Zmíněnou akci spolupořádali kanadská ministryně zahraničních věcí Chrystia Freelandová spolu s britským ministrem zahraničních věcí Jeremym Huntem a zúčastnili se jí další světoví představitelé a zástupci z řad novinářů a významných aktérů mediálního průmyslu, akademické a občanské společnosti. Na akci nebyli pozváni pouze Severní Korea, Sýrie a Venezuela, tedy státy, které spojuje represivní politický režim. Konference je součástí mezinárodní kampaně, která má za cíl v globálním měřítku upozornit na svobodu médií a znesnadnit tak pokusy těch, kteří se ji snaží omezit. Mezi hlavní témata, která se prolínala celou akcí, byla ochrana a trestní stíhání, přehled vnitrostátních právních předpisů vztahujících se k mediální oblasti, udržitelnost médií, budování důvěry v média a boj proti dezinformacím.

Právě aktivní role RT a Sputniku v šíření dezinformací byla důvodem pro zamezení jejich účasti na konferenci. V minulosti bylo například RT vyšetřována britským regulačním úřadem pro média OFCOM kvůli možnému porušení pravidel o nestrannosti ve zpravodajství po otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v jihoanglickém městě Salisbury v roce 2018 nervovou látkou známou jako Novičok. Ve svém vyšetřování dospěl úřad k závěru, že několik programů RT v určitém časovém úseku porušilo pravidla nestrannosti. OFCOM byl zřízen v roce 2003 a přiděluje licenci všem komerčním rádiím a televizím ve Spojeném království.  Ruská zpravodajská agentura Sputnik, která je provozována pod státní tiskovou agenturou Ria Novosti, se také aktivně podílela na šíření dezinformačních narativů spojených s otravou Skripala a jeho dcery.

V reakci na zamítnutí akreditace televizní stanice RT na mezinárodní konferenci Ruské velvyslanectví v Londýně uvedlo, že se jedná o "politickou diskriminaci", která navazuje na několik let trvající urážlivou kampaň britských úřadů vůči tomuto médiu.

Již v minulosti byl novinářům těchto ruských státních médií odepřen přístup na některé akce nebo jim byly vyčítány aktivity související s šířením dezinformací. Mediálně známý případ se stal v roce 2017 ve Francii, kdy současný francouzský prezident E. Macron odmítl vpustit do svého volebního štábu představitele RT a Sputnik v důsledku dezinformačních a očerňujících kampaní, které proti němu v průběhu volebního klání tato média šířila. Ve stejném roce americká společnost Twitter zakázala šíření reklam těchto dvou médií na své sociální síti. Twitter odmítl poskytovat reklamní prostor RT a Sputniku v reakci na ruské vměšování do prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2016.

V České republice působí česká jazyková mutace Sputniku (Sputnik CZ) již pět let a čtenost webového portálu se podle jeho šéfredaktorky pohybuje kolem 50 tisíc uživatelů denně. Přestože s webovým portálem Sputnik CZ odmítá spolupracovat většina českých novinářů, rozhovory mu nezřídka dávají čeští političtí představitelé nebo veřejně známé osobnosti. Nadační fond nezávislé žurnalistiky ve svém hodnocení důvěryhodnosti médií založeném na metodě kvalitativního výzkumu klasifikoval SPUTNIK CZ za problematický, tedy zařadil ho do nejhorší kategorie "C". Slovenský web Konspirátori.sk, který se dlouhodobě zabývá hodnocením sporného obsahu na internetových portálech prostřednictvím expertních komisí, ho označil za nedůvěryhodný.

Podle BIS patří RT a Sputnik mezi hlavní nástroje ruské státní propagandy.