Evropská komise (EK) se rozhodla následovat příkladu jiných exekutiv a zahájila debatu o ochraně vysokých škol a vědeckovýzkumných organizací před vlivovým působením cizí moci. Koncem února 2020 vypracovala EK dokument nastavující základní rámec debaty a mající formu konceptu, o němž pak koncem dubna 2020 informoval server EU Observer. EK na hrozbu vlivového působení cizí moci upozorňuje již delší dobu a snaží se uplatňovat různá protiopatření, nicméně v tomto případě jde o novou iniciativu konkrétně zaměřenou na sektor vysokého školství a vědeckovýzkumných organizací.

Prvotní myšlenka vznikla v polovině prosince 2019 na setkání, kde EK se svými evropskými partnery řešila spolupráci EU s Čínou v oblasti výzkumu a inovací, a kde byla identifikována potřeba ochrany vysokých škol a vědeckovýzkumných organizací před vlivovým působením cizí moci. EK se nicméně snaží dát najevo, že se nejedná o iniciativu namířenou proti jedné zemi a že jí jde o agnostický přístup, co se týká země původu rizika vlivového působení cizí moci. Cílem iniciativy je vypracovat do budoucna společné pokyny pro usnadnění identifikace vlivového působení cizí moci na vysoké školy a vědeckovýzkumné organizace sídlící v EU a reakce na něj.

EK navrhuje, aby se tyto pokyny zaměřily na zvýšení povědomí o vlivovém působení cizí moci mezi zúčastněnými stranami, prevenci vlivového působení cizí moci, reakci na odhalené vlivové působení cizí moci a nápravu vzniklých škod.

EK stanovuje základní rámec debaty pro tvorbu budoucích pokynů, přičemž trvá na tom, aby neomezovaly mezinárodní spolupráci, ale naopak ji podporovaly a to v takové podobě, ve které dochází k řízení rizik a zachování výhod, které přináší. Nemělo by také dojít k uvalení nových regulatorních požadavků na jednotlivé vysoké školy a vědeckovýzkumné organizace a nemělo by docházet k zásahům do jejich nezávislosti. Preventivní opatření by měla být adekvátní vůči úrovni rizika. Pokyny by měly být univerzální a neměly by mířit proti žádné konkrétní zemi.

Co se obsahu pokynů týče, tak by podle EK měly obsahovat čtyři oblasti zájmu: řízení, spolupráce, bezpečnost a hodnoty.

I. Proaktivní management je pro identifikaci těchto rizik a jejich řízení klíčový. K navrhovaným opatřením z oblasti řízení se řadí:

• identifikace zranitelností,
• školení zúčastněných stran k rizikům vlivového působení cizí moci,
• školení výzkumníků, akademiků a doktorandů před jejich výjezdem do zahraničí,
• výměna zkušeností a informací o vlivovém působení cizí moci a
• posílení komunikačních aktivit.

II. V rámci spolupráce EK navrhuje:

• zvažovat, co se stane s výsledky výzkumů, kdo s nimi bude disponovat a v jakém rozsahu,
• snažit se identifikovat, zda by spolupráce s určitými partnery mohla být zatížena i ideologickými, morálními anebo politickými důsledky,
• identifikovat cíle spolupráce před faktickým zahájením spolupráce,
• zvážit, zda systém financování spolupráce výzkumných institucí nemůže vyústit ve finanční problémy či závislost na partnerovi,
• trvat na dodržování práva EU/členského státu a neakceptovat jiné zahraniční právo a
• definovat zdroje financování a nepřekročitelné podmínky a jejich zanesení do partnerské smlouvy.

III. Bezpečnostní opatření vidí EK v kombinaci řízení rizik a kybernetických bezpečnostních opatření. K tomu by mělo docházet:

• zhodnocením bezpečnostních procedur a jejich vylepšením, pokud to bude třeba,
• zvyšováním povědomí o kybernetické bezpečnosti a
• vytvořením povědomí u svých zaměstnanců o citlivosti jednotlivých výzkumných projektů a rizik vlivového působení cizí moci s nimi spjatých.

IV. Klíčové hodnoty spatřuje EK v akademických svobodách, bezúhonnosti a autonomii. Spolupráce se zeměmi, které uznávají rozdílné etické principy, může tyto hodnoty ohrozit. Vysoké školy a vědeckovýzkumné organizace by proto měly:

• mít nastavená interní pravidla, jak ke spolupráci s partnery z těchto zemí přistupovat,
• trénovat akademiky, studenty a výzkumníky, aby dokázali identifikovat a nahlásit případy porušení akademických svobod,
• chránit ty, kteří se porušování našich hodnot rozhodli hlásit, před těžkostmi, kterým můžou čelit a
• informovat akademiky, studenty a výzkumníky o kulturních a společenských rozdílech, pokud jedou do nějaké třetí země.

Proces ke snižování vlivového působení cizí moci je podle názoru EK vhodné doplňovat i dalšími nástroji jako jsou:

• zdokonalování procesu analýzy rizik na základě zkušeností,
• vytváření různých kontrolních dokumentů, které usnadní práci při snaze o identifikaci vlivového působení cizí moci,
• návody k provádění prověřování partnerských subjektů a
• výměna zkušeností.

Ze strany EK se jedná o zahájení debaty na toto vskutku aktuální téma, přičemž bude potřeba jednotlivé navrhované postupy a rady rozpracovat tak, aby na straně jejich adresátů nedocházelo k nepochopením a mylným výkladům, neboť ve valné většině případů nedisponují vlastními experty na vlivové působení cizí moci. Za zvláštní zmínku pak stojí koncept dobrovolnosti, kdy by vysoké školy a vědeckovýzkumné organizace měly ve vlastním zájmu řídit rizika vlivového působení cizí moci samy. Odpovědnost za řízení rizika vlivového působení cizí moci tedy bude ležet primárně na vrcholovém managementu vysokých škol a vědeckovýzkumných organizací.