Centrum proti hybridním hrozbám  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

'Neoznačené' lety aneb dezinformační konspirace o importu migrantů do ČR

 

Server Aeronet publikoval 30. května 2019 článek s názvem „Dead flights: V Praze na Ruzyňském letišti přistávají a startují letadla z Turecka s vypnutými lokalizačními transpondéry, úplně stejné podivnosti hlásí pozorovatelé a spotteři na německých letištích! Pokaždé se jedná o charterové lety z Turecka, německá alternativa je označuje za důkazy nedávno odhalených šokujících čísel objemů migrantů z leteckých transportů z uprchlických táborů v Turecku! Šokovaní spotteři a neviditelná startující letadla přímo před jejich očima!“ Cílem tohoto textu je skrze rozbor uvedených argumentů Aeronetu poukázat na manipulativní a lživé techniky, jichž tento server (nejen v předmětném článku) využívá.

Aeronet spekulativním způsobem prezentuje domněnku, že jsou do ČR na Letiště Václava Havla v Ruzyni (LVH) letecky tajně importováni migranti z turecké Antalye. Tuto hypotézu staví na dvou argumentačních pilířích. Prvním z nich je údajné svědectví tzv. plane spottera (tj. člověka, jehož koníčkem je pozorování přistání a odletů letadel), který měl být svědkem přistávání letadla, jež se v dané chvíli vůbec nezobrazovalo na komerční aplikaci Flight Radar, určené k monitorování pohybu jednotlivých letadel soukromými osobami. Druhý argument spočívá v odkazu na starší články Aeronetu o údajném utajovaném leteckém ‚importu‘ migrantů do USA či Německa, což je narativ, kterým jsou údajné obdobné praktiky v ČR rámovány.

Jakkoliv se článek Aeronetu s ohledem na technickou povahu některých prezentovaných informací může laickému čtenáři jevit jako věrohodný, jedná se o pro Aeronet typickou kombinaci zkreslených tvrzení, nepodložených domněnek a nepravd.

Přehled nejdůležitějších nepravdivých či zavádějících tvrzení s komentářem:

Tvrzení Aeronetu

Komentář CTHH

Pokud čtete Aeronet, tak jste určitě zaregistrovali článek z minulého týdne, kde jsme informovali o tom, jak německý poslanec AfD úplnou náhodou odhalil, že v Německu probíhá utajený program na letecký import migrantů z Turecka a z dalších zemí, kteří jsou potom potají a v tichosti rozváženi po Německu a s vysokou pravděpodobností po ostatních členských státech Evropské unie.

Článek, na který Aeronet odkazuje, se opírá o informace antisystémového webu Junge Freiheit. Nicméně ani tento zdroj žádné informace o utajovaném leteckém programu importu migrantů do Německa neuvádí. Obsahuje pouze informaci, že cca třetina migrantů přicestovala do Německa letecky.

Včera jsme pro změnu přinesli článek o tom, že americká alternativa se zděšením zjistila, že stejný proces letecké redistribuce hispánských migrantů probíhá i v USA.

Zdroj, na nějž Aeronet odkazuje, vychází z článku alternativního webu Infowars, založeném na zprávě tiskové agentury AP. Ani v původním textu ani v článku Infowars však žádné zmínky o utajovaném importu migrantů do USA nejsou. Pouze jsou zde informace o redistribuci migrantů z pohraničních míst v USA do dalších míst v rámci USA, buď v důsledku propuštění ze zajištění, nebo k realizaci úředních úkonů.

K mému překvapení jsem na Flightradaru24 viděl v čekající “frontě” letadla pouze dvě. Zkoušel jsem data v aplikaci obnovovat, protože občas při sledování takto aktivního provozu se stane, že nějaké letadlo není na radaru vidět, nebo je trošku někde jinde. Ani po několikátém obnovení stránek se první z letadel v tříčlenné “frontě” na radaru neukázalo. Letadla stála ve frontě v tomto pořadí (dle společností a destinací): Tailwind Airlines (turecká charterová společnost – destinace neznámá, na radaru neviditelný), Aeroflot (ruský národní dopravce – let do Moskvy AFL2011), Ryanair (irská nízkonákladová společnost – let do Milána RYR77EZ). Zatímco druhý Aeroflot a třetí Ryanair byly na radaru vidět se všemi podrobnostmi, turecký Tailwind na radaru nebyl vůbec.

Fotografie v článku, která má dokazovat, že aplikace Flight Radar (FR) letadlo Tailwind Airlines (TWl 168) vůbec nezobrazuje, prokazuje ve skutečnosti pravý opak. Letadlo s tímto označením na ní vidět je, byť na jiném místě letiště (viz obrázek pod tabulkou). Odlišnou pozici letadla na FR oproti skutečnosti lze vysvětlit technickými omezeními této aplikace, které jsou také uvedeny v podmínkách jejího využívání. Skutečnost, že zobrazení pozice letadla v reálném čase není v aplikaci někdy přesné, respektive situace, že se letadlo v některých případech nezobrazí vůbec, je paradoxně zmíněna i v článku samotném.

Navíc v dubnu se na internetových stránkách Jobs.cz objevil inzerát na pozici Vedoucího přijímacího střediska – Ruzyně spadajícího pod Správu uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (kopii toho inzerátu přikládám – ke stažení zde), protože pracovní nabídka na webu již vypršela, anebo byla stažena.

Standardní pracovní inzerát na pozici vedoucího přijímacího střediska nijak neimplikuje zvýšený příliv či ‚import‘ migrantů do ČR. Není zde uvedena žádná informace, že by se otevíralo nové pracoviště, které by s takovou situací souviselo. Jedná se navíc o inzerát na dobu určitou, což naznačuje, že jde o náhradu za osobu dlouhodoběji avšak dočasně nepřítomnou (např. pracovní vyslání do zahraničí, rodičovská dovolená apod.)

Stroj se zdrží v Praze přesně jenom 1 hodinu a 19 minut a ihned míří zpátky do Antalye. Tady je třeba si uvědomit jednu věc. Není možné odbavit letadlo mezi příletem a odletem za hodinu a 19 minut.

Neviditelné letadlo přistálo v Praze jen na 79 minut a honem rychle zdrhalo pryč s vypnutým transponderem.

Dle vyjádření Řízení letového provozu ČR (ŘLP) žádné české ani mezinárodní předpisy nestanoví minimální dobu mezi dvěma lety (přistáním a dalším startem).

Porovnáním seznamu příletů a odletů dvou destinací (např. Praha a Brusel) lze zjistit, že přestávka mezi dvěma lety (zpáteční let) operovanými stejným letadlem činí 35 minut.

Dle vyjádření ŘLP, pokud je letadlo vybaveno transponderem, musí být zapnutý. Pokud má letadlo transponder vypnutý, či neaktivní např. z důvodu poruchy, není mu umožněn start.

Takto rychlý odlet z Prahy znamená, že charter odletěl z Prahy prázdný. Otázka zní, co tak cenného tento charter přivezl, že jeho let z Antalye nemá uvedeno v databázi místo odletu, ale pouze místo příletu do Prahy?

Dle záznamů Služby cizinecké policie byl let z Prahy do Antalye standardně obsazený.

Let z Prahy byl ve skutečnosti do severokyperského Ercanu, ležícího na území mezinárodně neuznané Severokyperské turecké republiky (SKTR). Z důvodu mezinárodního embarga vůči SKTR mj. nesmí mezinárodní letecké společnosti provozovat na toto území přímé lety. Letadla tak uskutečňují mezipřistání na území Turecka, u letů z či do Prahy většinou v Antalyi (kde se podle Aeronetu mají nacházet nelegální uprchlické tábory), avšak aniž by tam nějací cestující nastupovali nebo vystupovali.

Podle záznamů ŘLP byl daný let realizován standardním způsobem na základě podaných platných letových plánů.

01.jpg
Zdroj: Aeronet, označení letadla s číslem letu TWI168 – CTHH.

Manipulativní potenciál textu Aeronet zvyšuje i svým klasickým způsobem používání odkazů, tvz. řetězením. Aeronet tak sice pro některé informace uvádí zdroje, avšak nezřídka se jedná o odkaz na vlastní starší článek, a to způsobem, který vytváří ve čtenáři dojem ověřené a zaručené informace. Tento článek pak odkazuje na další, v některých případech sekundární zdroj, čímž je možnost ověření původní (a často zcela rozdílné) informace pro čtenáře značně ztížena.

02.jpg

Ve výsledku dodává textu využití specifických informací z oblasti civilního letectví, prezentovaných přesvědčivou formou, zdání odbornosti a posiluje tak u čtenáře jeho celkovou věrohodnost. Konspirační a bulvární prvky zase zvyšují pro určitý okruh čtenářů čtivost. Prostřednictvím tlačítek sdílet na Facebook nebo Twitter přímo na webové stránce Aeronetu sdílelo tento článek téměř 1 500 uživatelů.

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR