otevřenými hrozbami vůči úředníkům a zákonodárcům ze strany Trumpa to však neskončilo - jeho příznivci na ně navázali různými verbálními útoky, vyhrůžkami smrtí i jinými formami zastrašování a pronásledování. Neomezovali se však pouze na online prostor, neboť někteří Trumpovi příznivci takto své oběti pronásledovali i v místě bydliště, někteří byli přitom i ozbrojeni. Zveřejněné byly jména konkrétních pracovníků, adresy jejich bydliště a věk i fotky členů jejich rodin. To výhružky dále znásobilo, jednalo se přitom často o rasistické, antisemitské či násilné verbální útoky. Trump své příznivce od těchto výhružek neodrazoval, spíše přiléval olej do ohně.

Dále v tom samém období Trumpův tým zkontaktoval (nebo se o to pokusil) více jak 200 zákonodárců z daných států s cílem vytvořit si u nich pro svůj plán podporu. Alespoň 300 zákonodárců z těchto států se následně účastnilo i soukromého briefingu, kde je o tomto plánu přesvědčoval napřímo Trump a jeho tým.

Vyšetřovací výbor podotýká, že pokud by se Trumpovi toto snažení povedlo a přesvědčil by dostatek představitelů potřebných států, pravděpodobně by zůstal u moci. Je také potřeba zmínit, že řada politiků mu v jeho počínání horlivě napomáhala (někteří senátoři např. asistovali při kampani Stop the Steal, tedy zastavte krádež).

Součástí této nátlakové kampaně byly Trumpovy tweety i placená reklama v televizi a na digitálních platformách. Deklarovaným cílem této kampaně bylo "motivování republikánské voličské základny k tomu, aby činila nátlak na republikánské guvernéry…, aby naslouchali důkazům o volebním podvodu ještě před 6. lednem".
 

IV. PUČ HLEDAJÍCÍ SVÉ (I)LEGÁLNÍ OSPRAVEDLNĚNÍ

Místo uznání porážky Trump podnikl řadu konkrétních kroků s cílem zvrátit 6. ledna při společné schůzi obou komor Kongresu výsledek voleb. Trump nutil (v rámci přímých jednání, telefonických hovorů i skrze tlak vytvářený vlastními tweety a veřejnými proslovy) viceprezidenta Pence, aby ze své pozice jako předseda Senátu zabránil Kongresu v uznání výsledků voleb v několika státech (na což ani neměl pravomoci), kterým by bylo následně umožněno změnit oficiální výsledky voleb a Trumpa ustanovit vítězem voleb. Trump byl o nezákonnosti svého požadavku informován.

Otevřený nátlak na Pence na zvrácení výsledků voleb byl kontinuální a často hraničil až s vyhrožováním. Trump přímo tvrdil, že Pence má údajně jako viceprezident pravomoci neuznat "podvodný" výsledek voleb a státy samotné chtějí údajně změnit výsledky z důvodu zfalšovaných voleb. Ve svých tweetech dokonce tvrdil, že nejen že má na to Pence pravomoci, ale že neuznání výsledků zajistí. Jednalo se o snahu skrze ovlivňování veřejného mínění a moc davu (viz níže) donutit Pence neuznat volby.

Ve veřejném proslovu před Bílým domem dne 6. ledna dokonce Trump tvrdil, že pokud by to Pence neudělal, tak to bude znamenat smutný den pro USA, protože tím údajně nebude dodržena ústava. To vzbudilo v davu před Bílým domem značné rozhořčení (Pence byl označen za zrádce USA, kterého je nutné pověsit) a posloužilo jako rozbuška pro útok na Kapitol. Ihned po publikaci Trumpova tweetu, mj. očerňujícího Pence jako zrádce, začaly potyčky demonstrantů s policisty před Kapitolem. Dle vyšetřovacího výboru měl tento tweet jasný dopad na nastalé události a dav v reakci na něj začal konat. Vyvíjení tlaku na Pence pokračovalo i po rozpoutání násilností před Kapitolem.

Za povšimnutí stojí, že dav před Bílým domem o údajné legálnosti tohoto požadavku přesvědčovali i další aktéři, mj. Rudy Giuliani zastřešující se svou právní odborností.
 

