Téma prezidentských voleb se v rámci kvazi-mediálního ekosystému stalo více patrným právě v listopadu, ovšem za dominantní téma jej lze označit až od týdne, který přímo předcházel prvnímu kolu prezidentské volby. Z kvantitativního hlediska pak produkce dosahovala vrcholů ve dnech vyhlášení výsledků, ať již prvního, tak druhého kola voleb. Na digitálních platformách bylo obecně generováno více tematických příspěvků, ovšem míra jejich produkce byla značně nestabilní, a v monitorovaném období byly zaznamenány výrazné propady zájmu o téma voleb. Oproti tomu měly kvazi-mediální weby produkci nižší, avšak stabilnější.

Co se týče kvalitativní stránky tematické produkce, tak v této rovině bylo možné identifikovat tři hlavní témata, na které se narativy kvazi-mediálního ekosystému zaměřovaly. První téma se skládalo z narativů útočících na legitimitu voleb, druhé z narativů útočících na konkrétní kandidáty a třetí z narativů propagujících konkrétní kandidáty. Lze konstatovat, že na počátku monitorovaného období dominovaly texty útočící na volby jako takové, ovšem v průběhu tohoto období začaly převažovat texty pozitivně či negativně spjaté s jednotlivými kandidáty.

ÚTOKY NA LEGITIMITU VOLEB
Produkce k tématu útoků na legitimitu voleb sledovala dvě základní roviny. První byla složena z útoků vůči Ministerstvu vnitra ČR a jednalo se o manipulativní kritiku registrace kandidátů, kdy bylo tvrzeno, že ministerstvo záměrně vyřadilo nepohodlné kandidáty (např. zde, zde či zde). Tyto narativy byly propagovány zejména odmítnutým kandidátem Pavlem Zítkem, jenž Ministerstvu vnitra nedodal potřebný počet platných podpisů, a který je na kvazi-mediální scéně znám mj. šířením konspirační teorie známé jako QAnon. K Zítkovi se pak později přidala ještě aktivistka Jana Peterková, rovněž známá na kvazi-mediální scéně, a společně šířili narativ z dezinformačního webu Aeronet, podle kterého volby nebyly legitimní, neboť petiční archy kandidátů pro Ministerstvo vnitra měla údajně ověřovat zahraniční firma Hewlett-Packard vybraná v rozporu se zákonem a bez řádného výběrového řízení. Tento narativ, který se průběžně objevoval až do konce monitorovaného období, byl pak v den konání prvního kola voleb podpořen i malou demonstrací před budovou Ministerstva vnitra, jež byla streamována online prokremelským kvazi-médiem Raptor TV, a jíž se zúčastnily jednotky lidí, včetně Peterkové a Zítka. Druhá rovina tohoto tématu nelegitimních voleb se sestávala z tvrzení, že volbami je z vnějšku manipulováno, přičemž hlavními viníky měla být média, průzkumy veřejného mínění, soudy, případně nadnárodní tajné organizace (např. zde, zde, zde či zde).

Na tomto místě je potřeba zmínit, že ačkoliv se po obou kolech voleb objevily ojedinělé hlasy, podle kterých byly výsledky voleb falšovány (např. zde, zde či zde), tak nedošlo k větší antisystémové vlně zpochybňování legitimity voleb, která by vedla až k fyzické akci známé třeba z prezidentských voleb v USA v roce 2020. V rámci kvazi-mediálního systému tak převládlo přijetí volebního výsledku, byť byl tento výsledek interpretován jako v zásadě negativní pro budoucí chod ČR.

ÚTOKY VŮČI KANDIDÁTŮM
Co se týče manipulativních až lživých útoků vůči jednotlivým kandidátům, tak před prvním kolem voleb bylo kvazi-mediálním ekosystémem útočeno primárně na Danuši Nerudovou (např. zde, zde či zde), dále pak na Petra Pavla (např. zde, zde či zde) a Andreje Babiše (např. zde, zde či zde), okrajově pak na některé další kandidáty. Útoky proti Babišovi pak v průběhu monitorovaného období vymizely, zatímco proti Pavlovi se po prvním kole vzedmula plošná a masivní vlna online útoků napříč celým kvazi-mediálním ekosystémem. V tomto kontextu pak stojí za zmínku, že se před konáním druhého kola voleb objevilo hojně sdílené a manipulativně sestříhané video, na kterém Pavel zdánlivě prohlašuje, že ČR musí vstoupit do války s Ruskou federací, ačkoliv toto reálně nikdy veřejně neprohlásil. Video dle všeho poprvé nahrál do digitálního prostoru telegramový účet „neČT24“, což je nový účet ruského propagandistického média Sputnik, které je na sankčním seznamu EU. Lze tak konstatovat, že v rámci českých prezidentských voleb v roce 2023 byla zaznamenána dezinformační aktivita cizí moci, zaměřená na poškození jednoho z kandidátů.

PODPORA KANDIDÁTŮ
Jako třetí výrazné téma se napříč kvazi-mediálním ekosystémem šířila podpora konkrétním kandidátům, přičemž z počátku se jednalo prakticky výlučně o podporu vyjadřovanou Jaroslavu Baštovi (např. zde, zde či zde). Bašta dostal podporu i od dezinformátora Ladislava Vrabela, kterému poskytl i rozhovor. V období před prvním kolem pak začala být kvazi-mediálním ekosystémem vyjadřována podpora i Babišovi, přičemž po vyhlášení výsledků prvního kola začal kvazi-mediální ekosystém hromadně podporovat, byť s výhradami, Babiše proti Pavlovi, přičemž Babiš byl označován za „menší zlo“ (např. zde, zde či zde).

Na tématu podpory vyjádřené Babišovi je možné názorně ukázat rozdíl mezi kvazi-médii a digitálními platformami. Podpora Babiše se na sociální sítě propsala až se zpožděním oproti kvazi-médiím, což ukazuje na fakt, že kvazi-mediální ekosystém není jednolitá masa, neboť v rámci jednotlivých složek funguje rozdílná dynamika. Zároveň lze vyvozovat, že kvazi-média vytváří rámec pro nálady na digitálních platformách a fungují tedy jako aktér nastolující agendu, jež se nicméně projevuje až s citelným zpožděním, a ne vždy zcela stoprocentně.