V roce 2018 došlo ve světě ke 2 068 teroristickým útokům. Oproti roku 2017 došlo k nárůstu jejich celkového počtu o 692. Naprostá většina těchto útoků se odehrála mimo Evropu. Nejpostiženějšími oblastmi jsou již tradičně Pákistán, Afghánistán, Sýrie, Irák, země v severní Africe a Nigérie.

Útoky v Evropě tvoří pouze 3 % všech zaznamenaných útoků. Jedná se o výrazný pokles oproti roku 2017, kdy útoky v Evropě tvořily 10 %. Tohoto výrazného poklesu se podařilo docílit i přes výše zmíněný celkový nárůst počtu útoků. Většinu útoků v Evropě stejně jako v předloňském roce tvořily útoky v Turecku a Rusku. V členských státech EU došlo celkem k 21 útokům, které byly z poloviny celkového počtu motivovány náboženským extremismem. Změna nastala i v pořadí zemí, které se staly nejčastějšími terči útoků. V roce 2017 se nejvíce útoků odehrálo ve Velké Británii, Francii a Řecku. Vloni se nejčastějším terčem útoků stalo Řecko (celkem 6 útoků, u 1 je pachatel neznámý), které má problémy spíše s levicovým extrémismem. Na druhém místě zůstala Francie (celkem 4 útoky) a na třetím místě je Itálie (celkem 3 útoky). Důvodem, proč došlo k tak rapidní změně v počtu útoků ve Velké Británii (z 11 na 1), může být přijetí nového protiteroristického balíčku v této zemi.

Nejčastějším terčem útoků byli členové ozbrojených složek a civilní obyvatelstvo. Mnohdy docházelo ke kombinacím, kdy bylo útočeno během jednoho útoku na členy ozbrojených složek i civilní obyvatelstvo. Zejména levicoví extremisté se pak zaměřují spíše na objekty. K útokům docházelo nejvíce na místech charakterizovaných jako veřejná prostranství a ve více případech docházelo také k útokům na policejní stanice, věznice a kasárna.

Způsoby útoků pokračovaly i v roce 2018 v trendu tzv. „low-profile“. Jako nejefektivnější z hlediska poměru dostupnosti a počtu obětí se jeví využití střelby v kombinaci s použitím chladné zbraně (v celkovém výčtu se ale v roce 2018 jednalo o 1 útok) a střelba v kombinaci s útokem chladnou zbraní a braním rukojmích (v celkovém výčtu se v roce 2018 jednalo o 2 útoky). Nicméně na první příčce jsou jako nejpoužívanější způsob útoku výbušniny a útok chladnou zbraní. U způsobů útoků došlo k zajímavým změnám, kdy se oproti loňskému roku upouští od nájezdu vozidlem a naopak se vrací braní rukojmích.

K zastavení útoku ve více než v polovině případů přispěl lidský faktor, zejména zákrok policie či armády. Toto může souviset například také se zvýšenými bezpečnostními opatřeními v metropolích. Jako klíčový faktor se ukazuje hlavně v dobré připravenosti příslušníků policejních sborů (sebeobrana, detekce podezřelého chování, dobré rozložení pozic na veřejném prostranství) a sekundárně ve zvyšování bezpečnostního povědomí u veřejnosti. Vzhledem ke změně trendu ve způsobu útoků, kdy se nově častěji objevují barikádové situace, je důležité neopomenout při přípravě ozbrojených složek ani tuto oblast.