Více informací najdete v Auditu národní bezpečnosti (pdf, 1,4 MB)
 
Teroristickou hrozbu jako celek je možné rozčlenit do několika dílčích oblastí, z nichž každá si žádá samostatné zhodnocení relevance pro ČR2 . Následující text člení teroristickou hrozbu ze tří hledisek: 1) z hlediska původce hrozby; 2) z hlediska cíle útoku; 3) z hlediska nástrojů terorismu. Při hodnocení relevance hrozby pro ČR byla použita kritéria pravděpodobnosti a závažnosti dopadu, jejichž kombinací je následně relevance hodnocena na škále nízká-střední-vysoká.


I. Teroristická hrozba z hlediska původce
a) Islámský radikalismus
V současné Evropě je s teroristickou hrozbou spojován nejčastěji islámský radikalismus. Řadu z těch útoků, které si v poslední době získaly největší veřejnou pozornost (neboť právě tou, a nikoliv reálnými dopady či počtem obětí, lze nejlépe měřit význam daného útoku), spáchaly osoby hlásící se k radikálně islamistické ideologii, případně přímo napojené na mezinárodní teroristické organizace (např. na tzv. Islámský stát).

b) Politický extremismus, ostatní teroristické skupiny
S pravicovým (PEX) a levicovým (LEX) extremismem má ČR dlouholeté zkušenosti. V ČR působí množství skupin, které je možné označit za extremistické, přičemž některé z nich mají mezinárodní vazby. Členové těchto skupin se dopouští trestné činnosti, v některých případech i násilného charakteru. Přes vyšší četnost výskytu tohoto fenoménu ve srovnání s islámským radikalismem lze konstatovat, že riziko spáchání teroristického útoku členy PEX a LEX skupin není vyšší, než je tomu u islámských radikálů. Je tomu tak především proto, že aktivity PEX a LEX scény jsou dlouhodobě monitorovány ze strany bezpečnostních složek a v současnosti je pravděpodobnost, že tyto skupiny zahrnou do svého úsilí o systémové změny teroristické metody, spíše nízká. K tomu výrazně přispívá i názorová roztříštěnost české extremistické scény a převládající snaha získat na svou stranu sympatie širší veřejnosti, kterou by přechod k teroristickým metodám mohl narušit.

c) Teroristé jednající samostatně (osamělí vlci)
Ačkoliv ČR patří mezi několik málo evropských zemí, které ve své novodobé historii nezažily klasický teroristický útok, v uplynulých dvou letech došlo na našem území k nejméně dvěma případům napadení ze strany samostatně jednajících aktivních útočníků s tragickými následky. Jedním z nich byla střelba v Uherském Brodě v únoru 2015, která si vyžádala osm obětí na životech. Ačkoliv v tomto případě nebyl podle dostupných informací útočník motivován ideologicky, a o teroristický útok ve vlastním slova smyslu tedy nešlo, modus operandi se fakticky nelišil např. od střelby v redakci časopisu Charlie Hebdo, ke které se přihlásila mezinárodní teroristická organizace. Útoky psychicky narušených jedinců či jednotlivců motivovaných jinak než ideologicky mohou mít tedy stejný průběh i dopady, jako akce teroristů.

d) Zahraniční bojovníci
Fenomén zahraničních bojovníků se týká cizinců zapojených v různých ozbrojených konfliktech (např. i v bojích na Ukrajině), ale v poslední době je skloňován zejména v souvislosti s ozbrojenými střety v Sýrii a Iráku. V tomto komplikovaném a krvavém konfliktu je zapojena řada hráčů a skupin, z nichž mnohé mají významnou zahraniční podporu. Této nepřehledné situace a mocenského vakua využily i některé teroristické organizace k ovládnutí poměrně rozsáhlého území a získání nových prostředků pro vlastní činnost (např. tzv. Islámský stát, fronta al-Nusra – přejmenována na Jabhat Fateh al-Sham, aj.). Tyto skupiny prostřednictvím propracované propagandy verbují nové sympatizanty k tomu, aby se do konfliktů na straně teroristických organizací rovněž aktivně zapojili. Nábor zahraničních bojovníků probíhá i v zemích EU, odkud již do konfliktních zón (k Sýrii a Iráku lze připočíst také Libyi či Jemen) odešly bojovat tisíce osob.


II. Teroristická hrozba z hlediska cíle útoku
a) Útok na kritickou infrastrukturu
Ochrana vlastní kritické infrastruktury je jedním z klíčových úkolů každého státu. V ČR je tato oblast poměrně kvalitně legislativně ošetřena. Tato oblast zahrnuje i problematiku kyberterorismu, za který lze v užším pojetí považovat politicky, nábožensky nebo ideově motivované aktivity v kyberprostoru, jako je např. úmyslné a rozsáhlé narušení počítačových sítí a zařízení se závažnými až fatálními dopady a důsledky. Pro teroristické organizace představuje kritická infrastruktura spíše druhořadý cíl, a to navzdory faktu, že její narušení může způsobit závažné škody, včetně ohrožení zdraví a života velkého množství lidí.

b) Útok na měkké cíle
Jako tzv. měkké cíle (soft targets) se obvykle označují místa s vysokou koncentrací osob (nákupní centra, nemocnice, školy, prostředky hromadné dopravy, sportovní, kulturní a společenské instituce a události, instituce pečující o národní kulturní poklad atd.), které nejsou nijak významně chráněné. V kontrastu s dobře zabezpečenými tzv. hard targets (letiště, jaderné elektrárny atd.) bývá míra jejich zabezpečení obecně nižší a útok na ně může mít potenciálně tragické následky pro fyzické osoby. Právě tato kombinace z nich činí potenciálně ideální cíl pro provedení teroristického útoku.

c) Zvlášť ohrožené objekty a osoby
Kromě tzv. měkkých cílů a prvků kritické infrastruktury se mohou pravděpodobným cílem útoku stát objekty, které mají pro konkrétní teroristickou skupinu (či jednotlivce) vysokou symbolickou hodnotu. Do této kategorie můžeme řadit místa spojená s náboženskou symbolikou, budovy zastupitelských úřadů (zemí, které jsou častým cílem teroristických útoků), redakce časopisů, sídla médií či výstavy (které zveřejňují kontroverzní obsah), sídla úřadů veřejné správy, politických stran, policejní a vojenské objekty atd.

d) Ohrožení českých občanů či objektů v zahraničí
Rizikové jsou v tomto ohledu zejména únosy českých občanů, ke kterým již v minulosti opakovaně došlo (v posledních 10 letech byly zaznamenány případy únosů občanů ČR radikálními skupinami na území Iráku, Pákistánu, Libanonu a Libye). Útočníci se v těchto případech obvykle nezaměřují specificky na české občany, častěji se jedná o náhodně vybrané oběti „ze Západu“, které se pohybují bez dostatečné ochrany v rizikových oblastech, a mohou se proto stát snadným cílem. Ohrožené mohou být i české objekty, zejména budovy zastupitelských úřadů v zahraničí. Zvýšené riziko útoku hrozí českým diplomatickým zastoupením zejména v zemích, kde aktuálně probíhá válečný konflikt, ve kterém se angažují teroristické skupiny (např. Sýrie, Afghánistán, Irák atd.).


III. Teroristická hrozba z hlediska nástrojů terorismu
a) Zneužití zbraní hromadného ničení, konvenčních zbraní, výbušnin a položek dvojího užití
Využití zbraní hromadného ničení pro teroristické účely je hojně diskutovanou otázkou. Ve skutečnosti existuje v historii jen velmi málo příkladů, kdy by k útoku s jejich využitím skutečně došlo (např. útok sekty Óm šinrikjó nervovým plynem v tokijském metru v roce 1995). Jejich následky ovšem mohou být velmi rozsáhlé a jejich psychologický dopad obrovský (a to dokonce i v případě nezdařeného útoku). Některé mezinárodní teroristické organizace přímo deklarovaly snahu o získání zbraní hromadného ničení, obecně ale platí, že stále převládá soustředění se na „konvenční“ formy útoků. Využití jaderných, chemických a biologických zbraní vyžaduje expertní znalost a může být organizačně, finančně i logisticky náročné, a to i v případě konstrukce tzv. špinavé bomby nebo toxinových útoků (dopisní bomby nebo distribuce antraxu).

b) Financování terorismu a ostatní podpůrné aktivity
Ač se ČR nemusí stát přímo terčem teroristického útoku, může svou nečinností či nedůsledností neúmyslně přispět ke zvýšení ohrožení terorismem v jiných zemích. Teroristé mohou využívat ČR při získávání či převodu finančních prostředků, české území může sloužit jako tranzitní pro přesun osob s napojením na teroristické skupiny, případně může být vnímáno jako „bezpečný přístav“ pro úkryt před bezpečnostními složkami jiných států či přípravu teroristického útoku. V roce 2015 se v médiích objevily zprávy, že někteří teroristé vnímají Prahu jako bezpečné tranzitní místo, neboť se zde lze údajně snáze vyhnout pozornosti bezpečnostních složek. Jakkoliv může být takové přesvědčení mylné či nepodložené, nelze vyloučit, že teroristé mohou české území dále využívat. Je proto důležité se na tyto aktivity soustředit a v maximální možné míře jim zamezovat.