V. FALEŠNÍ VOLITELÉ A ZFALŠOVANÉ VOLEBNÍ CERTIFIKÁTY

Trump předpokládal, že Pence mu vyhoví a zvrátí výsledky voleb. V dalším kroku měly konkrétní americké státy, ve kterých vyhrál Biden, zažádat o zaregistrování opačného výsledku, dle kterého mělo vítězství v daných státech připadnout Trumpovi. Pro podporu svého argumentu, že státy samy žádají o změnu výsledků voleb, Trump se svým týmem už v prosinci vypracoval zfalšované certifikáty ustavující jako vítěze voleb v sedmi klíčových státech Trumpa. Tyto zfalšované protrumpovské certifikáty s Trumpem jako údajným vítězem voleb byly podepsané falešnými voliteli (z řad republikánských aktivistů, jimž nebyl žádný titul volitele oficiálně přidělen) sedmi amerických států, ve kterých Trump ve skutečnosti volby prohrál.

Pravý a zfalšovaný certifikát s volebními výsledky státu Arizona. Zdroj: Zpráva výboru.

Vytvoření falešných certifikátů o údajném vítězi voleb bylo doplněno i o svolání schůzí v daných sedmi amerických státech, při kterých tito falešní volitelé stvrdili Trumpa jako vítěze voleb v daných státech, ač v nich ve skutečnosti prohrál. Tyto falešné certifikáty následně putovaly do Kongresu, kde je měl Pence 6. ledna, jako předsedající jednání Kongresu, použít (po zamýšleném odmítnutí oficiálních výsledků voleb). Dle plánu Trumpa se měl Pence odklonit od programu jednání a otevřít debatu o dvou existujících verzích volebních certifikátů sedmi států. Dle jeho plánu měl být Pence jediný, kdo by měl autoritu jako ultimátní arbitr rozhodnout, které z certifikátů mají být započítány, přičemž vsázel na to, že Pence by zvolil jako platné právě falešné certifikáty. Pence na tyto falešné certifikáty nebral ohled.

Za pozornost stojí, že ze strany Bílého domu bylo veřejně komunikováno, že tyto "alternativní" certifikáty existují. Dle těchto oficiálních sdělení měly být tyto zfalšované certifikáty validní. V médiích bylo dokonce komunikováno, že 6. ledna se Kongres rozhodne, jak s nimi naloží.

Součástí plánu bylo i Trumpovým týmem zadané vytvoření dopisů z Ministerstva spravedlnosti USA o údajném vyšetřování průběhu voleb v daných státech, které zvolily Bidena. Obsah dopisů byl však falešný a jejich cílem bylo přesvědčit konkrétní osoby v daných amerických státech ke změně oficiálních výsledků voleb.
 

VI. TRUMP SVOLAL PODPOROVATELE DO WASHINGTONU D.C.

Trump své příznivce skrze Twitter několikrát vyzval, aby ho 6. ledna 2021, v den společné schůze Kongresu mající ustavit Bidena jako zvoleného prezidenta, přijeli do Washingtonu D.C. podpořit. Trump v prosincovém tweetu přislíbil, že to 6. ledna "bude divoké".

Zaktivizování krajně-pravicových uskupení
Zpráva výboru dokládá, jaký vliv měly Trumpovy tweety na krajně-pravicová uskupení, domobrany a další jednotlivce věřící tvrzením o ukradených volbách. Ti slyšeli na prezidentovy výzvy k akci, které vítali a interpretovali si je jako výzvy pravým "vlastencům" k zastavení procesu stvrzení oficiálních výsledků voleb v Kongresu. Krajně-pravicová uskupení (Proud Boys, Oath Keepers), domobranecké skupiny (Three Percenters) i zastánci konspiračních teorií jako např. QAnon se v reakci na Trumpův tweet o tom, že "to bude divoké", zaktivizovali (před útokem na Kapitol i v jeho průběhu odkazovali na to, že odpovídají na Trumpovy výzvy zabránit stvrzení výsledků voleb), a to do té míry, že spolu dokonce začali kooperovat a společně plánovat útok na Kapitol. Ti v komunikaci často odkazovali na svržení vlády USA či možnou revoluci a připouštěli i užití násilí (komunikovali mezi sebou, že přijdou odhodláni bojovat, budou střílet a jaké zbraně s sebou přinesou). Přívrženci QAnon zase provolávali, že se blíží den zúčtování a bouře, která má očistit demokraty i celou vládu. Důležitou roli při amplifikaci dezinformací o volebním podvodu a jiných konspiračních teorií hrál zejména Alex Jones se svým kanálem InfoWars.

S cílem překazit stvrzení volebních výsledků plánovali Oath Keepers použít jakékoliv nutné prostředky. K tomu účelu si za Washingtonem D.C. vytvořili i sklad palných zbraní, pokud by bylo potřeba je použít. Za městem měly být připravené také síly rychlé reakce Oath Keepers, přičemž bylo předpokládáno, že je Trump jmenuje vlastní vojenskou jednotkou.

Za zmínku stojí i to, že plánování útoku na Kapitol vedlo i k větší organizovanosti a hierarchizaci některých uskupení. Proud Boys si pro účel plánování útoku založili dokonce plánovací výbor a vybudovali si výkonné a kontrolní struktury.

V reakci na výsledky voleb se po celých USA konaly demonstrace na podporu Trumpa pod hesly "zastavte krádež". Stojí za povšimnutí, že tato setkání často navštěvovali právě extremisté z řad Proud Boys, Oath Keepers, Three Percenters či přívrženci konspiračního systému QAnonu. Někteří z nich byli i v kontaktu s lidmi napojenými na Trumpa.

Informace o plánovaném útoku na Kapitol se dostaly jak k Trumpovu týmu (Trump si údajně výzvy k útoku pochvaloval, neboť to značilo, že jsou ho jeho příznivci ochotni podpořit), tak i ke zpravodajským službám. Ty příslušné orgány předem varovali, že setkání 6. ledna bude pravděpodobně násilné, a že Kapitol bude cílem útoku se záměrem ho obsadit. Zpráva výboru zmiňuje, že plány extremistů byly sice známé a příslušné orgány se na něj připravovaly (např. instalovaly detektory kovu v místě proslovu Trumpa před Bílým domem ve snaze odhalit zbraně demonstrantů), ale role Trumpa v samotném útoku anticipovaná nebyla.

Proslov před Bílým domem a zamýšlená účast Trumpa při pochodu na Kapitol

"Budeme bojovat naplno. A pokud nebudete bojovat naplno, tak o svou zemi přijdete."
 - Trump před Bílým domem, Zpráva výboru str. 72.

6. ledna, tedy v den společné schůze Kongresu, měla před Bílým domem proslov řada řečníků, jejichž společným tématem byly údajně ukradené volby, nátlak na Pence aby nepřijal výsledek voleb či výzvy k boji. V proslovu Trumpa zazněla řada dezinformací o údajném volebním podvodu. V proslovu dál tlačil na Pence, aby při společné schůzi odmítl schválit oficiální volební výsledek (dav věřil, že to Pence může ovlivnit). Trump v proslovu také zmínil, že vzít si zemi nazpět je možné jedině sílou.

Dle důkazů nashromážděných vyšetřovacím výborem je zřejmé, že Trump se plánoval účastnit pochodu na Kapitol (ten následoval po proslovu Trumpa) i následného dění s cílem přímo zabránit potvrzení zvolení prezidenta Bidena - ať už svou přítomností před Kapitolem nebo přímo v něm. Záměr pochodovat s davem na Kapitol deklaroval veřejně. Svoje podřízené následně nutil k tomu, aby ho ke Kapitolu odvezli autem, a to dokonce i poté, co před Kapitolem propukly násilnosti. V obou případech mu v tom však bylo jeho vlastní ochrannou službou z bezpečnostních důvodů zabráněno. Je důležité zmínit, že přítomnost Trumpa před Kapitolem či v něm by znamenala mnohé. Takové jednání by nebylo daleko od toho nazvat jej pučem.
 

VII. ÚTOK NA KAPITOL

Dne 6. ledna se před Bílým domem shromáždilo na 53 tisíc demonstrantů. Přibližně polovina z nich (cca 25 tisíc lidí) odmítla projít instalovanými rámy detekujícímu kovy a záměrně stáli až na okraji místa určeného pro Trumpův proslov tak, aby jim nebyly zabaveny zbraně. Ač je ve Washingtonu D.C. zakázáno nosit skrytě zbraň, tak mnoho protestujících přišlo do města ozbrojených (někteří extremisté své zbraně uschovali taky v autech po městě nebo za hranicemi města). I tak byla řada zbraní či předmětů připravených k použití při útoku zabavena, včetně např. neprůstřelných vest.

Trumpovi bylo sděleno, že polovina jeho příznivců odmítla projít rámy a řada z nich je ozbrojených. I s tímto vědomím se Trump začal dožadovat odstranění rámů pro detekci kovů (pravděpodobně z důvodu, aby byl dav jeho podporovatelů koncentrovanější a vypadal mohutněji). Dokonce se nechal slyšet, že ho nezajímá, že protestující mají zbraně, protože nepřišli ublížit jemu.

Ke Kapitolu přišlo mnoho protestujících právě z Trumpova proslovu před Bílým domem (průvod vedl konspirační teoretik Jones, ten svolával lidi k pochodu s hesly, že se jedná o druhou americkou revoluci). Přibližně 200 - 300 přívrženců Proud Boys na tyto příchozí čekalo již na místě a společně s ostatními skupinami je rozburcovalo provoláváním různých antisystémových hesel. Z tisíců ozbrojených protestujících se do budovy Kapitolu probojovaly cca 2 tisíce lidí.

Trumpova pozice byla při útoku tato:

1. Trump ze své pozice tehdejšího prezidenta proti útoku na Kapitol nijak nezakročil, naopak dál burcoval dav a poštvával ho proti Pencovi. Jeho tweety měly přímý dopad na další násilnosti protestujících a na záměr protestujících fyzicky ublížit Pencovi.

2. Místo zakročení proti násilnostem (v souladu s tím, že v jeho zájmu bylo pokračování útoku na Kapitol s cílem blokovat a pozdržet společnou schůzi v Kongresu) Trump obvolával politiky v Kongresu ve snaze je donutit pozdržet jednání a stvrzení volebních výsledků. Snaha Trumpa i jeho týmu ovlivnit republikánské senátory pokračovala i po konci útoku.

3. V průběhu útoku Trumpa mnoho lidí přemlouvalo, aby nastalé násilí odsoudil a protestující vyzval k ukončení násilností a odchodu z Kapitolu. Trump tyto výzvy ignoroval a dle svědků cíleně "nechtěl učinit cokoliv, co by zastavilo násilí". Trump vyčkával, jak se situace vyvine a zda bude mít síla násilného davu potenciál ovlivnit certifikaci voleb. Trump protestující vyzval k odchodu až několik hodin po začátku násilností. Tato samotná výzva měla okamžitý efekt a protestující z Kapitolu začali postupně odcházet.
   ​

KOMENTÁŘ

Okolnosti útoku na Kapitol mohou být pro ČR významným varováním a sloužit i jako poučení do budoucna. Americká zkušenost názorně ukazuje, jakou hrozbou mohou být populisté a politici s autoritářskými sklony pro státy s demokratickým zřízením, a to kvůli možné snaze uzurpovat si moc, a i z důvodu možného využití moci davu a dezinformací ve svůj prospěch (v rámci nátlakové kampaně na další aktéry i v rámci snahy, aby byly jeho kroky veřejností vnímány jako legitimní). Radikalizovaný a ozbrojený dav i dezinformace byly v tomto případě použity jako nástroje pro osobní prospěch Trumpa. Výbor sám shledává, že bez Trumpa by k těmto událostem nedošlo.

Za povšimnutí stojí, že Trumpovi bylo opakovaně sděleno, že pro tvrzení o rozsáhlém volebním podvodu a ukradených volbách nejsou žádné reálné důkazy. Trump v této argumentaci ale nadále a cíleně pokračoval, neboť dezinformace pro něj byly nástrojem k udržení moci. Důležitý byl i tým lidí, kterým se obklopil, a který tyto dezinformace a další konspirační teorie také podporoval a šířil.

Role davu pak byla dvojí. Protestující se účastnili událostí u Kapitolu v reakci na to, že je k tomu Trump sám vyzval (z části i pod vlivem dezinformací). Důležitým bodem je ale i přítomnost paramilitárních a jiných krajně-pravicových hnutí, pro které mohly tyto výzvy fungovat jako pouhá záminka k boji v jejich dlouhodobém antisystémovém úsilí. Někteří dle svých vyjádření bojovali ve snaze zabránit mírovému přesunu moci a blokovat certifikaci voleb, někteří však využili naskytnuté příležitosti a bojovali proti systému a státnímu zřízení jako takovému.

Důležitá byla i snaha Trumpa působit legitimně. Trump se odkazoval na údajnou zákonnost a legitimitu svých požadavků jak v případě tlaku na Pence, tak ve svých tweetech a svém boji proti údajnému ukradení voleb. Trump se dokonce ve snaze legitimizovat vlastní nezákonné cíle zaštiťoval názory odborníků. Pokud by se Trumpovi jeho úsilí o udržení si moci povedlo, tak by bylo zdání legálnosti v očích veřejnosti klíčové pro ospravedlnění puče. Falešnost tohoto úsilí být vnímán jako aktér s legitimním požadavkem se naplno projevila v případě, kdy se Trump pokusil zvrátit výsledky voleb s užitím zfalšovaných volebních certifikátů.

  

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook